Den splněných přání

10. 12. 2023 Pavel Holásek Mládež, 0

aneb Dvě zlata a jeden bronz
aneb Pardubičtí vítězové: Navara, Dudlová, Dušánek
aneb Patnáct nadějí na úspěch

2. kvalifikační turnaj KP mládeže, Pardubice, 9. 12. 2023

Jak každý ví, Pardubice dnes přitahovaly oči fanoušků šachu z celé republiky. Jednak se tu hrálo jakési MČR v bleskovém šachu, trochu jsme čekali, jestli nepotkáme ve vlaku nějakého toho velmistra, ale hlavně další kvalifikace KP mládeže.

Letošní turnajový kalendář byl zatím dost jednostranný. Zahráli si členové základu KPDŽ, ale jednotlivci měli od začátku sezóny teprve druhý turnaj (ten první byl na konci září v Lanškrouně).

Luboš Šilar dělá pro šachy hodně a turnaje v Domě techniky má zorganizované výborně. Dnes se tam v pohodě vešlo 161 hráčů: 34 desítek, 29 dvanáctek, 36 čtrnáctek, 38 šestnáctek, 24 ve sloučené nepostupové kategorii osmnáctek s dvacítkami.

Dynamika šachu v kraji je zajímavá, některé oddíly jsou stálicemi, některé nečekaně hasnou, jiné se zase objevují. (Na statistiku nemám kdy, ani ze dneška ne.) Byla tu třeba Dobrouč s Jirkou Venclem, hned 9 hráčů přivezla Česká Třebová. Nejvíc mi ovšem vyrazil dech Pavel Němec, když z Chrudimi, která po dlouhé roky nikoho neměla, přivezl hned 18 hráčů, nasadili oddílová trička s heslem Gens una sumus, děti zapisovaly, chodily s partiemi na rozbory a Pavel průběžně trousil poučení např. o Fischerovi, který hrál za každou cenu na výhru. (Je fajn, když mládežnická centra rostou, šachu v kraji to prospívá.)

My jsme dali dohromady velmi pěknou patnáctičlennou výpravu, to připomíná šťastnější časy, které jsme před lety zažili, toho skomírání s pár lidma snad už bylo dost. Řada dalších ještě nemohla, jinak by dvacítka klidně mohla padnout. V předvečer turnaje se odhlásil Vilda Popel, škoda, na toho jsem byl zvědav.

Máme to věkově rozložené dost nerovnoměrně: v desítkách jediný zástupce (aby nám tam zas neujel vlak!), ve dvanáctkách najednou hned šest (Vilda by byl sedmý), ve čtrnáctkách zas jenom jeden (my nemáme ročník 2012, co se děje?), v šestnáctkách čtyři, OK, ze starších dnes vyjeli jen tři.

Z cesty jsem měl trochu strach, ve čtvrtek jsem se pokoušel zajistit místenky a zbývalo jich posledních pět. Část výpravy tak musela stát, ale přeplněno v uličce naštěstí nebylo.

Krkolomná byla i domluva “kdo, kdy, kde”. Rekordmanem ve zmatcích byl zřejmě Vojta Tóth, který mě průběžně informoval, že přijede až na místo, potom, že pojede z Chocně, potom, že bude mít dvě minuty zpoždění (v Chocni? proč?), a potom, že se v předchozím mailu přepsal (v jaké věci??). Ani mě pak neudivilo, že se ráno objevil na ústeckém nádraží …

S Danem Dušánkem jsme se při pochodu Pardubicemi domlouvali, jestli tu hrací místnost zná. Vypravoval jsem mu, že tam přece na jaře udělal krásných 5/7, ale on si na to nemohl vzpomenout. Měl pravdu, bylo to tehdy “jen” 4,5/7.

Turnaj sice začal skoro o půl hodiny později, ale pak už to odsýpalo skvěle, většina kategorií dohrála brzy, jen šestnáctkám to trvalo déle, takže naši hráči museli zmizet bez cen, pardon.

První kolo jsem strávil nakupováním a po návratu jsem jen posbíral výsledky, podle očekávání různé, ale potom začala velmi příjemná série úspěchů, kdy jsem nevěděl, jestli spím nebo bdím. Průběžně jsem o tom esemeskoval Pokynovi a byla to občas jedna zpráva za druhou. Bodovali naši tradiční tahouni, ale chytli se i nováčci, od kterých jsem celkem nic nečekal, a odvedle chodil pravidelně Dan s hlášením typu “mám 2/2, 3/3, 4/4 …” Třeba po třetím kole měli tři body Dan, Marian, Saša, dva body Tonda Palán (!), Matěj Peterka (!!), Marek, Tomáš, David, Vítek i Matěj Kobr. Jak mám občas chuť dát si od trénování pauźu (viz porážka v KPDŽ s Hlinskem 0:6, kde šlo jen o to, kdo udělá horší blundr), dnes jsem se vezl na vlně euforie (a hned plánoval, jak zintenzívnit tréninky 🙂 ).

Potom bylo dramatické, ale šťastné sledovat závěrečná kola desítek a dvanáctek, kde jsme usilovali hned o dvě vítězství – a nakonec úspěšně, to ještě dál popíšu!

Zbytek turnaje mě pak trochu vrátil na zem, protože ve vyšších kategoriích to pak zase taková sláva nebyla. Člověk nemůže mít všechno.

Výsledky visí na chess-results, zatím každý turnaj jen zvlášť: HD10, HD12, HD14, HD16, HD18-20.

HD10

Tady se objevila plejáda nováčků. V Lanškrouně tu hrálo 11 hráčů, dnes 34. Mezi nimi jediný náš Dan Dušánek. Říkal jsem si, že proti méně zkušeným hráčům by mohl začít sbírat body a třeba i usilovat o postup, jeho cesta turnajem mi ale vyrazila dech. První půlku jsem teda moc nesledoval, měli zvláštní místnost, ale když chodil se železnou pravidelností hlásit další a další výhru, už jsem začal trávit čas i tam. Bylo moc hezké vidět, jak ho figury poslouchají, sbíral materiál, sám nenastavoval. Sice se projevuje strašně krotce, ale na šachovnici to válcoval.

Po pátém kole měl pět bodů, ale nebyl v tom sám, stejně měl i Radim Pecháček z Čermné. V šestém kole se tedy utkali spolu. Zatímco jiné partie už dávno skončily, tady se bojovalo v koncovce, okolo hrozen diváků. Dan měl kvalitu a technicky vyhranou pozici, ale nechal soupeře utéct pěšcem a v závěru mohl prohrát, vyhrát a zase prohrát, nakonec aspoň remíza. (Viz ukázka.)

V sedmém kole hrál Dan s Hörzenbergerem, Pecháček se Šípkem. Dan to zvládl, sebral materiál a jasně vyhrál. 6,5/7, co na to konkurent? Pecháček to nezvládal, jeho král trpěl v centru pod útokem, poztrácel spoustu materiálu, to už se nedalo otočit, skoro jsme začínali slavit … jenže pak dal střelcem takový planý šach a soupeř neustoupil, nemožný tah – a ke vší smůle to byl druhý, au, au, takhle přijít o vítězství v turnaji by bolelo … Naštěstí ale šlo jenom o oddálení oslav, pomocné hodnocení měl Dan o bodík lepší.

Takže 6,5/7, samostatné 1. místo, postup do finále. Dlouhé hodiny utrpení “na cvičišti”, kdy Dan v našich tréninkových turnajích paběrkoval okolo posledních míst, se zúročily, takovouhle bodovou explozi jsem vůbec nečekal. Veliká nádhera!

Z pěti prvních míst jsou tu čtyři pro náš okres, fajn.

HD12

Naše královská kategorie, dnes šest našich. Marian a Saša měli hrát vepředu, ostatní jen sbírat zkušenosti, vždyť Tonda a Filip zatím hráli jen naše tréninkové turnaje a Matěj Peterka vyjel úplně poprvé, musel jsem mu ukazovat hru s hodinami a obranu proti šustrmatu.

Jak jsem ale už psal, Saša to drtila, Marian jí úspěšně sekundoval a i další se ocitli nečekaně vysoko. Tady jsem jako divák strávil nejvíc času.

Saša Dudlová odehrála turnaj ve velké pohodě a v plné koncentraci. Vlastně snad ani neměla pořádnou časovku, dnes to byla “rychlá ruka”. Ve druhém kole měla namále se Suchánkem (pěšcovka v ukázkách), ale ve třetím přehrála favorizovaného Martina Dlouhého a v pátém zcela zničila dalšího skvělého hráče Horáčka. Ještě v šestém to měla těžké, se Šestákem prohrávala o kvalitu, ale pak mu vysbírala pěšce, a v sedmém proti Ždímalovi zcela dominovala. Suverénní výkon, její chuť do tréninku a systematická práce se začíná opravdu projevovat. 6,5/7, 1. místo mezi chlapci – a přitom je v kategorii mladší! Vynikající.

Marian Pokorný začal neméně jistě a nějakou dobu okupovali se Sašou první dvě desky. Ve čtvrtém ale na Horáčka černými nestačil, jeho král byl oslaben rozbitím pěšců, ale ani na druhém křídle, kam utekl, nebyl v bezpečí, tam to soupeř hrál výborně. Druhou slabou chvilku měl v předposledním kole, kde prý něco dost zásadního přehlédl a dlouho pak bránil marnou koncovku. Do posledního kola ale nastoupil energicky a jasnou výhrou se vyhoupl aspoň k bronzu, který v této konkurenci není vůbec špatný. 5/7, 3. místo, dopředu rozhodně patří.

Mimochodem, legrace je, že v turnaji se objevila Mariana Pokorná (z Chrudimi), nejdřív jsem myslel, že je to chyba ve startovní listině. 🙂

Tonda Palán zahájil prohrou s Marianem, ale pak udělal sérii tří bodů v řadě, a to jeho soupeři nebyli slabí, kromě jediného získali všichni čtyři a více bodů! Ještě v pátém kole remizoval se Ždímalem, to je ten, co porazil Mariana! Poslední dvě kola mu nevyšla, kdyby ano, byla by to už naprostá senzace! Viděl jsem velmi solidní rozehrávání partií bez velkých chyb s logickými plány hry, paráda! Na podzimního nováčka opravdu pěkné. 3,5/7, 16. místo, krásné pomocné hodnocení.

Jméno Matěj Peterka jsem před turnajem vůbec neznal. V tréninku před prvním kolem jsem mu dal šustrmat, v prvním kole narazil na Horáčka, takže jsem ho sledoval jen periferně. Jenže on pak udělal 2/2, opět proti ne slabým hráčům, v pátém kole přidal ještě bod. Měl trochu smůlu na los, odehrál opravdu silný turnaj, jeho Buchholz patří k úplně nejvyšším! Další skvělý debut, máme se na co těšit! 3/7, 18. místo.

Daniela Kašparová se dočkala hned ve druhém kole vítězství na dva nemožňáky, pak bojovala s menším úspěchem, ale ještě jeden bod přišel. Má velkou roli v udržování optimistické atmosféry a ve společnosti a podpoře pro Sašu a vlastně i další hráče. 2/7, 25. místo, 3. dívka.

Filip Skubi taky začal na podzim, před týdnem byl na prvním tréninkovém turnaji a teď už naostro. Docela to šlo, ostudu neudělal, vzhledem k úrovni staršího bráchy má potenciál jít rychle nahoru, i s Marianem tam průběžně trénoval. 2/7, 26. místo.

Na stupních vítězů byl s námi Lanškroun, další místa pro Železné hory a Moravskou Třebovou.

Připomeňme ještě, že Alexandra Junová, která tu mohla startovat, nastoupila už do čtrnáctek a získala tam 4/7.

HD14

Tady zas máme jediného zástupce.

Marek Dušánek začíná v trochu starším věku a kvůli atletice toho nemá nahráno tolik. V minulém turnaji se mu moc nedařilo, takže jsem byl zvědav, jestli už to půjde lépe. A ono to lépe šlo. Oproti Lanškrounu zrychlil hru, předváděl plánovité aktivní šachy a bodoval se střídavým úspěchem, po šestém kole měl dokonce čtyři body. A nedosti na tom, v posledním kole ho od výhry dělil jen kousek, to by ho posunulo až někam na šesté místo, což by byla opravdu bomba. Prohra znamenala jen lehký nadprůměr, ale celkový dojem z turnaje je moc dobrý. 4/7, 16. místo.

Vyhrál Šmehlík z Moravské a vepředu byla i Horáčková (teď už Lanškroun), ale jinak pořád platí, že tady dominují Železné hory.

HD16

Čtyři naši s plus minus podobnou výkonností, čekal jsem, jestli se někdo z nich “urve” a dosáhne na nějaké postupové místo. To se ale nestalo, i když dílčí úspěchy se povedly. Pořád znova tu ale rozhoduje základní taktika, která jinak solidní hru sráží, v šestnáctkách už se musí hrát jinak. Vít Růžička a David Hanák 3,5/7 (na Davida dobrý), Jan Skubi 3/7 (škoda závěru), Matěj Křížek 2,5/7.

Vepředu opět hráči z našeho okolí (Čermná, Litomyšl, Nekoř).

HD18

Tři naši, Matěj měl být jedním z adeptů na vítězství, Tomáš do první půlky, pro Vojtu každý bodík dobrý.

Matěj Kobr je hráčem Pandy, takže konfrontace v kraji mohla být po nějaké době zajímavým srovnáním jeho výkonnosti. Bez debat hraje nejkvalitnější šachy z naší mládeže, krátký časový limit (velcí hráli jen 15+5) mu ale moc nevyhovoval, na jeho složité pozice s pomalým manévrováním to není. Ve třetím kole nestačil na Večeře a v dalších kolech dělal většinou půlky. Odehrál však turnaj na špici a stačilo to na umístění těsně pod medailí. 4,5/7, 4. místo.

Tomáš Holásek tak nějak na svém, patřil tu k nejmladším. Na silnější nestačil, ale mělo to docela solidní úroveň. Partie s dorostem se rozhodně počítají a docela ho to i baví. 3,5/7, 11. místo.

Vojtěch Tóth uhrál jedinou půlku, ale i na jeho šachy se dá koukat, jen tu prostě nemá soupeře, na kterých by se chytl. Tohle jsou prostě zkušenosti. 0,5/7, 24. místo.

Vyhráli bratři Junové (a to tu nebyl Ruda!).

Partiové ukázky mám z tvorby šampionů (byť jsou tam vidět i jejich nepřesnosti) … a jednu odstrašující z šestnáctek.

Důležitá Danova výhra:

Dramatický a na zvraty bohatý závěr partie o první místo:

Koncovka, kde měla Saša nejvíc namále:

Velmi pěkné řešení pozice s favoritem turnaje:

Brutální výhra nad druhým favoritem:

A hrozivá ukázka ze šestnáctek, Vítek je v tom trochu nevinně, mohl bych vybrat i další, koneckonců tam byl z našich nejlepší:

Příští akcí je vánoční turnaj ve Svitavách 23. 12.

Pár fotek poslal Ivo, další jsou v jeho pěkné reportáži na webu České Třebové: