Zápas s překvapeními

15. 2. 2026 Jiří Švec Éčko, 3

Dnešní zápas krajské soutěže k nám zavedl Lanškroun D. Co si pamatuji, tak kdykoliv hrálo moje družstvo proti Lanškrounu, tak se objevilo nějaké, většinou nepříjemné překvapení. A dnešek nebyl výjimkou.

Jako obvykle jsem míchal zkušené hráče na začátek sestavy a nezkušené či málo hrající, aby si zahrálo co nejvíce hráčů. Pro soupeře naprosto nečitelné. V týdnu došlo ještě ke změnám v řádu dnů před zápasem, kdy v situaci, kdy jsem měl sestavu již kompletní, nakonec Saša hrála za Béčko a já jsem využil nabízejícího se pana Chmelaře. Soupiska soupeře slibovala soupeře v přibližně podobných silách. A dosavadní sezona lanškrounského týmu nenasvědčovala, že by dnes mělo být jinak. Bylo. Soupeř přijel ve třech s tím, že zbytek družstva ještě dorazí, akorát že tím zbytkem družstva byl… pan Horáček a syn. Na čtvrtou a pátou šachovnici. Prý neměli tento týden hráče, tak byli povoláni.

Toto překvapení se projevilo hned v začátku, kdy byl Vojta Eliáš panem Horáčkem chycen ve vazbě na krále a při pokrytí vazby byl zvolen bohužel chybný tah, pan Horáček si postupně posbíral figury Vojty a Vojtovi zmatil jeho posledního krále-trosečníka. Mezitím už ne až tak brzo došlo ke zhroucení pozice i u Matyáše Rybky, kdy mladší Horáček postupně posbíral pěšce, věžemi vyhnal krále do středu a tam ho zmatil také. Tentokrát tedy partie nedopadli podle představ našich hráčů, ale to se stává, jde o to získat zkušenosti, ne hned od začátku hrát jako bezchybní mistři. A prohry jsou toho součástí, já sám bych mohl zrovna v této sezoně povídat.

Zbylí hráči by tedy museli vyhrát, abychom ještě vyhráli, přičemž byly klidné, jen u Mariana byla celkem brzo vyčištěna šachovnice od figur a v situaci, kdy si soupeř postavil 2 věže na jeden z prostředních sloupců na šachovnici, nabídl remízu a Marian ji přijal. Dominika Šmajzrová se tvářila, že na tom není dobře, ale z mého pohledu měla jen při pěšcích uprostřed šachovnice méně prostoru než bílý. Podařilo se však ten prostředek prorazit a u toho soupeř udělal nějaké chyby, které završil odevzdáním dámy zadarmo.

Pan Chmelař měl v tu chvíli na věžovce s pěšci o 2 pěšce více, 3 jeho pěšci by měli volnou cestu do dámy, proti tomu 1 soupeřův na kraji šachovnice také. Ale pan Chmelař správně spočítal, kdy toho soupeřova volňáka stihne, aby si pro dámu na druhé straně šachovnice nedošel a soupeř se nakonec vzdal.

Konečný výsledek tedy byl po začátku příjemným překvapením – remíza 2,5:2,5. Příště jedeme na začátku března do Mistrovic na poslední zápas sezony. Děkuji všem zúčastněným, gratuluji úspěšným a těším se na příště.

Hezký sobotní výlet s překvapením Paralen gambit a jiné zbraně hromadného ničení