Šachový klub Ústí nad Orlicí

Co třeba Třebová…díl druhý

Pozornému čtenáři jistě neunikl fakt, že po minulé slavné výhře s Moravskou Třebovou nás čekal zápas taktéž v Třebové, ale tentokráte v České. Je příjemné míti jeden z venkovních zápasů takhle za humny, aneb slovy pánů Čtvrtníčka s Lábusem: „Je potřeba nacvičit los.“.

Sestava se rodila standardně, měli jsme 2 absence – Verču a Tomáše, kteří byli nahrazeni Martinem Dudlou a Michalem Píšem. Cesta ani nestojí za řeč, provázely ji spíše spekulace o sestavě soupeře. Přece jen Česká využívá hodně hráčů z celé soupisky, takže jsme nevěděli, zda nastoupí slepeně, jako před 14 dny s našim Céčkem, nebo zda se na nás sejdou, stejně jako všichni ostatní.

A správně bylo spíše to druhé. Sice bez Lukáše Hurta a dalších 2 kusů ze základu, zato se silnými náhradíky, takže na Elo cca rovina (3x my víc, 1x cca remíza). Pokyny kapitána jasné – s bílyma vyhrát, s černýma stači remízy. To je stratég…

Žádné dlouhé průtahy a šlo se na to. Při mých obchůzkách (resp. obhlídkách, neb jsem 7 šachovnic pokryl okem) to dlouhou dobu nevypadalo na žádné plusy ani mínusy. Všude to po dlouhou dobu bylo vyrovnané, snad ani jediný pěšec nikde nepřebýval. Až kolem poledního, tedy 2 hodiny po začátku jsme se dočkali prvního konečného výsledku.

Petr Mareš na druhé desce s bílýma společně se soupeřem vydatně konzumovali čas už v zahájení (více konzumní už byla jen moje partie). Jelikož jsem k Petrovi seděl zády, tak to byla jediná z partií, na kterou jsem nedohlédl, takže si moc neuvědomuji, co a jak se tam hrálo. Vypadá to však, že žádné velké nerovnosti se na šachovnici neudály a Petr připsal remízu. Z popartiového šumu jsem pochytil něco o tom, že to mohl zkoušet spíše Petrův soupeř, ale to už je informace spíše zákulisní a neověřená. Takže to máme jedny bílé pryč, ale zároveň jednoho silnějšího soupeře eliminovaného. Dobrá půlka.

Jako další ukončil svoje putování partií Vojta na první šachovnici. Ten, který před zápasem prohlašoval, že se hraje jen na 0-8 a 8-0. Psát, že jeho partie jsou hrané v rapidovém tempu, snad už příště ani nemusím. U mě zahájení a u Vojty už koncovka. Koncovka Vojtova střelce proti koni při nějakých 5-6 kusech pěšectva. Pravda, že na tuto koncovku oba aktéři nějaký ten čas vypotřebovali a co jsem se dozvěděl, tak Vojtův soupeř je v nich poměrně silný, takže aniž bych to věděl, tak si Vojta podepsanou remízou připsal pěkný úspěch. Opět silnější soupeř, černé k tomu. Neméně dobrá půlka.

Poté už se přece jen na některých prknech začalo trochu vyjasňovat. I když bych spíše měl říct zatahovat. Martin Dudla již hluboko ve střední hře ztratil pěšce, kdy soupeřova dáma pronikla Martinovi do pozice. Ten se snažil kontrovat také dámou na sedmé řadě soupeře, ale bohužel po napadení střelce si neuvědomil, že střelec nenápadně ustoupil, tak že v přístím tahu mohl na diagonálu, která z jedné strany končila Martinovým králem a z druhé jeho dámou. Na tu pozici jsem se díval (sice zrychleně), ale taky jsem spíš počítal hrozby, které tam Martin také měl a tuhle krásou „vidli“ neviděl. Škoda, protože minimálně náznaky protihry by tam ještě byly. Naštěstí jsme prohrávali asi tak 73,5 vteřiny.

Jirka Píše měl dneska velké jubileum. Po 7 partiích s černými se v 8. kole konečně dočkal. Měl jsem obavu, aby nepotřeboval sluneční brýle, protože bílé tak zblízka už pěkně dlouho neviděl. Zprvu to byla partie pro fanoušky Klubu defenzivního fotbalu – moc přes půlku se nikdo nevydával. V pokročilém čase již partie začala vypadat pro nás zajímavě, protože Jirka vynechal rošadu a g+h nástupem začal nahlodávat pozici po rošádě soupeře. Podpora dámou a jezdcem znamenala matové hrozby, které soupeř kryl jezdcem, který však po napadení pěšcem tak trochu nemohl pryč. Čistá práce. Takže jsme měli záhy vyrovnáno na 2-2.

