(Němčice A) ČeskáTřebová B – Ústí C 1,5:6,5

2. 2. 2014 Honza Pokorný Céčko, 10

neboť z Němčic nastoupili pouze dva hráči 🙂

Drobně provokativní titulek jsem zvolil s ohledem na prapodivnou soupisku našeho nedělního soupeře z kategorie obtížných, v níž se pomalu nejsilnější hráči soupisky (Milanové Pail a Pěkník) nacházejí až na chvostu první desítky a další hráč aktuální vedoucího družstva pralesní skupiny východ TJ Sokol Němčice, všem dobře známý (nejen z časů ousteckého angažmá šachového i mariášového) Karel Petrželka okupuje až rekreační dvacáté místo – aby pravidelně nastupoval na osmé šachovnici a těšil se na bezbranné oběti. Není sám 😀

Před veledůležitým utkáním šestého kola, v němž nutně potřebujeme vyhrát, probíhají po mailu celkem intenzivní debaty. Kapitán Bohouš ohlašuje s patřičným předstihem základní sestavu, která však bere za své absencí zimní posily Vlasty Hrobaře. A tak dostal šanci… hádejte kdo 😀

Kapitánovi sděluji, rozjímaje nad notebookem, domněnku, že průběžně vedoucí Moravskou jen těžkou předjedeme na skóre – soupeř do zbývajících kol disponuje výrazně lehčím losem (tři ze spodku tabulky proti našemu jedinému), pročež se musíme snažit vyhrávat na jistotu a doufat, že Vojta Plát bude mít až do konce sezony „rýmu“ 😀 a konkurent v boji o postup něco potratí (třeba s Kyšperkem, naším déčkem anebo Českou v posledním kole).

Inu je to skoro na modlení, když se béčko v KP nelepší a my doma v boji o postup neudělali Letohrad 😀

Též elektokorespondencí si ještě musíme vyříkat, že se pleje v českotřebovském ekoncetrumu (to asi nebude hospoda, která se nacházela pod klubovničkou na českotřebovských teniskurtech) a hodiny začínají tikat již v 9.00 SEČ, tedy sraz v 9.30 není z kategorie právě nejvhodnějších. Bohouš, coby zodpovědný kapitán motivující své ovečky, už jen den před posílá podnětný mail doporučující konzumaci napěněného půllitru, s ohledem na prokázanou škodlivost pití vody… inu máme v neděli o čem rozjímat.

U skříněk se schází sestava takřka základní, jen lídr Kuba Netušil cestuje z Havlobrodu po vlastní ose. Na místě střetu, v přeútulné klubovničce plné minerálů a poučných plakátů, nás vítá domácí veterán a rozhodčí v jedné osobě Jiří Vencl st. a při pohledu na domácí soupisku můžeme jásat: z první trojky Prax, Borek, Zdenda Šimek nikdo, též zabijácké duo Pail, Pěkník schází. Šestou a sedmou desku tak okupují neelisté, pouze Karel Petrželka se už dopředu posunout nemohl 🙂 Na většině desek s výjimkou osmé máme převahu, povinnost velí zvítězit, pokud možno co nejvyšším rozdílem.

Zahajujeme lehce po deváté, od úvodu se to tváří docela nadějně. Na jedničce a dvojce mlha od zahájení, na trojka Láďa Kubišta získává aktivitu, Honza Smola celkem bez potíží pěšcev pozici bez dam. Jen dvanáct tahů se zkouší staří známí Karel Jasanský s Pavlem Kylarem, než na návrh bílého zastavují hodiny a jdou vařit kafe. Na šestce Péťa Mareš bílými sází na lepší koncovku a horší čas (svůj 😀 ), kapitán Bohouš ukazuje od prvních tahů, že v otevřených hrách si ani bílý nemůže oslí ucha a3+h3 dovolit. No a na osmičce spouští Karel remízové vyjednávání už v šestém tahu, ale když už jsem obětoval neděli, přeci nebudu zevlovat – když ani hospody v okolí nět 😀

Ještě dlouho před kisnami je nám celkem hej, shodně černými bodují Bohouš Glembek a Láďa Kubišta, stav 2,5:0,5 vypadá nadějně. Pak naštěstí klinickou smrt přežívá Péťa Mareš, který napochodoval králem do centra, (asi) přehlédl kontr c5! a pozice se tvářila všelijak. Víc by pověděl chytrý stroj, na hodnocení složité koncovky si netroufám. Černý nechtěl riskovat, že mu při jezdci navíc (bílý musel dát střelce za postouplé déčko) ujede bílý áčko do… a nabídl remízu, kterou jsme neměli důvod odmítat – 1:3 v neprospěch Třebové.

Pak už přišly kisny, v nich nejprve na dvojce Péťa Jániš dostal v nejasné pozici nabídku remízy, dlouho přemýšlel (měl výrazně lepší čas než pan Kovář na druhé straně) a než ji stihnul přijmout, skóroval jsem já na osmičce (soupeř přehlédl v horší pozici jednoduchou oběť). Petrova remíza tak jistila potřebných 4,5, k nim zakrátko přihodil bodík zodpovědným výkonem Smolda. Za komforního vedení 5,5 tak dohrával Kuba Netušil, dlouho spíš rozehrával trochu pasivnější pozici s nic moc bělopolákem, v oboustranné časovce uklohnil pěšce.

1. Pelcl Karel 1896F – Netušil Jakub 1911F 0:1 Některá zahájení se objevila víckrát, jako například karokánek. Bílý reagoval Panovákem c4 a dlouho si udržoval minimálně optickou výhodu (nejdřív hrál s izolákem, pak na d5 přibyl i černému, jemu s dost pasivním bělopolákem. Černý ale trpělivě čekal na svou šanci, první větší akcí získal pěšce d4 a v poslední partii dne uštědřil soupeři mat.

2. Jániš Petr 1826F – Kovář Václav 1700 ½ Tady jsem věřil v bod bílého, ale černý nepřišel jen přihlížet. Na aktivní pojetí e+d+c4 reagoval aktivně c5 (z pirce to přešlo do draka), Petr nějak přechodně obětoval dámu a černý s šesti minutami na dvacet tahů nabídl. Nějak se mi nechce věřit, že by náš hráč měl za kvalitu dostatečnou kompenzaci. Náš borec to taky uznal a ponuku přijal.

3. Vencl Jiří 1589 – Kubišta Ladislav 1743F 0:1 Láďa chytá druhý dech i přesto, že z jeho dechu byla tentokrát znát sobotní akce (hasičský ples v Dobrouči).           Sicilku pojal aktivně s rychlým e5, bílý to neznal a cvakl na c6 – takže klíčový postup d5 byl otázkou času. Černý s tím počkal (osobně bych to tam napumpoval ihned). Pak se to nějak přetlačovalo v centru a bílý moc dlouho nevydržel.

4. Smola Jan 1852F – Racek Josef 1587 1:0 Smolda bílými s papírově slabším soupeřem, to mohlo těžko skončit jinak. Hrálo se vůbec nejfrekventovanější zahájení toho dne (jakási poloslovanský s brzkým vývinem střelce na f5, který bílý měnil přes d3. Černý zkusil akci v podobě postupu e5, ale mělo to díru v podobě ztráty centrálního pěšce. Honza poté profesorsky utahoval šrouby do chvíle, kdy se houževnatému soupeři pozice rozsypala jak domeček z karet.

5. Jasanský Karel 1735 – Kylar Pavel 1890F Další poloslovanská s výměnou bělopoláka na d3, kterou pojali oba soupeři kamarádsky. Komentovat moc není co, bílý půlku nabídl, černý se správně zeptal kapitána a pak teprve kývnul.

6. Mareš Petr 1698 – Jiroušek Jan 1250 ½ Že Petr neviděl v další slovanské úplně triviální zisk pěšce (výměna na d5 s dalším Db3 a visí na d5 i b7)  by se ještě dalo odpustit, ani další průběh ale za bílého přesvědčivý nebyl. Náš hráč vyměnil na b6 dámy v domnění, že koncovka s dvojpěšcem bude za černého horší, nakráčel po výměně jedné věže králem do centra a po kontru c5! měl o čem přemýšlet. Vylezla z toho maximálně složitá koncovka, v níž musel bílý dát svého střelce za floka d2, protiváhou rozběhl áčko… a soupeř nabídl po poradě s kapitánem remízu, kterou náš hráč, též na doporučení kapitána, přijal. Na hodnocení pozice si vůbec netroufám – něco mezi bodem a nulkou, ať si to kluci hodí do Rybky.

7. Tapušík Eduard Glembek Bohumír 1771F Naprostá jednobrankovka. Coby extrenér jsem velmi alergický na „nanictahy“ v otevřených hrách – jak jinak označit dvojoslíucho a3+h3 v italské?!  Černý se zdravě vyninul, bílý si na sebe nešťastně otevřel sloupec e a zbytek byl jasný – figury víc, naředění figur, brzký podpis partiáře.

8. Pokorný Jan 1876F – Petrželka Karel 1884F A je to tady. Příprava vyzněla do ztracena (jediná aktuální partie v databázi se nazývá Volf – Petrželka (MČR seniorů) a trvá překvapivě asi 8 tahů. 😀 Zbylých cca 100 je už dost letitých koresponďáků, ve kterých Karel nad jiné vynikal. Na e4 hraje Karel asi 150 různých zahájení (nejčastěji sicilku) a tentokrát neměl úplně šťastnou ruku s karokánkem Jd7, který mám oběma barvami dosti obehraný. Soupeř to hrál při zemi, remízu nabídl až příliš brzy (6. tahem e6, já bych nechtěl hrát, ale když už jsem opustil domovinu a zabil neděli?!) a dostal se pod dost nepříjemný tlak – přeci jen ani pevné zahájení neunese ztrátu cca tří temp. Z první akce jsem nic nevytěžil, leda horší čas, z druhé výhled na výrazně lepší koncovku s černými slabinami e6+c5. Karel se rozhodl pomoci, uhnul králem z bílé diagonály na h8, věží rezignoval na krytí citlivého pole f7 a po nesložitém zvedáku V×d6! hned zastavil hodiny – bez nejlepší figury (kobyly na d6) to nemělo cenu tahat, věž brát nešla pro vidličku na f7 – aneb mocný oř na e5 rozhodl.

S výsledkem 6,5 můžeme být spokojeni, podobně jako Čermná posledně si ani Třebováci (byť slátaní) takovou rychtu nezasloužili.

Předhánět ale na skóre nadupanou Moravskou nebude snadné, tím spíš, že má do posledních kol přijatelnější soupeře. My musíte zatnout zuby a 6,5 drtit nejlépe všechny zbývající soupeře bez rozdílu – tedy v příštím kolem nevyzpytatelný Žamberk.

Proto zůstaňte u svých přijímačů!

[Show as slideshow]

1 2 ►

Z Chvaletic šest medailí Zabrali jsme černými