Těsně, děsně.. ale přece

6. 1. 2019 Honza Pokorný Áčko, 3

aneb jak Holy jednou za uherák chyběl, takže hraní i reportáž zbyly na… 🙂

Moje opakované snahy zanevřít na šachy byly zredukovány na povinné dvě partie ročně, aby bylo možné lépe manávrovati se soupiskou áčka. To už ve čtyřech poztrácelo čtyři bodíky a pro zachování alespoň teoretické naděje na postup potřebovalo po Lanškrounu v dalším derby utkání skolit také Žamberk. S tím máme dlouhodobě docela pozitivní bilanci, soupiska se nám sešla slušně (pod 1900 nikdo), a když jsme viděli docela slátanou sestavu soupeře, říkali jsme si, že by to mohlo/mělo/muselo jít. O poznání hůře na tom bylo naše béčko, na které vyrukoval v Lanškroun v pomalu nejsilnější možné sestavě.

Všechny papírové předpoklady vzaly za své klasicky už po zahájení, kdy to nemocí sužovaný kapitán nehrotil, Vašek na druhé po efektní kombinaci zabalil, partii totálně na odpis měl také Vláďa na třetí, floka míň Vlasta na čtvrté, pátá a šestá nic hmatatelného, snad jen Zdenda s Jardou na posledních dvou. Přesné pořadí z hlavy nevím, jsa obtěžován tradiční časovkou 🙂

Přibližný sled asi takový, že nepříznivý stav srovnal rutinérsky Jarda, Vláďa pravou ústeckou školou šejdění zachránil důležitou remízu a do vedení nás (v nakonec asi rozhodující partii) dostal Zdenda. Po časovkách se dohrávaly tři partie, přičemž v žádné z nich jsme v ohrožení nebyli. Vlasta ustál floka míň v nestejných střelcích, já jasně vyhranou pozici kupodivu neprohrál, nýbrž dokonce remizoval… no a Netík to statečně zkoušel málem až na holé krále, leč bezúspěšně.

4,5 se nicméně počítá s ohledem na  nikterak přesvědčivý výkon plný všelirůzných mezer v zahájení, taktice, strategii… no prostě všude 🙂

K partiím přibližně následující směs dojmů a pocitů, moudřejší budeme po zaslání partií.

Šmajzr – Buráň 1/2 Tady naštěstí není moc co komentovat, kapitán pod antibiotiky nastoupil s jasným cílem, ten v nějakém výměnném dámském gambitu splnil v cca 10 tazích splnil a jal se věnovat funkci rozhodčího. Zápas, jakožto celá šachová neděle, probíhaly naštěstí mírumilovně.

Dungl – Grudman 1:0 Proti všem předpokladům se nehrálo nic posunovacího s rychlou remízou (žamberský matador zejména bílými spolehlivě krotí ratingově silnější hráče), nýbrž ultraostré benoni s rychlým postupem e5 a obětí tohoto pěšce. Variantu si už moc nepamatuju (mám dojem, že místo Da5  se chodí spíš Db6?), nejdřív jsem přes postouplého pd6 fandil černým figurám, pak ale přišla jakási taktická přestřelka s obětí kvality a bylo vymalováno. Pohledná výhra bílého!

Kalousek – Havrlík 1/2 Od této partie se dalo čekat asi všelicos, ale ona proběhla v naprostém poklidu a za remízu může být náš hráč sakra rád, protože se hrálo na jednu branku. Do zahájení se Vláďa pořád nějak nemůže trefit, teď to bylo něco docela akčního (na d4+Jf3 hrál černý rychle Sg4, bílý Je5+c4), Náš hráč to zkusil nejdřív v centru a pak na dámském křídle, ale zbyl mu horší vývin, blbě stojící figury a hromada slabin. S kvalitou víc mohl se mohl černý rozmýšlet, jestli útočit nebo pozičně mačkat, zkusil něco mezi a Vláďa získal aspoň náznak protihry postupem b pěšce. Pak nabídl remízu (někdy po 40. tahu?) a byl omilostněn, pro nás zlatá půlka.

Kalous – Hrobař 1/2 Ani tady to nevyšlo dle našich představ, Vlastovi jsem věřil, že tradičního soupeře nějak ošidí, jenže ten to hrál pevně, jistě, tentokrát i poměrně rychle…a když už to vypadalo, že v nějakém +- normálním karokánku černý postupně vyrovná, přehlédl jednoduchou taktiku s obětí na h7 a ostal bez pěšce. Naštěstí při nestejných střelcích, takže když zmizely věže, Vlastík si s koncovkou už celkem bez problémů poradil.

Pokorný – Brdíček 1/2 Ze žamberské soupisky jsem už hrál asi se všemi… s výjimkou Davida 🙂 Hrála se podobná sicilka jako loni v partii Pokorný – Dungl, teď jsem dal na radu Zdendy Šimka “prostor” – na Paulsena c4 a bílá pozice po zahájení byla rozhodně příjemnější. Místo pozičního mačkání s lepším jsem zkusil šlápnout do černého krále, soupeř to ale ustál, minimálně vyrovnal a šejd e5 na začátku oboustranné časovky už byla spíš nouze ve snaze hrát aspoň trochu aktivně. S pár minutami ale znejistěl i David, najednou jsem vylezl se dvěma pěšci navíc a k výhře chybělo malinko. Bohužel krátce před klíčovým 40. tahem jsem zazmatkoval a přišel o postouplého pěšce c7, po jednom slabším tahu se výhoda +4 scvrkla na +1 a tak tomu bylo i na konci, kdy remíza jistila zápasovou výhru. Pozici jsem ještě zkoušet mohl, ale dolehla na mě drobná frustrace a vědomí, že prohrát nesmím a vyhrát nemusím.

Vaníček – Netušil 1/2 Další souboj starých známých, ke kterému bílý přistoupil se zjevnou snahou neprohrát, v nějakém Londýně se měnilo a měnilo, až zbyla pouze tupá koncovka stejnopoláků. Takže přesně pozice pro Kubu, tím spíš, že soupeř to hrál dost lajdácky a úplně zbytečně si vytvořil problémy. Jestli nakonec byla koncovka vyhraná, netuším (Kuba napíše 🙂 ), v klíčové pozici se dlouho rozmýšlel mezi průlomem f3 a odebráním d4. Zvolil druhou možnost a to už mi pak přišlo jako totálně remízové… ale možná to tak nakonec nebylo, případně to kluci hrají dodnes 🙂

Šimek – Kacálek 1:0 Taky Paulsen, taky s c4, ale nakonec trochu jinačí (Karel hrál Sc5, Zdenek pomalinku převaloval figurky a stálo ho to dost času). Pak ale v začínající časovce soupeři nějak rozbil královské křídlo, co se dělo pak, netuším. Viděl jsem až zastavené hodiny.

Kopal – Volf 0:1 Jarda si soupeře zkušeně povodil, postavil si to svoje, přešel do věžovky s volným áčkem a ta skončila… jako vždycky 🙂

Ze zápasu béčka mě zaujala výhra Vítka Holáska nad Honzou Švubem, dlouho se bojovalo na první šachovnici. Béčko rozhodně nedalo kůži lacino, má trochu smůlu, že na ně soupeři cíleně nastupují – Lanškroun měl venku možná ještě o silnější soupisku než doma na naše áčko.

V sobotu 12. 1. družstvo mladších žáků v Polabinách Wijk! Wijk! Wijk!