Jedině když půjde o postup… takže v prvním kole :-)

2. 11. 2014 Honza Pokorný Béčko, Nezařazené, 4

co napsat zase po roce? Nabízí se vícero nosných témat:

1. Ústí A spadlo a nakonec nespadlo z druhé ligy
2. Ústí B spadlo z krajského přeboru
3. Ústí C nepostoupilo do krajského přeboru
4. Máme talentované juniory, talentované seniory a pak střední generaci, která vesměs nemá na šachy čas, případně dává přednost mariáši 🙂
5. Objem financí oddílu je rozhodně vyšší než objem členů (ale na 4 mančafty těch 10 lidí dycky nějak dá 🙂

 

A teď  (ve stručnosti), proč tyto řádky ještě vůbec píše zuřivý reportér, i přes opakované snahy ukončit kariéru  (loni i předloni!) a dělat o nedělích konečně  něco smysluplného…

Inu seběhlo se to tak, že na výroční členské schůzi v altánu U Malinů zazněla od vedení oddílu mateřského prosba/příkaz, že by jako dětičky v šachkroužku potřebovaly trenéra, neb Dáda Kameník se s oučinkováním v Oustí pomalu loučí. Předběžně jsem neřekl ne (interpretováno jako jednoznačné ano) s tím, že čtvrtky nejsou problém a neděle ani náhodou!

Po nějaké době mi bylo řečeno (už s trenérskou licencí v kapse), že za mě oddíl zaplatil registraci a že je tady logické mne dopsat někam na konec soupisek A+B s tím, že určitě nebudu hrát (Přece jsme ti to slíbili!).

No a před týdnem přistane do elektroschránky prosebně-diplomatický mail od kapitána béčka Bohouše Glembeka, že chybí hodně lidí na klíčový (sic úvodní) dušičkový duel se Svitavami… a vše je najednou jinak 🙂

Ovšem Svitavy, Svitavy já rád. Jednak co utkání, to nějaká kontroverze (odkazuji na starší reportáže), za další mne s okresním městem hřeje nebývale kladná bilance (jediný porážka při cca 10 výhrách a 2 remízách – většinou to mám spíš obráceně 😀 ). Kromě toho hrajeme v hylvátské Palírně, oplývající širokým sortimentem většinou alkoholických nápojů, no a koučuje kapitán z nejlepších Bohouš Glembek… takže konec kariéry se minimálně o jednu partii odkládá 🙂

S lídrem Kubou Netušilem v sobotu večer svorně konstatujeme, že máme sestavu jako cedník (překvapivě) – chybí šachovnice č. 2, 3, a 4, takovou dobrosrdečnost od posíleného soupeře (půl Svitavy, půl Moravská) čekat nemůžeme – a skutečně, Svitaváci přijeli v prvních osmi a Dolfa dělal pouze řidiče 🙂

Mírným favoritem utkání, jež začalo po dohodě v 10.15, je tak každopádně soupeř – má poměrně značné plus na prvních třech a šesté. Čistě pocitově si ale říkám, že nám by mohlo sedět vylosování barev.

K vidění jsou šachy na poměry „skoropralesa“ dosti kvalitní, někde teorie, jinde improvizace, ale žádné kiksy. Nejkratší dobu se trápí soupeři na osmičce – jestli jsou při čtyřech věžích lepší dva bílí střelci při dvou dvojpěšcích, nebo dva jezdci bez slabin, ale také bez vývinu a krále v centru, nechtěli Vít Kapoun a Jaromír Tesař zkoušet – černý po dlouhém váhání přijal nabídku smíru.

Pak už se to řeže hlava nehlava a na ústecké poměry to vypadá kromobyčejně dobře. Kuba na první rychle získává floka (černý, jinak precizní v zahájení, přehlédl první hrozbu), na dvojce Svitavák naopak pěšce korektně obětoval, ale Láďova pozice působí pevně. Smolda bohužel nezná Botvinikovu výstavbu ve slovanské a soupeř si správně bere floka na c4, kterého drží. Náš Vata staví černými sicilský Scheveningen se svou specialitou – brzkým d5. Soupeř si s tím moc neví rady, času mu ubývá, tady to nevypadá zle. Na pětce Bohouš v souboji o s x generací mladším soupeřem hraje dámský gambit předpisově, soupeř při střelci na f4 přehlíží učebnicový obrat J×d5 (koně nelze brát kvůli Sc7 s odchytem dámy) a bílá pozice se hraje sama. Na šestce Péťa v pircovce drží opticky pasivnější pozici a po výměně dam snad ani nestojí hůř, já na sedmičce tlačím už od prvních tahů, soupeř se brání zuby nehty a času na obou stranách kvapem ubývá.

Dobře rozehraný zápas se začne viklat na druhém stole, kde Láďa dává figurky na opačnou stranu, než by bylo třeba, a Patrik Krušina vede útok na krále velmi energicky – 0,5:1,5 pro Svitavy.

Pak to dává za půl Vata, který určitě nestál hůř, měl výrazně lepší čas, zodpovědně počkal – černými dobrý výkon za mančaft!

Za stavu 1:2 se to na chvíli překulí na naši stranu – nejprve Kuba Netušil připisuje cenný skalp Milana Kotvy. Černý zjevně neměl svůj den, Kuba prokázal trpělivost i techniku – po dnešku mají jedničky obou mužstev účty srovnané.

Pak dokonce skóroval zuřivý reportér, který vyfasoval svého oblíbeného soupeře Stanislava Maděru, tentokrát bílými. Po „zdvořilostním“ úvodu („Pokorný a dál?“ „Jan, prosím…“) se rozehrála skandinávka s Jf6 a černý si ke své smůle zvolil variantu, jíž mám obehranou minimálně z pěti partií. Pozice dle mého gusta – zahájení o umístění figurek, bílý utahuje šrouby, černý bez aktivity doufá v remízu. Doufal marně 🙂

Vedeme o bod a dohráváme jednu lepší a dvě horší partie. To je fakt mistrák se vším všudy – vyhrát mohou hosté i my, nakonec končí napínavý match nejspíš spravedlivou dělbou bodů 4:4. Péťa Mareš neudržel horší pozici, to samé Smolda, ale jako správný kapitán nás spasil Bohouš.

4:4 a oba mančafty ztratily hned v úvodním kole šanci na postup 🙂 🙂 🙂 🙂 Vnímám to jako spravedlivý výsledek, hrálo se naplno, misky vah se nakláněly střídavě, nakonec se vyrovnaly.

 

Na jednotlivých deskách bylo k vidění, čistě subjektivním reportérským okem, přibližně následující:

 

1. Netušil (1941) – Kotva (2069) 1:0 Tady se rozhodlo hned na začátku, kdy se černý snad přehodil tahy, snad popletl variantu, kdo ví. Kuba si vzal floka, dovyvinul se, přečkal pár šejdů a pro bod si zkušeně došel.
2. Krušina – Kubišta (1778) 1:0 Zajímavá partie. Bílý ve francouzské asi úmyslně oželel floka na b2 a chystal útok na krále. Láďa ke své škodě poskládal figurky asi jinam, než bylo zdrávo (hlavně Sa4 nebudil mou důvěru, stejně tak Jb6), Patrik vedl útok přímočaře a prorazil ještě před časovkami.
3. Smola (1827) – Meleshko (1935) 0:1 Ne všechna zahájení lze hrát po ústecku. Smolda, místo aby ve slovanské cvakl na d5 a držel papírově silnějšího soupeře v mikroskopické pozici na uzdě, šel do zápletek po Sg5, soupeř si „drze“ vzal na c4, pěšce pochránil a převahu postupně zvětšoval. Našemu borci ku cti pravím, že horší koncovku bránil srdnatě, možná tam někde i remíza byla, hostující borec ale vyhrál po právu partii a vodečku po ní si zasloužil.
4. Bartoš (1814) – Kylar (1830) ½ Tady se hrála trochu zvláštní sicilka – bílý smíchal systémy Se2 a Sg5, černý zase brzy šlápnul d5, jak má v poslední době ve zvyku. Bílému hledání převahy zabralo spoustu času, útok po h sloupci příliš průbojný nebyl, černý se v klidu konsolidoval a půlku bral z pozice síly i času.
5. Glembek (1810) – Kozák (1814) 1:0 Klasický dámský gambit, který oba soupeři zjevně znali. Tedy až do chvíle, kdy mlaďák ze Svitav přehlédl učebnicový obrat na d5 a hrál bezperspektivní pozici bez pěšce, zato s mizerným časem. V otázce, jak výhodu realizovat, by se názory asi různily – Bohouš si vybral těžké figury, posléze dámskou koncovku s pikem víc, v níž se černý snažil spasit věčňákem. Bohouš ale v poslední partii dne neposlal všechny body do Svitav. Opět před ním smekám, to je prostě kapitán s velkým K!!!
6. Havel (1811) – Mareš ml. (1692N) 1:0 Nějaký nepříliš teoretický Pirc – bílý pokryl centrum pomocí Sd3, c3+f3, černý ho napadal pomocí c5, posléze odrážel nepříjemný útok po h sloupci. Když se vyměnily dámy, vypadalo to za našeho hráče vcelku nadějně – nastala dlouhá fáze manévrování, na jejíž průběh se názory všech hráčů liší co pět minut 🙂 Nechci soudit, o zeď vedle jsem psal a konzumoval, na konci prý přišla vidlička a bylo zle… Bílý vyhrát měl a vyhrál, černý měl bojovat a bojoval.
7. Pokorný (1899) – Maděra (1773) 1:0 I když končím kariéru pomalu častěji jak Josef Váňa na Velké pardubické, s dnešní partií jsem spokojen, je z jednoho kusu. Ve skandinávce s Jf6 jsme oba strávili v zahájení poměrně dost času – soupeř se nějak vyvíjel, já si kontroloval schéma z dřívějších partií (např. Pokorný – Novotný, KP Chotěboř). Obsadil jsem totálně centrum (pd4+c4, Je5+Je4, Sf4), černý to měl bez slabin, ale taky bez jakékoliv protihry. Přišel útok na krále, který asi nebyl úplně korektní (maty jsem nemohl pořád dopočítat, najednou jsem měl horší čas a soupeř se bránil přesně). V oboustranné kisně ale přeci jen chybu udělal a konal se mat po h sloupci. Kapitán Bohouš platí Plzeň!
8. Tesař (1781) – Kapoun (1786) ½ Jakási zvláštní francouzská se Sb4 (bílý místo obligátního e5 dal hned a3, černý se vyvíjel taky dost zvláštně), nakonec vznikla pozice jak do knížek: bílý s lepším střelcem řeší co se dvěma dvojpěšci, černému nehrají obě věže, krále má uprostřed, ale jezdec drží opěrná pole. Soupeři to vyřešili po svém 🙂

Takže nic není jasné a vše otevřené… na to že nám chyběly z prvních čtyřech desek, tož jsme udělali slušný výsledek!

Sláva, liga! – Žádná sláva … V sobotu budou družstva žáků v Lanškrouně