Litomyšl – Ústí B

12. 11. 2025 Vítek Holásek Béčko, 7

Také Béčko umí hrát šachy. Jenom nám to s těmi reportážemi trvá poněkud déle. 😉

Na druhý zápas sezóny jsme se do Litomyšle vydali s jasným cílem: zahrát si a neodjet s nulou. Ačkoliv se to podle FIDE ela po inflaci tolik nezdá, na národní elo jsme téměř na každé desce ztráceli desítky, ne-li stovky ratingu. To však může být velkou psychologickou výhodou: nám přeci o nic nejde, zabereme v dalších kolech.

Po zábavných peripetiích s dopravou (po okreskách, s několika malebnými oklikami) jsme se tedy zdárně sešli v příjemné klubovně Střediska volného času, v sestavě Mikyska, Holásek, Poslušný, Píše, Mareš, Kameník, Leksová, Dudla. Naopak soupeřům ze základu chyběl pouze 3. a 4. hráč, jinak byli v plném základu.

Z partií jen pár střípků – první čtyři hodiny jsem se bavil divočinou ve své partii.

1. Jakub Nešpor – Kamil Mikyska
Kuba hraje Anglickou a z kuloárů vím, že spěchal domů. Zvolil tedy nekonfliktní hru a když ve 12. tahu došlo k výměně dam, přišla s tím také nabídka remízy. Kamil ale zrovna byl na dobré notě a komentoval vývoj na jiných deskách jako nadějný, proto se i on rozhodl ještě zabrat. Po velké rošádě pak bílý musel co nejrychleji dokončit vývin. Místo toho se pokusil o neobratný převod jezdce a umožnil naprostou dominanci černých věží a dvojice střelců. Krásná ukázka na téma působnosti figur. 0-1

2. Vít Holásek – Tomáš Trhal
Moje partie se nesla v duchu souboje vůlí a komentovat by se dal snad každý jeden tah. Abych se vyhl přílišné zaujatosti, požádal jsem o komentář Chat GPT. 😉

„Po úvodním manévrování v Holandské obraně převzal bílý iniciativu tahem 16. d5, čímž černého zatlačil na obranu. Oba hráči následně rozehráli dlouhou poziční bitvu, v níž černý marně hledal protišance na královském křídle. Kritickým okamžikem se stal 37. tah, kdy bílý přesnou výměnou dam zneškodnil černý tlak a přenesl partii do vyrovnané věžové koncovky. Po 41. tahu byla podepsána remíza.“ 1/2

Inu, klíčové momenty se staly trochu jinak, ale o tom až příště.

3. Jiří Doseděl – Martin Poslušný
Martinovi se v Sicilské podařilo urvat pár temp k dobru a držel silnou iniciativu. Kolem třicátého tahu obětoval dvě figury za věž a volného postouplého pěšce. V realizaci ale nebyl přesný a místo poziční hry hodil do bílé pozice druhý granát. Po výměnách se ale objevil v koncovce bez střelce, kde po pár tazích uznal porážku. 1-0

4. Jiří Píše – Martin Zeman
Na čtvrté se hrálo netradiční pojetí dámského gambitu. Po 10. tahu vznikl bílému izolovaný pěšcový ostrov c3-d4-e4. Po 12. …, c5, výměně a 14. …, e5 se však Jirka rozhodl pika „d“ nepřetahovat, ale raději vyměnit. Vznikla tak koncovka těžkých figur, kde má bílý tlačit na krále, zatímco černý bude zkoušet prosadit dva na jednoho na dámském. Jirka však zvolil nevhodný přelez do věžovky, kde byl příliš pomalý. Dalších 40 tahů pak tiše protrpěl, ale marně. 0-1

5. Karel Bartoš – Petr Mareš
Petra bych v téhle partii skoro nepoznal – místo pomalého fianchetta přišel ostrý boj o iniciativu. Ve zvláštní Pirc-like struktuře tak zůstal bez rošády a pod mírným tlakem. V nějakých výměnách pak zapomněl pěšce, ale díky aktivnímu králi by v koncovce udržel iniciativu. Hráči to už nezkoušeli a ve 45. tahu přijali smír. 1/2

6. David Kameník – Lucie Bartošová
Kapitán hrál bílými proti Caro-Kannu. Figury postavil na správná místa a snažil se pěšci ovládnout prostor. Nevychytal však správný moment průlomu a dovolil soupeřce prudkou infiltraci spojenou s řetězcem taktiky, a tedy ztrátou čisté dámy. Taktika bohužel hrála proti nám, tam kde měla zafungovat poziční převaha. 0-1

7. Peter Petrík – Soňa Leksová
Uf. A na sedmé taktika selhala snad ještě dřív, než partie vůbec začala. Bílý pěšec na e6 již v devátém(!) tahu, následovaný černým králem na f6 v tahu dvanáctém, není právě šťastným zahájením. Soně se pak sice podařilo utéci hrobníkovi z lopaty, ale bílému to hrálo samo. Z pozice se zjevovaly další a další taktické obraty, až se černá pozice nadobro rozpadla. 1-0

8. Martin Dudla – Jaromír Odstrčil
A konečně – Martin je čaroděj. V Sicilské zvolil poněkud zamotaný plán, ale soupeř jej nestihl potrestat. Potom však přehlédl triviální taktiku a rázem byl bez kvality. Pustil se tedy do náznaku matového útoku a soupeře zcela přesvědčil. Taktika pak hrála v jeho prospěch a Martin získal dva pěšce zpět. (Zajímavé by bylo podívat se na možnost infiltrace 35.Dh6!) Černý se následně rozhodl pozici zjednodušit a vrátil mu kvalitu zpět, s přechodem do dámské koncovky bez pěšce. Martin poté zvážil své síly, rozhodl se neriskovat a uznal remízu. 1/2

Finální součet nakonec nehraje v náš prospěch – 5½ : 2½ vcelku bolí. Herně jsme však vcelku obstáli a cíl „neodjet s nulou“ se povedlo naplnit také. Pro příště by to chtělo omezit kreativitu ve střední hře a udržet souhru figur pod kontrolou. Proti silnějšímu týmu je však testování limitů žádoucí.

Ostatní výsledky už psal táta v reportáži s Chotěboří, ale tu už jste jistě dávno přečetli. 😉

Za dva týdny nás čekají mladé Železné hory. Kdo se přijde podívat? 

Edit: Ještě přikládám dvě fota z doby, kdy se to vše začalo lámat. 
(Autorem je Martin Dudla.)

Diagramy ze zápasu s Chotěboří V zelené v šesti