Pohádka o vykradené osmičce a ještě vykradenější sedmičce

21. 2. 2016 Honza Pokorný Béčko, 0

lingvistická poznámka na úvod – spráskané psy lze napsat i se z 🙂

V předešlém kole KPII jsme sice nepředvedli žádný oslnivý výkon, ale na vítězství 5,5 v Mistrovicích to, i v dosti okrájené sestavě, stačilo.

Ještě U Novotnů se ale začaly rojit nedobré zvěsti, že budeme pořádně slátaní i na lepšící se českotřebovské béčko. Zuřivý reportér s ohledem na sobotní ples daleko od Ústí požadoval konečně volno, Smolda plánoval rodinné oslavy, Vlasta Hrobař nahlásil absenci krátce nato, teplota Petra Jániše se pár dní před mistrákem vyhoupla vysoko nad obvyklých 37, áčko nám uzmulo pro klíčový druholigový střet Jardu Volfa. Dáme vůbec dohromady 8 lidí? 😀

V sobotu po poledni stále nejasno a vyjasní se až po půl druhé 🙂 Zuřivý reportér volno mít nebude, Kuba Netušil to stíhá z Vysočiny, horečka Petra Jániše je zatlačena k 37 Celsiovým, ve hře se objevuje věčný ústecký zachránce Jirka Vencl, ale nakonec je osmým další z vlastenců Jarda Driemer. Na sedmičce Láďa Kubišta dokazuje již podruhé, že si oddílové tričko zaslouží, tomu říkám vzorný přístup 🙂

Předseda a kapitán áčka Martin Šmajzr se nás před výkopem snaží ukonejšit řka, že třebovská rezerva bude taktéž notně slátaná – to bychom po pravdě uvítali, pokud by hosté přijeli v optimální osmičce (Šimek, Borek, Pelcl, Kovář, Pěkník, Petrželka, Pail, Jasanský), tak nám nepomůže ani svěcená voda 🙂

Pakliže budou celky vyrovnané, vidím taktiku i bez věštce Jardy Volfa jasně . vzadu dva, tři nula a předek upinkat dejme tomu na 50%.

Ráno před desátou mě vyzvedají Marešovci, po třech naspaných hodinách a veselé sněhové epizodě (Bartošovice odřízl sníh od zbytku okresu, po hraní na plese jsme se závějemi zápasili hodinu a půl, než nás spasili silničáři) mám na šachy chuť jak Zeman na návštěvu pražské kavárny 🙂 Zatímco hosté z Kunvaldu přijeli na naše třetí družstvo poměrně nabušení (tím pádem vidím šance céčkařů vysoko), náš soupeř to pojal vyloženě odpočinkově, první dva neměl, po třetím a čtvrtém následně až dvanáctého ze soupisky a osmého vůbec. Ha, asi bychom měli vyhrát 😀

Taky se to sype poměrně záhy, nejdřív Jarda Driemer (bez boje), následně Láďa Kubišta a zuřivý reportér. 3:0. Jasně vyhrané pozice máme ještě před polednem také na třetí, páté a šesté desce, na urputnější boje to vypadá jen na první a druhé – ale i tam se mi naše pozice líbí.

Za tenisového stavu 6:0 dohrávají se snaží něco z lepší pozice vyždímat Netík, zatímco Petr na druhé na prahu časovky teprve vylezl ze zahájení. Nadějně to vypadá s céčkem, které opět ovládlo poslední dvě šachovnice (Vít Holásek – Šlezingr 1:0, Tobiška – Píše 0:1!), prohrála Káťa Šmajzrová a půlil Tomáš Mastný – za stavu 2,5:1,5 je bodový zisk reálný,i když Kunvald zásluhou Edy Dvořáka dorovnává – bude to bitva až do poslední chvíle.

My usilujeme o druhých 8:0, záleží, jestli si poradí Petr – posadil mocného krytého floka na d4 a bílými se to brání blbě. Náš hráč nalezl všemi dostupnými figurkami na bílého krále, svoje vykonala také časová tíseň pana Kováře. 8:0 je na světě, ale hosté mohli těžko pomýšlet na lepší výsledek – síly zjevně šetří na rozhodující duely.

K partiím přibližně následující směsice vyprávěnek:

Netušil (1929) – Pelcl (1869) 1:0 Kuba toho asi taky moc nenaspal, a tak opět nasadil nesložitou hru dp a nechal vymýšlet černého. Figurek ubývalo, ale ty zbylé měl zjevně aktivnější bílý. Kuba mocně útočil po háčku, černý tomu čelil docela originálně s králem na h7. Pak to přešlo do koncovky/pozice těžkých figur s dvěma floky k dobru za našeho hráče, což spolehlivě stačilo.

Kovář (1658) – Mareš st. (1959) 0:1 Nelehká úloha pro Petra, letos dobře hrající bílý nasadil na králku Se2+Sg5, Petr volil dvojdomek (Sb7+Sg7) s tlakem na bílé centrum. Vytlačil poziční výhodu a také o něco lepší čas. Výhoda postupně přerostla v mohutný útok na krále a rozhodlo se na citlivém políčku g4.

Jániš (1896) – Vencl (1514) 1:0 Nejstarší z pánů Venclů umí odolávat i výrazně silnějším, podobně jako Jirka syn. Tady na králgambit zahrál nebojácně d5 a zakrátko dlouhou rošádu. Po výměně dam ale Petrovi nějaké poziční plusy zbyly, černý to hrál bez slabin, ale také bez aktivity (všech 6 floků ve výchozím postavení, vyautovaný oř na a6). Jak získal náš drtič figuru, ani nevím… na konci hezký taktickým obratem vynutil proměnu pěšce v dámu.

Nikolinko T. (1056) – Pokorný (1925) 0:1 Asi nejvíc času jsem (kromě konzumace energiťáku) věnoval pozici po e4 c5 Jc3 Jc6 d4?! cd4 Jd5 v obavě, že do něčeho spadnu (dětské varianty bývají zákeřné). Šejdy ale neměly poziční opodstatnění, po výměně skoro všech figur postrádal bílý dva floky a po dloubáku b5! ještě odchyceného střelce.

Glembek (1797) – Nikolinko A. 1:0 I tady se hrálo dost originální zahájení (Jf6, c6, d6, Sg4), Bohouš nebyl na žádnou kavárnu zvědavý, vybudoval po bílých polích centrum, vykryl ho figurami a pak pěkným skokem kobyly Jd5 získal kvalitu. Zbytek byla celkem nesložitá technika, Bohouš navíc tlačil soupeře až do konce – těžké figury umí v útoku pozlobit 🙂

Leksová (1047) – Mareš ml. (1704) 0:1 Nejdřív jsem se lekl, když jsem v pircovce spatřil rychlé e5 – ale bílá ho zahrála až moc rychle. Petr postouplého floka získal, semtam něco vyměnil a v klidu vylepšoval dvojku střelců. Pak z toho byli floci dva a volňásci na dámském, přičemž áčko garantovalo úspěch, přestože bílá dohrávala i po proměně floka v dámu až do matu.

Kubišta (1750) – Tapušík (1369) 1:0 Rychlovka, která mohla být ještě o kus rychlejší. Ve Philidorovi na 3.d4 sáhl černý na f pěšce, ale místo původního f5!? šel jen o jedno, brrrrr. Láďa mohl záhy získat dámu (Po dobrání na e5 a jedno jaké odpovědi černého tam bylo Sf7+ a po dobrání visí dáma na d8). Láďa obětoval dočasně jinak (na g5) a černému se to lehounce po 20. tahu rozpadlo.

Tak jsme zas o něco vylepšili skóre 🙂 Jak nakonec v líté bitvě dopadlo céčko, nevím (za stavu 3,5:2,5 bránili kluci dvě horší pozice, nakonec na webu svítí remíza 4:4 – Víťa věžovku udržel, Martin Čech prohrál), viděli jsme pouze závěr nesmírně důležitého utkání áčka s Polabinami B. Naši nejlepší bohužel nevyužili cca 4 lepší pozice a nakonec prohráli nejtěsnějším rozdílem. Druholigová příslušnost se tři kola před koncem nepěkně otřásá… ale v béčku řešíme starosti rozhodně příjemnější.

Věřím, že na klíčový duel v Letohradu postavíme 13. března sestavu, která důležitosti uvedeného utkání odpovídá. Při ukrutné neúspěšnosti, jíž se s Kyšperáky “těšíme”, jiné možnosti ani není 🙂