První auto odjíždí za nerozhodného stavu. Dohrávají se 3 partie vyrovnané a jedna s pikem více. Nebude to snadné. Po pár desítkách minut se zvedají borci i od 3. prkna. Vitek ani jeho soupeř nebyli schopni koncovku stejnopoláků nijak zlomit, takže dělba bodu. Vítek trochu popovídal a dle jeho popisu měl býti od 5. tahu vyhraný, ale prohodil tahy a výhoda se mu rozplynula. Snad i v koncovce mohl hrát přesněji a zkoušet to, ale soupeř dokázal svoji pozici zpevnit a dělba partie byla nevyhnutelná.

Jak jsem se výše zmínil, v mojí partii se čas konzumoval již od raného zahájení. Soupeř již 2. tahem opustil můj „repertoár“ zahájení, takže jsem byl nucen vše vymýšlet už od úplného začátku. Soupeř se ale nenechal zahanbit a polykal minuty stejně zdatně jako já. V 10. tahu oba pod hodinu, v 15. tahu oba kolem 30 minut. Parádička. Ale k partii. Na to, že jsem celé zahájení vymýšlel, jsem to postavil docela solidně. Sice když se blížily první zápletky, přehlédl jsem jednu drobnost, ale nic fatálního. Naštěstí se pak poměnily figury a v situaci D+J+6p ke mně přiletěla nabídka remízy. Bohužel přiletěla s tahem, po kterém jsem si říkal, že na tom zas nebudu tak zle, ale 3 minuty na 10 tahů, situace na zbylých šachovnicích (jedna rovina a Pavel s pikem víc), mě přesvědčily k tomu, aby i já smír podepsal. Asi bych minimální výhodu měl, ale rozhodně nic jistého a přiznávám, šel jsem po jisté půlce, s důvěrou, že k zápasové výhře postačí.

Jo a abych nezapomněl, můj soupeř Karel Pelcl pozdravuje Zdendu Šimka. Jelikož Zdendu tak často nevídám, tak aspoň takto telegraficky.

Michal Píše měl na osmičce těžkého s zkušeného soupeře v panu Petrželkovi. Přesto dokázal držet rovinu a partie jsem si začal více všímat až v koncovce těžkých figur. Michal později přiznal, že mu soupeř zatápěl, ale po výměně páru věží Michal pozici vyrovnal a při vzájemném manévrování dokázal využít nepřesností soupeře a uplést matovou síť. Tato výhra je obrovským úspěchem pro Michala samotného, ale samozřejmě i týmu dodala jistotu minimálně zápasové remízy. Takže velká gratulace Michale a zvykej si, že pokud budeš dobré hráče držet na uzdě, budeš častěji dohrávat mezi posledními.

No a za stavu 4-3 pro nás dohrával již jen Pavel Kylar na páté desce. Pavlova partie se mi líbila, zisk pěšce a postupné utahování šroubů. Soupeř sice ještě zkoušel nějaké hrozby, ale Pavel všechny vykryl a zamířil do koncocky S+J vs. J+J stále s pikem více. Po vytvoření volňáka soupeř ihned odevzdal jednoho z koní za tohoto pika a druhého vyměnil, takže náhle v koncovce 3 vs. 3 měl Pavel střelce navíc. Oba s Vítkem jsme navrhovali jinou cestu realizace, Pavel na to šel ještě jinak než my, ale přesto vedly všechny cesty vedly do Říma. Tohle už bylo vyhrané na všechny způsoby. Soupeř to naštěstí zbytečně neprotahoval a po jeho kapitulaci bylo dobojováno.

Ještě jedna věc. Pavle, nevím jestli to čteš, ale po tvém Se8, soupeř zahrál něco a nešlo pak náhodou g5 s chycením dámy, za kterou by soupeř musel dát minimálně koně? Přišlo mi, že to tam bylo…

Takže konečná výhra 5-3 ve velmi vyrovnaném zápase, kde rozhodlo jen pár maličkostí. Gratulace Pavlovi a klukům Píšovým k výhrám i ostatním k bodovému příspěvku…

Na tabulku se dívá pěkně… 4. místo vypadá moc krásně….

Proplast Ceska Trebova SK Usti nad Orlici D
Prax Ivo Z 1987 ½ ½ 1773 Holásek Vojtěch V Z
Pail Milan H Z 1837 ½ ½ 1696 Mareš Petr Z
Vencl Jiří Z ZK 1701 ½ ½ 1784 Holásek Vít Z ZK
Kovář Václav Z 1594 0 1 1744 Píše Jiří Z
Bureš Milan Z 1540 0 1 1758 Kylar Pavel Z
Pelcl Karel 1808 ½ ½ 1676 Čech Martin Z
Jasanský Karel 1683 1 0 1661 Dudla Martin K
Petrželka Karel 1861 0 1 1298 Píše Michal
3 5

3 thoughts on “Co třeba Třebová…díl druhý

Napsat komentář: kylar pavel Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *