Pěkné šachy, chybělo to dotáhnout

1. 11. 2026 Pavel Holásek Áčko, 6

ŠK Vysoké Mýto – ŠK Ústí nad Orlicí 5:3

Po přestávce vyvolané Mistrovstvím Čech mládeže, jehož jsme se účastnili, pokračovala liga 2. kolem. Mít Mýto (nebo mýt Míto?) venku, to je na cestování příjemný los. 

V hrací místnosti se sešla spousta známých, leckdo spolu hrál leckde, např. Vašek dlouhodobě ligu za domácí, Marek zase vloni hostoval za nás v KPI, žádná rivalita, setkání přátel.

Mýto má svůj pevný ligový základ, který po doplnění o pár hostů (a oni ten „koaliční potenciál“ mají) na tu ligu úplně stačí. (Jiná věc je budoucnost, protože nastupující generace v Mýtě prostě není.)

Naše sestava nebyla optimální, mohl sice Vašek a oba hosté z Letohradu, ale omluvili se Vlasta, Ivoš, Kuba. Při spatření dvojic jsem si říkal, že to bude těžká šichta. Mýto totiž už podruhé vzorně v prvních osmi, Luboš se přišel v poledne jen podívat.

Přesto to pro nás po rozehrání zápasu nevypadalo nijak špatně, dokonce jsme šli do vedení zásluhou Kamila, to bych s Pavlem Němcem nečekal, zvlášť ne tak rychle. 0:1 pro nás.

Domácí vyrovnali na jedničce, Vašek na Kubu Šafaříka nestačil. 1:1

Půlku přidal Adam, to je s Markem dobrá práce. 1,5:1,5

Pak už šlo Mýto do vedení, Martin to měl s Marianem těžké. 2,5:1,5

Přesto jsem byl celkem optimistou, my všichni Holáskovi jsme měli víc ze hry a Jenda dokáže z horších pozic dostat hodně, to jsme viděli minule.

Nicméně to nevyšlo, šance jsme nevyužili, zejména já jsem výhodu vypustil. Nejdřív remizoval Vítek, pak po delší době Vojta, nakonec skoro zároveň já remis, Jenda prohra. 5:3, škoda těch možností, někde to tam bylo.

Každopádně utkání řekněme bohaté na zajímavé střety, obsahově pěkné, proto ty šachy hrajeme.

1. Jakub Šafařík – Václav Grundman

Proti králce hrál bílý variantu s g3. Vypadalo to na nějakou složitou střední hru při otevřenějším centru, ale Vašek se dost záhy pustil dvěma lehkými figurami po déčku riskantně vpřed a už se s nimi nevymotal. 1:0

2. Martin Šmajzr – Marian Sabol

Jak říká Demetri v poslední řadě Cobra Kai, Sam a Tory čeká asi milióntý vzájemný zápas … Martin s Marianem už toho za ty roky museli nahrát spoustu. V zavřené sicilské zkusil Martin odbočit z běžných schémat, když dal koně na f3 (bez f4), rozvinula se komplkovaná hra na různých oblastech desky, kde Martin doplatil na pasivitu, různé plány černého sice viděl, ale všem najednou zabránit nedokázal. 0:1

3. Tomáš Trhal – Pavel Holásek

Před čtrnácti dny jsme spolu hráli v KPI (Tomáš za Litomyšl). Zvolil jsem v sicilce málo hranou variantu Svěšnikova s h6 s úmyslem hrát na koncovku, ale dostali jsme se do velmi ostré varianty, kde jsem rozšlapal pěšce proti bílému králi, ale sám jsem měl krále dost odkopaného. Postupně jsem převzal silnou iniciativu a partii jsem měl rozhodnout, ale s nedostatkem času jsem se dopočítal jen do věžovky s pěšcem víc, a tu soupeř udržel. 0.5:0,5

4. Vojtěch Holásek – Jan Česenek

Co bude mocnější: Vojtovy nápadité křivárny posvěcené včerejším stříbrem z Harrachova, nebo velmi zdravé šachy v podání černého? Hrála s králka s g3 a vlastně i pozdějším b3, kde si Vojta udržoval aktivitu, jeho mocná diagonála a1-h8 působila zajímavě, černý to ucpával nějakým f6, pak se chvíli přetlačovali na g sloupci, kdo bude vlastně útočit, Vojta z toho pořád vycházel lépe, ale dostal se jen do dámské koncovky s kvantem pěšců, kde by měl soupeř dostatečnou protihru (asi). 0.5:0,5

5. Marek Kosek – Adam Lorenc

Jobavův systém, aspoň mám ten pocit. (Tedy d4, Jc3, Sf4.) Černý se nedal nachytat na nějakou náhlou taktiku, spíš se pomalu hledaly možnosti pozice a po dvacátém tahu, s náběhem na časovku bílého, skončila partie remízou. 0.5:0,5

6. Kamil Mikyska – Pavel Němec

Nějaká otevřenější španělská s rychlým Sc5, kde si Pavel počínal dost lehkovážně. Nevím teda, co bylo a nebylo ještě v plánu, dočasně ztracenou figuru dostal malou taktikou hned zpátky, ale stejně ho to stálo děravou pozici (při opačných rochádách pronikl bílý pěšec záhy až na b7) a vzápětí vlezl střelcem na pole, kde ho nemohl nadále krýt. Kamil to zahájil, my ho už nenapodobili. 1:0

7. Jiří Doseděl – Jan Mareš

Jestli nekecám, bílý hrál boudu a černý dvojitou boudu. Jeho pozice byla teda průběžně dost stísněná, viděl jsem jenom odolnost v tlaku a odrážení hrozeb. Koncovka S x J (s mnoha pěšci) vypadala snad hratelně, ale alespoň na konci hratelná nebyla. 1:0

8. Vít Holásek – Jiří Kosek

Kdepak by mě v dávných letohradských časech napadlo, že můj syn bude hrát rovnocennou partii s naší tehdejší jasnou jedničkou … V Trompovi bílý měnil na f6, po gxf6 vznikl dvojpěšec a bílá majorita v centru. Nejdřív se bojovalo o prostor a důležitá pole na dámském křídle, pak na královském a v centru. Vítek prý tam jednu šanci měl, ale nevyužil ji. Rozhodně to byl ale on, kdo měl víc ze hry. 0.5:0,5

Prohra znamená, že jsme z desáté, sestupové pozice, klesli na jedenáctou. Polabiny B s Třebíčí potvrdily roli vysokého favorita. Rychnov s jediným hostujícím polským hráčem v sestavě prohrál celkem vysoko na půdě slátaného Jundrova (předtím však v předehrávce těsně porazil Náměšť). Silně nekompletní Jihlava na Bohemku v Pardubicích těsně stačila, děravý Lanškroun zvládl ještě mnohem děravější Lipky B. To všichni hrají extraligu? Nebo na Dušičky jezdí po návštěvách?

V regionálním derby Kuřim jasně přehrála Náměšť.

Za čtrnáct dní hostíme Bohemku. Nebo že bych jel na Letnou?

 

 

 

Řetůvka v Kyšperku