Céčko stále bez bodu, neboť: Svitavy – Ústí C 5,5 : 2,5 :-(
Jsou zápasy, na než se člověk zrovna dvakrát netěší. A nejsem asi jediný z Oušťáků, který nepříliš rád jezdí do Svitav. Když pominu okolnost, že tam mistrákem a cestou domů spolehlivě zabijete skoro celou neděli a vstávat někdy v sedm ráno je zločin :-), tak prostředí za hranicemi našeho okresu je poněkud nevlídné a vztahy takové všelijaké. A tohle všechno se mi bohužel do puntíku potvrdilo v letošním druhém kole KP II…
Vyjeli jsme v osm ráno v trochu obměněné a posílené sestavě, když na čtyřce nastoupil náš kapitán David Kameník. Vilu s předpisovými secesními kovanými prvky jsme našli hned na první pokus, což byl toho dne jeden z mála úspěchů. Od 9.00 se to vyvíjelo přibližně následujícím způsobem:
První dohrál a prohrál Tomáš Kodytek, který si ani na druhý letošní pokus nepostavil černými dvakrát aktivní pozici. Soupeř, mladej kluk, to hrál solidně a postupně našeho juniora přetlačil. Jedinkrát v zápase bylo vyrovnáno, když jsem na trojce černými přejel Stanislava Maděru. Soupeř, který už v Ústí (a dle mých informací i jinde) vyváděl psí kusy, dostal příděl, o který se s vámi podělím v komentované partii. Pak jsem se více věnoval jídlu a tabáku :-). Tak jen vím, že se nám zápas postupně vymykal z rukou. Petr Jániš rozehrál zahájení (královský gambit) opět velmi dobře, s trpělivostí si ale tentokrát netykal a soupeř, který stál stísněně snad od 6. tahu, nakonec zapsal celý bod. Karlu Taslarovi jeho soupeř, který mě zejména ve funkci rozhodčího toho dne skutečně dojal, pomáhal, jak jen mohl. Jenže jednotahově věnovaný čistý pěšec víc nestačil, náš hráč v době, kdy se další pozice nahýbaly v ústecký neprospěch, mumlal cosi o remíze a nakonec z toho byla nula. Pochvalu si naopak zaslouží Jenda Mareš, černými hrál se zkušeným soupeřem velmi podnikavě a v analýze po partii vymýšlel zajímavé věci. Od bodu asi daleko nebylo, ale remíza dobrá. O šachovnici vedle naopak neměl svůj den David, který ze zahájení nic nezískal, pak ale nevýrazného soupeře přehrál. Myslel jsem, že zavěsí, ale pozice se mu, ani nevím jak, rozsypala. Zajímavé partie byly k vidění na prvních dvou stolech. Pavel Kylar rozehrál s Karlem Bartošem takovou tu svou anglickou, získal pozici, kterou jsem nechápal a hrát bych ji nechtěl, ale hlavně že se v ní vyznal Pavel 🙂 Petr Mareš měl těžkého soupeře, v zahájení přehlédl pěšce, nicméně srdnatě bojoval. Podle vlastních slov měl remízu na dosah, ale pak přišla druhá chyba a ta už opravit nešla.
Podlehli jsme tedy 5,5:2,5, i když mám pocit, že body byly přes vyšší porážku proti úvodnímu kolu naopak blíže. Chtělo to trošku štěstí v pozici (Petr Mareš, David Kameník), trochu víc trpělivosti (Petr Jániš) a chuť bojovat (Karel Taslar).
PS: Co si závěrem neodpustím, je poznámka k domácímu rozhodčímu panu Jedličkovi (normálně se to dělá jen na fotbale, no nešť). Ve všech ohledech sympatický domácí šachista svou roli nezvládl a na epizodu s hodinami jen tak nezapomenu. Asi na dvou šachovnicích špatně přihazovaly čas, a tak se řešilo co jako s tím. Přenastavení, které domácí očividně zaskočilo, trvalo víc než dvě mé venkovní cigarety, čtyři rohlíky a jedna aspiková miska, no děs! Scéna, kdy rozhodčí nese na čtvrtou šachovnici klasické ručičkové hodiny s tím, že hráči si vždy po pár tazích nasčítané půlminuty přidají, ještě dlouho ostane v mé paměti. Snad se za rok podobných tragikomedií nedočkáme…
V Polabinách odstartovala krajská sezóna mládeže Harrachovské skoky a pády II
13 thoughts on “Céčko stále bez bodu, neboť: Svitavy – Ústí C 5,5 : 2,5 :-(”
Napsat komentář
Šachový klub podporují:
Zdenda: Jo trable ve Svitavách jsme také už neměli prvně, Petr Mareš by mohl vyprávět, jak ho v totálně remizové pozici, kterou soupeř tahal očividně na čas (údajně povzbuzován slovy typu: počkej, až mu to spadne 😀 ), nechali dojet až do pomyslné nuly. Ale tehdy se to dalo do zápisu a výsledkem nakonec byla remíza. Za úplně přesné vyprávění ale neručím, mám to zprostředkovaně. Recept na problémy s hodinama a výstřelky po kisně je jedinej: vyhrát před kisnou 🙂 Což se mi teď povedlo (a byl jsem sakra šťastnej, když jsem pak ten bordel sledoval, mohl jsem si užít to samé!).
Jinak s Tomem Riedlem mám taky veselou zkušenost (proti němu ovšem nic, hráli jsme spolu snad už třikrát a naprosto korektně). Tři roky zpátky jsem s ním v kisně přišel o dámu, pak mu to spadlo, ovšem žil jsem v domnění, že 40. stihnul, A vono ne 😀
Pavel: Tak veselých story z pardubických turnajů mládeže i dospělých jsi vyprávěl tuny, jedna lepší druhé 😀
Jo, tohle se mi stalo taky, už to omílám řadu let. Dával jsem věčňák (soupeř samozřejmě o remíze nechce ani slyšet a nechává mě to předvádět) … a dával jsem ho tak usilovně, že po chybném ústupu soupeře jsem nedal mat, ale pokračoval jsem ve věčňáku. Reklamace byla zamítnuta s tím, že 1) když nevidím mat, co bych ještě chtěl, 2) na šachovnici je moc figur a tedy má soupeř ještě nějaké možnosti, 3) spadnul mi praporek 🙂
Též máme zkušenosti se stejným rozhodčím…Hráli jsme v sezoně 2005/2006 KP2 venku ve Svitavách. Za stavu 3,5:3,5 se hrála ještě poslední partie na 1. šachovnici mezi Tomášem Riedlem a bráchou. Partie se hrála přes 6 hodin, což je vzhledem k tempu 2h/40 tahů + 1h do konce partie docela zajímavé… Na šachovnici se objevila věžovka a svitavský hráč se dostal pod 2 minuty, tak pozici zkusil reklamovat. Ač remíza by byla v dané pozici při dostatku času celkem pravděpodobná, rozhodně to nebyla žádná teoretická remíza uvedená v pravidlech. “Pan rozhodčí” si asi tehdy pomohl tím, že “všechny věžovky jsou přece remizové” a nechal ve hře vesele pokračovat i po pádu praporku domácího hráče. Jelikož ten nebyl omezen časem, mohl vše důkladně promyslet a partii zremizovat, jelikož se i Honzovi blížil pád praporku a kdo ví, jestli by stejné pravidlo nastavování času do záporných hodnot platilo i pro hosty. Byla to tehdy naše blbost, že jsme to nedali do zápisu, ale jak se říká, “chybama se člověk učí”.
Opačný případ než ve Svitavách se mi naopak stal během nejmenovaného rapidu v Pardubicích…Reklamoval jsem v posledním kole věčný šach. Věčný šach jsem dokázal, přičemž při špatných ústupech jsem v ukázce dokonce matil. Pozici jsem stihl zopakovat před rozhodčími minimálně 5x před pádem praporku, přičemž mi bylo sděleno, že tam věčňák je, ale spadl jsem na čas a prohrál ?!
Paradoxem je, že něco podobného se mi stalo na stejném turnaji 2 roky předtím (a to byl důvod, proč jsem tam nebyl rok následující). Od té doby už nevěřím, že “blesk nemůže uhodit 2x do stejného místa” a utvrdil mě v tom tehdy ještě nějaký přihlížející, který se mě snažil uklidnit slovy “nevěš hlavu, tohle se ti stane ještě tolikrát…”. Tehdy jsem si řekl “never more” a začal jsem jezdit na rapidy do Brna, kde jako rozhodčí většinou působí M. Hurta nebo L. Palovský. Od té doby nejen, že se mi nic podobného nestalo, ale také jsem o ničem takovém ani neslyšel.
Hold jiný kraj (okres), jiný mrav…
Peťo žádnej spěch. Já už žádnou povedenou letos mít nebudu, tak je celkem jedno, kdy se tady objeví. Ale budu rád, když na stránkách bude i něco kvalitnějšího než Holy 😀 😀
Pěknej komentář 🙂 dám to sem teď….
@Honza Pokorný
v noci to snad nějak stihnu…
To bych se asi smíchy neudržel, hrál s přidáváním času na klasických ručičkových hodinách inu všude je něco :D, doufám že se mi něco podobného jen tak nepoštěstíí:d
omluva: že sem webmaster je správně (nejsem webmaster 😀 ), ve spěchu jsem to po sobě ani nepřečetl…
Tomáš: Doufám, že jsem webmaster, klidně i s nějakým digramem, tu partii dá. Zas jsem měl podlouhé době pocit, že těma figurkama aspoň trochu šoupat umím 🙂
David: Oni DGT 2000 neměli, ty hodiny byly trochu jiný. Čerta se v tom ale vyznám, jaký vlastně.
Pavel: Jasně, však já jsem rád, že kluci hrají. Petr a Jenda už ukazují velmi zajímavé momenty. Tom se myslím časem chytne, chtělo by to trochu podnikavosti, ne jenom tahat.
PS k hodinám: A banky by těžily z hesla “čas jsou peníze” 🙂
Taky dobře napsaná reportáž, dost jsem se u ní pobavil.
Honzo pěkná, i když docela taková “divoká” partie, jen tak dál :-)))
“Scéna, kdy rozhodčí nese na čtvrtou šachovnici klasické ručičkové hodiny s tím, že hráči si vždy po pár tazích nasčítané půlminuty přidají, ještě dlouho ostane v mé paměti.” :D:D:D Pěkně si to čárkovat na papír, když provedu tah :D:D:D Ovšem, co je pravda, že to temto vs. staré DGT 2000 není ideální kombinace.
S kluky (Kodytek, Jániš) to chce trochu trpělivosti; jinde než v takovéhle soutěži se neotrkají. (Doufám, že ta trpělivost nebude třeba celou sezónu :-).)
S hodinama je legrace; nastřádané půlminuty by se mohly ukládat (jako do banky) s tím, že by si je hráč mohl v libovolné fázi partie vybrat, případně naopak schovat do další partie ve stejné soutěži 🙂
“Překročil jste čas o pět minut!” – “Dobrá, vyberu si z konta sedm.”