Jak za starých časů

14. 4. 2022 Pavel Holásek Mládež, 0

Velikonoční turnaj mládeže, Polička, 14. 4. 2022

Ústup Covidu vede k tomu, že sezóna mládeže po dvou letech zase nabírá grády. Do Poličky jsme už nejeli ani nepamatuju, ale v ZŠ Na Lukách je vše při starém. Už zase jsem zašel skrz sídliště nakoupit do Konzumu, roztáhl jsem si písemky ke kafi a obcházel šachovnice, jen ty tváře hráčů se trochu obměnily.

Tady se hrají dva turnaje rozdělené podle ela (hranice 1300), můžou hrát i junioři (nar. 2004 a ml.). Byli tu hráči z východní části kraje i z Vysočiny. 16 více a 40 méně pokročilých se krásně pohodlně vešlo. Narozdíl od Orlické šachovnice tu téměř chyběli úplní začátečníci, partie měly docela rozumnou úroveň, ani reklamací nebylo nijak moc. Problém doby postcovidové je deflace ratingu, který vypovídá o síle hráče jen velmi zhruba.

Výsledky jsou na chess-results.

My jsme vytvořili devítičlennou výpravu, tři lidi pobral Roman Leksa, šestice jela se mnou. Měl jsem obavy ze zpoždění vlaků, ale těch pár minut se ráno i odpoledne podařilo stáhnout. Asi největší zrada číhala ve Svitavách, kde nás odpoledne cedule informovala, že vlak od Brna má 15 minut, takže jsme nespěchali, ale on už dojížděl do stanice a sotva jsme do něj stihli vlézt, zpoždění měl sotva pětiminutové.

Dva naši hráli ELO turnaj – naposledy Soňa a – věřte nebo nevěřte – po letech zase Adam.

Sedmice pak turnaj VT – dva Tomášové, tři gymnazisté r. 2009 (Vítek, Matěj, David) a bratránci Honza s Marianem.

Turnaj ELO

Soňa Leksová se turnajem proremizovala, ale nebyla to žádná sušárna, na deskách se pořád takticky blýskalo, partie měly úroveň, jediné šachy z našich, které snesou přísnější, “dospělé” měřítko. Tam jsem jako přihlížející nedokázal přes rameno pozici zhodnotit, bylo třeba počítat. Nepomohl jí los, když ji se třemi body poslal do posledního kola na druhou desku proti Sysrovi, který měl bodů 4,5. Nakonec tedy jen 3/7, 2. dívka, 11. místo.

Tran Tuan Anh opět za šachovnicí, před týdnem bych tomu ani nevěřil. V turnaji byl poslední nasazený a poslední taky skončil, ale žádné nakládačky nedostával, hrál pevně, jen trochu pasívně, většinou se mu pozice hroutila až na prahu koncovky. 1,5/7, 16. místo. Kdy příště?

Celkově vyhrál Ruda Jun, ten samozřejmě úrovní ostatní jasně převyšuje. Vládla tu Chotěboř a Lanškroun.

Turnaj VT

Tomáš Holásek skončil z našich nejlépe, ale bolelo to. Z Tomáše se stal “spáč”, který hraje na minutě, když má soupeř ještě přes čtvrt hodiny. Ve druhém a třetím kole to v časovce nezvládl a dotahoval se pak zezadu. Nějakou úroveň má, ale už by to chtělo opustit dětské popotahování a hrát něco pořádného, ve čtyřjezdcovce bude soupeře přehrávat těžko. 4,5/7, 11. místo

Tomáš Macan hrál z našich nejvíc vepředu, pomocné hodnocení má pěkné. Chyběla větší přesnost s hráči špičky, zase se rozhodovalo na prahu koncovek. Tomáš skoro nechodí na kroužek, což je škoda, už mohl být taky jinde. Ale pořád solidní výkon. 4/7, 12. místo.

Marian Pokorný (3/7, 23.), Vít Růžička (3/7, 25.), Jan Skubi (3/7, 28.), Matěj Křížek (2,5/7, 30.), David Hanák (2/7, 34.) se seřadili ve druhé polovině. Měl jsem radost, že ta hra už snese nějaká měřítka, už (často) nejde o elementární taktiku – góóól, Slavia dala gól! – ale o plánovitější hru doplňovanou průběžným propočtem. Nejlépe dopadl nejmladší Marian, nejhůře David, který letos na kroužek nechodí a maličko na ostatní začíná ztrácet. Výsledkově žádná bomba, ale důležité “člověkominuty”, hrajeme, bojujeme a ono to (pů)jde.

Vyhrál přespolní Ladislav Vojtěch (Velká Bíteš je na jihomoravské straně Vysočiny), vidět byly dívky, v obou turnajích uspěla rodina Sysrova.

Hraje se, hurá.