Liberecký deník 2024/II

25. 7. 2024 Pavel Holásek Mládež, Trénink, Turnaje, 0

Na úvod znovu odkaz na chess-results.

čtvrtek 25. 7., 20.20

Fotky z dopoledního blesku:

20.40

Vojtěch Holásek – Jan Fiala:

Vojta má své pozice “v ruce” a někdy je to strategický koncert:

23. b5!+/- Minoritní útok krásně odhaluje dámské křídlo, všimněte si diagonály pro bílého střelce a sloupce pro bílé věže.

28. Vxc5?? Ale tohle je chyba na úrovni kroužku začátečníků. No, aspoň to nebude taková nuda. 28. … Ja4-/+

Černý to pak hrál jakžtakž slušně, ale ne zcela přesně, takže Vojta ještě přežil. 36. De6! Jediný tah! 36. … Vg1+ 37. Kh3 De1?? Černý to počítal dlouho, ale neviděl na konec varianty. Jediná rozumná možnost byla Df6, ale to už padá pe4 a koncovka půjde asi do remízy. 38. Sc4 A přátelé, bílý stojí na výhru. 38. Dxf2?! Nejde ani 38. … g5 pro Dxe4+ nebo i pro Sd5. Ještě se dalo zkusit 38. … Kh6 39. Dg8 g5 40. Dh8+ Kg6 41. g4!+-. 39. Dg8+ Kh6 40. Dh8+ Kg5 41. Dh4+ Kf5 A teď překvápko:

42. g4+! Bílý získává dámu, příp. po 42. … Ke5 může dát přímo 43. De7 mat. Na hodinách měl Vojta 1.27 (hodinu a 27 minut), a to se tam ještě nezobrazila půlhodina přidaná po 40. tahu. Šejdířská ekvlibristika dotažená k dokonalosti. 1:0

23.50

Na společenském večeru tradičně steaků, co hrdlo ráčí, neméně tradiční kvíz Honzy Fialy, kde se fakt dá vědět s bídou půlka. Tentokrát jsme vytvořili čistě rodinné družstvo, ze sedmi týmů jsme skončili těsně třetí (první byl tým, kde jsem viděl Jardu Bureše, Kopalovy a Václava Buchtu, druhý tým kolem Jaroslava Novotného). Víte, kde se hrál zápas Steinitz – Lasker o MS? Najdete v příjmení maďarského velmistra ukrytý název hudebního stylu? Víte, který pražský šachový klub se jmenuje podle mužského křestního jména (svátek v prosinci)? Tak to byly ty lehčí otázky, ty jsme měli.

pátek 26. 7., 10.20

S mojí včerejší partií se to má asi takhle: 

Zdeněk Cakl – Pavel Holásek:

Tady jsem byl spokojen, protože pozici znám, pokud bílý bude hrát na dámském křídle, kde má převahu, můžu spustit figurový útok na královském podle Fischerova vzoru. 12. f3 To charakter pozice mění, ale teď budu mít hru po e sloupci proti slabému pe3. Bílý by neměl být nebezpečný, má špatného černopoláka. 12. … exf3 13. Dxf3 Jb6 14. c5 Sg4 15. Df4 Jbd7 16. e4

16. … dxe4? Tu hlavní chybu v partii jsem udělal tady bez většího přemýšlení. Logika toho rozhodnutí byla asi tahle: přece ho nenechám přetáhnout, e sloupec musí zůstat volný, uvolňuju si pole d5 pro jezdce, tím se zas uvolní pole f6 pro druhého jezdce. Jenže větší problém je, že bílý dostane jezdce na d6. Po nenápadném 16. … Se6! je černý úplně v pohodě, 17. e5? je pak chyba, černý dá Jg4, Sh6, Sf5, pak třeba e6 a ovládne hru.

Další pasáže prostě spočívají v těžké obraně a marném hledání protihry, v takové pozici se dlouhodobě nedá hrát strojově přesně. Bílému pak útok vyšel úplně dokonale (desku zase otočím, ať si to užijete za vítěze):

28. Jgf7 Nepřátelský bojovník už pronikl do hlavního stanu, je zle. 28. … Sxc1 29. Dxc1 Mohl brát i na d8, ale takovou věžku snad ani nepotřebuje. 29. … Vb8?! 30. Dg5 Už šlo i Sxf5 i jiné tahy. 30. … Jd5 31. Sxf5 J7f6

32. Se6+- Bílé figury naprosto dominují, ještě jsem udělal pár tahů jen s ohledem na časovou tíseň soupeře.

Šachy jsou kruté v tom, že někdy jedno nenápadné špatné rozhodnutí vede na šikmou plochu, ze které se už nedostanete.

