Šachový klub Ústí nad Orlicí

V II. lize – držet se a nespadnout

S Čermnou do posledního dechu… a za tři body!

Zatímco drtivé vítězství nad Žamberkem C bylo takřka povinným, tak zápas podzimu (jak jej troufale nazývám) se solidní Dolní Čermnou měl ukázat, jestli naše mužstvo bude na jaře „plavat“, anebo se usídlí v klidném středu tabulky.

Obě mužstva nastoupila ve čtvrtém kole KP2 u Třech mostů s tím nejsilnějším, co měla na soupisce (když pominu fakt, že my v prvních osmi, kvůli přebytku volných hráčů, nikdy hrát nemůžeme). Čermná dokonce přivezla do Ústí pány Sysra (Letohrad) a Slavíčka (znám jej spíše v barvách Kunvaldu).
Před další „bulvární“ reportáží okořením úvod opět už jen vzkazkou, že jsem se ráno znovu nenacházel ve stavu dvakrát svěžím (tentokrát pracovní a hudební povinnostě), velký dík patří podruhé osobnímu šoférovi Smoldovi, jenž u skříněk počkal o pět minut déle a jel klidně, takže to se mnou moc nedrncalo…

Zápas se rozehrál velmi bojovně už od úvodních tahů bylo znát, že o remíze 4:4 nemůže být ani řeči. Úvod vyšel nám a velká pochvala směřuje tentokrát k našemu mladému „drtičovi“ Petru Jánišovi. Ten černými na šestce pěkně v zahájení vyrovnal (hrála se nějaká nepříliš akční vídeňská v podání bílého), poté naskládal těžké a jiné figurky na královské křídlo, kde mu soupeř bezdůvodně daroval volný „efsloupec“. Závěr partie připomínal vraždění neviňátek, černé figurky přišly k bílému králi na malou inspekci, jež nešla ve zdraví přežít – 1:0 pro Ústí a precizní výkon našeho juniora!

Výsledek další partie jsem uvítal s úlevou, neb Tom Kodytek se po třech prohrách konečně chytil! Bílými v anglické hrál solidně, stejně slušně hrál i  jeho soupeř a výsledkem byla remíze v přibližně rovné koncovce.

Pak bohužel soupeř vyrovnal a koukat na partii „osmiček“, což jsem stíhal kvůli začínající kisně už jen trošku, nebylo pro slabé povahy a kardiaky. Přitom začátek pohoda jazz, Karel Taslar v karokánku hladce vyrovnal, soupeř to hrál při zdi a iniciativa se přestěhovala k černému. Ve čtyřvěžovce mohl náš hráč pěkně utahovat šrouby a pomýšlet na bod. Jenomže místo toho nejprve nesmyslně obě věže poměnil a pak předvedl lekci s názvem „Jak nehrát pěšcové koncovky“. Krále sice správně centralizoval, jenže poté začal hrát na úplně opačném křídle, než bylo zdrávo. Soupeři, který nemohl volného floka zaboha vytvořit, jej pro jistotu udělal sám, a tak panu Motlovi z Čermné spadl bod doslova do klína – vyrovnáno a bojujeme zasejc od nuly.

Asi největší šanci promrhali Dolnočermenští na pátém stole, kde Jenda Mareš hrál bílými s panem Slavíčkem. Soupeře jsem, celkem správně, odhadl jako pomalu nejsilnějšího ze všech osmi hostů. Bránil se francouzkou se Sb4, pozici očividně rozumněl a i když se náš mladík snažil, seč mohl, postupně se dostával čím dál více do kouta. Jak vydřel remízku, nemám ponětí, práce s časem a vlastní pozicí jak na kostele. Ale tahle plichta nám v konečném účtování zatraceně pomohla. Good job!

