Bez nervů by to ani nebylo ono

23. 3. 2014 Pavel Holásek Áčko, 5

TJ Štefanydes Polička A – ŠK Ústí nad Orlicí A 3,5:4,5

Namočeni až po uši, na sestupové pozici vstoupili jsme do kritického předposledního kola. Že bude zápas v Poličce důležitý, bylo zřejmé už dávno. Situace se navíc vyvinula tak, že byl superdůležitý: ztrátu jsme si prostě nemohli dovolit. Podobně na tom byli i domácí. Proběhlo nějaké to hecování, nenápadné výzvědy, většina z nás pociťovala nejspíš nepříjemnou nervozitu jako před zkouškou.

Zpráva, kterou nikdo nečekal, se objevila na poslední chvíli v mailu. Místo kolotoče omluvenek naopak došlo k zacelování sestavy, podařilo se sehnat Vaška … a nakonec se objevilo i jméno Michal Zeinert, s čímž nepočítali ani ti nejskalnější optimisté. Překvapivě tedy v základu, poprvé za sezónu, kamarádi z Poličky prominou, není v tom nic osobního.

V deštivém ránu jsme stepovali před penziónem Otakar, v Poličce se otevírá za pět minut začátek, na to jsme od nás zvyklí. Uvnitř honosné prostředí, až se mi chtělo chodit bos a po špičkách, a hlavně pohled na soupeřovu sestavu, kde chyběl Tomáš Pokorný. Narazily tak na sebe vyrovnané dvojice, ale kromě první desky jsme měli všude nějaký ten bodík ela ve svůj prospěch.

Asi po hodině hry se začaly rýsovat kontury mače. Vašek zakombinoval a stojí na výhru. O jakousi aktivitu se pokouší Michal, Péča si bere floka, Jenda chystá útok. Hůř stojí na jedničce Martin, nevím co s pozicí Davida, zcela remízové je to u mě a u Lukáše.

Vašek vyhrává, to je povzbuzení! 0:1 Půlí Lukáš a Michal. 1:2 Martin balancuje na hraně, David kazí, já nabízím půlku, výhodu zvyšuje Péča, útočí Jenda. Dobré!

Péča boduje! 1:3 Sice pak vzdává David (2:3), ale Martin odolal útoku a drží figuru (za nějaké ty pěšce), ten prohrát nemůže, u mě je remíza, Jenda by měl vyhrát, jen se poprat s kisnou.

Po kontrole se hrají tři koncovky, domácí marně hledají, kterou by mohli vyhrát. Jenda pěšce neuplatnil, já (Pavel) jsem se dočkal půlky po pětasedmdesáti tazích. 3:4 A kapitán?

Kapitán někde cosi zmastil a trpí v dámské koncovce bez pěšce. Oba na minutě, jeden šach za druhým, kdy bude padesát tahů? Nikdy, bílý se dostal k tahu pěšcem, tak znova padesát? Diváci radši netipují, vyčerpání hráčů i přihlížejích je blízko, je tob jako páté prodloužení v hokeji, přitom jde  o hodně. V hokeji sto minut, tady sto tahů, snažíme se nenervovat – a náhle hlasité hlasy, konec po šesti hodinách, bílý připustil trojí opakování pozice. Martin tedy zajišťuje nesmírně cennou remízu a tedy zápasové vítězství. 3,5:4,5

1. Petr Červený (2292) – Martin Šmajzr (2202)

Ruská s 5. Jc3 Jxc3 6. dxc3, kde bílý s dvojicí střelců útočí. To už Martin letos na desce měl. Rochnul nadlouho a ocitl se ve velmi sevřené pozici, já bych to hrát nechtěl. Martin si ale liboval, a vysloveně provokoval oběti materiálu. Oběť taky přišla (Sxa6), ale útok neprorazil a Martin udržel figuru do koncovky S x 2S. Petr za to měl dost pěšců, zejména na dámském křídle, tipoval jsem to zhruba mezi remízou a výhrou našeho hráče, každopádně bez rizika prohry. Pak se však něco stalo a vznikla dámská koncovka, kde měl bílý navíc pb6, později pb7. Sice nebylo vidět, jak má bílý hrát dál, ale rozhodně to mohl zkoušet, bylo to vyčerpávající. Přihlížející Paščenko snad i nějakou výhru někde našel, ale oba hráči byli rádi, že je po všem. Martin pak ještě rozvezl půlku týmu po různých východočeských obcích, to je výkon na hraně. 0,5:0,5