20.00

Mě i Vojtu jste mohli vidět na onlinu. Vojta si zahrál s IM Jardou Burešem, zahájení pojal svérázně, ale pak prý stál i dobře. Pak už hůř, na hraně prohry ještě vytvořil zajímavou kompenzaci za dámu v podobě věže a dvou spojených volňáků. Analyzovali to dlouho, takže o tom teď ví určitě mnohem víc, než já z rychlíku.

Já jsem hrál s Honzou Fialou. V zahájení jsme se překvapili navzájem, včera jsem totiž žertoval, že budu hrát jako Vojta, jen si nevlezu do té vidle, a Honza mi slíbil vylepšení, to přišlo (po 1. Jf3) v podobě tahu 1. … f5. Napálil jsem tam 2. e4, což asi nečekal, protože už ve čtvrtém tahu myslel, záhy jsem měl o 20 minut víc a těšil jsem se, jak vleze do časovky. Pak jsem ale hledal vhodné rozestavení figur, a když jsem zvednul hlavu, měl jsem o 20 minut míň já. Honem jsem tam začal sázet tahy v rychlém tempu, abych se časovce vyhnul. Vznikla zvláštní pozice, kde oba nějak postavili figury a bylo těžké hnout se dál z místa. Honza to zkusil nástupem pěšců před vlastním králem, ale jednak na tom strávil zase dost času, jednak se tím jen oslabil do koncovky. Koncovku jsem si pak vyloženě užil, hotovo bylo už před 40. tahem.

Tomáš hraje déle než my, má svého vrstevníka s elem asi 1600, celou dobu si udržoval tlak, momentálně v pozici s těžkými figurami, soupeř už je ve 2. kisně.

20.05

Tak nic, Tomáš přehlédl mezitah a ztratil dámu.

8.35

Poslední kolo již od devíti hodin, na onlinu já a Vojta.

10.55

Mizerné kolo. Akorát Vojta přijal relativně rychlou půlku, což mu zajišťuje účast v cenách. Tomáš prohrál se soupeřem bez ratingu, dlouho rovina, pak ztratil pěšce a pak pozici neudržel. A já jsem s GM Hábou prohrál téměř v miniaturce, našel mezeru v mém repertoáru zahájení (nikdo mi tak za deset let nezahrál, ani v blesku!), pak se na půl hodiny zamyslel a rozstřílel mě na cucky. Au.

A to jsem se na tu variantu ještě chtěl večer podívat, ale přišel Eda na rozbor a pak jsem dal přednost spánku, asi chybně.

13.25

Nečekaný závěr měla partie Macháček – Kadeřábek:

Bílý hrál cílevědomě na výhru, ale tady zahrál 49. Kg2?? a po 49. … Vc2! zřejmě ještě sáhl na dámu (na onlinu se na chvíli objevilo Dd3 a zase zpátky), takže nemohl hrát ani 50. Kh1 -/+ a po 50. Dh3? Jf4+ se vzdal. Dáma ale nemohla ani na d3 nebo e2 pro Jf4+, ani na d1 pro Jd3+, ani na f2 pro Sxb4.

13.40

Dohráno, sbaleno, jdeme na vyhlášení, pak se svezeme s Honzou Fialou do Kolína.

14.20

Je vyhlášeno, Vojta devátý, odjíždíme z Liberce, zbytek reportáže z domu.

19.55

Už zase z Ústí. Fotky z vyhlášení:

neděle 28. 7., 0.45

Ještě jsem neukazoval některé Vojtovy partie. Tahle je z 5. kola:

Vojtěch Holásek – Timotej Poláček:

Jedna z těch pozic, kde obě strany nějak rozestavily figury a jsou skoro nuceny vyčkávat a jen jemně manévrovat; kdo výrazněji poruší rovnováhu, může na to doplatit. 21. … e5?! 22. c5! Tady nejde o nějaké slabiny (opožděný pd4 se vymění), ale o vyřazení černé dámy ze hry a zisk prostoru na dámském křídle. 22. … Sc7 23. Ve2 e4 24. Vce1 b6?! Snaha osvobodit se vede k dalším potížím. 25. Sa3! b5 26. Db1 bxa4 27. bxa4 Db8 28. Dc2 Dámy se daly i měnit, časem k tomu stejně dojde. 28. … e3? Ztratit pěšce na e3 je spíš horší než na e4, podpoří to bílé centrum. Zároveň se střelci g2 otevírá cesta k pc6. 29. Vxe3 Vxe3 30. Vxe3 Vxe3 31. fxe3 Jg4

