Moravská Třebová – Řetůvka

4. 11. 2025 Martin Dudla Nezařazené, 2

Jak velí šachové povinnosti v letošním ročníku kápé dvojky, i na druhý zápas jsme museli vyjet za kopce a dolíky.

Óó, jak se nám už stýská po naší útulné klubovně. Cesta do sousedství nové Národní kulturní památky (pro neznalé: vláda udělila tento nejvyšší památkový status moravskotřebovskému zámku) probíhala v duchu odhadování naší potupy. Uděláme alespoň dva nebo až tři body? Skupina I/14 (viz vysvětlivky v minulé reportáži) tentokrát šoférovaná přímo kapitánem Lubošem Švédou se neshodla. Největším optimistou byl, myslím, Milan Pail, který si dovoloval prorokovat remízu.

  Na naše soupeře jsme se připravovali pečlivě. Všichni jsme věděli, na kterém místě budeme hrát. Naopak soupeř přípravu zjevně podcenil. Tak se stalo, že můj sok, seděl dlouho, předlouho u stolečku s pořadovým číslem sedm a těšil se na hru bílými. Když byl posléze tj. při představování protivníků správně usazen, jen nevěřícně klopil hlavou.

  A pak se už hrálo. Jako obvykle, od své partie nevstávám neb když vstanu, rozptýlím se a jsem v…… 

  První skončil na poslední šachovnici R. Bartoš. Nestačil na domácího T. Paláška. Vše v této chvíli nasvědčovalo, že předpoklady, se kterými jsme jeli do Třebové, se naplňují. Kdo mohl tušit, že Tadeáš zaznamená pro domácí jediný celý bod?!

Pak v nějakém rychlém sledu skončili:

P. Kylar, který deklasoval vycházející naději domácích D. Poláka. Je zajímavé, že v diskuzi ve skupině I/14 panovala shoda na tom, že s tímto hráčem by se nechtěli utkat. Srovnáno 1-1.

M. Pěkník s A. Meleškem a M. Pail s Z. Sojmou se dohodli na remízách. 2-2. Můžeme jen spekulovat, zda je k těmto, po mém soudu, rychlým remízách dovedlo realistické zhodnocení pozic, nebo už naprosté vyčerpání. Ještě, že domácí oddíl má mimo hrací prostor vždy připravenou lékárničku, která znavené hráče dokáže přivést opět k životu. Momentka ze života zachraňujícího zásahu je k vidění na konci reportáže.

Pak už jsem dosáhl na výhru i já. V. Endl, který byl po většinu času v mírné převaze, se nakonec zalekl mého útoku po háčku (podle vzoru Veronika Holásková) a při ústupu králem chyboval. 2-3.

Z. Branda na sedmé konečně zlomil své prokletí v KPII a s A. Dvořáčkem zvítězil 2-4. Senzace. Už neprohrajeme. A na zbývajících šachovnicích minimálně rovina.

F. Šmíd už je s J. Vaníčkem v časovce. Se dvěma pěšci méně marně vymýšlí, kterak partii zvrátit ve svůj prospěch. Honza je ovšem neoblomný. I když i na něm je už znát únava. Stále útočí. Do partie však náhle rušivě vstupuje rozhodčí, který Honzův vítězný triumf ukončuje suchým konstatováním: Hra skončila, domácímu hráči spadl prapor. I když se oba hráči snaží protestovat a svoji partii dohrát, rozhodčí je neoblomný. 2-5.

Zbývá poslední „kapitánská“ partie. Na oko remíza. Pak najednou má L. Švéda s P. Greplem dva pěšce navíc. Jde do dámy. Už nemá pěšce navíc. Na to se nedá dívat. Je tam mat. Není. Proboha proč nejde dopředu. Pavlovi pěšce na šesté řadě.

Mám hlad. Velkej. Já taky, říká Pavel Kylar. Rychle domů.

Živočišné potřeby těl zase získaly převahu nad myšlenkami ducha. Takže o vítězství našeho borce jsem se dozvěděl až ze zpravodaje.

2-6. Takový výsledek nečekal ani největší optimista. Spolu s Ústím C jsme prozatím neporažení. Budeme muset v Řetůvce přehodnotit výhled na sezonu z nesestoupit na slavně postoupit. Už zbývá jen sehnat hráče.

Douška na závěr. Některé týmy se prezentují jednotným vzhledem částí oděvu. Typicky trička, mikiny. Jak vidno z obrázku níže, mužstvo Moravské Třebové se rozhodlo jít na jednotnou korporátní identitu takzvaně „od podlahy“.

KPII

Třebová neúplná, ale se ctí Pěšci v akci – odvážní nováčci vstupují na scénu