A to i přesto, že se Čermná dokonce dostala do vedení 3:2. Naš lídr Petr Mareš totiž nějak neměl svůj den, stane se. Už ze zahájení mi přišla jeho bouda méně ofenzivní, než bývá zvykem, naopak zkušený soupeř hrál svižně, otevřel háčko na bílého krále a převzal aktivitu. Petr sice zkoušel kontrovat na dámském křídle, ale bez úspěchu. Co se dělo v časovce, netuším, po čtyřiceti tazích jsem viděl v koncovce už jen figuru míň a zakrátko podepsaný partiář.

Hrají se poslední tři partie a adrenalin zvolna stoupá. V roli geroje vystupuje Honza Smola, jenž hájí druhé prkno proti zjevně nevyspalému 🙂 Michalu Mertovi. Zahájení se mi v podání našeho borce výjimečně líbilo – vývin, aktivita, vše OK. Pak tam proběhla nějaká šermovačka, chvilku mi někdo šeptal, že je Honza zdechlej, pak remízovej. No a nakonec studiově vyhrál koncovku střelce a „áfloka“ (s dobrým rohem 🙂 proti trojíci černých pěšáků. Možná to šlo rychleji, ale nemám co kecat, Smolda zahrál báječně, zodpovědně, za mančaft a srovnal na 3:3!

Adrenalin opět leze nahoru, chceme bod, anebo tři? 🙂 Rozhoduju já s Dejvem, príma…

Moje partie byla z podobného těsta jako ta poslední proti Žamberku. V zahájení jsem více zápolil sám se sebou (čaj, cigáro, čokoláda, čaj, cigáro a kdy to sakra začne myslet?!), soupeř, ač papírově slabší, nasadil černými nebojácně Najdorfa! Tak jsem mu to oplatil fischerovským h3, abych ho donutil myslet. Výsledek se „dostavil“, soupeř odehrál prvních čtrnáct tahů výborně a já křečovitě vymýšlel aktivitu. Když už to vypadalo, že si koleduju o malér v podobě asi pěti typových blbých koncovek, soupeř vymyslel „přizditah“ a umožnil mi, v sicilce častou, oběť na e6. Figurky byla za chvilku zpátky, konkrétní hrozby k tomu. Myslel jsem, že Čermňáka dorazím, jenže místo rychlého KO se soupeř bránil výborně a já výhodu realizoval trochu nepřesně. V oboustranné kisně jsem nenašel efektní výhru (skok koněm na několikrát kryté pole, mi k mému údivu ukázal až computer), ale zas neudělal plundr. „Plusfloka“ jsem ve 42. tahu vrátil, ale úmyslně s tím, že budu mít aktivitu na kopačkách – dvojku střelců, lepší dámu a volné áčko. Soupeř, očividně unaven, se dopustil chyby a výhru jsem už nepustil, i když technická realizace by šla možná provést lépěji a rychleji. Vedeme 4:3!

A že budeme brát všechny tři bodíky, jest nad slunce jasnější. Náš kapitán Dejv Kameník totiž situaci jistí! Černými využil okolnosti, že soupeř v dámském gambitu neprojevil bílými moc snahy, a už v zahájení rychle vyrovnal. Pak se to nějak převalovalo, pan Sysr dokonce nabízel remízu, která ale v tom momentě ještě přijmout nešla – vývoj matche byl krajně nejistý. David ale pozici pěkně zesiloval, kdesi vycucal pěšce, jehož měl k dobru ve věžovce. Bílý to bránil dobře, od oka jsem viděl remízu, i když která věžovka s flokem míň je v KP2 remis?! Tam to dopadá buď výhrou silnější nebo slabší strany 🙂 Náš kapitán se zachoval týmově, nabídl z pozice síly plichtu, která ani náhodou nešla odmítnout. A především znamenala tři body za nejtěsnější vítězství!

Sečteno, podtrženo, zapito s ligisty Péčou a Jardou Volfem 🙂 :
Stejně jako se Žamberkem jsme předvedli kolektivní výkon. Mlaďáci bojovali, hráli solidně (2/3). Petr Jániš potvrdil naděje do něj vkládané, Jenda Mareš udržel silného soupeře a Tom Kodytek  neodcházel s prázdnou, což je fajn! Hrdinou dne se stal Smolda (černými bod na dvojce a hlavně boj v pozici, s níž by si mnozí prostě nevěděli rady). Já a David jsme hráli o konečnou podobu výsledků, utahování šroubů v podání obou proběhlo +- , jak mělo. Moje partie jistila bod, Davidova tři. Petru Marešovi se duel nevydařil, ale  za výkon mu těžko lze něco vytknout. Bojoval, jen soupeř byl, elo neelo, tatokrát lepší. Karel Taslar nám trochu zatopil, mohly to být menší nervy.
V koncovce to chtělo trochu víc trpělivosti a možná poslechnutí rady „lepší půlka než nulka“. Popartiovou analýzu v hrací místnosti nahlas (což v trojnásobné kisně domácích naštve dvojnásob) bych příště přemístil do vedlejšího lokálu…

Partie:

  1. Petr Mareš – Josef Merta 0:1
  2. Jan Smola – Michal Merta 1:0
  3. Jan Pokorný – Vladimír Dostálek 1:0
  4. David Kameník – Pavel Sysr ˝
  5. Jan Mareš – Miroslav Slavíček ˝
  6. Petr Jániš – Pavel Žídek 1:0
  7. Tomáš Kodytek – Tomáš Pecháček ˝
  8. Karel Taslar – Ladislav Motl 0:1

Aktuální výsledky zde.

7 thoughts on “S Čermnou do posledního dechu… a za tři body!

  • Honza Pokorný napsal:

    Aha. No já jsem kvůli časovce přesně neviděl, kdo a jak mu to řekl, jen vím, že tam něco takového mělo proběhnout…

  • David Kameník napsal:

    NO já jenom malou úpravu – Karlovi jsem říkal že má nabídnout půl. Dostalo se mi odpovědí, že nevidí proč, protože je vyhranej 🙁

  • Martin Pečinka napsal:

    Tak jelikož nevidím, že mi soupeř nastaví figuru a já jí samozřejmě nevezmu, tak na co jnýho než na žal ….. :-/

  • Honza Pokorný napsal:

    Hm, to je super výsledek, fakt. Peky, Luky a Lucka zasloužej veeeelkou gratulaci…

  • Martin Šmajzr napsal:

    Jen pro úplnost:
    TJ Jiskra Litomyšl 4,5 – 3,5 TJ Žďár nad Sázavou
    1. Škeřík Karel 2094 0:1 Večeřa Pavel 2188
    2. Pekař Václav 2072 1:0 Krondráf Karel 2200
    3. Daniel Martin 2101 1/2:1/2 Celý Jaroslav 2127
    4. Zeman Martin 2020 1:0 Siebenbürger Vlastimil 2143
    5. Jirsa Lukáš 2007 1:0 Pavliš Jaromír 2102
    6. Bartošová Lucie 1920 1:0 Fišar Josef 2087
    7. Pečinka Martin 2058 0:1 Bukáček Lubomír 2038
    8. Volf Jaroslav 2151 0:1 Svoboda Ivo 2017

  • Honza Pokorný napsal:

    No až na cca tři překlepy, holt jsem si k tomu v Café Max dal pár svařáčků 🙂
    No Péča jen seděl u stole a vypadalo to na žal, Jarda byl v poho. Litomyšl prý vyhrála snad třikrát černými, dobrej mazec!

  • Pavel Holásek napsal:

    Tak jako je podle některých novoplatoniků (Plótinos, tuším) obraz dokonalejší než věc sama, myslím, že tak strhující reportáž je možná větším zážitkem než samotný zápas 🙂

    P.S.: Ligisté pili na individuální žal nebo kolektivní radost?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *