Zimní podOrlické Hry 2014

16. 2. 2014 Pavel Holásek Áčko, 10

Region Panda Rychnov nad Kněžnou A – ŠK Ústí nad Orlicí A 4,5:3,5

V dalším kole venku Rychnov, přední tým tabulky. To na body moc nevypadá, leda by celé Polsko slavilo své zlaté medaile a na šachy nemělo pomyšlení.

Tradiční kolečko omluvenek, Michal má letos na absence permanentku, přidal se Lukáš a Jarda, klasika. Aspoň že Péčovi skončilo zkouškový na právech …

Neuvěřitelně suchá silnice, kdepak únor, jaro je tady. Coby zapřisáhlý neřidič radím řidičovi Honzovi, jako že na červený se zastavuje nebo že na tom kruháči nemůžeme stát a rozmýšlet se, no sranda. Tradiční marná snaha projet skrz Rychnov “proti srsti”, jednosměrky jsou všude. Na místě zjištění, že klubovna Pandy je ještě menší a stísněnější než dřív; moje obvyklé obcházení a očumování partií je silně ztíženo, aspoň ale sedím u dveří, takže se nemusím co tah prodírat okolo natěsnaných křesel.

Domácí měli problémy se sestavou větší než my, ale stále postavili velmi kvalitní tým, kromě posledních dvou desek měli všude ratingovou převahu. (Naše družstvo se elově plus mínus vejde do rozmezí 200 bodů, u nich nastal rozptyl od 2348 na první desce až po 1777 na poslední.) Nemusela to ale být naprostá jednobrankovka.

A nebyla. Od začátku se hrály všechny partie naplno a vznikl z toho velmi zajímavý a bojovný zápas bez chvilky oddechu, opticky asi vyrovnaný, ale s nadějí, že vepředu to ustojíme a vzadu zabodujeme. Plnokrevné pozice s řadou taktických zápletek, pár náběhů na časovku (zejména u domácích), i kdyby bylo kudy projít, nedalo se to všechno zodpovědně sledovat, ale partie budou určitě i při přehrávání divácky atraktivní!

Svou atraktivní partii jsem bohužel před čtyřicátým tahem prohrál (já Pavel), čímž se domácí ujali vedení 1:0. Zvedl jsem hlavu od partie a uviděl všechny zbylé hráče soustředěné na hru s posledními tahy před kontrolou a nikde nic jasného; to tu dlouho nebylo, aby se rozhodovalo až po čtyřech hodinách hry.

Pak už to ale končilo jedno za druhým: remízovali Honza a Jenda, 2:1. A pozor, obrat, nevěřil jsem svým očím, ale Martin Šmajzr na jedničce soupeře zcela zničil a než jsme se probrali z úžasu, vyhrál na poslední Petr. 2:3!

Zbývaly tři partie: Vašek od oka půl, David a Péča nesmírně komplikované pozice – David horší, Péča s materiální výhodou, ale pod útokem. Trojtip, může se stát cokoliv, musí se počítat a užuž jsou tu druhé kisny, zejména soupeři mají málo času.

Vašek přidává korektní remízu; bude cenná? 2,5:3,5 Po heroickém výkonu prohrává David, ani druhá dáma mu proti soupeřovým jezdcům nestačila, a po ještě heroičtějším výkonu v infarktové partii i Martin Pečinka, domácí oslavují plný bodový zisk, o který se v průběhu hodně třásli. 4,5:3,5 Co jsme to udělali?

Jakub Zeberski (2348) – Martin Šmajzr (2202)

Francouzská s 3. e5, Martin hraje rychle, soupeř to od začátku vymýšlí a ztrácí čas. Bílý dobral na c5, překryl pe5 figurami a pustil se do náročné hry s aktivitou na obou křídlech (h2-h4 i c3-c4). Martin ho časově dohnal a do kisny nadále provokoval ostrou hru.