32. Db2!? Správné rozhodnutí v tom smyslu, že černá dáma nesmí dostat hru po b sloupci. O pe3 tolik nejde, bílý se zahojí na pc6. Šlo ale i 32. Sc1, oběť na g3 nevychází. 32. … De8 33. De2 f5?! Z černé pozice zbude jen hrstka slabin. 34. Sf3 Db8 35. Da2+ Kh7 36. Sxg4 Pozici šlo v různých tazích řešit i jinak, ale Vojta se nebojí ani černých stejnopoláků. 37. Db2 Sxg3?! Získává zpět pěšce, ale bez dam si nezahraje. 38. Dxb8 Sxb8 39. e4 g3 40. hxg3 Sxg3 41. d5 cxd5 42. exd5

Soupeř taktak přelezl 40. tah na pár minutách, Vojta tu měl hodinu 21 minut (a to nepočítám bonifikaci 30 minut). Koncovka je vyhraná, jedinou šancí černého by bylo odevzdat střelce za oba volňáky, bílý by pak měl k áčku falešného střelce. To se však nepovede. Hrálo se ještě 10 tahů, ale s jednoznačným průběhem. 1:0

Vypadá to jako kouzlo nebo jako štěstí v pozici, že mu vychází, na co sáhne, ale Vojta prostě dlouhodobě vytváří tlak, nedá soupeři pokoj a z výměn figur profituje. 

13.05

Ha, jsem slavnej, mám partii na sachy.cz (teda prohranou).

Článek napsal i Jarda Bureš na jihomoravský web.

Péťa Mareš zprovoznil přehrávání partií, takže další ukázky už budou komplexnější.

pondělí 29. 7., 1.35

Tomáš poslední čtyři kola prohrál, ale nemusel, zejména v 8. kole měl šancí dost:

12.35

Vojta ukázal na předních stolech, že umí nejen šejdit, ale i sehrát strategicky ucelenou partii.

19.15

Ani vítězi turnaje se jen tak nedal, partii sice prohrál, ale byla to velká škola. A užil si to.

23.45

A konečně moje partie, začnu prohrou z posledního kola rovněž proti favoritovi turnaje:

úterý 30. 7., 1.00

Partie s Bradáčem měla několik odlišných fází, tady je první díl.

23.30

A druhý díl, úporná koncovka.

23.40

Podobně i partii s Kadeřábkem rozdělím, v první části jsem opět získal velkou výhodu, kterou jsem následně poztrácel, ale v koncovce pořád bylo o co hrát.

středa 31. 7., 23.15

A tady je ta koncovka, bohužel v ní bylo víc chyb, než jsem myslel:

čtvrtek 1. 8., 13.20

Asi poslední partie, kterou jsem chtěl ještě publikovat, opět vede do příjemné koncovky:

19.55

Článek Honzy Fialy s ukázkami z jeho partií je na webu Českého Brodu.

22.10

Závěrečné hodnocení

Naše výprava  byla pouze trojčlenná, škoda, že nás nehrálo víc, ale zase nám to umožnilo koncentrovat se jen na vlastní partie.

Když se dívám na celkové obsazení, bylo o něco slabší než dřív, ale turnaj si udržuje kontinuitu a pořád se tu hrají zajímavé šachy, a to nejen v místnosti s online přenosem. Vzpomínal jsem na mnoho hráčů, které jsme tu potkávali, je úžasné, že turnaj i bez nich jede dál.

Tomáš se v první půlce konečně odrazil od dětských šachů, bodoval se soupeři 1700-1800+, ve druhé bohužel už ne, i když k tomu neměl daleko. Ratingově si polepšil.

Vojtovi přál los, ukázal své tradiční taktické kejkle, ale v řadě partií už i slušný strategický cit, polepšil si elově, výsledkově (proti nasazení) a dostal se i k finančním cenám.

Já jsem se coby osmý nasazený těšil, že strávím turnaj konečně na onlinech boji s ratingově zajímavými soupeři. Houby! Půlkou v prvním kole jsem z toho vypadl a vrátil jsem se až v kole šestém. V Liberci s mladými prostě ztrácím opakovaně. Na ELO můžu být rád, že jsem odepsal jen pár bodů. Obsahově to bylo určitě zajímavé, často jsem hrál dlouhé partie, v koncovkách se mi dařilo. V taktice jsem občas něco přehlédl, ale to vyplývá i z náročnosti bojů. Do cen jsem se nevešel, ale můžu to svést na los posledního kola.

Spolu s Pardubicemi jsme já i Vojta odehráli 16 partií během 16 dnů (Tomáš 12), to je náročný program, ale stál za to.

Tak, to je snad všechno, konec reportáže.

 

 

Malý rozhovor s Domčou Palučiny i Kréta