Mládí, kam se podíváš

19. 3. 2023 Pavel Holásek Béčko, 9

TJ Lanškroun B – ŠK Ústí nad Orlicí B 1,5:6,5

Jaro klepe na dveře (nemlať do nich tolik, rozbiješ je!), sezóna družstev se chýlí k závěru. Předposlední kolo KPI pro nás ještě neznamenalo oddech, pořád ještě můžeme šlapat Rapidu na jeho postupové paty.

Do Lanškrouna jsme jeli podruhé za sebou, před dvěma týdny jsme tam utrpěli nepříjemnou porážku v boji o ligové přežití. Dnešní zápas měl ale úplně jiný charakter.

Navzdory významu zápasu jsme nenastoupili zrovna komplet, důvody ví nejspíš kapitán, zejména nenastoupil nikdo ze čtveřice Grundman – Mareš – Netušil – Hrobař. Hráli hlavně mladí, Jirka, potřetí v sezóně Martin Čech, dokonce poprvé Vítek. (Trojici Volf – Smola – já bych naopak mohl označit výrazem “tři veteráni”.)

Domácí dávají v KPI prostor mladým vždycky, tentokrát to ale pojali opravdu velkoryse. I když jsme podle očekávání v hrací místnosti viděli Tomáše Pokorného (Jardo, bojíš se?), záhy jsme zjistili, že nehraje ani on, ani další zkušenější hráči, kromě první a šesté desky to byla komplet juniorka. Skoro se nabízí bonmot, že včera do Poličky do KSDŽ postavil Lanškroun osm dětí – a dnes do KPI málem taky.

Přesto jsme soupeře nemohli podcenit, jejich ratingy jsou asi nižší, než by odpovídalo výkonnosti, a ztrátu jsme si nemohli dovolit. Utkání taky skutečně bylo docela úporné a dlouho téměř vyrovnané.

Nějakou dobu to trvalo, než přišel první výsledek, Honza Smola vyhrál už v koncovce. 0:1

Potom jsme přidali (nebo ubrali) půlku, Jirka vůbec neviděl, jak hrát dál (ani já při přehrávání partie to nevím). 0,5:1,5

Při obcházení partií jsem pak měl trochu obavy, domácí se drželi, někde i vystrkovali drápky.

Naštěstí pak zabodoval Martin Čech, to se mi ulevilo, protože jeho pozice byla jedna z těch, které jsem považoval za podezřelou. 0,5:2,5

Další bod – to už se blížily časovky – jsem přidal já. 0,5:3,5

A exhibici z dříve nejasného zápasu udělal ještě před kontrolou Jarda. 0,5:4,5

Po kontrole si trpělivě došel pro výhru Vítek. 0,5:5,5

Dlouhé partie ještě pokračovaly na trojce a čtyřce.

Skoro až do praporu hrála Julie Kalousová s Vojtou, tedy až do Juliina praporu, Vojta měl ještě asi 50 minut, partie měla 65 tahů, vyšejděná remíza. 1:6

A zatímco venku se táhlo dlouhé, téměř letní odpoledne, u svých věží seděli Zdeněk Šimek s Jiřím Pokorným, soupeř nakonec heroickou obranu udržel, 105 tahů! 1,5:6,5

1. Roman Solil – Pavel Holásek

Proti Kanově sicilské hrál bílý trochu divnou výstavbu Dd3 a c4. Po tahu Jbd7-e5 jsem pak na c4 získal pěšce, otázka je, jestli nebyl do značné míry otrávený. Comp mi v hodnocení moc nepomůže, protože celý komplex zahájení hodnotí až příliš ve prospěch bílého (trochu jako v případě královské indické). Soupeř postupně rozehrál figury, zatímco já jsem ztrácel tempa a nedokázal dokončit vývin. Nějak jsem to ale udržel, Roman to v klíčových okamžicích nezahrál úplně přísně – a najednou jsem se dostal k velké rochádě (na volné céčko, ale tam se nehrálo), moje těžké figury po géčku a střelec z c6 vyvinuly tlak na g2 a bílý už se neubránil, na h sloupci jsem mu chytil dámu, musel by se vykoupit figurou. 0:1

2. Jaroslav Volf – Vojtěch Horák

Jardův oblíbený skotský gambit (já tomu říkám hra dvou jezdců se 4. d4 a 5. e5). Ve známé teoretické pozici bych to hrál za bílého trochu jinak, Jarda se v tom trochu motal, ale pořád se pokoušel o iniciativu. Soupeř mu pak dočasně obětoval figuru, hned ji vidličkou dostal zpátky, vznikaly zápletky na dámském křídle. Jarda z nich ale vylezl přesně tam, kam chtěl, vyměnil dámy, ke čtveřici věží si nechal různopoláky, zaútočil malými prostředky na královském křídle – a nebyla z toho jen výhodná koncovka, ale dokonce matový útok. 1:0

