Od sousedů: Česká proti Moravské

1. 12. 2024 Honza Pokorný Nezařazené, 2

aneb 4,5, bo my to jinak neumíme

Po rozehřívací remíze v Nekoři se naše lokoáčko rozjelo do patřičných otáček a dvakrát těšně, ale zaslouženě zvítězilo 4,5 s Poličkou a v Žamberku. Do dalšího duelu s Třebovou, ovšem Moravskou, jsme tudíž mohli na průběžné třetí příčce (za suverénním Ústím a o skóre lepší Řetůvkou) hledět s optimismem. Soupeř zkušený, hlavně vepředu patřičně silný, ale tam my byli taky. Sice se nám ani tentokrát nepotkaly první dvě desky – kapitán Ivoš musel do Prahy – ale to byla jediná ztráta z první šestice. Do toho dvojice juniorů Tomáš a Marťa, bez juniorů gymnazistů, na osmé se zaskakujícím kapitánem/rozhodčím Sašou.

Do Čété znovu s Vlastíkem a jeho zbrusu novým fárem, po cestě příjemná debata o přípravě či výrobě domácí kumbuchy. V hrací místnosti lehce před desátou, hosté pro mě překvapivě nevezou Zdeňka Sojmu, takže veškerá příprava vniveč. Jinak ale velmi komplet, s jediným (a ještě zkušeným) náhradníkem. Chtělo by to něco urvat vepředu a rozumně udržet záď.

Začátek pro nás teda exceletní. Marťa na sedmé (dost možná z přípravy?) černého v pircovi totálně sešrotoval – variantu se Sg5 a rychlým e5 jsem jako mládežník taky hrával. Černý – taktéž junior – si s pozicí vůbec neporadil a dostal mat lehce za 20. tahem. Pak bohužel hosté srovnali, Tomáš o stůl vedle postavil jednu ze dvou sicilek s g6 nejdřív solidně,  jenže soupeř nesložitou taktikou (odskok Je5 s napadením věže a Sf4 zároveň atakoval dámu) okamžitě zasměčoval. Před polednem bohužel jen zapůlil Hurťák na první, tam jsme čekali víc, žel zkušený protivník se nelekl a nebyl jedinkrát ohrožen. No a přesně s úderem poledne jsem rozpůlil šachovnici taky já – chuť hrát by byla, ale soupeř postavil pozici pevně, s minimem rizika, a nabídl plichtu tak akorát včas. Teď koukám, že v databázi je skoro navlas stejná partie legendárního velmistra Horta, ale tam to jeho oponent černými nezvládl… takže jsem vlastně dopadl docela dobře 🙂

Po dvanácté se dohrávaly čtyři partie, Vlasta nejdřív nic moc pozici rozehrál a otevřel, Pavel se snažil vymanit z pasivity a Karel na páté měl určitě plus, akorát s horším časem. Na osmé mohl Saša (zaskakující kapitán a rozhodčí) v jednu chvíli nesložitou taktikou vyhrát, ale o tom potom. Kolem časovek se mimořádně přiostřilo, což bojovnému zápasu slušelo. Vlasta (asi) obětoval úmyslně kvalitu za dva floky, Pavlova věžovka už vypadala celkem obstojně, ale soupeř ji stejně lámal. Karel v mimořádně ostré pozici postrádal pěšce, ale zas konečně rozjel útok… a na Sašu jsem pro jistotu nekoukal 🙂

Zbytek mám z doslechu, nebo jsem po 13. hodině vyrazil na vlak přes rychlou gastrozastávku v místním váru. Vlasta před druhou hlásil z auta, že soupeře nakonec umořil a Karel ještě před ním útokem prorazil. Takže nás tolik nemusela mrzet Sašova nula, i když jednotahová výhra prostě v pozici byla a dělat denně diagrámky na lichessu by pomohlo.

K partiím následující směska, u poloviny bez osobní přítomnosti v závěru:

Hurt-Grepl 1/2 Na očekávanou francouzskou reagoval náš lídr zřídkavým c4 s přechodem do anglické vaničky á la Zeiny. Černý (jako pár let zpátky se mnou) sicilsky a pevně, dost se měnilo kolem polí d4/d5, pak na f sloupci a střelcovka s volným krytým d5 (bílý) a d4 (černý) vyhrát nešla. Pro nás málo, ale po zásluze. Hurťák měl prý den před taky nějakou párty jako já 🙂

Meleško-Pokorný 1/2 Čtvrtá půlka na druhé desce, tentokrát korektní. Před třídním srazem (18 let od maturity) a chvilku ráno jsem se chystal takřka výhradně na Zdenka Sojmu a naši čtvrtou vzájemnou partii, jenže nepřijel 🙂 Andrij je, skor černými, těžký oříšek, teoreticky fundovaný a technicky zdatný soupeř. V sicilce netoužil po žádné divočině, dal 3.Sb5, cvakl na c6 a hrál na čistě poziční faktory. Schéma jsem naštěstí jakž takž znal, takže jsem postupně vyrovnal a v 19. tahu dostal nabídku remízy. Zodpovědně jsem obešel všechny desky – v tu chvíli všichni v místnosti až na Sašu viděli zvedák na osmé – a zapůlil. O deset minut později než Hurťák, k tomu černými, poprvé jsem nedohrával poslední.

