Chytač Navara DOPLNĚNO

14. 5. 2023 Pavel Holásek Trénink, 1

Jak každý ví, famfrpálové zápasy většinou rozhoduje chytač, hráč, který chytí Zlatonku, nejcennější ze čtyř používaných míčů. V šachu ale k výhře stačí, pokud se podaří chytit i jednu ze slabších figur, materiální převaha pak zajišťuje výhodu.

Co to vlastně znamená chytit figuru? Obklíčit ji. Sebrat jí ústupové možnosti. Dostat ji na pole, odkud nemá dobrý ústup. A potom už ji jen napadnout slabším kamenem. Chytání nebo aspoň omezování figur výrazně souvisí s profylaktickým myšlením: dobrý hráč nepočítá jen konkrétně (“když on tak, tak já tak”), ale soustavně vnímá možnosti soupeřových figur (třeba i to, kam se figura může přesunout během několikatahového manévru, jak ovlivní možnosti figur změna pěšcové struktury apod.). Častěji než k zisku figury to vede spíš k tomu, že si figura opředená profylaktickými tahy moc nezahraje.

Na probíhajícím MČR exceluje David Navara, když má 5/5 (a to měl třikrát černé!). Nevím, jestli už někdo z komentátorů upozornil na motiv, který se v jeho partiích opakuje, a to je právě chytání figur. Zatím všechny (!) jeho partie právě chycení nebo aspoň omezení soupeřovy figury rozhodlo.