3. Julie Kalousová – Vojtěch Holásek

Vojta ve svém neortodoxním přístupu k teorii zahájení dosáhl jednoho z vrcholů, vymyslet novou variantu už ve druhém tahu, to se nevidí … Po 1. e4 g6 2. f4?! dostal totiž náhlé vnuknutí zahrát 2. … e5?!, čímž vznikl královský gambit s nesmyslným 2. … g6. Anebo, jestli se to dá hrát, tak dokázal, že KG je dost pochybný, pokud si černý může dovolit takhle ztratit tempo a přitom stát docela slušně :-). Ze zahájení to teda docela ustál, Julie ztrácela spoustu času a hledala, jak se vyvíjet. Ve střední hře ho ale postupně přehrála, nastoupila pěšci na dámském křídle, získala prostor, postupně sebrala dva pěšáky. V koncovce ale Vojta předvedl nejlepší ústeckou školu mlžení, vyvinul centralizovaným králem a jezdcem otravnou aktivitu, takže bílá se spíš bránila a rozhodně se nedostala k nějakému aktivnímu postupu. Nakonec to pro ni přece jen vypadalo dobře, když obětovala kvalitu a hrozila šlapat volnými pěšci a + e, co měla navíc, Vojta ale ještě včas sebral ph3 a poslední pěšáček g6 mu po odevzdání věže za a pika zajistil remízu: aby ho bílá chytala střelcem, musela dát i posledního pěšce. 0,5:0,5

4. Zdeněk Šimek – Jiří Pokorný

Rubinsteinova francouzská, Zdeněk si hezky pomalu budoval svoji typickou pozici s prostorovou převahou a stál dobře. Střední hru jsem moc neviděl, ale získal tam někde kvalitu a vypadalo to, že bude jedním z prvních našich, kdo vyhrají. To byl ale jen začátek. Soupeř se snažil o nějakou zoufalou protihru a Zdeněk mu ve 40. tahu kvalitu radši vrátil, aby to bylo “na jistotu”. Hrál potom věžovku se dvěma pěšci navíc, ale vznikla z toho jen konstelace s f + h pěšcem, což je teoreticky remíza, i když zkoušet se to dá až do alelujá. Zkoušel to opravdu pomaličku, dlouho to vypadalo, že se nehne z místa, pak pěšce konečně rozšlapal, tím háčkovým došel až na h7, ale ouha, soupeř zalezl králem na h8 a spustil program “šílená věž”, chvilku chodili jako Pešek okolo pf4, pak to Zdeněk zkusil králem až nahoru a zase zpátky, ale všechno už bylo marné. 0,5:0,5

5. Martin Večeř – Jiří Píše

Soupeř, se kterým Jirka už hrál a remizoval vloni. Rozehráli zavřenou pozici italské (s c3, d3, b4 apod.), něco zablokovali, vyměnili dámy a navzdory věžkám na polootevřeném f sloupci nějak neměl Jirka kudy hrát, takže radši přijal záhy nabídnutou remízu. V pozici to skutečně na žádný rozumný aktivní plán nevypadá, snahy o nějaké otevření pozice by taky mohly nepěkně narazit. 0,5:0,5

6. Jan Smola – Jiří Halmazňa

Černého jsem neznal, hráč v mém věku s poměrně nízkým ratingem, za Lanškroun začal hrát nedávno, web ŠSČR ukazuje, že přišel do Lanškrouna přes Jablonné z Hošťálkové. Albinův protigambit může být bílému nebezpečný, ale Honza se základnímu šejdu vyhnul a pak už soupeř nepokračoval extra ostře. Po zahájení vznikla kuriózní pozice, kdy měl Honza figury na první řadě, ale pěšce vytahané někde na čtvrté až páté řadě, trochu jsem se bál, aby pozice někde neměla díru. Ale gambitového pěšce udržel, po nějakých výměnách rozhodl jeho prostor i aktivita zbylých figur, naše první výhra v zápase. 1:0

7. Jakub Sedlák – Martin Čech

To bylo oboustranně symetrické giuco pianissimo, kde se ani jeden nikam nehnal, ale Martin pak po nějaké nepřesnosti ztratil pěšce na dámském křídle a vypadalo to, že bílý přisune dopředu další aktivní figury, trochu jsem se tam bál. Jenže černý skočil jezdcem na f4, bílý ho neprozřetelně vyměnil, tím vytvořil otravného pf4, ten vzápětí šlápl na f3 a vytvořil nějaké hrozby kolem bílého krále. Bílý asi myslel, že po výměně dam útok černého skončí, ale všechno vyšlo úplně krásně, pg3 nebyl kvůli diagonální vazbě pf2 krytý a černé věže stihly odhaleného bílého krále zmatit. Důležitý zvrat! Martin má 3/3 a je tak nejlepší z našich stoprocentních hráčů. 0:1

8. Vít Holásek – Vincent Lána

Vincent je vrstevník našeho Tomáše a už hraje KPI, paráda. Vítek si hrál hezky po svém, výměnná francouzská, jen s kapkou aktivity navíc díky tahu c4. Časem natáhl pěšce na c5, získal nějaký prostor, nejdřív marně zkoušel hrát po éčku, ale pak někdy po kontrole prorazil na dámském křídle, černý hrál partii poměrně pasivně a obranu neudržel. Pěšec a7 podporovaný dámou na konci triumfoval. 1:0

Takže výhra je to vysoká, naopak soupeř získal cenné zkušenosti, takže všichni mohli být spokojení …

… akorát že Rapid těsně zvládl utkání s chotěbořským béčkem, takže i nadále vede, zbývá mu udělat poslední krok s Letohradem, nás čeká na závěr dost silná Chrudim.

Bohemia sfoukla Rapid B, Chrudim si poradila s Litomyšlí, Svitavy se Třebovou. Letohrad těsně vyhrál v Polabinách, když mu zabraly první dvě desky.

Konec je nadohled.

 

 

O družstvo více Malá lanškrounská taktika