Dá se napsat fiktivní reportáž?

19. 3. 2013 Honza Pokorný Déčko, 3

Dejme tomu… i když člověk na zápasu nebyl, může popustit uzdu fantazii (ostatně novináři rádi fabulují) a vymyslet něco nervy drásajícího 🙂 Navíc když naše déčko slavně urvalo (ne tak úplně vlastní zásluhou 😀 ) první, tedy postupové místo do KPII, měl bych přeci jen vyblejt nějakou esej. Nuže…

Po pravdě dím, že se vyvolený pětka k utkání posledního kola v Žamberku skládala s obtížemi, ba co víc lopotně, neboť:

1. Kapitána Jirku Fangla pozlobilo srdíčko, pročež musel nabrat klidu a fyzické kondice v ousteckém špitále, nikoliv u šachovnice. Naštěstí již volal z tepla domova, že je snad vše v pořádku a že vysněný postup oslavíme v neděli Na Skobě, kde áčko sp(r)así druholigovou příslušnost (doufáme ve spásu, přeci jen ty Velikonoce… 🙂

2. Pokyn se zcela oddal předsvatebním přípravám, maje na paměti, že ani v případě absence nepřijde o první místo v hodnocení jednotlivců (pravda, stoprocentní radost je zkalena nestoprocentním ziskem… půlka s Vaškem Grundmanem předsezónní plány zhatila 🙂 V zájmu zachování harmonického vztahu odmítnuto též vábení slátaného béčka, jež nakonec do Litomyšle jelo, nejelo, jelo komplet a nakonec hrálo, nehrálo komplet 😀 Prostě jsem roznášel svatební koláče a šachy musely couvnout, tak je to 🙂

Mančaft bez kapitána a první desky dává nakonec  dohromady obětavě Jarda Driemer a role se chopí se ctí – v neděli ráno je pět kusů skutečně ready, vypomáhá podruhé s sezoně Českotřebovák Václav Kovář, na pětce jede pro druhý bod Pavel Doleček.

V Žamberku na naše čeká průběžně poslední družstvo pralesní soutěže, jež ovšem v případě úspěchu může pomýšlet na postup až o tři místa vzhůru (KSS letos byla vzácně vyrovnaná). Bez třetí a čtvrté šachovnice je drobně oslabeno, naši mají minimálně 200 ELO bodů k dobru na první,třetí a čtvrté šachovnici, domácí jsou papírově výrazně silnější, nicméně Pavlovo „neELO“ klame 🙂 Samotný zápas je ale jednobrankovka…

Klid nám dodávají rychle bílé figury Petra Johnyho Johna, který už v zahájení (skotský gambit) získává aktivitu a pasivní hru soupeře s přehledem trestá – 0:1 a úvodní trhák.

Moc se s tím nepáře ani Pavel Doleček, který na anglickou veterána Emila Hurdese reagoval zdravým vývinem, dostal figurky k bílému králi, s přehledem odmítl nabízenou remízu (už se totiž nebojí vyhrávat) a zavěsil – 2:0 z našeho pohledu.

Za této situace může Jarda Driemer v trochu lepší pozici podepsat remízu (bílými hrál španělku), protože zbylé dvě pozice vypadají nadějně.

A skutečně můžeme být v klidu, protože vítězný bod přidává na jedničce Luboš Minařík, který se po otřesném úvodu sezony vzpamatoval, nejprve to vyčistil v oddíláku (bílými skalpy Holyho, Ládi Kubišty i můj) a zlepšenou formu si přinesl o do závěrečných kol „okresoutěže“. Proti mladému Michalu Kubalíkovi, který se proti zkušenějším soupeřům celou sezonu spíše trápil, předvedl svůj typický výkon: v zahájení (Philidor) nic moc, poté pasivní figurky rozhýbal a rozhodl hezkou taktikou.

Na konečných a velmi lichotivých 4,5 poté upravuje Václav Kovář, který si i druhou partii za Ústí poctivě vyseděl, když v Pircovi realizoval drobnou výhodu do celého bodu: 4,5:0,5 a můžeme jen čekat, jestli nám postup náhodou nespadne z nebe…

A světe div se, spadl!

Neboť Kunvald B ničeho nedaroval průběžně vedoucí rezervě Letohradu, doma ji přetlačil nejtěsnějším poměrem 3:2 (klíčová byla výhry Edy Dvořáka na jedničce s Bohumírem Maceškou) a postup daroval našemu herně sice nevyrovnanému, ale v závěru o to urputněji bojujícímu déčku. Volejme s radostí: „Hurá!“ 🙂

 

A teď ještě krátce pomluvme jednotlivé šachovnice:

1. Pokyn 7,5/8 (výkon 2004)

Tak se mi potvrdilo, že budu přeci jen platnější v pralese, nežli někde v áčku či béčku. V pravděpodobně poslední sezoně (avizuji několikaletou pauzu – plačte! 🙂 se mi povedlo sedm soupeřů přehrát či utahat, remízu vyvzdoroval pouze Vašek Grundman (teda bylo to spíš obráceně 🙂 K vidění byla někdy na prales až nečekaně svižná zahájení (Botvinik s Edou Dvořákem, sicilský drak se Šebou, benoni s Miroslavem Cimprichem, a4 od Gustava Rusze v Kunvaldu 🙂

2. Luboš Minařík 4/9 (výkon 1511)

Po hororovém začátku sezony (zejména prohry v důležitých bojích s Lanškrounem a Letohradem) se pan doktor přeci jen vzpamatoval, konec 2/3 už působil lepším dojmem. A co se nepovedlo letos, přijde za rok.

3. Petr Johny John 4,5/7 (výkon 1624)

Solidní výkon zhruba odpovídající Petrovu ratingu. Klíčové byly dva body z posledních dvou partií (hlavně učebnicová výhra s kunvaldským Štěpánem na téma jak hrát proti sicilce s brzkým e5). Jedinou porážku uštědřil Petrovi velmi dobře hrající Tomáš Pecháček (2. v hodnocení jednotlivců).

4. Karel Taslar 1,5/2 (výkon 1673)

Není moc co glosovat, Karel se držel předsevzetí „Hraju jen do Vánoc“. Proti čermenskému Vackovi měl prohrát (soupeř v jasně vyhrané pozici z nepochopitelných důvodů nabídl remízu), Vojta Holásek se v zahájení tak trochu porazil sám.

5. Jiří Fangl 2/4 (výkon 1448)

Kapitán Jirka se zhostil s přehledem kapitánské role. Odehrál čtyři partie, některé další koučoval. Na dvě ze čtyř remíz se moc nenadřel (Boháč, Šejnoha), na zbylé dvě naopak pekelně (v Mistrovicích udržel těžkou koncovku, proti Horní Čermné B spasil úplně prohranou věžovku mazáckým pochodem krále s hrozbou matu a vynuceným opakováním tahů – asi nejhezčí trik od některého z našich hráčů letos). Před stále kvalitním herním projevem, kapitánským umem a životním optimismem našeho zkušeného mazáka nezbývá než smeknout! A smekám též před družstvem, které hrálo v posledním kole srdíčkem za kapitána, jehož srdíčko v tu chvíli trápilo.

6. Václav Kovář 2/2 (výkon 2235)

Procentuelně a výkonově jasně nejlepší hráč družstva 🙂 Panu Kovářovi jsme velmi vděčni, dvěma body v závěrečných kolech nám dal šanci bojovat o postup.

7. Jaroslav Driemer 5/8 (výkon 1427)

Ze začátku bída (nuly s Lanškrounem a v Mistrovicích) podobně jako u Luboše. Naštěstí Jarda neztratil dobrou náladu, půdu pod nohama získal čtyřmi výhrami v řadě a dvěma závěrečnými plichtami nic nezkazil. Na celkovém prvenství má též lví podíl… už jen tím, že slepil mančaft do Žamberka.

8. Pavel Doleček 3/5 (výkon 1332)

Nováčkovskou daň si náš sympaťák vybral v úvodu (zbytečná remíza ve vyhrané pozici s Lanškrounem, nula proti Letohradu), postupem času získal jistotu i odvahu, aby poslední dvě kola už připisoval body. Chtěl bych vidět partii posledního kola proti soupeři, který mne kdysi umlátil asi dvaceti nabídkami remízy 😉

PS: Sedmý až jedenáctý odstavec je 100% lež a výplod mé fantazie, nuže do diskuse nechť sami aktéři napíší, jak to tehdá bylo 🙂

PPS: Doufám, že pohled na konečnou tabulku soutěže dává jasnou, opakuji jasnou odpověď na otázku, které z ústeckých družstev je ještě aspoň nějaký čas tím lepším 🙂

PPPS Mártymu Dudlovi : S kým budeme hrát KPII, posud netušíme… ale času na rozmýšlení máme ještě dost 🙂

Litomyšl – Ústí nad Orlicí “B” 6:2 Orlická šachovnice se blíží