Hrobař-Šmíd 1:0 Vlasta jde herně nahoru (už prorazil hranici 2000), dost se věnuje zahájení a je to znát. Tady se těšil na skoťák, jenže velezkušený soupeř dost netradičně držel centrum po 3.d6 a klidně si nechal cvaknout dámy se ztrátou rošády. Otázkou je, jestli náš hráč měl hrát takhle přímočaře, osobně bych si nechal na desce víc figur. Ty zbylé Vlastu nejdřív moc neposlouchaly, odhaduji max. rovnou pozici. Ale potom se proti přeci jen ne úplně komfortnímu černému králi rozehrály. Pak se stalo nevímco a najednou jsem zahlédl kvalitu míň, ale za dva floky a dvojku střelců, jen trochu zatoulanou. Na hodnocení pozice si vůbec netroufám, to může Vlasta v diskusi pod článkem. Nakonec hlásil, že pijóny protlačil, ale o korektnosti oběti kvality přesvědčen zrovna nebyl. Na KPII každopádně hodně kvalitní boj, dělající čest oběma soupeřům.

Mičík-Borek 1/2 Tady skotská regulérní, asi docela dlouho hlavní lajna, jen nevím, jestli si černý má nechat líbit f4 s dalším e5. Takhle měl bílý dost prostoru a Pavel musel zatnout zuby se snahou pozici zjednodušit a juniorův tlak otupit. To se postupně snad dařilo, vylezla z toho věžovka s aktivnějším bílým králem, ale silně remízovými tendencemi. Náhradní reportér Vlasta hlásil mrtvě remízovou pozici, kde bílému při jedné věži zbylo nanic háčko s odřezaným králem. Takže jsme cestou dom jen doufali, že to dlouholetý trenér mládeže dobře naučil nejen svěřence, ale taky sebe 🙂

Pelcl-Řehák 1:0 Karel vyrazil do jindy tupého Londýna, ale tady naopak dost aktivně (brzké h4, opačné rošády). Pozice našeho hráče se mi hodně líbila, ale postrádal jsem nějaké razantnější řešení, černý se časem zkonsolidoval a bílého to stálo hodně času. Pak odmítl remízu prý s tím, že soupeř neviděl pokračování se ziskem figury. Kolem časovky vznikl totální močál, černý s flokem k dobru, ale bílý útok mi přišel nadějnější a na budíku už bylo téměř vyrovnáno. Pak nevím a… Vlasta hlásí naši výhru a soupeřovo konstatování, že je kretén. Inu stane se, duel byl opravdu bojovný.

Šmehlík-Nikolinko Tomáš 1:0 Stejně jako u mě sicilka se Sb5, stejně jako u mě asi nejlepší reakce černého g6, stejně jako u mě okamžitý cvak na c6. Bílý to postavil docela nenáročně, výhodu (asi) žádnou neměl. Jenže náš hráč vletěl do nesložité taktiky, na diagonále Sf4, Je5, Dc7 nechal dámu neprozíravě stát a po krát g6 s napadením věžky na f8 mohl vyrazit na procházku. Au…

Dlouhý Martin-Polák 1:0 Tohle byl mlejnek na maso. Partii jsem si vyfotil a ještě při psaní této repo prošel – až na pár drobností zahrál Martin opravdu pěkně. Oproti kiksu v Žamberku se polepšil, na soupeře v pircovce s přehozením tahů nastoupil Sg5 a dalším e5 a f4. To chce černými trpělivost a zkušenosti, mladý protivník neměl ani jedno a kapituloval už lehce za 20. tahem po čistém matu. Hezká práce!

Dvořáček-Nikolinko Alexandr 1:0 Tady by nám půlka bývala stačila a Sašovi jsem nenápadně naznačoval. Nějakou ne moc teoretickou slovanskou postavil bílý o fous líp, měl proti pevné černé pozici optickou aktivitu… aby pak ve snaze o zesílení přehlédl jednoduchou taktiku! Viděli ji všichni v sále, venku jsme se tomu smáli, Saša přemýšlel a přemýšlel, snad půlhodinu… a pak místo „oběti“ kvality s okamžitým ziskem minimálně figury zahrál věží úplně jinam. Podobné šance nepřicházejí dvakrát a bod nakonec slavili hosté. Škoda, Nikolinkovic tentokrát neměli den.

Nakonec jsme tedy v potu tváře urvali už třetí nejtěsnější vítězství 4,5 za sebou. Historie se ale neptá, za mě to ukazuje dobrou odolnost a chemii v mančaftu. Koncept „silný předek a mládež“ se mi velmi pozdává.  Před námi už je poslední kolo v letošním kalendářním roce a opět nás čeká soupeř z kategorie nesnadných. 15. prosince vyjedeme do kultovní hospůdky Na konci světa v Řetůvce, kde budeme před domácími hájit druhou příčku v tabulce.

Jo, a je tu mistrovství světa Lanškroun podruhé