Šachový klub Ústí nad Orlicí

V II. lize – držet se a nespadnout

Náročné zaječické školení

Na Zaječice se jezdí začátkem června rok co rok. Zaječice nám ukážou, jak na tom po roce zase jsme. Zaječicemi roční sezóna vrcholí. Cesta do Zaječic je pouť.

Příprava letošních Zaječic nebyla těžká, složení družstva i dvojice krystalizovalo dávno předem, ochotná řidičská dvojice Šmajzr – Dudla se hlásila v předstihu, všechno šlapalo.

Většinu času jsme strávili hraním šachů, na nic jiného ani moc nebyl čas. Rychlé ranní ubytování, dvě kola, oběd, čtyři kola, večeře … a první den za námi (nebojte, fotbal se konal, k tomu se ještě dostanu). A sotva jsme si ve srubu trochu zvykli, už tu byl budíček, snídaně, tři kola, oběd a až příliš brzký konec.

Mezitím klasické epizody jako nákup literatury u pana Biolka, obcházení antikvariátního pultu, letmé potkávání spousty známých, řešení financí s pořadateli, tlačenice u nástěnek s rozpisy, tlačenice u koncovek dohrávaných jako poslední, krátká fronta na kafe, dlouhé fronty na jídlo. Počasí nás drželo vevnitř, takže téměř odpadly jiné body programu jako shánění dětí v korunách okolních stromů či v přilehlých oblastech areálu.

Když už jsme u počasí, ano, pršelo dost a dost, nejvíc asi v neděli ráno (komusi se zdálo, že slyší vlak), v noci mě dokonce probudila bouřka, blesky a hromy docela blízko, to jsem v té zimě nečekal. O povodních jsme se však dozvěděli až po cestě domů.

Turnaj dvojic

Začnu dvojicí, protože byla úspěšnější (a protože je toho míň). Katka Dudlová a Michal Píše skončili letos v kraji na třetím a pátém místě, takže rozhodně mohli pomýšlet na úspěch. Turnaj odehráli v popředí, nezasáhli sice do medailových bojů, ale drželi se mezi kvalitními týmy: šest z devíti jejich soupeřů skončilo do šestnáctého místa. Nejčastěji hráli na sedmém stole (ze třiadvaceti) a tomu také odpovídá závěrečné 13. místo mezi 46 týmy (družstvo Lípy se před ně nepočítá, mělo každého hráče odjinud) za výkon 10/18.

Z partií jsem viděl málo, většinou dohráli dřív než já, žádnou hrůzu jsem neviděl :-). Katka získala „jen“ 4/9, ale měla dost silné soupeře, jejich nízké VT klamou, podívejte se, kolik získali bodů (v průměru přes 5). Míša měl situaci o chlup lehčí (jeho soupeři v průměru na druhé desce přes 4,5) a využil toho k pěknému zisku 6/9, což je nejlepší procentuální výkon ze všech ústeckých dětí!

Za první místo v kraji musíme dvojici pochválit.

Turnaj družstev

Měl jsem trochu nejasno, jak družstvo poskládat. Vašek na první byl jasný stejně jako Verunka H. na poslední a Natka na pozici náhradníka. Co ale se čtveřicí Verunka Š., Jirka, Vítek a Vojta? Někomu se podaří ten turnaj, jinému onen … Verunku na pátou odsunuly přece jen menší turnajové zkušenosti a klukům jsem dal vybrat. Všichni se vyjádřili, že je jim to jedno, ale na druhou se nikdo moc nehrnul. Nakonec jsem to srovnal podle ela: Vojta, Vítek, Jirka. Asi to nebylo špatné rozhodnutí: Vojta na druhé moc nebodoval, ale kdo by tam udělal víc? Družstvo tedy hrálo v sestavě Grundman, Holásek Vojt., Holásek Vít, Píše J., Šmajzrová V., Holásková V., Hrůšová.

Byli jsme nasazeni jako 33. z 57 družstev, průměrné ELO 1336 výrazně zvyšoval Vašek. V prvním kole hráváme často na prvních stolech, tentokrát to bylo na čtvrtém proti Durasu Brno s průměrem 1820 :-). Ostudu jsme neudělali, partie nebyly úplné jednobrankovky, nejvíc se vytáhl Vojta, když útokem korektně přehrál Zemana (1973!!). Prohra 1:5 a jde se dozadu. Do hlavního sálu jsme se ale ještě dvakrát vrátili …

Tenhle typ turnajů bohužel připomíná houpačku. Na rovnocenná družstva se většinou nenarazí, takže tým pendluje mezi nakládačkou s favority a snadnou výhrou nad outsidery. Přesně tak proběhl náš první den: 1:5 s Durasem, 4:2 s Mostem B, 1:5 s Wroclaví, 4:2 s Jičínem, 0,5:5,5 s Říčany A, 3,5:2,5 s Pandou Rychnov. Prohry byly vyšší než výhry, silnější týmy byly silnější o hodně, slabší naopak slabší o málo.

V neděli nás po ránu čekal další silný tým, ŠK Lípa s průměrem 1521; sahali jsme však po senzaci, po výhrách Veroniky Š. a Jirky jsme měli nadějné koncovky u Vaška a Vítka. Bohužel partii zcela zkazila Verunka H., která přes zisk dámy partii ještě prohrála. V obou koncovkách pak soupeř udržel remízu, celkový výsledek 3:3 byl však pořád velmi pěkný. To byl tedy kýžený zisk „nad plán“ a k rozumnému umístění stačilo vyhrát jeden zápas ze dvou, víc by byla senzace …

V předposledním kole se to nepovedlo, béčko Řevnic bylo sice nasazené dvě místa za námi, ale hned pět jejich hráčů mělo ELO a nakonec skončili na 18. místě! Dost jasně jsme prohráli 1,5:4,5.

No co, to byla „taktická“ prohra v předposledním kole, do posledního kola podle „zákona kyvadla“ přijde někdo hratelný … Nepřišel, dostali jsme tým z vyšší bodové skupiny, totiž Budějovice A, a ty nám nedaly šanci, 1:5

Jediné nevydařené kolo kvůli nepříznivému losu znamená ve výsledkové listině až 41. místo, 10 zápasových bodů za 3 výhry, 1 remízu a 5 proher. Navíc i nepříznivé skóre 19,5/54. Naopak podle Buchholzu, který vyjadřuje sílu soupeřů, bychom patřili do první třicítky.

Výsledkově se tedy nemáme čím chlubit, herně to však nebylo nijak špatné: viděl jsem docela podařené boje proti soupeřům mnohdy výrazně silnějším. Stačí se podívat na průměry soupeřů, jen 1. deska a náhradník je mají sobě přiměřené (Vašek 1697, Vojta 1562, Vítek 1482, Jirka 1395, Verunka Š. 1281, Verunka H. 1287, Natka 1088), to znamená, že si většinou zahráli pořádně silný turnaj. I když to tedy tentokrát nebylo na pochvalu, šlo o velice cennou herní zkušenost, která by se v budoucnu měla projevit zase postupem o nějaký ten stupínek v kvalitě hry výš.

Vašek Grundman stejně jako vloni držel první desku – a to nebyla vůbec snadná úloha. Mnozí jeho soupeři mají jména velice známá, zejména Blahynka (2143) a Szücs (1965), silný byl i Polák Kanicki (1921). Vaška asi mrzí prohry s jemu rovnocennými Kabelkou a Vystrčilem, díky kterým neměl bilanci prvního dne úplně skvělou; druhý den však naopak jako jediný držel uvadající prapor až do konce (závěr 2,5/3). Těšit ho mohou zejména půlky s Kanickim a Szücsem. Že hraje náročné šachy s bojem do posledních možností, to už ani nemusím zdůrazňovat. 4,5/9, Rp 1692.

Vojta Holásek se v prvním kole vytáhl výhrou nad Zemanem (1973) a do dalších bojů vstupoval natěšeně, aniž by v tu dobu tušil, že už udělá jedinou půlku. Šance si rozhodně vypracovával, ale příliš silní soupeři chyby trestali. Herně to šlo, výsledkově ne, na druhou desku nikoho, kdo by Vaška „jistil zezadu“, nemáme. 1,5/9, Rp 1277.

Vítek Holásek je znám svou solidní pevnou hrou, příjemně mě v turnaji překvapil tím, že jeho pozice opravdu držely i proti výrazně silnějším protivníkům, udržel půlku mj. proti Suchardovi (1736) a Máslovi (1573). Pro mě příjemné překvapení a opora družstva. 4/9, Rp 1411.

Jirka Píše jako jediný odstartoval dvěma nulami v řadě, ale po obědě se rozehrál a získával důležité body, porazil mj. Šafku (1320), remízoval s Polákem Tokarzem (1465). Nebojí se otevřeného taktického boje, jsou to partie „na plný plyn“. Na čtvrté desce výkon „tak akorát“, možná ještě půlčičku, či bodík … 3,5/9, Rp 1296.

Veronika Šmajzrová nejpřesněji ze všech kopírovala výsledky družstva, tedy nula se silným, bod se slabým. „Vzbouřila se“ proti Lípě, když porazila Glosera (1285) a založila tak naši překvapivou remízu. Tradiční pevné šachy směřující výměnami do koncovky, pokud možno lepší. 4/9, Rp 1235.

Veronika Holásková se s Natálií Hrůšovou střídaly vzadu na šesté desce, Verunka jako zkušenější proti silnějším družstvům, Natka měla kosit ty slabší. Chtěl jsem v některém utkání dát příležitost oběma, ale žádné slabé družstvo, kde bychom si mohli dovolit vynechat někoho vepředu, jsme (oproti minulým letům) nedostali. Holky si tak zahrály o něco méně, než by potřebovaly, zájem družstva měl přednost. Mohly aspoň během pauz obhlížet další zápasy a třeba i sledovat hru úplné špičky. Verunka byla první den dost bez šance a v neděli ráno svou hvězdnou hodinu nevyužila k bodu proti Lípě. 0/5, ten bodík na desce měla! Natálka spolehlivě porazila slabší a nestačila na silnější. 2/4, Rp 1088.

Soutěže družstev se účastnila i Dominika Šmajzrová v dresu Poličky B a pomohla jí třemi kontumačními body :-).

Turnaj jednotlivců

Vždycky, když hráče usadíme ke kolu a podíváme se na první tahy, utíkáme do jiné, zastrčené hrací místnosti rychle odehrát svou partii v rapidu, abychom se na koncovky ještě vrátili k dětem.

Mezi 53 hráči byl Martin Šmajzr nasazen jako šestý, já (Pavel Holásek) jako desátý, dalo se pošilhávat po cenách, které byly určeny pro prvních devět hráčů (další, speciální ceny se nás netýkaly). Dvacetiminutovka bez bonifikace je tempo pro tvrdé praktiky, za tu dobu tak akorát vymyslíte pár dobrých nápadů, letmo je odhadnete, něco zkusíte, něco přehlédnete a jdete od partie. 😉 Pro nás oba  byl turnaj specifický zejména střetnutím s krásným pohlavím, každou chvíli jsme hráli s dívkami či ženami, Martin se čtyřmi, já dokonce s pěti. Po střídavých úspěších jsme se ještě vešli do cen, Martin na 8. místě, já na 9. místě, oba ziskem 6/9.

Fotbalové utkání

Patří již k tradici našeho pobytu na Seči, jistě vzpomínáte, jak si Vít Kapoun rozbil brýle, jak jsem si několikrát podvrtl nohu a odkulhával do postele, jak jsme málem trefili okna, jak mnozí odkopávají balón málem až kamsi k přehradě (nebojte, trochu přeháním). Když jsem však šel chladným sobotním večerem po večeři do srubu a sledoval neutuchající déšť a mokrou trávu, říkal jsem si, že tentokrát na fotbal opravdu nedojde. Jindy na Seči všechny louky žijí výskotem a vřískotem, tentokrát nebylo vidět ani živáčka.

Jenže na srubu mě čekal zástup připravených sportovců nažhavených k utkání, takže mi bylo jasné, že fotbal se bude konat i nyní. Co zmínit? Že terén byl na hranici způsobilosti, mokro, mokro, samá voda; ta kaluž, co je tam vždycky, byla plná a míč se v ní zastavoval. Že jsme hráli 4 na 4 (se mnou Vojta, Kačka, Verunka, proti Vašek, Vítek, Jirka, Míša). Že utkání dlouho směřovalo k remíze 21:21, ale nakonec skončilo po našem kolapsu přibližně 20:29 (pamatuje si to někdo přesně?). Že jsme spoustu šancí dali a ještě víc nedali. Že po mém  výroku „jen ne na Vaška“ bude putovat míč od brankáře právě k číhajícímu a následně skórujícímu Vaškovi. Že po Vaškově výkřiku „Jirko, to musíš dát!“ to Jirka zákonitě dát nemůže. Že Kačka dovede útočit tak, až si soupeř srazí míč do vlastní brány. Že Míša a Vojta hrají úporně jako motorové myši. Že na konci bylo ale opravdu mokro. Už jste dosušili boty a trička?

Výsledky

Tradičně na chess-results: dvojice, družstva, jednotlivci.

Výhled

Ze družstva nikdo neodchází, za rok budou všichni starší, lepší  – a konkurence naopak oslabí o roč. 1998. Do družstva směřují nadaní hráči z letošní dvojice, takže předběžně počítám s devíti hráči. 🙂 Buď je někdo doplní a vyjdou třeba i družstva dvě, nebo bude sezóna tvrdou kvalifikací, abychom postavili ty nejlepší z nejlepších. Jednou do té dvacítky přece proniknout musíme …

Jako dvojice se rýsuje duo Šmajzrová D. –  Holásková M. To bude maso.

2 thoughts on “Náročné zaječické školení

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *