Drama jak v kině a s pořádnou klikou

23. 11. 2025 Pavel Holásek Áčko, 8

TJ Lanškroun B – ŠK Ústí nad Orlicí A 3,5:4,5

Sázkové kanceláře prý na tenhle zápas odmítly vypsat kurs, bylo přece jasné, že to skončí 4:4. Teda ne po nějaké smírné domluvě, ale protože s Lanškrounem často dva body ztrácíme, pokud teda ne tři.

Jenže jsme nepoučitelní a omluvenky se rojily jedna za druhou, někdy kolem úterka nás bylo asi pět a hlavně vypadla řada tahounů, ze čtyřky jsem se posunul na jedničku, a kdo vůbec měl hrát tam vzadu? Naštěstí se pak nějaká sestava dala dohromady, dokonce ochotou nastoupit překvapil Václav Mitura, kterého jsme dosud znali jen jako jméno ze vzdáleného Českého Těšína. Ještě k tomu na něj vyšel Tomáš Pokorný, se kterým se hraje dost těžko. Velké díky, tohle možná zápas rozhodlo. Takže sestava dost děravá, ale přece jen ne slabá, my máme tu kvalitu i na zadních deskách.

Domácí měli zřejmě problémy taky, aspoň podle toho, co vyprávěla Julča. Hned tři jejich hráči startovali na polofinále MČR juniorů. Přesto nakonec nastoupili dost kompaktní, chyběl jim pouze Cimprich. Je to „jen“ béčko, ale áčko mají v lize, takže se družstva můžou doplňovat. Na to, že šlo o souboj předposledního s vedoucím týmem tabulky, nebyl papírový rozdíl extrémní … a reálně to bylo ještě vyrovnanější.

Na deskách bylo jasné, že půjde o velmi rušné, napínavé partie. Trochu rychleji skončil jen Ivoš s Pusztaiem, bílými v nějakém jakobykatalánu (bez c4) zřejmě nic nezískal a ve střední hře raději neriskoval. 0,5:0,5

A pořád nic nebylo jasné. A kisny se blížily.

Do vedení jsme šli díky mně, tam se to dalo podle průběhu čekat, kuriozitou bylo, že Jirka Pokorný překročil čas již v 26. tahu! 0,5:1,5

Chlubil jsem se v autě, že vyhrát na čas již po třech hodinách hry není tak obvyklé, ale Vojta trumfoval, že má výhru na čas už po 2 hodinách 5 minutách. A taky po 3 hodinách 15 minutách, ale to už měl soupeř druhou kontrolu (!). Tak na to nemám.

Začal jsem zuřivě psát reportáž do WhatsAppové skupiny, ale neuvědomil jsem si, že bez WiFi se moje příspěvky zobrazují zase jenom mně. Ale stejně byla otázka, co psát, protože v těch ostrých pozicích a oboustranných časovkách nebylo snadné se vyznat.

V jedné takové kisně zapůlil Zdeněk (s Lánou), a to jsme byli rádi, protože většinu partie stál mizerně a bez materiálu. 1:2

Bohužel pak další přestřelka dopadla v náš neprospěch, Martin s Horákem ve strašlivém močálu spočítal ledacos, ale něco ne (čekáme na partie, neviděl to skoro nikdo). 2:2

Pak přišla půlka u Vojty, který měl se Švubem dost času, aby si počkal na vývoj zápasu, ale ono nebylo na co čekat, zajímavá pěšcovka byla vyrovnaná a zkoušet už to nebylo kudy. 2,5:2,5

Tři partie pak překročily kontrolu, ale moc nadějně to pro nás nevypadalo, Karel hrál sice na výhru, ale Václav a Kuba by brali remízy všema deseti, jenže kde?

A vypadalo to, že očekávání se naplní až do hořkého konce. Karel skutečně Romana Solila přetlačil. 2,5:3,5

Jenže Václav pak uznal, že koncovka s Tomášem Pokorným už se bránit nedá. 3,5:3,5

A osud zápasu zůstal na Kubovi, jenže ten měl o dva pěšce a kvalitu méně a mohl leda zkoušet nějakou mlhu.

Tak ji zkoušel, dvojice střelců s dámou vytvářela nějaké hrozby kolem černého krále, myslím, že pak dal i třetího pěšce; hlavní bylo, že Julča slezla s časem na pár minut, pak až na půlminutu, kdežto Kuba mohl hledat nejzáludnější tahy.

A hele, v močálech zasvitlo světélko, on tam má věčňák, no aspoň něco. Soupeřka i nabídla půlku, proběhla konzultace s kapitánem … a Kuba odmítl a hrál na výhru! Asi málokdo z nás u partie viděl, jak to vlastně myslí, ale měl pravdu, nakonec byl jeho útok neodvratný a obrat v zápase dokonalý! To byl jeden z těch momentů, kvůli kterým ty šachy hrajeme. Vítězství 3,5:4,5, které už nikdo nečekal, a nadále pokračujeme beze ztráty!

Píšu tentokrát bez partiového materiálu, ten zatím nemám. Snad později několik málo ukázek.

1. Jiří Pokorný – Pavel Holásek

Unavený a unavenější, to by asi byl titulek vystihující tuhle partii. Jirka hrál polofinále juniorů s nevalným úspěchem a teď desátou partii v řadě, to není ideální. Já byl zas včera s děckama v Pardubicích a jinak se točím dokola na písemkách a fotkách ze školního divadla. Na soupeři se to asi projevilo víc, po zahájení (očekávaná sicilka s c3) mi dal pěšce a jeho krásné centrum se úplně rozpadlo. Další jeho hrubku jsem ale nevyužil, zbrkle jsem zahrál plánovaný tah a tahu d5-d4 jsem si všiml až potom. Soupeř pak ještě vymýšlel taktické výmluvy, ale marně. Naštěstí se mi pozice hrála sama, takže moje pociťovaná vyčerpanost na výsledku nic nezměnila. Dva pěšci navíc, a ani nestejnopoláci pak soupeři nemohli pomoci, spadl už v prohrané pozici. 0:1

2. Karel Mitura – Roman Solil

Asi nejucelenější výkon z řad našich. Zavřená sicilka, ale se Sg4 a Sxf3, nevím, komu to prospívá. Karel nastupoval na královském křídle kousek po kousku, Roman spíš držel obranu, než aby vytvořil nějakou protihru na dámském. Kolem kontroly jsem viděl pěšce pro bílého a byla jen otázka, jestli pevnost černého prorazí, nebo ne. Měl na to pěšcovou lavinu, jen dočasně blokovanou, a potom dámu se dvěma střelci. Nakonec to trvalo míň času, než jsem čekal. Důležitá výhra. 1:0

3. Tomáš Pokorný – Václav Mitura

Všichni známe, že se nejlepší lanškrounský hráč nechává psát až na třetí desku, a tam demoluje nešťastníky, na které padl los hrát právě s ním. Tady to byla nějaká slovanská, kde černý držel velmi pevnou pozici, i po výměně dam to vypadalo zdravě a hratelně. Na prahu koncovky (věže a stejnopoláci) tam však Tomáš něco vykřesal, nejenže měl volné áčko (blokované), ale roztrhal pak i zdánlivě kompaktní pěšcovou převahu černého na královském křídle, dobyl dva pěšce a v koncovce převahu realizoval. Sice prohra, ale družstvu rozhodně pomohla, už jen tím, že se sestava posunula. 1:0

4. Ivo Prax – Radim Pusztai

Ivoš měl druhého juniora z nedávného polofinále (třetí, Dušánek, naštěstí nehrál, má teď dost formu). Vyhýbat se hlavním variantám je možná dobré krátkodobě prakticky, ale dlouhodobě to není ideální cesta ke zlepšování, na tom jsme se s Ivošem shodli. V katalánské pozici nehrál c4, ale jen b3, a ve vzniklé pozici výhodu nenašel, naopak ji tam prý s počítačem v zádech viděl soupeř, byť jen mírnou. OK, lépe přiznat částečný nezdar než riskovat. 0,5:0,5

5. Vojtěch Horák – Martin Šmajzr

Další z řad lanškrounského mládí, Martin byl ovšem ratingovým favoritem. V Aljechince ví, co hraje, vznikající pozice jsou pro soupeře nepříliš známé, vznikla asymetrie, boj, to Martinovi musí vyhovovat. Soupeř hrál s otevřeným hledím a dominoval v centru, měl tam postouplého volňáka a aktivní figury, Martin si vytvářel protišance v mezerách v pozici, a že jich bylo dost, tam se muselo počítat o sto šest. Času pak bylo málo … a co tam Martin přehlédl, to uvidíme z bulletinu. 1:0

6. Jakub Netušil – Julie Kalousová

Benoni s Jc3 (bez c4), kde bílý nenašel žádný pořádný plán (tlak na pd6 nestačil) a soupeřka se dostala k velmi silné protihře, po vpádu černé dámy na b4 se dámské křídlo rozpadlo. Výhoda se dala realizovat technicky, ale černá si radši zobla druhého pěšce na f4 a v kisně panoval chaos. V tom chaosu Kuba ke všemu přehlédl odtah se ztrátou kvality a naše akcie klesaly někam do záporných čísel. Nezbývalo než udržovat zmatek, k náznakům hrozeb přidat další a spoléhat na přicházející druhou časovou tíseň soupeřky – a nakonec z toho kápla nejen remíza, ale i výhra, znamenající i výhru celkovou, černý král neodolal dvojici střelců a aktivní dámě. Kuba je hrdinou dne, ale to víte, ústecká mlha nemůže vycházet pořád. 1:0

7. Jan Švub – Vojtěch Holásek

Cosi neortodoxního připomínajícího snad Nimcovičovu indickou. Bílý budoval mocné centrum, jak to dělává, Vojta ho napadal tahem f5, ale nic víc než výměny z jeho snah o protihru nebyly. Dostal se až do koncovky 2V+S (bílý) x 2V+J, v té si dovolil odmítnout remízu, což byl risk, který se nemusel vyplatit. Pěšcovka se musela hodně počítat, bílý ztrácel dost času, ale skončilo se přešlapováním na místě, kde oba králové museli hlídat soupeřovy volňáky (Vojta měl dva, Honza jednoho krytého). 0,5:0,5

8. Zdeněk Šimek – Vincent Lána

Ještě jeden mladík na straně domácích. Zdeněk to hrál podobně jako Ivoš (katalán bez c4), ale unáhlil se tahem Sf4, kdy nechal nekrytého pb2. To jsou ty tahy, kdy sotva na něco sáhnete, víte, že jste neměli. Hledal pak kompenzaci nebo protihru, dokonce ji v některých fázích i měl, ale celkově měl víc ze hry černý. Vznikla pak materiální nerovnováha, bílý měl dvě figury za V+2p. V kisně to vypadalo, že se to bílému úplně sesype, ale nejhorší hrozby nějak vykryl a soupeř potom na půlminutě nechtěl riskovat, díky za ty dary. 0,5:0,5

Co jinde? Béčko se razantně odlepilo z posledního místa výhrou nad Železnými horami. Zaječice se nás drží, zvládly silnou Poličku. Naopak Litomyšl zepředu odpadla po vysoké prohře v Chotěboři. Svitavy jen těsně nestačily na Chrudim. Pardubické derby skončilo smírně.

Za 14 dní hrajeme se Zaječicemi doma o první místo. Možná přijede i velmistr …

A ještě fotka od Ivoše, díky.

Třetí zápas s Kunvaldem – třetí výhra 4-1 Pozoruhodné diagramy lanškrounské