Šachový klub Ústí nad Orlicí

Nedělní záchranářský souboj

Po třech týdnech se opět roztočilo kolo Krajské soutěže východ. Nic naplat, Turnaj kandidátů kvůli nám skandálně pauzu nemá, my kvůli němu taky ne, Kouty skončily, a tak nezbývalo nic jiného, než absolvovat větrnou ranní cestu do Palírny a (v mém případě) oprášit to málo, co o šachách ještě zůstalo v našich myslích.

Naše Déčko čekal první ze dvou záchranářských soubojů (byli jsme 9. a soupeř 10.) a to doma v Palírně proti Dolní Čermné. Zároveň se ve vedlejší místnosti odehrával zápas našeho „C“ týmu proti České Třebové, resp. proti torzu týmu, které dorazilo na zápas pokusit se o zázrak.

Oproti tomu náš soupeř dorazil v plné palbě. Osm elově nejsilnějších hráčů již před desátou hodinou poletovalo kolem šachovnic. Naše sestava rozhodně taky nebyla slabá a snad vyjma osmičky to všude bylo +- 100 bodů. Takže se dal čekat vcelku vyrovnaný zápas.

Zasedli jsme ke dřevěným strojům a co jsem tu a tam nahlédl, nikde to nebylo brzy vyloženě rozhodnuté a ještě při mojí obhlídce někdy kolem poledního nebylo v našem zápase nikde skončeno. Zato z vedlejší místnosti se již ozýval smích, zvuk blicek a šustění půllitrů a vidliček. Za dvě hodinky Céčko připisuje výhru 8:0 a již jen příhlíží našemu lopotění.

Při obchůzce mi přišlo, že minimálně na takových dvou, třech deskách taháme za kratší konec a docela jsem byl zvědav, kde nějaký ten bod uhrajeme. Poté, zabrán do vlastní časovky, jsem registroval jen konečné výsledky.

Jako první končil tuším Vítek, který dle svých slov přešel z vyhrané partie do prohrané koncovky, aby obdržel čistou vež. Kdo by nechtěl, že? 1-0

Vojta vcelku záhy zapisuje remízu a v blíže nedefinovaném pořadí vyhrávají Jirka Píše, Tomáš Mastný a remizuje Verča Šmajzrová. Kapitán Pavel na pětce bohužel svému soupeři vzdorovat nezvládá a kapituluje. V ten moment je to 4-2 a dohráva se na 6 (moje maličkost) a 8, kde Michal Píše tahá připrohranou koncovku se střelcem proti koni s minimálně pěšcem méně. Opravte mě, jestli se mýlím, ale ta koncovka dle všeobecného pohledu byla prohraná, ale to nemusí vždy znamenat beznaděj. Michal nakonec obrací partii ve svůj prospěch a celým bodem zajišťuje i zápasové vítězství.

Tím ulevuje nejvíce mě, protože v tu chvíli již nemusím s orosenými zády čekat, kde mi co soupěř zoufale obětuje ve snaze rozložit moji vetchou pozici a ožebračit mě o celý bod. Abych zbytečně nebásnil o svém produktu – postavil jsem londýn bez ohledu na to, že jsem měl černé. Kolem 15. tahu jsem se zamyslel, abych ztratil 50 minut a zvolil si ne úplně dobrý plán. Kolem 25. tahu s půlminutou na hodinách odevzdávám pika, avšak si ponechávám, alespoň možnost na šachovnici aspoň trochu škodit. Na praporku se mi podaří vyškodit kvalitu a i přes ne zcela přesný postup, který mi kluci v Babyce párkrát vyvrátili nakonec přežívám kontrolu, vykryju hrozby, vyměním, načež soupeř před ztrátou figury vzdává. Vítězný oběd jsem si doma zasloužil, na zarámování to sice asi nebude, ale bod s černýma se počítá.

Takže konečných 6-2 vypadá až hrozivě, ale v poledne bych dle vývoje tipoval výsledek skoro i opačně. Pokud mě zrak neklame, tak jsme se posunuli na 6. místo tabulky, které budeme moci potvrdit za 3 týdny při letošní derniéře v Poličce.

Všem, jejichž partie jsem dostatečně nezaznamenal, se omlouvám, ale holt jsem časovkář. Dejte své poznatky do komentářů, muselo v partiích být pár zajímavých obratů (1; 7; 8 určitě), které zvídavého čtenáře jistě potěší a nakrmí jeho oko.

One thought on “Nedělní záchranářský souboj

  • Honza Pokorný napsal:

    Hezké čtivo a hlavně cenný úspěch, tím spíš, jakou hrůzu jsme loni v Dolní předvedli my 😀

Napsat komentář: Honza Pokorný Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *