Tvrdý ligový chlebíček

11. 1. 2015 Pavel Holásek Áčko, 7

ŠK Vysoké Mýto A – ŠK Ústí nad Orlicí A 5,5:2,5

Jezdit do Mýta je fajn, je to, co by kamenem dohodil, a kdo dohraje, v klidu dole pokecá se známými. Body tamodtud ale vozíme jen občas, domácí přece jen dlouhodobě patří do vyšších pater tabulky.

Předem se nedalo říct, jaké bude na cestu počasí, v minulých dnech se v rychlém sledu vystřídal mráz, zimní pohádka, obleva, déšť, povodeň, vichřice … ale kromě pár spadaných klacků se jelo slušně a metelice začala až při příjezdu zpět do Ústí. Jen se možná někteří nestihli připravit – v sobotu večer po Ústí nešel proud.

My jsme nastoupili jakžtakž, při absenci některých studentů, instruktorů lyžování a šachistů pouze svátečních nás podržel stínový kapitán Martin, který původně hrát neměl, a Petr s Kubou, o které jsme oslabili béčko. Mýto v základních osmi, připravovat se na ně sice dá dobře, ale kvalitu mají, já bych se jim do osmičky vůbec nevešel.

Fáze zahájení mě zaujala, všude stály živé pozice, kde se objevila řada méně obvyklých nebo zcela nečekaných tahů, docela bych měl chuť pořádně se tentokrát partiemi probrat a bez databází a počítačů hledat, v čem je kde Kolumbovo vejce … jenže víte, jak je to s časem. 🙁

Na prahu střední hry stál Martin strašně, já a Vašek slušně, Jarda bílými o něco hůř, Martin P. symetricky, Petr a Honza slušně, Kuba bez pika. Říkal jsem si optimisticky, že se třeba někde jedna dvě partie zlomí a něco urveme.

Pak už jsem měl svou práci a letmo registroval občasné změny, bohužel většinou v náš neprospěch. (Marian sice už iniciativně poslal partie, ale není nad náhodné dojmy nekompetentního očitého svědka ;-).)

Nečekaně nejdřív (po třech hodinách) prohrál Vašek, pozice na to nevypadala, ale po chybě přišel náhlý konec. 0:1

Už na prahu čtyřicátého tahu vzdal i Kuba, který už delší dobu mlžil, chvílemi málem úspěšně. 0:2 a body se vzdalují.

Pak kolem kontroly postupně tři remízy: Petr, Martin P., Jarda. 1,5:3,5

Bude někdo dělat body? Martin Š. zázračně otočil a Honza stojí pořád slušně, ale já bych bral všemi deseti remízu, která tam nejspíš není.

Skutečně pak prohrávám (já) a později i Honza. 1,5:5,5

Teprve v poslední partii dne koriguje Martin Š. 2,5:5,5.

Tomáš Trhal (2164) – Martin Šmajzr (2218)

Martin reagoval na skotskou pasivním d6. Tomáš se nenechal dlouho provokovat a neortodoxně nastoupil ještě před dokončením vývinu g2-g4-g5. Oba hráli velmi originálně, vznikla však pozice pro černého zcela zoufalá: král v centru, izolovaný dvojpěšec na efku, figury ze hry a do případné koncovky volné bílé háčko. Kdyby mi někdo po zahájení řekl, že vyhrajeme jen jednu partii, tu Martinovu bych tipoval až na posledním místě. Občasné pohledy na pozici průběžně ukazovaly, že se ještě chvíli hraje, odhadoval jsem to na marné záškuby černého … a pak náhle na desce koncovka V+S+3p x V+J+4p, na kterou si Martin sedl a v nejdelší partii soupeře udolal. Tomáš naopak pokračuje v letošní herní krizi. 0:1

Václav Grundman (1944) – Marian Sabol (2282)

Boj o přeborníka Vysokomýtska. 😉 Vašek je známý zodpovědnou přípravou, jenže jak se připravit na Mariana? Marian se prý naopak připravoval na mě, což mu pomohlo, protože Sc4 hrajeme proti Najdorfovi s Vaškem oba. Vašek tvořil, nastoupil při malé rochádě f4-f5, g2-g4, ale spotřeboval příliš mnoho času. Když se mi zdálo, že se z problémů dostal a udržel malé plus, zjistil jsem, že kvůli jednoduché taktice ztrácí figuru. Marian prostě postavil obranyschopnou pozici a zkušeně si počkal. 0:1

Pavel Němec (2265) – Pavel Holásek (2009)

Minule jsem dostal v miniaturce, ale Paulsena jsem zopakoval – a odbočil soupeř: 3. c3. Vznikla francouzská pozice, kde se bílý nedostal k útoku na královském křídle, zato já jsem se těšil na tlak proti patě d4 a na aktivitu na dámském křídle při lepším černopolákovi. Jenže jsem se figurkama v rozhodující chvíli nehezky zašmodrchal, c sloupec obsadil bílý. S nedostatkem času jsem pak podcenil g4 s otevřením dráhy na mého krále, vykoupil jsem se pěšcem, ale v závěru stejně rozhodlo otevření královského křídla. Oba jsme dnes mohli hrát střídavě na obou křídlech, ale soupeř měl přesnější timing a u všeho důležitého byl dřív. 1:0

Jaroslav Volf (2067) – Jaroslav Šmíd (2084)

Říkali jsme si s Jardou, kdy jsme naposled hráli takhle vedle sebe. Soupeř zřejmě zcela nepřipraven, protože Jarda zahrál skoťák a černý začal myslet. Vznikla klasika (hra dvou jezdců s d4 a e5), kterou hrál Jarda bez postupu f pěšce, což mně přišlo měkké, zatímco Jarda vzpomínal na jakési dorostenecké korespondenční partie, kde soupeře matil na g7. Černý šlapal pěšci až na c4 a d4, zatímco Jarda celkem bezcílně přesouval figury na královském křídle. Pak vznikla jednodušší pozice s nestejnopoláky, kde soupeř pronikal věží po e sloupci, ale Jarda tam měl jakousi protihru, takže remíza snad i zasloužená. 1/2

Jiří Kosek (2070) – Martin Poslušný (1952)

Nevěřil jsem, když Martin spustil Benoni, Jirka zahrál měkce e3 a Martin postavil střelce na b4, čímž jsem se v pozici přestal orientovat. Z počáteční asymetrie ale postupně vznikla téměř úplná symetrie, blokovaní pěšci d4 x d5, volné céčko i éčko. Jirka remízu nechtěl zkoušel svoje tempo k dobru nějak využít, ale dostal se jen do koncovky se čtyřmi střelci, korektní remíza. 1/2

Petr Mareš (1963) – Luboš Ptáček (2122)

Proti boudě hrál Luboš cosi pevného bez nápadu (Jb8-d7-b6, Sf8-d6), Petr vymýšlel, ale přesvědčivou cestu do černé pozice nenašel. Škoda, měl jsem pocit, že proti popotahování černého se nějaké optimální rozestavení fiur najde a že Petrovi pozice bude sedět. Půlka dobrá, škoda, že ne víc; Luboš hrát na výhru nemohl. 1/2

Marek Kosek (2013) – Jan Švub (1933)

Dámská indická, bílý g3, černý Jf6-e4 a f7-f5. Líbilo se mi to za něj, asymetrie, aktivita na královském křídle, bílý měl přechodně potíže s rozehráním střelců a navíc výrazně horší čas. Po čtyřicátém tahu mohl Honza svůj poloútok korunovat ziskem dámy (za věž a figuru), což neviděl a ještě dlouho si za to pak nadával. Po zápletkách vznikla pozice D+V x D+V, Honza prý začal kupit chyby a neudržel. Špatný závěr, partie byla pěkná. 1:0

Jakub Netušil (1941) – Jiří Doseděl (2043)

Kuba se iniciativně pustil do soupeřova Pirce, ale ve svém nadšení přehlédl vidli Db6 a pustil pb2. Pak zkusil využít horšího vývinu černého obětí kvality Vxf6 a několika dalšími “tahy pro diváky” jako Vb1-b5 či Jc3-d5 (obojí při černém pc6). Hodnotil jsem to jako kavárnu nejhrubšího zrna (neboli ústeckou znouzemlhu), ale prý tam v jednu chvíli byla půlka?! S nedostatkem času ale černý vše vykryl a do koncovky mu proti dámě zbyly dvě věže a jezdec, to už Kuba netahal. 0:1

Prohráli jsme po zásluze, výsledek odpovídá. Zábřeh bodoval s Jičínem a Polička B s Polabinami, přesto jsme stále mimo sestupové příčky. Na poličské áčko příště nastupujeme v základu, do té doby pijte nápoje vhodné do interiéru, nelezte zbytečně na sníh, sledujte Wijk a diskutujte na našem webu!

Hotovo. Mám to dřív než Marian (sledujte stránky Mýta), ale on nejspíš chystá podrobné analýzy. 😉

[Show as slideshow]

Lážo plážo šachy, ale na výhru 4,5 stačily V sobotu “malí” do Lanškrouna