Zde má díky dvojici střelců už výhodu, bílý ale spoléhal na taktiku: 1. Jxb7! Martin spustil kola fantazie naplno, nechal stát střelce a zahrál 1. … Vh6?!! Nápad skvělý, ještě přesnější bylo 1. … Vh4!!, aby později nešla obrana g4. 2. Vxc6 Vah8 3. Vc7+? Okamžité 3. g4 vypadá na opakování tahů. 3. … Kg6 4. g4 Vh1+ 5. Kg2 V8h2+ 6. Kf3 Na g3 král nemůže kvůli Sxe5+, proto bylo Vc7 chybné. 6. … Vxf1

Tady jsem k tomu právě přišel a zíral. Dobrání na f1 vede k vidli na f2 a přitom bílý problémy na královském křídle pořád ještě nevyřeší; rozhodl se nebrat, ale materiál mu chyběl. 7. gxf5+ exf5 8. Vc6+ Kh5 9. Sxf5 Vfxf2+ 10. Ke4 Vh4+ 11. Kd5 Vxf5 12. Ve6 Sxb2 13. Jd6 Vxe5+ 🙂 14. Vxe5 Sxe5 15. Kxe5 Vh2 0:1 Cenný skalp, mezinárodního mistra neporazíte každý den!

Václav Pekař (2151) – Piotr Sabuk (2300)

Kdo čekal něco neobvyklého, mohl být zklamán. Ortodoxní dámský gambit (Vašek tomu říkal Laskerova varianta a ptal se, jak to má prorážet, když to hraje soupeř při zdi). Výměna černopoláků, lepší bělopolák bílého, aktivita po c sloupci. Pak to Vašek už zahrál ve svém kavárenském stylu, výpad Sc6 by mě tedy nenapadl. Dostal pozici s izolákem d4 a trvající aktivitou kolem c sloupce. Kolem kontroly jsem se trochu bál, aby mu soupeř nechytil dámu, po výměnách se ještě snažil o aktivitu v pozici V+J x V+J, ale pozice přešla do naprosté symetrie a remízy. V průběhu jsem si říkal, proč soupeře nepřehraje, když nic zvláštního nepředvádí, až jsem si nakonec všiml, že jde o hráče 2300. 🙂 0,5:0,5

Zbyněk Ringel (2249) – David Výprachtický (2133)

Tady se hrály opravdový šachy, z rychlíku těžko posouditelný. Anglická 1. c4 c5, černý to postavil dámskoindicky, bílý dvojité fianchetto. Hra se soustředila hlavně na dámské křídlo, kde projevil David aktivitu postupem b6-b5. Před kontrolou se přiostřilo, ze zápletek vyšel bílý se dvěma jezdci proti věži, dámy dosud na šachovnici, černý měl kompenzaci ve volném pěšci na b3. Čekal jsem, že se bílý pokusí hru uklidnit a udržet materiál, on ale nepříjemně útočil dámou a jezdcem, černý se prošel králem do centra a zase zpátky na královské křídlo. Bílý si pak dovolil luxus pustit soupeře do dámy, druhý jezdec zasáhl do boje akorát včas (diagram bez záruky, po paměti):

1. Jf3 b1D 2. Jfg5+ Kg8 3. Dd8+ 1:0

Pavel Holásek (2077) – Tomáš Kracík (2164)

Paulsen s výměnou Jxc6, pěšci e4, f4 proti klínu c6, d5, e6. Chystal jsem útok na krále, nejlépe po nějakém f4-f5, ale strčil jsem dámu na f3, byť jsem věděl, že jde pod úder Sb7, a dostal jsem se do problémů (pasívní ústup Sd3-f1). Přesto jsem šarvátku nějak ustál a po výměně dam získal hratelnou pozici. Vymýšlení triků, které nevycházely, mě ale stálo čas, pozici před kontrolou jsem sehrál nejistě a definitivně ji zahodil:

Stále v zajetí různých chimér, které se na desce vůbec neobjevily: jednu z mála zbývajících minut jsem vybíral mezi 1. Ve1 a 1. Vd1 a vůbec si nevšiml, že stojím v šachu :-(. V panice tedy 1. Kg1 Je3 2. Vg3?? S nadějí na různopoláky po 2. … Jxc2??, jenže přišlo 2. … Sxd3. Přitom braní na g2 vlastně nehrozilo, takže šlo např. 2. Se7 s převodem na f6. 0:1

