Karnšlouská běš

12. 6. 2011 Pavel Holásek Mládež, 1

O putovní věž města Lanškrouna, 4.6.2011

Lanškrouňáci mi nadpis jistě odpustí, to já z čiré rozvernosti. Někteří se nechtějí smířit s tím, že sezóna mládeže skončila, takže jsme vyjeli na tradiční tečku sezóny. Účast sice nebyla početná, ale to je smůla těch, kdo nejeli: konfrontace s pražskými a dalšími hráči je každoročně zajímavá.

Nejnáročnější výkon jsem podal, s prominutím, já. Absolvoval jsem totiž desetihodinový maturitní večírek, zodpovědně jsem šel spát ještě za tmy, prospal se tři hodiny v trávě a zdárně všechny doprovodil na turnaj.

H18

Naši tu tvořili celou čtvrtinu startovního pole, seřadili se nakonec všichni za sebou v pořadí Petr Jániš, Ladislav Kubišta, Vít Kapoun (4/7), Jan Mareš (3,5/7). Petr prohrál uprostřed turnaje třikrát za sebou, terén dohnal v závěru s talentovaným Havelkou. Láďa naopak bodoval uprostřed turnaje s Marešem a Havelkou. Vítek střídal body se slabými a nuly se silnými, Honza opět nestačil s časem (25 minut je zjevně málo), v posledním kole mu stál v cestě Macháň.

Vyhrál Jakub Vaculík (až během turnaje jsem zjistil, že ne ten lanškrounský, ale jeho mladší a silnější jmenovec ze Šumperka) před nasazenou jedničkou Macháněm (Rychnov), nejlepší z regionu byl Patrik Krušina (Svitavy). Hrály se kvalitní partie s plným využíváním časového limitu.

H14

Tady hráli jen moji kluci. Skvěle odstartoval Vojta Holásek (3/3), když mu bod daroval Staněk a pak jasně přehrál Šolce. Potom prohrával vepředu a v posledním kole dostal tradičního rivala Brejšu – takže jen 3/7 a to je po startu zklamání. Aspoň druhý nejlepší střední Buchholz ze všech! Vítek Holásek zase se Šolcem zbytečně prohrál, ale proti slabším soupeřům se v závěru vytáhl na 4/7.

Vyhráli ratingoví favorité z Prahy, nejlepší z domácích byl čtvrtý Dominik Marek.

Výsledky najdete na chess-results: H18, H14.

Poděkování za dopravu patří panu Macháňovi, svezl dva naše nejdéle hrající zástupce autem, takže zbytek výpravy stihl jeden z mála sobotních odpoledních vlaků z Lanškrouna.

Vzhledem k nevyspalosti jsem moc materiálu nenasbíral. Tak jen na lžičku, no dobře, na sběračku:

Jan Macháň (2033, Panda Rychnov) – Ladislav Kubišta (1619), 1. kolo:

Výhoda je jasně na straně bílého: méně pěšcových slabin, centralizovaný král, aktivní věž. Láďa mohl spoléhat na čas (bílý měl necelé 3 minuty proti cca 5.30 na straně černého) a snažit se najít protihru. Koncovku neanalyzuju proto, abych hráče usvědčil z chyb (s tím časem to hráli dost slušně), ale proto, že jsou v ní některé zajímavé momenty.

1. Kd5? Šereševskij důtklivě radí nespěchat, zvlášť v pozicích, kde postupně utahujeme šrouby. Po 1. Vd5 Kf6 2. g3 je černý v nevýhodě tahu. Zde naopak ožije. 1. … Vf6! Chápe se první příležitosti k aktivizaci figur. 2. f3 Kf4 3. Vh7 Vf5 4. Kc6 Vf6+ 5. Kb7

5. … Kg3? Lepší bylo jít po g pěšci věží: 5. … Vg6! Pokud nepodpoříme variantu propočtem (zbývající desítky sekund k tomu moc nestačí), stačí další Šereševského zásada – centralizace krále. Máme-li v koncovce dvě na pohled rovnocenné alternativy, volíme tu, která ponechává krále v centru. 6. Vxh5 Kxg2 7. Vxe5 Kxf3

8. Vd5? Po např. 8. Ve8 by bílý král zůstal odříznut dále od dámského křídla. 8. … Ke4 9. Kc7 Vf2? Nadějnější bylo 9. … a4! 10. Kxb6 Vxa2 11. Vxc5 Va3 (11. … a4) 12. Vb5 a4

13. b4? Snaha udržet si dvojici spojených pěšců je pochopitelná, ale pa4 ještě může zlobit. Po 13. bxa4! Vxa4 14. c5 Kd5 15. c6+ Kd6 16. Vb1 pěšec projde. 13. … Vc3? Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velice tenká. Správné bylo 13. … Vb3! Pokud bílý šlape céčkem, šlape černý áčkem. Pokud bílý chytá áčko věží, sebere černý béčko. A pokud bílý pěšce do zásoby pokryje 14. Kc5 s tím, že dá Va5 až pak, hraje černý 14. … Vh3 s možností šachovat zboku a bílý se nikam nedostane. 14. c5 Kd5 15. c6+ Kd6

16. Vc5 Vyhrává jednoduché přemostění. 16. … Vb3 17. c7 Vxb4+ 18. Ka5 1:0

Body získal Láďa jinde. Překvapivě s ním zaplaval v zahájení přeborník Čech z kategorie dvanáctek. Josef Havelka (1755, Lanškroun) – Ladislav Kubišta (1619), 4. kolo:

Moderní pojetí skotské s téměř povinným 6. e5. Přišlo však 6. Sg5? Se7 7. Jd2? Jxe4! Výhodu ze zahájeí už černý nepustil. 0:1

A na závěr tragikomický konec partie Vojtěch Holásek (1250) – Ondřej Staněk (1332, Bohemians Praha), 2.kolo:

Černý je samozřejmě hladce vyhraný, ale času měl už hodně málo, bílý ho chytil zezadu za áčko a černý chvíli tápal. Pak se však rozjel na královském křídle a vyhrát mohl nejrychleji po 1. … Sxf2! Nejde totiž 2. Kxf2? Vh1 3. Vxa2 Vh2+ (geometrický motiv). Místo toho však zkonstruoval pomocný mat 2. tahem! 1. … f4?! 2. Va5+ Kg4?? 3. f3 mat. Ani přihlížející chvilku nevěděli, co se to vlastně stalo.