Šachový klub Ústí nad Orlicí

Remízová bitva s Městečkem Moravskou Trnávkou

Aneb spokojený kapitán, návrat legendy a obětavá výpomoc v jednom jediném mistráku!

Opět šachujeme! A snad ještě dlouho, i když v současné nepřehledné situaci jeden nikdy neví. Loňská sezona byla pro nás Oustecké (dodatečně) velmi úspěšná, protože vedle áčka čerstvě druholigového se o soutěž výše posunulo také béčko a postup neslavilo též déčko. Pročež jsme řešili zcela obrácený problém než obvykle – družstva nám v termínech nekolidují.

Paradoxně jsme se ale ocitli v situaci, kdy hrozilo, že zejména junioři by si v „pralese“ nezahráli dosyta ve chvíli, kdy bychom tam měli pouze jedno družstvo. Rozhodl jsem se tedy po cca 15 letech ujmout kapitánování – to je fakt bláznivina – a podařilo se mi sestavit mix dravého mládí (Kobr, Píše, Šmajzrová… jednou snad i můj sedmiletý junior na 14. místě soupisky), zkušeností (moje maličkost, Vítek Holásek, Martinové Dudla a Čech, Katka Šimáčková) a zejména navrátivších se legend (Krummy a Máča).

Řetězec okolností nás nakonec odeslal do krajské skupiny jih, pouze devítičlenné, ale ze všech tří suverénně nejsilnější. Po původních legráckách jsem při pohledu do úvodního zpravodaje docela čuměl, s kým vším se mám potkat na první šachovnici.

Úvodní kolo nám přihrálo soupeře z předalekého Městečka Trnávky, kam jsme naštěstí nemuseli cestovat – tam totiž Ústečtí s chutí cestují hlavně na velikonoční „zmrtvýchvstání“ blicák. Domácí vyztužili sestavu dvojící hostů z Moravské, kteří mají hojně nahráno o dvě soutěže výš… tajně jsem doufal, že nepřijedou.

Jenže jak se v neděli ráno v naší palírenské aréně záhy ukázalo, smrdutý koronavir oslabil pouze nás. Vyautovaní oba dva naši talentovaní junioři (Kobr, Píše), obětavě vypomohl Martin Dudla a zejména Martin Čech. Druhý jmenovaný měl k šachovnici povolený mobil, anžto jsou se ženou v radostném očekávání… kontrakce do vývoje utkání naštěstí nezasáhly. Ale o hrdinovi nedělního aprílového dne (nejdřív bouřka, pak babí léto) až později…

Začínáme vzorně po desáté, s nezbytným „welcomem“ a poučení o rouškách (někteří užívají, jiní ne, ale dohoda je přátelská a utkání běží bez nejmenších potíží, v hrací místnosti na celý rok ochranné prostředky do rezervy). Hosté mají výrazné plus na pátém prkně, my na čtvrtém, jednička +- rovina, na druhé a třetí nemusí rating nic znamenat.

Na poměry pralesa a prvního kola se hrály oboustranně docela korektní šachy, tedy přesněji řečeno na první a čtvrté. Na druhé a třetí se korektní pojetí hostí potkalo s ústeckým a na páté to byla záhy divočina. Výrazně blíže měli, a to je třeba uznat, k vítězství hosté. Nejprve Andrej Meleško neměl pochopení pro kreativní nápady Martina Dudly a zakrátko prokázal zkušenost František Šmíd v partii s Dominikou Šmajzrovou. My jsme se ale nedali, hodně pomohl můj bod po minele soupeře a taky Dušova půlka – na první partii po cca 10 letech hodně solidní začátek. A to už se schylovalo k dělbě bodů, protože Martin Čech utahoval šrouby natolik nekompromisně, až je utáhl zcela. Ještě před druhou hotovo, asi zasloužená plichta, proti hostům v prakticky nejsilnější možné sestavě velmi cenný výsledek!

A teď k partiím (ukázky možná časem dodám, ale teď se musíte spokojit s vyprávěnkami):

  1. Pokorný – Grepl 1:0 Na úvod papírově nejsilnějšího a rozhodně nejzkušenějšího soupeře v celém pralese, který toho ve vyšších soutěžích nahrál výrazně víc než já. Ještěže aspoň bílé, snažil jsem se nachystat. Paradoxně mi ale pomohlo, že jsme vyjeté koleje opustili brzy – místo francouzské Maróczy sicilka, kterou lídr hostů asi vymýšlel, já měl Šimiho školu. V jeden moment mohl soupeř ježkovitým d5 minimálně vyrovnat, ale připustil volné kryté c5 a zbyl mu izolák d5 a horší figury. Na 15 tahů jsme měli oba už pod půlhodinu, když v nepohodlné pozici Pavel vlezl dámou na zapovězené pole d4 a tam o ni taky přišel. Přesně v době „gongu“ S×h7 mě k šachovnici přišla povzbudit dcerka – tomu říkám vydařená povolební neděle.
  2. Navrátil – Krummer ½ Dušana jsem po letech ukecal k návratu a mám pocit, že z toho oba máme stejnou radost. Jeho osobitý šachový rukopis se za tu dobu nezměnil, z dámského gambitu/indické vzniklo něco, co byste v knížkách určitě nenašli. Nicméně v pozici, kterou bych nechtěl ani do blicky, Krummy zodpovědně vařil a na první pokus dokonce zkušenému soupeři frajersky odmítl remízu! Na druhý už ne, protože jsem z pozice kapitána cítil, že lepší půlka (a zápasový bod) než nulka. Pochvala za bojovnost, vítej zpátky, kamaráde!
  3. Dudla – Meleško 0:1 Tohle jsem Martinovi nezáviděl, na třetí v pralese fundovaný soupeř, co hrál běžně třetí prkno o dvě soutěže výš. Náš borec to hrál zajímavě, po svém, na partii se určitě podívám. Bohužel všechny pokus o útok na černého krále (zajímavě přesunutá věž f1-e1-e3-f3) ztroskotaly ve chvíli, kdy bílý prohospodařil příliš mnoho materiálu.
  4. Pavlů – Čech 0:1 Martinovi bych za normálních okolností remízu černými povolil („za dveřmi“ má druhého potomka), ale on postavil pozici tak dobře, že byl nucen stát se hrdinou dne! Hodně mi svým stylem připomíná Kubu Netušila – bílými i černými hlavně pevně a koncovka náš kamarád. Tady proti „svému“ Londýnu postavil figurky aktivně, soupeř dost zamotaně (f3, ale bez e4, Jd2, Je2). Martin provedl klasický nástup na dámském křídle, i po výměnách tam držel silný tlak (dobrého volného a5 nahradil ještě lepší volný krytý c4) a houževnatě bránícího se soupeře svědomitě utavil. Dohrával poslední a pečetil na spravedlivých 2,5:2,5. Velká pochvala od kapitána!
  5. Šmajzrová – Šmíd 0:1 Víc jak 400 bodů ratingu nebylo v partii znát, v zavřené španělské se bílá dlouho orientovala správně a i bez pěšce stála hodně nadějně (na partii se opět podívám). Útok ale postupně vyhasl, zkušený soupeř (loni remizoval Jardu Volfa!) svého krále zabezpečil a nakonec došlo na toho bílého, ke kterému byla navíc přivázána dáma. Ale nevadí, Domča rozhodně nedala kůži lacino.

Hodnocení: S bodem jsem jako kapitán maximálně spokojen a ještě mnohem víc s přístupem během zápasu (všichni bojovali) a vzornou komunikací. Výpadky v sestavě jsme dokázali zalepit, v záloze byl ještě v neděli připraven i druhý z navrátivších se synů Máča. Jeho čas ještě určitě přijde…

Jako kapitán se chystám posílat v pgn partie (ale jen našim hráčům), viděl bych to i na jejich rozbor a společné tréninky. Šachy mne zase po letech moc a moc baví. Jo a mimochodem pořád jedeme na postup… jen to chce uspět za dva týdny v derby proti našemu éčku!

7 thoughts on “Remízová bitva s Městečkem Moravskou Trnávkou

Napsat komentář: Honza Pokorný Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *