Šachový klub Ústí nad Orlicí

Zápas noční můra

ŠK Ústí nad Orlicí A – TJ ŠO Chrudim 3,5:4,5

Podruhé za sebou doma, tentokrát s Chrudimí, to je tým, se kterým se musí počítat, ale přece jen už z nich nejde takový strach, vloni jsme je porazili a letos s nimi dokázalo remizovat naše béčko.

Určitě jsme ale nechtěli nic podcenit, postavili jsme silnou sestavu, poprvé s Karlem Miturou i Markem Koskem zároveň, takže další naši borci se posunuli hezky dozadu, to vypadalo nadějně.

Ještě nadějněji to vypadalo, když se objevila sestava hostí, kde chyběl Pavel Němec, Jiří Malivánek i další, ratingově jsme byli favority. Vypadalo to, že vzadu to půjde dobře a vepředu bychom neměli být horší.

Jenže zápas vypadal úplně jinak.

Zahájil ho rychlou půlkou Martin Šmajzr. Už před zápasem konstatoval, že Jan Řezníček znamená rychlou nabídku remízy, ale odmítat neradno, ať už vyjde na kohokoliv. Martin neodmítl. 0,5:0,5

Ztratili jsme ale tam, kde jsme to čekali nejméně, Honza Smola se svým mladičkým soupeřem dostal v miniaturce. 0,5:1,5

Na chodbě:
„Tak jsem měl variantu, kterou mám obehranou, a stejně tam udělám tři chyby za sebou …“
Já (s úšklebkem): „Chce to přidat v tréninku.“

Honza (s ještě větším úšklebkem): „Jdi do …“

Takže místo nějakého pohodového vedení a hry bez rizika bylo třeba dřít, abychom ztrátu dohnali.

Velmi špatné to ale bylo, když už v koncovce spáchal hrozivý blundr Karel, to nedodalo ani jemu, ani zbytku družstva. 0,5:2,5

Bylo třeba zabrat a ze zbylých 5 partií udělat 4 body. Trochu jsem doufal, že to zvládneme, morálku na to máme, ale kde brát? Soupeři se drželi, nikde se nic moc jasného nerýsovalo.

Dílčí úspěch zaznamenal před kontrolou Marek, ale to jsem zjistil až ve chvíli, kdy jsem ve 40. tahu po taktických přestřelkách vzdával. 1,5:3,5

Co tři poslední bijci, zvládnou to?

Kuba ano, tam to vypadalo nadějně už dlouho. 2,5:3,5

Jenže Vlasta ani Petr tam navzdory ratingové převaze nevyčarovali nic, soupeřům půlky stačily k zaslouženému zápasovému vítězství.

Prostě dvě zahozené partie na začátku a potom už jsme to neotočili, hosté hráli opravdu dobře a nedovolili nám se zápasem udělat nic.

1. Pavel Holásek – Jan Česenek

Na symetrickou anglickou reagoval soupeř Botvinnikovou výstavbou (c5, d6, e5). Obsadil jsem pole d5 a rozvíjel hru na dámském křídle, soupeř nastoupil pěšci na královském. A pak se začaly dít věci.

Prostě partie jak z Wijku, "teploměr" lítal nahoru dolů, diváci by museli být spokojeni - ale týmu to nakonec nepomohlo. - Mimochodem, naprosté divočiny nám vznikaly v analýze (u Malinů) i u Petra, Kuby a Vlasty.

2. Bohuslav Kokeš - Karel Mitura

Nějaká boční sicilka s c3. Karel bojoval proti izolákovi, toho sice blokoval, ale měl velké problémy rozmotat nevyvinuté dámské křídlo. To se mu povedlo jen za cenu přechodu do symetrie (d4 x d5) se špatným bělopolákem proti jezdci. Bílý se ale k ničemu nedostal, takže se rýsovala koncovka možná i o chlup lepší ... jenže po strašlivé hrubce jezdec chytil věž a bylo po partii. Karel za nás nastoupil podruhé a podruhé odešel s nulou; bude třeba hodit to za hlavu, ale kdo to dokáže? 1:0

3. Marek Kosek - Robert Hlaváček

Z katalána po výměně na d5 vznikl nějaký hybrid s karlovarskou strukturou. Černý to zkoušel různými výměnami otupit, ale ne a ne vyrovnat, Marek měl i netypicky lepší čas a na prahu časovky to soupeř zkazil definitivně:

4. Jan Řezníček - Martin Šmajzr

Než jsem se zvedl od zahájení a začal fotit, hoši už u partie nebyli. 0,5:0,5

5. Vlastimil Hrobař - Zbyněk Linhart

Nějaká vedlejší varianta vídeňské Vlastovi nepřinesla žádnou výhodu, naopak musel řešit problémy, i když jeho pozice asi vydržela víc, než jsme pesimisticky nacházeli při analýze. Každopádně ale taktak držel remízu, nakonec v blokované pozici s věžemi a stejnopoláky, tohle na zvrat v zápase nebylo. 0,5:0,5

6. Bohumil Němec - Jakub Netušil

Kuba nám ukázal, jak vyvracet Londýn. 🙂 Po zahájení převzal iniciativu v centru i na dámském křídle a navzdory urputné obraně soupeře vybojoval celý bod. Jasně, byly tam chyby, ale to s sebou ostrá hra nese. 

7. Petr Jániš - Vladimír Němec

Nějaká boční větev zavřené sicilky, Petr sehrál zahájení měkce a mohl mít problémy, dostal se do pozice zhruba vyrovnané, hrálo se na dámském křídle, ani po výměně dam nezískal žádné velké šance a musel se spokojit s opakováním tahů. Soupeř hrál navzdory ratingovému deficitu velmi dobře. 0,5:0,5

8. Tomáš Straka - Jan Smola

Bílý, teprve čtrnáctiletý, hrál proti skandinávské naprosto zdravě, vyvinul se, obsadil centrální sloupce, a když si Honza sebral otráveného pěšce, využil vazby (a vidličky a odtahu) k okamžité výhře. 1:0

Co jinde? Béčko nedrželo krok s Litomyšlí. Ani Polička se Zaječicemi, Chotěboř s Lanškrounem nebo Letohrad s Rapidem. Svitavy proti suverénní Bohemii něco uhrály, ale nestačilo to.

My jsme si postupové naděje silně zkomplikovali. Naději nám snad dává pohled do tabulky, Bohemia hraje s celým předkem, my kromě utkání s nimi naopak se spodními týmy celkového pořadí.

5 thoughts on “Zápas noční můra

  • David napsal:

    já osobně bych se centrálního jezdce na d5 dobrovolně nezbavoval. Černý nemá co hrát
    nějaký plán např Jec3, Dc2 Vb6 a šlapu áčkem. F4 kryji asi stokrát toho se nebojím.

    • Honza Pokorný napsal:

      Taky nerozumím, proč měnit nejlepší figuru a dobrovolně posílat další soupeřovi do útoku. Partii jsem viděl z rychlíku po šichtě, ale už dřív comp křičí braní na c5 s výhodou skoro +3… Vf7 na konci mi přijde celkem viditelný už jen z důvodu, abych překryl f sloupec.

      • Pavel Holásek napsal:

        Honza: Smyslem tahu bylo probourat se na b7 dřív, než soupeř něco udělá na druhé straně. Že comp něco křičí, to je hezké, ale při partii musíš různé pozice ohodnotit a jeden tah vybrat. Volit mezi tahem b5 a bxc5 (a načasovat to) není bez compu tak triviální, bxc5 mj. ruší slabinu na d6, dává to pole dámě. Vf7 si vyčítat můžu, byl jsem v tu chvíli už vyšťavenej z počítání zejména ve 34. tahu.

        • Honza Pokorný napsal:

          Tomu všemu rozumím, jen mi prostě přijde proti obecným principům dávat nejlepší figuru a ke všemu pomáhat soupeři tam, kde má šanci.
          K tomu braní na c5 – to jde už po 15. a6, pak ještě jednou, vždy spojeno s dočasnou obětí věže na b7. Nic triviálního, prostě taktika ve stylu, kterou jsem třeba já neviděl proti Litomyšli.

    • Pavel Holásek napsal:

      David: No mně naopak přijde, že když si bílý nepospíší, bude černý na královském křídle nebezpečný, f4 je docela hrozba, proto jsem právě hrál Jc3-e2.

Napsat komentář: David Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *