Kdo s koho? Stále zaostáváme

16. 2. 2014 Honza Pokorný Céčko, 6

… aneb o krok blíže k rozluštění postupové tajenky

Na řadu přichází v řadě ohledů klíčové osmé kolo kápédvojky východ, které má výrazně napovědět, kdo z osmnáctibodového tria Moravská Třebová, Letohrad a Ústí C pootevře vrátka do krajského přeboru. S ohledem povážlivě se naklánějící ústecký Titanik B (prohrál už nevím kolikáté utkání smolně 3,5, nedodaje objasňující reportáž) se musíme stůj co stůj rvát o postup, který je aktuálně vzdálen o dva bodíky skóre a obtížnější vylosování do posledních kol v porovnání s konkurencí.

Co kdyby ale Moravská v Kyšperku přeci jen nějaký bodík ztratila? Věřit můžeme, porazit aktuálně čtvrtou žamberskou rezervu musíme.  Jak snadné 🙂

Šestnáctibodový Žamberk, doposud jedinkrát poražený (již zmiňovanou Moravskou) a jedinkrát zremizovaný (překvapivě Dolní Čermnou) není ale zrovna soupeř na vylepšování skóre 🙂  Tím spíše, že se před utkáním množí nedobré noviny ohledně vyvolené sestavy. Poprvé nemůžeme počítat se službami spolehlivého lídra Kuby Netušila (relaxuje kdesi v horách a ještě se tím na sociálních sítích chlubí 🙂 , k dispozici není kapitán Bohouš. Naštěstí nastupuje nová akvizice družstva Vlastimil Hrobař (jeden ze strůjců senzačního vítězství v Moravské).

Sílu našeho nedělního soupeře těžko odhadovat, odvíjet se bude podle počtu nastoupivších véček (volných hráčů). Z tria Wiesinger, Kalous, Havrlík optimisticky tipuji nikoho, maximálně jednoho (Wolfgang přeci nebude hrát proti bezmála svým, Tomáš má s Ústím dlouhodobě strašlivou bilanci a nebude si kazit neděli, pan H. má už povinné dvě partie za sebou 🙂 ). Takřka jistě se naopak můžeme těšit na soupeře z kategorie tradičních – Karla Kacálka či nestárnoucího pana Zámečníka, který válí i po osmdesátce způsobem nanejvýš obdivuhodným.

Hraje ještě Žambéro o něco, přijede nadupaný? Těžko soudit…

V neděli mne tradičně nevyspalého (hudební doprovod ousteckého hasičského bálu) vyzvedává dvorní řidič Smolda a U Třech mostů zjišťujeme… že hosté nepřijeli hrát druhé housle. Na cestu přibalili Wolfiho i Havrlíka, doma zůstal pouze Tomáš Kalous, tedy v podstatě nejsilnější sestava.

Ovšem i naše sestava doznává pozitivních změn, protože Kuba se z Krkonoš stihl nějak skutálet (někteří z mančaftu o tom ví, já nikoliv – nějak ta mailová komunikace vázne). Zbývá tak vyřešit jediný „miniproblém“ – zamčenou hrací místnost 🙂 V 10:10 paní vedoucí, jedoucí skrz Hylváty nefalšovanou rallye, konečně odemyká… a tak můžeme ca v 10:15 ťuknout do hodin, na kterých máme o trestnou čtvrhodinku víc. Většině Oušťáků je to stejně jedno… na kisny jsme zvyklí bez ohledu na tempo 🙂

Nějakou taktiku nemá cenu dvakrát řešit – cokoliv nad 4,5 je úspěch, cokoliv pod 4,5 zmar. Jak snadné 🙂 Na prvních dvou šachovnicích a páté mají hosté malinké plus, na zbytku malé či větší my, ovšem ELO klame, dá se čekat dech beroucí match s hromadou kiksů 🙂

Zatímco opodál plející déčko se do favorizovaných Svitav pouští bez bázně a hany, zato s Kateřinou 🙂 , my v důležitém duelu začínáme přeci jen odvážněji. Příliš se, dle předpokladů, netýrají pouze staří známí Pavel Kylar s Karlem Kacálkem – černými pro nás dobrá půlka. Kolem jedné konečně vyhrávám já – soupeř byl na ručník už od 14. tahu, ale bylo mu líto zastavit hodiny v miniaturce. Další dvě půlky z tak z přibližně rovnovážných pozic (v partiích Smola – Zámečník, resp. Brdíček – Kubišta) nic nekazí, ale ani nerozhodují. Je tak jasné, že se zápas bude lámat až po 14. hodině.

Na jedničce hráči už nějaký čas obletují kolem remízy (kterou si vzájemně odmítají), dvojka se nám z jasného bodu postupně kazí, ale pak to zase tuní do koncovky třech piků na figuru, na trojce prý Vlasta rozehrává nic moc pozici do bodu, jenže já už pak vidím viguru jen figuru míň (a to jsem ještě neviděl kvalitu víc, kterou náš hráč prý mělů). Na sedmičce Péťa jasně vyhranou koncovku na konci časovky přetváří už v něco výrazně méně jasného. A tak zatímco nekompletní déčko za tři hodiny senzačně drtí Svitavy (s prvními pěti!) jako rudoarmějec nenáviděné okupanty u Stalingradu, řečeno Mártyho slangem (ultrarychle vyhrává Vítek Holásek, v prestižním souboji na jedničce Tom Kodytek, hezkým zásahem amazonka Katka a trpělivým výkonem Petr John, zlatou půlku připisuje Víťa Kapoun černými na dvojce), my se potíme jak stará k.rva 😀

Nu nakonec vyhráváme, po boji, pečetící body přidávají Péťové Mareš a Jániš, bohužel svoji pozici nezvládá Vlasta. Kuba bojuje dlouho, určitě mu ty šachy chyběly. Nakonec za deset tři oba aktéři poslední partie seznávají, že šachů bylo v neděli už dost 😀

1. Netušil 1911 F- Wiesinger 1944 F ½

Tady nevím skoro nic krom jmen obou soupeřů – oba mí dobří kamarádi. Hrála se asi sicilka s d5+g6, Sg7, černý ze zahájení, mám ten pocit, vyrovnal. Pak se to dlouho převalovalo, nejdřív to na půlku viděl Wolfi (Kuba odmítl), pak obráceně. Tahalo se to skoro do tří, urputně, věžovka vypadala tupě, ale co je v šachu vlastně remíza? Leda nazí králové…

2. Havrlík 1902 F – Jániš 1826 0:1

Tady jsem čekal nějakou ultraostrou kavárnu a Petr nezklamal. V anglické nechal stát pěšce f5, talovsky obětoval kobylu na g4 a jevilo se to jako korektní (bílý byl určitě zralý na ručník, ač bude jistě tvrdit opak 🙂 ). Žamberský hráč měl všechny figurky na první lajně, černý asi mohl nějak zasmečovat, ale figurky se poměnily (bílý cosi z přebytku vrátil) a najednou z toho vylezla prapodivná koncovka V+S+J+4p – 2V+6p. Petr obětoval ještě cosi, za figuru měl tři postouplé pěšce. Ti v napínavé partii rozhodli. Rozhodně nejpohlednější partie dne!

3. Hrobař 1939 F  – Martinec 1782 F 0:1

Nějaká měkčí sicilka (Sb5, výměna na d7, rošáda a d4), ve které bílý místo ambicí dal na trpělivé utahování šroubů. V jednu chvíli se mi to docela líbilo, pak jsem přišel po časovce a viděl figuru míň 🙁 Té dle informací samotného aktéra předcházela kvalita navíc a jakýsi kiks ve vyhrané pozici. Ech kletě, šlaka, bod by se nám v přetahované s Moravskou hodil.

Hrálo se to ještě dlouho, ale černý se už nezmýlil.

4. Brdíček 1682 N- Kubišta 1743 F ½

Láďa se z úvodní mizérie vyšvihl už na 50%. A ty podržel. David je solidní hráč s hodně zavádějícím ratingem, minimálně 1800 by mu slušelo. Hrála se dost teoretická sicilka s rychlým e5, černý prosadil, co chtěl (osvobozující d5), bílý to hrál klidně a chybu neudělal. V dámské koncovce se hráči shodli na remíze v oboustranně solidně hrané partii.

5. Smola 1852 F  – Zámečník 1909 F ½

Honzu bych za zahájení (už asi po stopadesáté) vytahal za uši. Jak může bílý (byť v zavřené hře – benoni s e5),  zahrát pěšcem e3, aby asi za dva tahy postoupil e4, to prostě nechápu. Ze zahájení to byla asi rovina, pak černý zkusil nějakou akci s postouplým e flokem (to už na šachovnici nebyly dámy a spousta dalších figurek), Honza řešil požár nabídkou remízy, veterán ze Žamberka statečně odmítl, ale o pár tahů později už v tupé koncovce střelce proti jezdci (bílý musel chránit bělopolákem floky na bílých, takže vyhrát to nešlo) nabídl smír sám.

6. Kacálek 1727 F – Kylar 1890 F ½

Klasika – dámský gambit… a klasicky ústecky (tj. pasivně – se snahou otupit horší pozici výměnami). Karel to hrál nenáročně, ale zdravě (braní na d5, Dc2+Vc1 a tlak na slabinu c7, kterou černý nevhodně překryl tahem Jc6). Náš Vata ale zachoval chladnou hlavu, k výměnám se přeci jen dostal a v nejkratší partii dne už na konci bílý nic neměl  – černými dobrá práce, půlka pro družstvo.

7. Mareš ml. 1698 N  – Kopal 1502 N 1:0

Péťa poslechl mých rad, nasadil boudu, kterou důvěrně zná, černého obral jezdcovými výpady Jg5+Ja4 o dvojku střelců a aktivně rozehrál pozici na dámském křídle (černý na opačné straně útok spíš jen naznačil). Kolem kisny to bylo dost komplikované, bílý správně centralizoval figury (věže na déčku), černého to stálo nějaké pěšce, bílého hodně času (ještě že se hraje s příhozem, to říkám pořád 🙂 . Po časovce jsme měli obavy, že černý pojede volným áčkem, jenže Péťa umně nastavil past – do té doby pasivním bělopolákem nešťastného oře uvěznil a pak už jen mazal volnými pěšci e+h. Ve vážné partii byla k vidění také jedna dosti nestandardní věc – černý (s půlhodinou na budíku) udělal nemožný tah-  šel králem do šachu. Závěr už byl pro našeho borce za odměnu. Strašně důležitý bod a první letošní výhra v pravý čas!

8. Šulc 1532 N – Pokorný 1876 F 0:1

Hlavně ne potřetí Karla Kacálka! 😀 Naštěstí ne, elově slabší soupeř, černé figury (nemusím tvořit), obhajoba 5/5 je za dané situace nezbytností. Soupeř si velmi nevhodně zvolil variantu – v benoni bez přetahu (3. Jf3) jsem si našel vyloženě typovou variantu, kde černý zdravě tlačí na bílé centrum – trochu se to podobá Grünfeldce. Bílý udělal v zahájení jediný slabší tah (11. Se2?), ale v pozici bylo tolik dynamiky, že se mu rádoby hezké rozestavení figur okamžitě rozpadlo. Dalších 25 tahů si mohl ušetřit – nicméně plných !12 tahů králem! na relativně plné šachovnici v rozmezí 20. – 39. tahu se nevidí každý den.

6/6 Pokyn jede, kolik že má aktuálně perfo? 😀

 

Tož celkově jsme vyhráli 5:3 (stejně jako déčko se Svitavami, které zde přivítáme, snad už od 10:00, za měsíc). Není to žádná sláva, ale jsou to tři body. Nadřeli jsme se poctivě, oslavili to též poctivě. Nicméně s hořkou příchutí, neb…

naše modlitby vyzněly naprázdno a Moravská v Letohradu vyhrála těsně 4,5… a tak jsme jen manko ve skóre snížili na 1,5 partie. Jak málo chybělo, abychom byli na čele tabulky!!!

Nezbývá než doufat, že Kunvald zbouráme do základů a naše déčko v Moravské něco vyvaří, pamětlivo našeho příkladu.Nevzdáváme se… ale bude to těžké.

 

Blesková liga 2013/2014 – 5. turnaj Zimní podOrlické Hry 2014