2. Václav Pekař (2151) – David Komárek (2148)

Francie 3. Jd2 Jf6, vznikla pěšcová struktura pd4 x pd5, e6 (obojí bez podpory dalších pěšců). Vašek si to přímočaře namířil na královské křídlo (Jg5), černý optimisticky šlápl e6-e5, přehlédl taktiku (Sxh7+), ztratil dva pěšce. V koncovce byli nestejnopoláci a čtyři věže, Vašek se držel zásady při nestejnopolácích útočit na krále a vyhrál rychle. 1:0

3. Oldřich Lorenc (2115) – Michal Zeinert (2131)

Michal musel čelit vlastní zbrani – anglické s aktivitou na dámském křídle (b2-b4-b5). Poté, co se tam pozice zablokovala, se sám pokusil o nástup na křídle královském (f5, e5, h5), ale bílý postavil pružnou obrannou pozici, Michal to dál nehrotil. 0,5:0,5

4. David Výprachtický (2133) – Jaromír Paščenko (2108)

Anglická, kde černý záhy převzal aktivitu, pěšcem e4 tísnil královské křídlo a přes blokádní bílá pole d5, c4 opanoval i dámské. Chvíli jsem doufal v nějakou protihru bílého, ale ta nepřišla, naopak černý jezdec naskákal až na d3, pak padl pc3 a v koncovce ve snaze o zvrat přišel David ještě o figuru. Černý hrál velmi dobře, přitom však ne zcela korektně (mlácení do hodin, ostentativní chystání dámy, sotva získal pěšce). 0:1

5. Magdaléna Komárková (2030) – Pavel Holásek (2077)

Proti mému Paulsenovi hrála Magda měkce, takže jsem se dostal k d7-d5 a vyrovnání her. Centrum se vybílilo, hrálo se jen figurami, po přípravných tazích došlo k hromadným výměnám a po dvacátém tahu jsme mohli podepisovat půlku. Když jsem ji o něco později nabídl v pozici, kde jsme oba měli věž a černopoláka, soupeřka to ještě s ohledem na stav zápasu zkusila. Několik náznaků šancí si vytvořila, několikrát naopak zariskovala, kdybych nebyl upnut na hledání tutové remízy, mohl jsem možná zkoušet partii zvrátit. Remíza přišla až ve druhé kisně. 0,5:0,5

6. Lukáš Hurt (2110) – Josef Krátký (2020)

Zahájení nerozumím, nejdřív Jf3, b3, e3, ale pak do toho d2-d4. I tady došlo rychle k výměnám a v téměř symetrické pozici (V+S+J na každé straně) k opakování tahů. 0,5:0,5

7. Bronislav Houška (2036) – Martin Pečinka (2083)

Anglická 1. c4 e5, bílý pak dal dost brzy i d4 a dobíral na d4 dámou, po d7.d5 z toho bylo cosi jako dámský gambit. Martin si pak dobral dxc4, pěšce udržel a v taktických zápletkách získal i druhého, dva postouplí volňáci na b+c sloupci pak rozhodli. 0:1

8. Jan Mareš (2008) – Marek Stodola (1963)

Sicilská, bílý hrál Maróczyho, černý Scheveningen :-). Jenda nastoupil f2-f4-f5, pak i g2-g4-g5, otevřel sloupce a útočil. Černý se pokoušel o protihru po diagonále a8-h1, ale nebyla dost silná. V časovce tam zřejmě byla výhra, možná i několikrát, pouhý pěšák navíc ve věžovce po kontrole nestačil, škoda. Tahat totálně remízovou pěšcovku už Jenda nemusel. 0,5:0,5

Z cílevědomé cesty za třemi body bylo nakonec drama, ale se šťastným koncem. Pak už jsem se sháněli po dalších výsledcích. AKIS získal bod za osm remíz s polabinským céčkem, je před námi o skóre. V posledním kole ho však čeká lídr tabulky Jičín (porazil Lípu) a ten zápas nesmí vypustit, protože mu na paty po výhře nad Mýtem šlape Rychnov.

Polička je na sestupovém místě, ale čekají ji hratelné (již sestupující) Polabiny B.

My máme doma Velké Losiny a bod by měl snad stačit, při trošce štěstí i prohra 😉 Nastupujeme samozřejmě v základu; nevím, jak to zařídit, abych měl černé?!

[Show as slideshow]

Další Orlická za námi Gympl se chystá na republiku