Josef Novotný (2130) – Martin Pečinka (2083)

Martin už má se svérázným zahájením domácího hráče své zkušenosti. Postavil to s dostatkem prostoru a když se soupeř pokoušel pozici rozehrát, vypadalo to na útok černého na královském křídle, kde měl asi čtyři figury proti dvěma. Bílý dal zajímavě kvalitu (Vxf6), čímž ožil jeho černopolák. Martin pokračoval v otevírání pozice postupem f5-f4. Pak jsem to neviděl, až před kontrolou, kdy to bylo ostré. Bílý obětoval snad čtyřicátým tahem ještě figuru, ale sápal se zbytkem svého vojska na černého krále, takže po kontrole Martin odevzdal dámu za věž a hrál pozici D+S x 2V+J. Přes královské křídlo bílý dámou neprošel, zkusil to přes dámské. Martin připustil průlom c5-c6, dáma a střelec si pak pohrávali s černým králem, pořád tu ale byly protišance na opačné straně, všechno viselo na vlásku:

Zdá se, že tu šlo 1. … g2, ne? Ale hrát to po 5 hodinách hry, to je děs. Bílý za pár tahů vyhrál. 1:0

Jan Mareš (2008) – Martina Marečková (2113)

Vídeňská 2. … Jc6 3. Sc4 Sc5 4. Dg4, jako by se oba chtěli vrátit do žákovských let (tak dávno to ještě není). Černá dala 4. … g6 a Jenda začal myslet :-), potom však naopak myslela soupeřka, času ztratila fůru a pozici dostala pasívnější, nástup f2-f4 znamenal pohodlnou aktivitu pro bílého. A pak už jsem viděl jen věžovku na minutě, bílý měl centrum, ale s lehkou indispozicí dal přednost jistotě půlbodu a udržuje si neporazitelnost. 0,5:0,5

Adam Ježek (1919) – Jan Švub (1964)

Na 1. b3 reagoval černý výpadem 1. … d5 2. Sb2 Sg4, chtěl jsem napsat, že originálním – a ono je to skoro hlavní pokračování! 🙂 Střelce pak poměnil za koně na f3, udělal soupeři dvojpěšce, bez bělopoláka nejdřív nastavěl pevnou pozici c6-d5-e6, po ukončení vývinu převzal aktivitu postupem e6-e5. Dokonce pak natáhl pěšce na d4, což byl vlastně krytý volňák navíc (pěšec na fku za to nemohl být kompenzací). Hledal pak plán, kudy rozehrát figury, ale před kontrolou raději zapůlil, možná škoda. 0,5:0,5

Petr Mareš (1992) – Pavel Horníček (1777)

Proti Petrově boudě to černý postavil tak nějak halabala, Sf5 následně vyměněný na g6, Jc6 s pěšcem uvězněným na c7, neviděl jsem za něj plán. Petr to zkoušel po svém zvyku krůček po krůčku, na obou křídlech, ale černý se dostal do hry, nastoupil pěšci v centru a s bílým to nevypadalo bůhvíjak, pochod pěšce až na e3 bílou pozici skoro rozpůlil. V kisně ale Petr ovládl bílá pole a rozhodl věží na sedmé řadě. 1:0

Kdyby nešlo o body, byl by to nádherný zápas, oslava šachu, chyby k nekompromisní hře patří, silného soupeře jsme pořádně potrápili. Bohužel o body šlo a mohly by na konci chybět.

Konkurenti totiž bodovali, Polabiny B si vyšláply na Mýto, Polička na AKIS, Hradec podle očekávání zametl s Brodem.

Tři kola do konce, chleba se bude lámat příště i potom, všechno máme ve svých rukou, nic neponecháváme náhodě, připravujeme se celé dva týdny, nastupujeme v základu, kromě toho vybrakujeme i soupisku céčka a déčka, kterým o nic nejde ;-), prostě proti Hradci … alespoň v osmi lidech a děj se vůle Paní Caissy.

Na opačném nezajímavém pólu tabulky mohou usilovat o postup Jičín, Panda a Lípa.

Kdo s koho? Stále zaostáváme Ohlédnutí za Letohradem a vítězné boje v domací tvrzi