Lanškrounský dvojboj

20. 10. 2019 Pavel Holásek Áčko, Déčko, 2

ŠK Ústí nad Orlicí A – TJ Lanškroun B 4:4

Sezóna je tu. Áčko nemůže mít problémy s kádrem, neboť béčko sestoupilo a lidí je hafo. Navíc jsme na první desku sehnali zvučnou posilu Mariana Sabola, takže vzhůru za vábničkou ligového návratu …

V Palírně snad áčko ještě nehrálo. Tradiční postávání před zamčenými dveřmi, odhadování sestav a váhání, zda nedat přednost krásné neděli před kouskama dřeva na desce (kecám, nikdo neváhal, naše morálka je příkladná).

Příjemnou ouverturu hlavnímu zápasu zařídilo déčko, které vyřídilo starou gardu Lanškrouna 4,5:1,5 (úkol: najděte chybu. – řešení v dalším článku 🙂 ). Honza Smola hrál s velkým elánem, Soňa si s chutí zaútočila, Domča musela vyhrávat nadvakrát, když se spoustou pěšců navíc přehlédla kombinaci na slabou první řadu a ztraceného koně musela nejdřív zase získat. Kapitán Jirka Švec (který určitě napíše víc) vyhrál dámu proti dvěma věžím a vzácný host z daleké Řetůvky Pavel Kylar tahal blokovanou pozici dlouho, předlouho, než to podepsali.

Proti nám ovšem stálo výrazně mladší družstvo a to jsou větší sekáči, ti se nezakecaj … Hned šest borců, kteří ještě nedávno hráli za žáky. Dva z nich dokonce na prvních dvou deskách; a pokud by si někdo myslel, že to je jen na otrkání, dost by se mýlil. Ze základu jim chyběli zkušenější Pepa Krátký a Honza Švub.

Nám naopak dnes nehráli ti mladší – Petr Jániš, Vašek Grundman nebo třeba Jenda Mareš. Ratingově jsme byli určitě favority a chtělo to “jen” potvrdit.

Kdyby zápas sledoval Pepa Sýkora, určitě by prohrál sázku. Jako první jsem totiž dohrál já a – věřte nevěřte – byla to remíza! Proti mně nejzkušenější z lanškrounských Tomáš Pokorný, toho určitě chcete na rozehrání chytnout. Na králku v útoku mi rochoval nepříjemně nadlouho, ale útok jsem mu zablokoval, vyměnily se dámy a v koncovce se vyjasnilo, že to na výhru moc nemůže hrát ani jeden. Vzhledem k předchozímu programu (kantorská výletní akce do tří ráno a sraz po 30 letech do dvou ráno) jsem ani v duchu nebrblal. 0,5:0,5

Jinde se hrálo déle, objevily se dramatické kisny a zápas se lámal v náš neprospěch. Další výsledky by asi nehádal skoro nikdo – prohráli nám nejzkušenější matadoři na jedničce a na osmičce. Jarda chtěl možná proti Julče Kalousové odčinit loňskou plichtu, ale partie pro něj byla jedno velké utrpení, král v centru čekal, kdy to na něj vtrhne po d sloupci, figurky ve vazbě nebo nevyvinuté – a pokud ho soupeřka někdy nějak omilostnila, pak jen proto, aby ta hrůza trvala déle … a koncovka byla největší horor, volňáka vůbec nechytil. A Marian proti Pavlíčkovi stavěl králku bílýma nejdřív profylakticky a potom s náznakem útoku po géčku, ale byla z toho jen koncovka, kde černý slabiny dámského křídla udržel a na královském prošlapal h pěšcem. 0,5:2,5

Při obhlížení partií pak bylo jasné, že něco ještě urveme, ale otázkou bylo, jak moc toho bude. Snížil Marty, po taktických zápletkách hned v zahájení měl pěšce a prostor. Černý (Matěj Doleček) zkusil využít postavení krále v centru a dal figuru za útok, Martin ale hrozby odrazil a v koncovce šel trpělivě za jasným bodem. 1,5:2,5

Pak se schumelily tři výsledky těsně za sebou, myslím, že v pořadí půlka u Zdeňka, bod u Vlasty a půlka u Kuby.

Zdeněk byl proti Horákovi favoritem a taky získal ze zahájení pěšce (hraje ten člověk někdy něco jiného než Maróczyho strukturu?). Toho pak pomalu realizoval a realizoval, až z něj byl krytý volňák na h5, ale střelec byl naopak špatný, ostatní pěšci blokovaní na bílém a nebylo kudy. Nesledoval jsem detailně analýzu vedle, kde Marian opakovaně obětoval pěšce na h sloupci za průchod krále – bylo to tam, nebo ne? Nakonec reklamace trojího opakování pozice – rekonstrukci partie můžete vidět na předposlední fotce.

Vlasta měl taky proti Vaculíkovi rating navrch, dlouho si černýma rovnal carokannské figurky k minoritnímu útoku, měl z toho pěšce, lepšího střelce, aktivní figury a jasný plán závěrečného tlaku, vzorová partie na ten typ pozice.

Kuba měl s Romanem Solilem Carokann v úplně jiné verzi, totiž přetažený a s opačnými rochádami. Partie to byla rušná, útočit se pokoušeli oba, nakonec opakování tahů, kdy se ani jednomu nechtělo do věžovky.

Takže 3,5:3,5 a všechno viselo na kapitánovi, jako už tolikrát předtím.

Martin čelil s Matějem Kupsou jakési podivné odrůdě stonewallu, přešel z toho do komplikované blokované pozice s horším střelcem. V kisně tam byly náznaky různých zostření, ale nejvíc se přiostřilo až v závěru, Martin zodpovědně zkoušel hrát složitou věžovku na výhru, ale muselo se počítat spoustu šejdů a s nedostatkem času se to dalo i prohrát – proto závěrečné ztupení a smír po vyčerpání možností.

4:4, špatně rozehraný zápas jsme aspoň srovnali, no nevadí, teď už se budou body sypat. Mladý tým soupeře určitě zaslouží ocenění.

Vojta byl mezitím v Pardubicích a půlkou se Třasákem přispěl k nečekaně jasnému vítězství Žamberka nad Bohemkou.

Praggnanandhaa mistrem světa do 18 let Povedený začátek