První krok k záchraně (anebo středu tabulky?!) učiněn!

22. 11. 2009 Honza Pokorný Céčko, 6

Nedělní souboj s papírově slabším Žamberkem C byl pro naše družstvo v podstatě existenčním zápasem. Při vyrovnanosti celé soutěže jsme věděli, že tři body jsou nutností v boji o záchranu, v lepším případě ve snaze prokousat se s dvou a něco generačním družstvem do klidného středu tabulky KP II. Proto povolal kapitán David Kameník to nejsilnější, co byĺo na skladě :-), hráči se dostavili a taktiky zněla jednoduše – vyhrát.

Samotný start pro mě nebyl z nejrůžovějších a hodně moc děkuju Smoldovi, jenž mě odvezl ke Třem mostům v podstatě z postele. Noční novinaření si se šachovnicí zrovna netyká, skor když se k tomu přidá mejdan v Popradu do dvou po půlnoci a téměř nulový spánek. No nešť…

Takže jak patrno z předchozích řádků, nastoupili jsme v plné síle, třetí šachovnice nedospaná a pod vlivem. Vesměs se rozehrály dost zajímavé partie a teorie k vidění moc nebylo. Soupeř razil spíše kavárenské pojetí a Oušťáci si s prapracovanými variantami také dvakrát netykají 🙂

Dobře nám zahrála mládež, takže první pochvala směřuje k Petru Jánišovi. S papírově slabším Pelinkou tahal trpělivě, očividně se poučil ze Svitav a výsledek se dostavil – v pěšcovce s jedním flokem k dobru a pěkným jezdcem proti střelci nebylo co řešit – 1:0.

Hodně kvalitní partii předvedl také Jenda Mareš se soupeřem, který se mi ze žamberského výběru jevil málem jako nejkvalitnější – kavárenský šachista s ELO 1500 a něco, který umí vystrčit zuby. Nejmladší z Marešů rozehrál svou oblíbenou vídeňskou s f4 (pro mladé hráče ideální zahájení!), soupeř správný postup samozřejmě neznal. Zahájení ještě přežil, ale Jenda spolehlivě pokryl vybudované centrum figurami, krále dal do bavlnky a pak předvedl panu Šulcovi harmoniku věžemi na sedmé lajně, za kterou by se nemuseli stydět ani nejlepší heligonkáři! Asi to dolezlo až do matu, ale celá partie působila velmi uceleným dojmem.

Kdyby ji na web sám vítěz patřičně okomentovanou dal, bylo by to jenom dobře! Aby bylo k vidění i něco zajímavějšího než Holy a já 🙂

Vedeme 2:0 a další bodík přidává zakrátko Smolda, můj osobní šofér 🙂 Černými ve skotské stál dle očekávání jako čuně. Ale nejhorší zvládl, pak se soupeř Janeček v lepší pozici zalekl, nabídl srabácky remízu, Honza ji velmi správně odmítl a první hrozbou po černých polích, kterou umně doplnil volný e sloupec s černou věží, zavěsil – 3:0.

Soupeř získal, jak se nakonec ukázalo, jediný bodík na sedmé šachovnici, kde se nám stále ne a ne chytit Tomáš Kodytek. Bílými rozehrál solidní anglickou a získal pěšce, tak jsem si říkal a doufal, že to konečně půjde. Jenže náš hráč by potřeboval více praxe v koncovkách stejnopolných střelců, protože ji postavil blbě, o bonusfloka přišel a najednou byla pozice nadranc. Škoda, hlavně nevěšet hlavu, vyjde to příště – 3:1.

Otěže utkání jsme naštěstí drželi v pazourech my i přes Tomův nešťastný výkon. Karel Taslar se na osmičce konečně chytil, postavil černými tuším karokánka, počkal si a soupeř věnoval figurku – 4:1.

Pak moc nevím, byl jsem v solidní časovce a hodně komplikované pozici. Snad toliko, že jsme urvali další dva body a bylo vymalováno. Petr Mareš na prvé šachovnici postavil, jak jinak, boudu. Pan Vohník to hrál, co jsem letmo koukal, docela sympaticky, rozhodně ne odevzdaně. Nicméně naše jednička prokázala, že nemá kandidáta mistra náhodou, a celkem v pohodě vyvrátila nekorektní oběť věže, kterou se Žamberák snažil vylhat z horší pozice – 5:1.

Kapitolkou na samostatný článek by byla partie našeho kapitána Dejva Kameníka s žamberským nestorem Emilem Hurdesem. Nevím, kolikrát hostující hráč nabízel smír (mně šest let zpátky asi desetkrát :-), nakonec to remízou skončilo!!!), ale od zahájení stál dost divně, skor že David šel záhy !dvakrát! za půlku, v jeho partiích věc málem nevídaná. Soupeř, u něhož neznalost pravidel, zapisování tahů předem a opakovanou touhu po plichtě lze omluvit věkem (čehož si jsem vědom, aby na mě Žamberáci nebyli naštvaní!), pozici neudržel, jak jsem předpokládal – 6:1.

Moje partie skončila se značným odstupem jako poslední a hodilo by se heslo „je to dřina kolo značky Ukrajina“. Předchozí tři vítězné kousky trvaly dohromady pouhých šedesát tahů, tenhle bez jednoho padesát. Mladého soupeře s ELO lehce přes 1600, jenž si taktéž smlsnul na panu Maděrovi ze Svitav (výborně!), jsem nepodcenil. Vědom si  ovšem ranního rozpoložení (Jarda Volf používal výraz skleněnej, což dokonale sedí), jsem na rychlý bod pomýšlet nemohl a první dvě hodiny byl boj nikoliv se Žamberákem, ale s únavou. Před španělkou, kterou neumím, jsem upřednostnil čtyři koně ve ve dvoře, které taktéž neumím. Soupeř to hrál po svém, zahájení na juniorské poměry docela zvládl, i když odevzdal nevhodně černopoláka. Jenže zkuste držet solidní čas a výhodu, když spočítáte osm tahů kandidátů a Lorenc junior zahraje devátý, který není špatný! Tohle mě postihlo před dvacátým tahem vícekrát a z pozice, která za bílého vyhlížela přeci jen trochu lépe, se stal časovkový močál. Našel jsem aktivitu, soupeř se výborně bránil, pročež mi bylo jasné, že místo „huráútoku“ budu muset sušit a doufat. Takže jsem v kisně odmítl nabídku remízy (kterou by si mladý soupeř za bojovný výkon každopádně zasloužil) a jal se uplatňovat 298 ELO bodů navíc 🙂 Těsně před čtyřicátým a s minutou a něco na fangli jsem našel celkem vtipnou flignu, která dala floka. Josef Lorenc junior, jenž každou chvíli potahoval nejen figurkami, nemaje u sebe kapesník, už po kontrole ztratil síly. Nejdříve sporně vyměnil aktivní Turm (to bych nehrál, skor že kluci vědí, jak vynikám ve věžovkách), pak ještě dobře stojícího, ale uzavřeného jezdce na d4, který neměl asi dvacet tahů žádné jiné políčko. Pěšcovka dle předpokladu o tempo vyšla, po čtyřech hodinách boje bylo hotovo a podepsaný partiář signalizoval konečný stav – 7:1.

Sečteno, podtrženo: byl to důležitý boj o klid, který jsme zvládli. Celému mančaftu patří dík za bojovnost a zodpovědný přístup. Teď ještě vysát tři body z Čermné a před začátkem roku 2010 můžeme být relativně v klidu!

PS: Snad to dnes nebylo moc bulvární 🙂

PPS: Málem bych zapomněl! Na mistrák se přišla podívat taktéž Dominika Écsiová s druhem. Oba tahají figurkami velmi slušně, co takhle posílit Ústí?

Admin: Aktuální výsledky

Z Lanškrouna spokojeně Ach ta taktika!