Na krev

3. 4. 2022 Pavel Holásek Áčko, 6

aneb V hodině dvanácté
aneb Když nám teče do bot
aneb Drama do poslední chvíle
aneb Liga zachráněna!!!

ŠK Ústí nad Orlicí – TJ Jiskra Hořice 5:3

Mám toho plný kecky. Sezóny, koloběhu ve škole, změny času, náznaků nachlazení. Naštěstí jsme vyhráli, takže se reportáž, byť v blaženém oparu únavy, píše lehce. Kdyby to bylo opačně, asi by ze mě nevypadl ani řádek.

Během týdne mě napadala spousta vhodných nadpisů, žel vesměs pesimistických, jako třeba:

Poslední kapka
aneb Až se ucho utrhne
aneb Naděje sice poslední, leč umírá
aneb Neměli jsme kliku (u záchoda se totiž ulomila)
aneb Saláti
… asi nejlepší byla inspirovaná hovorem s Pokynem: Zkouška na pašije.

Dnešek byl dnem D, existenční utkání, kolikáté už za ty roky? Buď, anebo. Nezávislý pozorovatel si musel závěr ligy užít: dva přímé souboje Ústí – Hořice a Zábřeh – Mýto. Kdo vyhraje, je zachráněn. Remíza je silně nejistá.

Za tu příležitost jsme museli být rádi: ještě tři kola před koncem jsme okupovali poslední místo s pouhými třemi body, díky zázračné výhře na Lípě jsme měli vůbec šanci.

K pesimismu ovšem nebylo daleko. Už minule Hořicím poprvé nastoupil Kořínek, chyběl ještě Macháň, hosté by měli čtyři hráče kolem 2300, pak s nimi hrejte. 🙁

Tvořit sestavu muselo být tentokrát pro kapitána příjemné, hlásili se všichni, kdo měli ruce a nohy, ani se nevešli tahouni našeho béčka Vlasta a Ivo. Poprvé za nás nastoupil dávný spoluhráč Lukáš Hurt.

Zajímavou předehrou zápasu bylo sobotní přátelské popíjení Kuby s kapitánem hostů Honzou Rusnákem – ale že by řekli sestavu den předem, to né … Kapitán potom překvapil, když sebe sama nenominoval, hostů se v naší hrací místnosti sešlo snad deset a minimálně opticky byli nějakou dobu v přesile.

Nakonec tedy nastoupili silní, ale přece jenom bez Macháně. Šádek a Rusnák se, pokud vím, spíš nevešli, než že by nemohli.

Zápas to byl nepříliš pohledný, bojovalo se úporně o každou píď.

Relativně brzy skončila partie na první desce, kde to Luboš Roško proti Martinu Šmajzrovi nehrotil. 0,5:0,5

Druhá partie skončila až na prahu kisny, do vedení nás dostal Vašek! 1,5:0,5

Pořád ale nebylo nic jistého. Hezky stál už jenom Zdeněk Beil, kde jsme čekali, že prorazí útokem. Jinak ale já jsem pasívně bránil, Kuba stál strategicky hrozně, Petru Jánišovi jsme nevěřili, měl rozbité pěšce dámského křídla (prý to ale celou dobu šlo?!), Martin Poslušný se bránil dotěrným jezdcům, Lukáš Hurt měl o kvalitu míň.

A všech těchto šest partií pokračovalo i po kontrole. V klubovně panovala opravdu zajímavá atmosféra, objevili se diváci z oddílu i přespolní, možná by se z přítomných dala postavit celá tři družstva. O kuloáry jsem ale zase přišel, o tom musí psát jiní.

Remízy u Kuby a u Lukáše jsme museli vzhledem k průběhu brát, i když oba se z nejhoršího dostali a ještě to zkoušeli, Kuba dokonce v jednu chvíli půlku odmítl. 2,5:1,5

Potřebovali jsme dva body, ale kde? Já jsem pořád smířeně počítal s prohrou, Zdeněk v koncovce výhodu asi vypustil (to byla divočina, na to jsem zvědav), Petrovi jsme pořád moc nevěřili, chtělo by to, aby vyhrál Martin P., ale ten to zatím vylepšil do zhruba remízové jezdcovky.

Měl jsem docela neveselé myšlenky. Ze ztracené sezóny vykřešeme reálnou naději na záchranu – a tu potom ztratíme posledním krůčkem, v poslední hodině hry, a tím, kdo to prohraje, budu nakonec já.

Naštěstí jsem pak ani neměl čas obcházet pozice a propadat zoufalství, protože jsem partii dohrál na minutě. Takže jsem jenom vždycky zaregistroval, že se podepisuje výsledek, šel jsem se tam s obavami podívat – a hle, ono to vyznělo dvakrát pro nás, dva zázraky a bylo po všem!

Nejdřív svou koncovku vyhrál Martin Poslušný. 3,5:1,5

A definitivní pojistku přidal Petr Jániš. 4,5:1,5

Obrovská úleva, teď už můžu prohrát a nezáleží ani na Zdeňkovi, který ve druhé časovce tančil na visutém laně. Tohle už jsem zažil kdysi na Lípě, kdy jsme po Jardově výhře byli zachráněni a mohl jsem hrát proti Vařejčkovi bez nervů.

Zdeněk Beil to pak dovedl do remízy, doteď nevím, pro koho to byla ztráta. 5:2

A ovšemže, jak jinak, podle všech zákonů letošní sezóny a šachové hry vůbec jsem opět dohrával poslední já, o euforickou atmosféru v předsálí jsem přišel, předsunuté hlídky už šly do hospody zaujmout pozice – a prohrál jsem to, ani sto tahů jsem nevydržel. 5:3

Takže vyčerpávající drama, online přenos by si zasloužily všechny desky, nejlíp ještě s náležitě přibarveným komentářem. Zvládli jsme zápas, který byl rozehraný opravdu všelijak, ale úporná snaha nakonec slavila úspěch.

1. Martin Šmajzr – Luboš Roško

Černý přijel se zpožděním (zlé jazyky ho viděly na fotkách někde lyžovat), ale pak tam začal sázet tahy jistou rukou, takže jsem měl obavy. Hrálo se docela překvapivě „vyvrácení Carokannu“, tedy exd5, c3 a Sd3. Černý reagoval velmi solidní výstavbou s g6 a neměl problémy, zvlášť když Martin vyvíjel dámské křídlo svým obvyklým lehce křivým způsobem. Černý byl ale smířlivě naladěn a po mírném zjednodušení pozice se o nic nesnažil. 1/2

2. Martin Buločkin – Pavel Holásek

Londýn, hrál jsem klasiku s e6 a Sd6, soupeř pak zvolil stonewallové f4. Pokoušel jsem se získat aktivitu i za cenu materiálu, ale soupeř do ničeho nevletěl a nečekaným tahem 20. Kd2 vyhrál bitvu o c sloupec. Hrál potom pozici s aktivními věžemi a lepším střelcem, kde jsem opakovaně na vlásku nacházel obranu, ale byla jen otázka času, kdy moje pozice praskne, nakonec jsem ještě mlžil docela dlouho a partie už o ničem nerozhodla. 1:0

3. Zdeněk Beil – Nataša Richterová

Bílý hrál dámské fianchetto, zpočátku při zdi, ale postupně si otevřel sloupce na královském křídle a získal silný tlak. Vylezl z toho ale jen do koncovky s pěšcem víc, kterého záhy zase ztratil. Měl pak prostorovou převahu, ale černá stále hrozila postupem krytého volňáka d4 a jezdec mohl sbírat další bílé pěšáky. Bitva gradovala před závěrečnou kontrolou, už to vypadalo, že černá partii obrátí a projde, ale všechno se nakonec vyměnilo do remízy. Tohle bez počítače těžko hodnotit. 0,5:0,5

4. Jaroslav Flašar – Václav Grundman

Vypadalo to jako Svěšnikov, ale vzniklo to z Najdorfa. Bílý si nechal na d5 vyměnit tak, že dobíral e pěšcem, takže Vašek se pustil do hry na královském křídle postupem f5. I když jsme za bílého našli v analýze několik měkčích tahů, výhoda černého tam pořád moc nebyla, bylo třeba počítat, pozice plná dynamiky, oboustranných šancí – a Vašek už měl málo času. Ale bílý si optimisticky sebral pd6, pustil černou věž na b2, koně na f3 a bylo po partii. Tady začala naše vítězná cesta. 0:1

5. Jakub Netušil – Jáchym Kulhánek

Londýn, kde na méně obvyklé b6 Kuba reagoval převodem Sf1-e2-f3, aby se vyhnul přípravě. Černý hrál však zdravě, postavil centrum, vyvinul figury, a Kuba stál prostě hrozně – stísněn na posledních dvou třech řadách, s dírama na bílých polích (f3, d3), bez možnosti aktivity. Musel zatnout zuby a bránit, co se dalo. Za cenu pěšce se pak dostal k uvolnění, což hodnotil jako úspěch, vedlo to ale k oslabení jeho krále, kde asi měl rychle prohrát. Pořád se ale držel a v soupeřově časovce hru zostřil, po kontrole přešel do věžovky a ta už byla v pohodě, dokonce odmítl půlku a chvíli to zkoušel tahat. Uf. 1/2

6. Michal Stejskal – Petr Jániš

Prapodivná kočičina. Bílý hrál londýnskou výstavbu, ale s jezdcem na c3. Petr postavil něco jako Grünfelda, nechal si rozbít pěšce na dámském křídle (Sxa6 bxa6) a v analýze jsme mu dokazovali, že každá koncovka je mizerná a střední hra taky. Bílý ale nějak neměl co hrát a Petr si vytvářel neustálé taktické hrozby, založené zejména na bělopolákovi na diagonále a8-h1. Prostě vysoká škola šejdění, jak je v Ústí zvykem – a úspěšná. Bílý sice hrozil prošlapat volným céčkem, ale právě jen hrozil, nakonec se s neustálým otravováním nevyrovnal, popadali mu pěšci a oslabený král tomu nepomohl. Winner! V závěrečných třech kolech udělal Petr tři body! 0:1

7. Martin Poslušný – Ctirad Matonoha

Katalán s J na c3, takže byl pak problém s krytím pc4. Martin ho radši vyměnil na d5 a spíš jen odolával aktivitě soupeře v centru a na dámském křídle, černí jezdci měli pěkná pole a zlobili. Další partie, kde jsme tak nějak drželi a doufali, že soupeř neprorazí. Kolem kontroly se ale pozice zjednodušila, soupeřova aktivita vyšuměla a koncovku jsem odhadoval jako vyrovnanou. V jezdcové koncovce ale Martin nakonec dominoval, prošel králem, ovládl centrum, pobral pěšce, závěr zcela v jeho režii. To byla důležitá výhra. Martin má letos nejvíc bodů z týmu (5,5). 1:0

8. Ondřej Kořínek – Lukáš Hurt

Hosté nasadili trumf, který většinu sezóny absentoval, ale my taky – KPII už se nehraje, takže jsme mohli využít třebovskou posilu. Hrála se moderna nebo jak se ta odnož Pirce jmenuje; černý tam sice stojí stísněně, ale může nacházet rychlou protihru a bílý to může přehnat. Tady hrál bílý dobře, Lukáše tlačil a získal kvalitu, Lukáš aspoň zkoušel šejdit kolem oslabeného bílého krále. Bílý pak kvalitu vrátil (prý nemusel), ale nic už tam neměl, naopak Lukášovy hrozby začaly vypadat reálně, takže bílý raději vynutil věčný šach. Hráč 2300+ zkrocen, díky! 1/2

Pozápasový program v hojném počtu u Malinů proběhl na vlně euforie, jen ta únava, asi toho mají všichni plný zuby. Prohrál jsem s Petrem Jánišem v blesku asi 0:4, další výsledky nevím. Padlo tam spousta skvělých hlášek, bohužel si je nepamatuju, leda snad „já se teď budu učit zahájení“ – to zní v Ústí zcela absurdně.

Ale je to tam!!! Dokázali jsme skoro nemožné, vyhráli jsme poslední tři kola a z posledního místa jsme vyskočili dokonce na osmé, takže nemusíme čekat, jestli spadnou tři nebo čtyři družstva. Můžeme plánovat příští sezónu, rozložení družstev, shánět posily, rvát se o místo v sestavě (všichni chtějí hrát osmou).

Ve druhém duelu o všechno si se Zábřehem počínalo suverénně Mýto. V dalších zápasech vyhráli favorité, takže vítězství udržely Polabiny těsně před Hradcem a Rychnovem, Polička předstihla Lípu, střed tabulky tvoří jediný Lanškroun, pak už začíná pásmo ponoru, nad vodou se tedy udrželo Mýto a my. Protože z našeho kraje padá jen Chrudim, z KPI spadnou jen dvě družstva (Zaječice a Mýto B).

Kdo to snad neví, statistiky jsou na webu ŠSČR.

Sezóna najednou končí, co teď s tím prázdnem? Naštěstí se soutěže dětí sotva rozjíždějí. A třeba se teď budeme učit to zahájení …

Moje fotky ze začátku zápasu:

Ivošovy fotky z průběhu:

A (převážně) moje fotky z afterparty:

Online přenos Ústí – Hořice – liga zachráněna !!! Informace z kroužku DDM 7. 4.