Ohlédnutí za Letohradem a vítězné boje v domací tvrzi

18. 2. 2014 Martin Dudla Déčko, 6

Kdysi v únoru, kdy u nás panovala takřka arktická zima okolo plus pěti stupňů, vypravilo se Déčko do Letohradu. No, asi nemá cenu blíže popisovat tamější boje, neb historie se neptá proč, ale zajímá jí jen výsledek.

A ten nebyl nikterak oslnivý. Prohra 3,5-4,5 je sice o půl bodu lepší než výsledek, který se zdejším mužstvem udělala naše starší sestra, ale stále je to porážka. Mrzí prohra moje – neboť mi Vašek opět nedodal zahájení,  Vojtova – už nevím ani proč, Minaříkova a Davidova, který dle Fritze byl vyhraný, ale chybička se vloudila. Smůla.

Necháváme chmury doma a v neděli nastupujeme opět v oslabené sestavě na Svitavy. Neděláme si velké naděje. Ratingová převaha hostů na prvních šesti šachovnicích je jasná:

+50, + 90, +150, +270, +170, +160 jen Holásci mají papírově usnadněnou úlohu: -100 a -230.

Aby hrozeb nebylo málo, začínáme hrát někdy o půl jedenácté s časem -15´. (viz reportáž Pokyho)

Tím ale naše problémy skončily. Bohužel jsem byl tak zabrán do vlastní partie, že jsem ani nepostřehl, kdo z našich skončil jako první. Vím jen, že šly hlášky: “Vedeme 2:0” a od vedlejších stolů našich spolubojovníků, kteří mstili naši prohru se žambereckými se neslo: “Musíme si z Déčka vzít příklad”.

Co jsem stačil zaznamenat, byl prohraný Vítek, kterému ovšem soupeř přehlédl banální odšach a Vítek tak získal dámu a tím ihned i partii. Gratuluji. Ovšem, štěstí neměl jen Víťa. Měl jsem ho i já. 

Na začátku hry jsme se soupeřem nasadili  krásné rapidové tempo. Říkal jsem si, že jednou budu mít oběd ve dvanáct a  dost času zhlédnout okolní partie. Ale ouha. Dohrával jsem poslední- to se mi ve vážné partii ještě nestalo.  V zahájení jsem získal pěšce a začal skládat figury do centra. Přitom jsem špatně spočítal jeden odtah musel jsem vyměnit figuru za pěšce. S přebytečnými dvěma pěšáky jsem se vydal kupředu. Přitom jsem soupeři dvakrát nabídl remízu. Když už jsem s pěšci byl na 6. řadě nabídl remis soupeř. To jsem odmítl já, abych už za dva tahy vlezl králem na c3 skoro do matu. Musel jsem obětovat pěšce. A bylo to v háji. Naštěstí byl soupeř v permanetní kisně. Na závěr se mi ale podařilo postavit krále na a1, na a2 pěšce a jelikož soupěřova věž kontrolovala b sloupec byl jsem zpatován. 

Výsledek 5:3 pro naše borce je nečekaný, překvapivý a získané tři body nás asi definitivně zachránili od sestupu do pralesní ligy. (I když usnout na vavřínech nelze, může se stát všelicos). Ukázalo se, že hrací tempo potřebné k dobrému výkonu je, kromě Vaška,  něco okolo hodiny -:)). Paní šenkýřko, za měsíc začínáme v 10,45 -:)))))))

Příště jedeme do Moravské Třebové. Tam neočekávám žádný velký triumf. Ba, když uhrajeme celé dva body, budu docela spokojený. Takže, kdo nechce jet nemusí, ovšem za předpokladu, že nahlásí náhradníka. Ale možnost zahrát si s FM nebo s hráči s elem přes 2000 se nenabízí každý den. I poslední náhradník má 1550 -:))

Zimní podOrlické Hry 2014 V sobotu KSDŽ v Lanškrouně