Ve vlažnějším tempu

3. 2. 2013 Pavel Holásek Áčko, 2

2222 ŠK Polabiny C – ŠK Ústí nad Orlicí A 4,5:3,5

Tak trochu oddechový zápas, domácí na nás nic moc nepostavili, pár partií se dalo za remis, většina skončila před kontrolou … a když jsme sčítali body, něco málo chybělo. Leč postupně.

Tradiční soupeř v tradičním Rossignanu, my – jak jinak – v základu, soupeř se svou “druhou gardou” a tedy rozhodně hratelný. Vedle se míhá polabinská mládež a jedno z družstev Poličky, taktak se vejdeme.

Je zřejmé, že minulé zlaté body z Olomouce by to chtělo ještě potvrdit, ať je konec bez nervů, jenže ani Polabiny na to nemůžou úplně kašlat, los mají horší a bodů taky moc ne.

První druhé obhlídnutí pozic – názory se liší. Martin Šmajzr hodnotí pozice jako zcela nejasné, já jsem optimista: špatně stojí jen Péča, líp Zeiny a já; Petr, Honza a Jarda mají to svoje.

Prvním výsledkem je korektní půlka v podání Petra Mareše, po nějaké době ho doplňuje Jarda Volf, váhal s ní, ale čas tlačil. 1:1 Celý bod dodává Michal Zeinert, výborně! 1:2 A ještě půlku Honza Švub. 1,5:2,5

Zbývají čtyři, ale tak veselé to nebude. Já si udržuju výhodu, ale lezu do kisny, Martin Šmajzr to samé bez té výhody, Peky a Péča bojují v ostrých pozicích o holý život.

Nedobojovali. Nejdřív vzdává Martin Pečinka, pak Vašek Pekař. 3,5:2,5 Já kisnu přestojím, ale bude ještě o co hrát? Za zády tuším hrozen kolem první desky a slyším, jak kapitán blicá … až doblical. Martin Šmajzr podléhá před kontrolou, 4,5:2,5, takže já (Pavel Holásek) po kontrole už jen zdržuju auto a kosmeticky upravuju výsledek. 4,5:3,5

Rozhodly tedy prohry na prvních dvou, vzadu už se to potom nedalo korigovat, tam se to zapůlilo možná příliš brzy. A opět kuriózní “výhoda černých figur” – z pěti rezultátů patří čtyři černým!

1. Jaroslav Mojžíš (2163) – Martin Šmajzr (2208)

Už ani nevím zahájení, možná anglická s přechodem do pozic dámského gambitu. Bílý oba střelce fianchettoval, černý držel pěšcovou převahu v centru (myslím, že pár tahů tam stáli praví visící pěšci). Černí pěšci se však postupně stali terčem pro soustředěný nápor bílých figur, Martin mu v časovce zuby nehty vzdoroval, ale neudržel. 1:0

2. Václav Pekař (2157) – Josef Kourek (2133)

Pirc v jakési nepříliš teoretické podobě (Se3 v kombinaci s Jf3 neznám, říkal jsem si, že se přiučím, ale radši ne 😉 ). Oboustranné rochády, klasické útoky, bílý po h sloupci, černý hlavně po céčku, ale pak i po áčku. A černý byl nebezpečnější, Vašek zkusil pár mezitahů, chvíli mlžil, ale marně. 0:1

3. Jakub Půlpán (2099) – Michal Zeinert (2134)

Na Michala hrát anglickou, to je pozvánka do jeho vlastních pozic. Michal to postavil s c5 a g6, bílý si neopatrně rochnul na dlouho, dostal b7-b5, černé figury nastoupily na dámském křídle a vytvořily si hrozby, zatímco královské křídlo bílého ještě spokojeně podřimovalo. Bílý ztratil čas ve snaze něco vymyslet, proto až třetí skončená partie, ale v zásadě to byla miniaturka. Pěkný výkon! 0:1

4. Martin Pečinka (2087) – Jan Macháň (2078)

Druhá z partií “mladých proti mladým”. Ta nejklasičtější divoká francouzská po Jc3 Sb4, kde bílý vyžírá dámou pg7, h7 a černý zatím hraje v centru. Martin asi nebyl tak teoreticky disponován jako soupeř, opomněl prý podržet tahem f2-f4 pe5 a dostal se do nevýhody. Z prvních čtrnácti tahů udělala jeho dáma polovinu, aby zakotvila kdesi v ofsajdu na b3, černí jezdci ovládli centrum. Bílý král marně hledal úkryt na královském křídle, útok černého ho tam dostihl. 0:1

5. Luboš Trojan (2010) – Pavel Holásek (2048)

Bílý si hrál Colleho systém, já královskou indickou s c7-c5. Soupeř to hrál nenáročně, udělal pár měkkých tahů a když se zaběhl dámou na h4, začal jsem s protihrou. Podle compu ne nejpřesněji, ale jeho taktická kouzla jsme ani jeden neviděli, tak co. 😉 Po výměně dam jsem hrál aktivní pozici se dvojicí střelců, bílý přemístil zatoulané jezdce z královského křídla na dámské, kde byli ještě zatoulanější, několikrát byl málem v zugzwangu, postupně poztrácel tři pěšce – a to už nepomůžou ani různopoláci. 0:1

6. Petr Mareš (1988) – Jan Černý (2069)

Lze hrát boudu na cokoliv? Nejspíš jo, dnes ji Petr aplikoval proti Carokannu. Získal svoji pozici, snažil se něčeho dosáhnout po černých polích kolem černého krále … pak se něco málo vyměnilo a v oboustranném srozumění zapůlilo. 0,5:0,5

7. Pavel Just (2053) – Jan Švub (1970)

Netypická zavřená sicilská vedla k pozici s blokovanými pěšci (b pd5, c4, d3, č pc5, d6, e5), dvojice střelců bílému k ničemu nebyla, Honza nejdřív hrál aktivně dámou na dámském, pak postupem f5 něco zkoušel na královském, ale nakonec to už nehrotili. 0,5:0,5

8. Jaroslav Volf (2126) – Roman Törvenyi (2004)

Jarda získal, co chtěl: v Philidorovi dobral dxe5 dxe5, vyměnil dámy na d8 a hrál pozici bez dam s lehkou výhodou, zejména s lepším střelcem (černopoláci při blokovaných pěšcích e4, e5). Hledal výhodu, ztratil přitom čas a v době nabídky remízy zrovna kapitán myslel moc dlouho na to, aby se stihl vyjádřit. 0,5:0,5

Takže jsme v takovém průměrném, nevyhecovaném utkání nechali všechny body v Polabinách a doufáme, že nás to na konci nebude mrzet. Zbývají tři zápasy, všechny klíčové.

Po výhře nad Náchodem žije Rapid, za postupem kráčí Chrudim.

Perlička z díla Jardy Volfa: Jedeme tam, u zimáku zatáčíme doprava – a Jarda mate řidiče Martina, že prý odbočuje špatně. Vysvětlujeme si (mu), že ještě nejsme v Polabinách, že jde o jinou křižovatku, pokouším se Jardovi říct, že jsme ještě na druhé straně řeky. A tu Jarda bodře pronesl něco jako: “No jo, tam je to Labe – nebo co to tam je!” Posádka lehla smíchy, marně nám vysvětloval, že snad měl na mysli hotel Labe na kterémsi náměstí …

Polabiny C – Ústí nad Orlicí A 4,5:3,5 OP2012/2013