Harrachov 2017/I

21. 10. 2017 Pavel Holásek Mládež

sobota 21. 10.

Je nás tu deset hráčů + dvě holky Šmajzrovy jako rozhodčí. Hledejte nás na chess-results: Matěj Kobr hraje HD12, Soňa Leksová a Markéta Holásková HD14, Veronika Holásková HD16, Vojta Holásek, Vítek Holásek, Jirka Píše, Adam Tran a Tomáš Holásek open LOK, já FIDE open.

Cesta byla bez problémů díky devítimístnému autu pana Kobra, pobral většinu výpravy, s Vítkem odbyli prezenci a já s Markétou jsme vlakem doputovali k hotovému.

Po ubytování oběd, určitě vzpomínáte na moje loňské stížnosti (těstoviny dvakrát denně, instatní bramborová kaše apod.), letos zatím laťka nasazená rozumně, netuctová jídla, velké porce, snad to vydrží.

Odpoledne nám zabralo kolo. Vyhráli favorizovaní Vojta, Vítek, Jirka a Matěj, prohráli outsideři Soňa, Verunka, Markétka, Adam a Mot, i když zkoušeli zlobit. Já jsem půlil se soupeřem cca 1900, cítil jsem únavu a dělal chyby v propočtu. Snad všichni členové výpravy se poctivě zúčastnili rozboirů, jsou tu krajští trenéři Pavel Němec a David Schaffer, někteří vyzkoušeli i renomované trenéry republikové.

Po večeři jsem většinu výpravy (kromě tří velkých kluků) zlákal na půlhodinku běhu, šachista totiž musí makat na své fyzičce, všichni zvládli minimálně tři kilometry! Relaxovali jsme pak v bazénu skoro až do zavíračky.

Večer jsem strávil u notebooku na chodbě sledováním a komentováním voleb, to víte, když se dějí dějiny, šachy musí stranou – to by mohlo být ve stylu Luďka Pachmana. Doufám že ostatní zatím na pokoji drtí zahájení, ale když jsem je viděl naposledy, byly to jen blicky. 😉

Budíček jsem tvrdě vyhlásil na 7.45. Přísnost musí bejt.

Hláška z večerního plavání:
(po tom, co byly děti střídavě krokodýly, želvami, delfíny apod.)
“Markétko, ty teď budeš jako člověk …”

neděle 22. 10.

Snídaně (pečené uzenky došly, ale zase se objevily), blicky na pokoji, přednáška pana Biolka o překvapeních v zahájení (dvakrát úspěšné, jednou pěkně vyvrácené), oběd a siesta před kolem, které začíná ve dvě.

Hláška z ranního vstávání:
“Vy jste si ještě nečistili zuby?”
“Já budu mít brzo rovnátka.”

Tedy, nedělní odpolední kolo, to bylo kolo hrůzy, které překonalo jakékoliv moje černé představy, ba dokonce i děsivé výsledky parlamentních voleb. 0,5/9 v partiích dětí, to je smutný rekord, kterému se, doufám, už ani nepřiblížíme.

Upozorňuju důrazně (děti už to slyšely, ale tady to mají znova pro lepší zapamatování), že v šachu rozhoduje drobná taktika a neustálá pozornost. Je třeba doma soustavně řešit taktické diagramy (kdo to dělá?), abychom běžné obraty spolehlivě viděli. A při partii je třeba soustředit se, jinak děláme chyby, které bychom měli odhalovat. Tedy: makat doma a makat při partii.

Mot měl těžkého soupeře a po přehlédnutí pěšcové vidličky v zahájení vzdoroval marně. Adam hrál dlouho hezky, ale pak mu figury popadaly – na konci měl snad 1h 28min, myslel jen soupeř, zpomalit! Matěj sehrál zahájení proti těžšímu soupeři moc optimisticky a pořádně se pak nezamyslel nad krytím nepříjemných hrozeb, netrvalo to moc dlouho.

Markétka se hned po zahájení dostala do strašné vazby, pak se z ní nějak vylhala (pochvala z adlouhé přemýšlení!) a mohla zaútočit v centru, ale soupeřka unikla nekorektní velkou rochádou přes šachované pole; nakonec markétka doplatila na slabou první řadu. Verunka hrála moc měkce, nepustila se včas do útoku po géčku (g7-g5 bilo do očí!) a dostala pasívní koncovku bez dvou pěšců.

Soňa i Jirka slabší soupeře přehrávali, ale oba pak dost jednoduše ztratili figuru, Jirka pak aspoň bojoval za ztracenou věc do posledního dechu.

Vojta a Vítek předvedli proti slabším hráčům etudy na téma “jak nehrát zahájení”. Vojta kdesi poskakoval dámou, centrum nic, vývin nic, může být rád, že se pak trochu zkonsolidoval a vyklouzl Broklovi do remízy. Vítek stvořil odstrašující příklad pro lekci “bílými proti francouzské”. Po Sc8-a6 bez rochády, na c sloupúci řádily černé věže, volný krytý černý pd5 znamenal trumf do koncovky. Trpěl z našich nejdéle, leč marně.

Zjistil jsem potom, že někteří naši nebyli se svou partií na rozboru. Je pochopitelné, že se nikomu nechce ukazovat hloupé chyby, ale to je potom příště uděláte zase!

Jako trenér jsem tedy zoufal selhal, jako hráč jsem to aspoň trochu napravil:
Jan Špička (2015) – Pavel Holásek (2077):

Sicilka vypadá opticky lépe pro bílého, má víc prostoru, pěšcové i figurové centrum. Ale svou pozici trochu moc exponoval, mít tahy c4 i f4, to je dost odvážné. Neobjeví se v bílé pozici nějaké díry? 12. … h5! Pro tuhle variantu typický výjezd po krajnici. Teď už půjdu jen dopředu. Děje se ale něco? Věříte, že za 8 tahů se bílý vzdá? 13. Sb2 h4 14. Jf3? Snaha vrátit visícího koně do obrany a uvolnit diagonálu střelci b2, ale podstatné jsou jiné věci. 14. … Jh5

Hrozí nejen 15. … Jxf4, ale i 15. … Jg3+!! 16. hxg3? hxg3+ 17. Kg1 Dc5+. 15. Jd4 Smutné přiznání chyby. 15. … Sf6 16. Ja4 Jc5 17. Sc2 Jxa4 18. bxa4 Dc5 19. De3? Trochu vzdorovat se dalo jen po 19. Vad1.

19. … Jg3+!! 20. Kg1 Po 20. hxg3 hxg3+ 21. Kg1 přijde 21. … Vh1+!! 22. Kxh1 Dh5+ 23. Kg1 Dh2 mat. 20. … Sxd4! (Šlo i 20. … Dxd4!!) Co je lepší než získat kvalitu po 20. … Jxf1? Získat figuru! Bílý se vzdal pro 21. Sxd4 Dxd4!! 22. Dxd4 Je2+. Partii rozhodly diagonály a sloupec.

Na mé skříňce s důležitými papíry leží dětská bota. Nerozumím.