Třebové netřeba se báti

27. 1. 2019 Martin Čech Déčko, 1

Dva týdny utekly jako voda a naše ústecké déčko čekalo další kolo KP II Východ.

V domácí Palírně jsme přivítali Moravskou Třebovou, která v minulém kole obrala o body dokonce naše kolegy z „C“ družstva, takže jsme jim měli co vracet. Céčko vedle přivítalo pro změnu Českou Třebovou ve značně vyrabované sestavě.

Zato v našem zápase by náhradníky spočítal i zasloužilý pracovník pily. Nám chyběl pouze Petr Mařes, kterého nahradil kapitán Martina Dudla a soupeři dorazili bez čísla 1 a 8, ale náhradníci z Elem +-1700 jsou adekvátní kompenzací. Upřímně jsem čekal, že jsme většími outsidery, ale vlastně krom 1. a 2. desky je to rozdíl do 100 Elovců, takže vcelku vyrovnané možnosti. Já s Jirkou klasicky černé, Pavel a Tomáš zase bílé.

Tak pojďme na to. Na rozdíl od minulého kola, kdy jsme si pořádně ani neškrtli, tak dnes již začátku některé partie vypadají minimálně nadějně. Při obchůzce kolem půl 12 mají Pavel a Verča pika, Martin pika méně a Vítek takovou šílenost, že nelze poznat, kdo na tom jak je.

A pojďme již k rezultátům. Jako první končil Martin na osmičce. Sice mi přišlo, že v průběhu partie měl pěšce méně, ale rozhodně ne ztracenou partii. Najednou se tam podepisují partiáře, decentní hluk, dle kterého tipuji, že by Martin mohl vyhrát, ale nakonec můj přehnaný optimismus zkrotila realita a to ta, že byla podepsána remíza. Rozhodně ale nešlo o ztrátu.

Jako další končila hra u Vojty, který v již typicky rapidovém tempu dovedl partii do věžovky, ve které snad provedl nějakou botu, díky které by soupeř při správném pokračování asi útočil na zisk celého bodu. Nakonec však i tady byla podepsána remíza. Vojta se mi snažil vysvětlit pozici, partii a tak, ale neměl jsem partii před očima jako on, takže se omlouvám za takhle stručný popis partie a ne obsáhlejší verzi od Vojty.

V rychlém sledu s Vojtovou partií končily i partie na páté a sedmé placce. Takže na sedmičce Tomáš měl svoji typickou hru, kdy na materiál tolik nehleděl a snažil se rozpoutat nějaký ten útok. Bohužel střelný prach pomalu pohasínal, až partie došla k výhře Tomášova soupeře a my jsme na krátkou chvíli i prohrávali.

Ale vážně jen na chvíli, protože srovnal Pavel, hrající na páté šachovnici. Přesně pamatuju jeho slova cestou z Lanškrouna, že nechce hrát s Chvojkou. No a co myslíte? Měl ho tam! Při letmém pohledu mi Pavlova partie nepřipadala zas tak růžová, ale letmé oko se může plésti. Přehlédlo totiž pěšce víc, kterého Pavel měl. Navíc svého problémového izoláka dokázal uchránit a dovézt partii do stavu zisku figury, před kterým se jeho soupeř vzdal. Důležitý bod i vzhledem k vývoji zbylých partií.

Za stavu 2-2 se dohrává dvakrát s pikem víc a dvakrát minimálně v rovině. Ve vedlejším zápase již divák již hráče hledal marně. Evidentně to tam vzalo rychlejšího spádu a až ze zpravodaje jsem zjistil, že céčko zvítězilo 6,5-1,5.

Jirka Píše na čtyřce, okupující posedmé (!!!) za sebou černé měl partii po celou dobu materiálně vyrovnanou. Koncovka D+V+J+5p přechází do pěšcovky, kde předpokládám, že Jirka vlastnil (nebo získal) tempo, které rozhodlo i o osudu partie. Opět super výkon a velmi důležitý bod, kor s černými.

Ještě za stavu 2-2 si já dovoluji nabídnout svému soupeři remízu s lepší pozicí a horším časem. Soupeř po poradě s kapitánem (zcela logicky) odmítá, ale díky tomu ztrácí dost času a získává názor, že musí partii zlomit. Bohužel jak to tak bývá, když se někdo snaží lámat rovinu (neb i horší rovinu), dopadá často zle. No a hle, stalo se. Soupeř to otevřel pro mě výhodným způsobem a s jeho ubývajícím časem na hodinách se mi moje pozice líbila víc a víc. No a nakonec to skončilo tak, že soupeř ustavil dámu tak, že by o ni po jednotahové vidli (kterou jsem „určitě“ musel vidět) přišel a ihned se vzdal. Takže svoji první letošní výhrou posouvám stav na 4-2 a to ještě zbývají 2 partie s pikem více.

Verče a Vítkovi se omlouvám, že jsem nevydržel do konce, ale vidina návštěvy, oběda a podstatné části nedělního odpoledne byla silnější. Navíc když pan výčepní přepne sjezd z Kitzbuehlu na nějakou kravinu, kde jezdí děti na motokárách 😊….

Takže ladies first…. Verča na druhé desce čelila panu Meleškovi a již od časných časů (tedy aspoň co jsem viděl) vlastnila pěšce navíc. Bohužel neznám průběh partie, ale najisto mohu říci, že to skončilo věžovkou 3 na 2, kdy ten pěšec navíc byl na křídle osamělý. Já vlastně ani nevím, jestli se to dá vyhrát, nebo jestli Verčina snaha byla dopředu marná, ale každopádně se snažila a to tak, že úporně. Soudě dle finálového reportu se jí vyhrát nepodařilo, ale i remíza je tady krásným a důležitým výsledkem.

No a Vítek. Na jeho desce se hrálo zahájení z kategorie „Jak se tam proboha dostali???“. Černá dáma na h1, bílý koník na a8, to je výměna věží. Každopádně v této změti mi bylo těžkostí rozpoznat, kdo si vlastně jak stojí. Divočina no… Každopádně v útoku byl Vítek a zároveň se snažil vysekat svého koníka z a8. Nakonec to vše dopadlo tak, že Vítek měl pěšce více a ve věžovce získával i druhého (aspoň doufám). Tady jsem v celý bod věřil víc než u Verči a evidentně viditelná výhoda opravdu k výhře stačila. Opět krásný výsledek k nepříjemným soupeřem (pan Sojma před dneškem 5/6).

Takže jsme vyhráli 5,5-2,5, kdy jsme po kvalitním výkonu dokázali pomstít Céčko. V tabulce nám již patří 5. místo a miniálně ještě jedna pozice nahoru je na dohled. Snad se ji dokážeme přiblížit již za 14 dní v České Třebové.

Jedna z kroužku Prázdniny – doba tréninku