Bez šance

14. 4. 2024 Pavel Holásek Áčko, 7

ŠK Ústí nad Orlicí A – ŠK Vysoké Mýto 1,5:6,5

Pro milovníky dramat se situace v KPI vyvinula nejlépe, jak mohla: v posledním kole jsme hráli s Mýtem o přímý postup do druhé ligy. Mýto dlouho suverénně vedlo, ale jeho klopýtnutí s Chrudimí nám dalo mimořádnou příležitost; stačila maličkost – Mýto porazit.

K zápasu jsme přistoupili zodpovědně. Už v pátek svolal Vlasta s Kubou přípravu k Malinům. To teda v našem podání znamená nějaký náhodný rozbor, pivo a blicky, ale tentokrát kromě mě a Vojty přišel i Martin a k našemu obrovskému překvapení se najednou ukázal Zdeněk Beil, držel papíry popsané variantami a že jde na tu přípravu. Pak se ještě ukázal Martin Čech, takže nečekaně obsazené předstartovní setkání.

Martin měl tentokrát ve družstvu přetlak, hlásil se téměř, kdo mohl, před připraveným Ivošem dostal nakonec přednost Martin Poslušný. Podobně i hosté oproti základu s jedinou změnou, místo Lipavského hrál Kučera.

Scházeli jsme se teda na poslední chvíli, ve tři čtvrtě (domluvená hodina) jsme tam s Martinem byli dva, ale zahájilo se normálně i s věrným divákem Petrem, dole v tělocvičně byla k vidění vzdušná akrobacie.

Očekával jsem urputnou bitvu, kde se bude všechno lámat kolem kontroly a rozhodnou jedna dvě partie. Nasvědčovalo tomu i zahájení, hned šest sicilek znamenalo oboustranně nekompromisní přístup. Ale úplně to tak nevyšlo, už po dvou hodinách se rýsovalo, že budeme tahat za kratší konec a postupně se to potvrdilo, žádné velké drama se nekonalo.

Jako první remízoval už v koncovce Zdeněk, škoda, tomu jsme věřili, kdo jiný to bude vyhrávat? Navíc byl Vašek v té době už bez figury. 0,5:0,5

A bylo hůř, pak prohrál Petr. 0,5:1,5

Další nuly přišly až po té kontrole, ale s neúprosnou pravidelností. Myslím, že to byl Vašek, po nějaké době následován Kubou. 0,5:3,5

A když pak podepsal remízu Vlasta, bylo za stavu 1:4 i po jakékoli teoretické naději. Prakticky ale bylo dávno jasné, že úspěchem bude každá půlka.

Beznadějnou koncovku pak neudržel Martin Poslušný. 1:5

Zázrakem jsem ještě vyšejdil půlku já. 1,5:5,5

Martin Šmajzr si pak protrpěl koncovku V x V+S až do konce, to už ale odešli i nejvěrnější, takže konec sezóny to byl opravdu komorní. 1,5:6,5

Shrnuto – ani jsme si neškrtli, jedině snad Kuba tam v jednu chvíli něco měl, jinak jsme narazili na soupeře, který si vynutil naše chyby a trestal je. Jedinou útěchou je, že si nikdo nemusí nadávat, že zrovna on ten zápas podělal, protože naděje zmizela záhy.

1. Martin Šmajzr – Marian Sabol

Najdorf s e7-e5, věc to v Ústí naprosto nevídaná. Marian vypadal při opačných rochádách nebezpečněji, ale Martin jeho tlak zneutralizoval a koncovka V+S na každé straně vypadala dost remízově, Marian to ale zkoušel dál a nakonec dostal koncovku V+S x V, ta se brání nepříjemně. Vyhranou pozici Marian ještě nevyhrál, ale remízovou mu pak Martin vzdal. 0:1

2. Tomáš Trhal – Pavel Holásek

Kanovu sicilskou já rád, ale po zahájení jsem se zmýlil předčasným d5, soupeř mi nastoupil e5 a gambitově f5 a bylo zle. Pozice nadranc, čas nehezký, motor ukazuje pro bílého astronomická čísla. Vybruslil jsem z toho do koncovky bez kvality (za pěšce), dokonce jsem pak i tu kvalitu uhrál zpět, ale bránilo se to pořád těžko. Marian odvedle viděl za soupeře i dvojtažec (“jak může hráč s elem 2000 něco takového nevidět? … mám z toho divný pocit”, dalo by se napsat), další pak našel v analýze u Malinů. Ale kisnu jsem přežil, jen mi pak v koncovce V+2S x V+S+J chyběli tři pěšci. Nezbývalo, než marně mlžit – až z toho bylo nečekané trojí opakování pozice, byť se mu bílý mohl ještě vyhnout dočasnou obětí figury. Bohužel tahle klika už k ničemu nebyla. 0,5:0,5

3. Zdeněk Beil – Jiří Doseděl

Královská indická s g3 postupně přešla do pozic, které znám spíš jako královskou indickou v útoku. Bílý si udržoval poziční převahu, nepouštěl černého k protihře. To platilo i po výměně těžkých figur, ale partie pak skončila remízou, byť se určitě dala zkoušet dál. 0,5:0,5

4. Marek Kosek – Václav Grundman

Vašek se s hráči Mýta dobře zná, sám za ně hrával. Hrál se nějaký dost normální Svěšnikov, ale Vašek pak přehlédl nástup h4+g4, po kterém mu soupeř chytil střelce (za dva pěšce). Snaha o protihru rychle ztroskotala na výměně dam, bílý si to pak už v klidu pohlídal. 1:0

5. Vlastimil Hrobař – Jiří Kosek

Sicilka se Sb5+ a výměnou na d7.  Vznikla pozice francouzského typu, ale bez bělopoláků, což nahrávalo černému, který mohl v klidu hrát na statické faktory. Vlasta se pustil do akce na královském křídle, která vypadala slibně, ale zřejmě tam nic zvláštního nebylo. Aspoň se z toho dostal do pozice D+J x 2V+J, kterou černý obětí kvality dokočíroval k nějaké pevnosti, která se už lámat nedala. 0,5:0,5

6. Luboš Ptáček – Jakub Netušil

Kuba překvapil, místo Carokannu se pustil do Pirce. Sehrál ho velmi pěkně s protiúderem v centru a iniciativou proti bílému králi, který včas nerochoval. Nebyl však dost důrazný a po výměnách se dostal ke hře bílý a při hře bez dam jeho figury naprosto dominovaly, ouvej. Končilo se v beznadějné věžovce. 1:0

7. Petr Jániš – Daniel Zeman

Sicilka 2. c3 d5, kde černý v klidu vyrovnal, pozice se zjednodušovala a vypadalo to ještě na pár výměn a plochou remis. Petr ale připustil protihru dámy proti pa2, což bylo nepohodlné, a zcela to zazdil přehlédnutím oběti dámy s matem na první řadě. 0:1

8. Jan Kučera – Martin Poslušný

Sicilka se Sb5 a následným návratem Sf1, postupně vznikla symetrie blokovaných pěšců d4 x d5, vyměnily se dámy a pozice byla v rovnováze. Potom se ale bílý pustil do zápletek, nechal si sice chytit střelce, ale měl za to taktické protišance, které záhy vedly až k rozpadu černé pozice. Po taktických přestřelkách došlo ke konstelaci S+J+p x V (a pěšci na královském křídle), kterou bílý postupně realizoval. 1:0

Co jinde? Béčko uzavřelo sezónu další výhrou na Rapidu, o tom píše Pokyn. Chotěboři stačila půlka na Polabinách, aby nás předstihla. Letohrad nedal šanci poslední Poličce a unikl tak ze sestupového pásma. Lanškroun dominoval v Litomyšli a končí čtvrtý, protože Chrudim závěr vypustila, prohrála i s Bohemií.

My jsme si aspoň užili letní počasí na zahrádce u Malinů, jak dokumentují i fotky. Proto taky opožděná reportáž, večery jsou dlouhé. Došlo už k řadě plánů na další sezónu včetně emotivních sporů, jak to kdo vidí. Sezóna skončila, můžeme se půl roku spokojeně dohadovat. 😉

 

Na Rapidu v rapidovém tempu Přímá reportáž z finále – po roce opět na Horním Bradle