V plném Dělňáku v lepší půlce

10. 1. 2026 Pavel Holásek Mládež, Trénink, 2

KSDŽ, 1. turnaj, Lanškroun, 10. 1. 2026

KSDŽ je nejnižší soutěží žákovských družstev, kde si mohou zahrát hráči, kteří nepatří do základů soutěží vyšších. Do Lanškrouna se většinou sjíždějí týmy z východní části kraje, bylo tomu tak i teď, ze západu trochu překvapivě přijela Bohemia Pardubice, ale těch východních družstev bylo tolik, že celkový počet 16 už docela prověřil kapacity Dělnického domu. Děti byly ale dost ukázněné, takže ve stísněných prostorách se to zvládlo slušně.

7 kol švýcarským systémem, olympijsky, rychlejší tempo 15 + 5.

Výsledky na chess-results.

Moje představy, že konečně jednou postavíme dvě družstva, vzaly zasvé, když jsem se ve čtvrtek ptal na kroužku začátečníků a vlna rukou se … nezvedla. (Svitavy tam měly čtyři družstva, další kluby po dvou.) To jedno družstvo jsme ale postavili s rezervou, totiž s náhradníkem, takže jsme se v Lanškrouně střídali, snad spravedlivě. (Kdybychom vzadu nestřídali, možná jsme mohli uhrát o nějaký bod víc, ale to bychom zase narazili na silnější soupeře, takže bychom mohli skončit dost podobně. Každopádně zkušenosti nabralo hned pět našich.)

Většinu turnaje jsme se pohybovali někde těsně pod půlkou proti srovnatelným soupeřům, v závěru jsme se dvěma výhrami dostali do první poloviny, výsledky tam jsou těsné, je to asi spravedlivé. Tři výhry, dvě remízy, dvě prohry, skóre 15,5/28, obhájené 7. místo ze 16.

Matěj Peterka měl za úkol držet první desku (Vilda je totiž pomalý hráč), v první půlce se trápil, ale pak se rozehrál, a to i proti silnějším soupeřům, udržel 50 % při průměru 1156. 3/6

Vilém Popel začal velmi nepovedenou partií s králem bez rochády někde uprostřed desky, ale pak už to šlo mnohem líp, i když s časem se musel vypořádávat podle očekávání těžce. 4,5/6, nejlepší perfo (tedy číselně vyjádřený výkon) z našich.

Vilda se zároveň staral o dramatické situace. V té jedné vyhrál partii na posledních vteřinách, načež úprkem zmizel na toaletu; láhev Pepsi-Coly u stolu vysvětlovala, proč. V dalším kole odběhl přímo od partie, vytrhl si totiž zub. To jsem teda u šachů ještě neměl, jenom v tréninku.

Matyáš Rybka začínal kvůli střídání dvakrát na druhé desce – a úspěšně. Dařilo se mu pak i nadále a výsledek 5/6 je z našich procentuálně nejlepší. Konečně nemusel u šachů trpět jako obvykle v šestnáctkách.

Ondřej Kašpar hrál podnikavé šachy a opakovaně sahal po bodech, někdy s úspěchem, jindy nadějné pozice zbrkle zahodil, mohl získat i víc. 2/5

Pavel Morávek je o 5 (!) let mladší, než druhý nejmladší člen týmu Vilda. Neměl to lehké, protože nenarazil na žádného úplného začátečníka, hned tři jeho soupeři už měli ELO. Partie ale nebyly žádné propadáky, prohrával po delších zajímavých bojích, a nakonec i vyhrál. 1/5

Ve volných kolech jsme s Pavlem ještě trénovali: matové vedení věží, vazbu, vidličku.

Celkově jsem spokojen s tím, že pět lidí jelo a zase udělalo krůček ke zlepšení, u Vildy a Matyáše můžu pochválit výsledek, mezi „neáčkovými“ týmy jsme třetí, to taky není špatné. Zároveň ale pořád platí, že všichni mají rezervy v taktice, co vidím za vteřinu, to hledají dlouho nebo marně. Takže jedeme dál, diagramy, pořád.

Průběžně jsme si povídali mj. s Honzou Jirouškem. Věty typu „žák musí dělat sám, kdo doma nedělá, s tím se zdvořile rozloučím“ nebo „musí číst knížky, samozřejmě“ si asi pověsím na nástěnku do klubovny.

Nějaké ukázky mám z koncovek.

Ta druhá není z partií našich, hrála se na prvním stole v souboji předních týmů.

A třetí je spíš obecným zamyšlením než konkrétní ukázkou.

A fotky:

Ústecká mlha „B“ Oustecký skoroprales v novém!