Dlouhá neděle v Palírně

Deváté kolo KP2 východ nám přineslo na domácí šachovnice v tabulce poslední Horní Čermnou. Kavárník Michal někdy ze deset deset otevírá Palírnu v Hylvátech, stavíme šachovnice, po úporném boji se nám daří i nastavit hodiny a můžeme začít. Domácím, totiž chci říct hostům, chybí v sestavě Kalousek (2) a Motl (4), nám Jenda Mareš (1) a Zdenda Šimek (6). Za Jendu zaskočil táta, za Zdendu poprvé v sezóně Matěj Kobr. Na elo jsme jednoznačnými favority, +- rovina jen na 4. prkně a i tam má Petr nějakých 60 víc. Toliko k teorii, teď zpátky do reality.

Vznikly tedy dvojice:

Následuje velmi stručný popis průběhu, BEZ ZÁRUKY – moc jsem toho neviděl a paměť už taky není, co bývala.

Jako první skončila partie na osmé desce. Když jsme na dvojce měli cca 10. tah, Bohouš už na osmičku podával další partiáře. Je fakt, že to bylo hlavně proto, že si nevšiml, že nemáme propisovací ale oboustranné, ale i tak to o tempu partie něco naznačuje. Matěj měl pika víc, nadějnou pozici, asi hodinu a půl na hodinách, ale přesto se rozhodl pro opakování tahů a remízu. 0,5:0,5

Pak se hrálo dlouho. Až když se začala blížit časová kontrola, začaly se dít věci. Ve stejný okamžik skončily partie na páté (Jarda Volf) a šesté (Honza Smola) šachovnici. Detaily bohužel nevím, musel jsem se soustředit na svojí “kisnu”. 2,5:0,5.

Bohouš získal někde ve střední hře pika. Z věžovky dovedně přešel do pěšcovky a když už jsem začal plašit, že to je ruplý, ukázal Bouhouš, že to má perfektně spočítané a soupeřův král nemůže oba pěšce pochytat. 3,5:0,5.

Další půlbod připisuje Petr Mareš, když cca rovnou pozici dává za půl. Víc nevím, neviděl jsem. 4:1.

Rozhodnutí zápasu přinesla výhra Petra Jániše. Petr opět vytáhl svůj královský gambit. Nevím, zda to co hráli, byla nějaká varianta, ale ve střední hře měl bílý všechny těžké figury na f sloupci a soupeř se z hrozeb vymotal jenom za cenu kvality. Pak spadl na čas. 5:1.

Vlastík bílými ve Francouzské dlouho hledal kudy do soupeřovy pozice. Nakonec se mu podařilo dostat po c-sloupci na sedmou řadu, dobral pár pěšáků a nakonec po nějaké divočině vznikla koncovka kde měl J+S vs V, pěšce jsem nestihl spočítat a dost se to měnilo. Nakonec dvě figury ukázaly svoji sílu. 6:1.

A poslední opět já. Opět černé. Soupeř na mě vytáhl můj oblíbený Londýnský systém. Tak jsem se snažil hrát to za černé stylem – co je mi nepříjemné, když mi soupeř hraje, když to hraju za bílé. Po zahájení mi zbyl sice izolovaný dvojpik na b sloupci, ale soupeř ho neměl jak napadat, navíc figurky mi oproti těm bílým tak nějak líp spolupracovaly. Po výměnách se mi při přechodu do koncovky V+S vs V+J povedlo dostat věžku do soupeřovy pozice a poté rozjet pěšce v centru. Za ty soupeř nakonec musel dát celou figuru. 7:1.

Utkání skončilo až po 15. hodině!

Potvrdili jsme tedy roli favoritů.

Déčko porazilo 4,5:3,5 “slátané” Mistrovice, které sice přivezly hosty z Letohradu, ale nenastoupili někteří domácí (např. Kuba Ježek, s kterým jsem dlouho válčil minulé kolo). Za zmínku zde stojí výhra Vojty Holáska s Kamilem Mikyskou a statečný boj Verči Šmajzrové do cca půl čtvrté proti Adamu Lorencovi. Verča sice po ne úplně povedeném zahájení ztratila ve střední hře kvalitu, ale získala za ní pěšce, koncovka V+V vs. V+J+p s dalšími pěšci na obou stranách byla velmi zajímavá, kůň měl hodně aktivních krytých polí. Rozhodovalo se až ve druhých časovkách. Tam soupeř ukázal větší zkušenosti a nakonec situaci vyřešil zahnáním krále do rohu a matem.

Lanškroun vyhrál taky a v tabulce tedy zůstáváme 2 kola před koncem na druhém místě.