Třetí zápas s Kunvaldem – třetí výhra 4-1

23. 11. 2025 Jiří Švec Éčko, 3

Dnes jsme měli třetí zápas po sobě s týmem z Kunvaldu, podle písmen s jejich Béčkem. Když jsem se dozvěděl, že všichni mladí mají den předtím v Pardubicích turnaj, ve mne trochu hrklo a zkusil jsem skládat tým hlavně ze starších. Ale zkusil jsem i stálice z řad mladších a úspěšný jsem byl také – Saša, která hrála i v Pardubicích, a Tomáš Holásek, který tam nakonec nehrál. Béčko mi zkoušelo někoho brát, ale nakonec nikoho nepotřebovalo, já ani neměl moc hráčů nazbyt:)

Vzhledem k úkolu Éčka v této sezoně jsem se snažil opět umožnit někomu premiéru a ta se teď týkala pana Kříže. Mimochodem – v prvních 3 zápasech hrálo už 10 různých hráčů, z toho v každém zápase minimálně jedna premiéra, celkem už 4. Pro soupeře to může působit, že ty hráče tahám jak králíky z klobouku (pardon), pokaždé hraje někdo jiný. Já si v tom jakousi logiku snažím držet, ale nechtějte po mne, abych ji vysvětloval:)

Zpátky k zápasu – průběh jak sinusoida. Minule to byly věžovky, teď to byly útoky na rošády na sloupcích G a H. Já a pan Kříž jsme byli pod tlakem, Saša měla možnost hrozit vzájemně také. Akorát vůbec netuším jak, ale u pana Kříže mi přišlo, že soupeřka přestala tlačit a panu Křížovi se z toho podařilo dostat a začít útočit po svém, stihl udělit vidličku jezdcem na krále a věž (jestli se nepletu) a podařilo se mu získanou výhodu a tlak dovézt k výhře!

Konec jako takový jsem neviděl, protože jsem se musel věnovat soustředěně mé partii, kde se mi také kupodivu podařilo dostat se z velkého tlaku soupeře díky oběti věže za střelce a tím, že se soupeři nepodařilo až tak rozehrát obě věže, když já měl už jen jednu, ale zase jsem měl střelce a 2 piky. Ale chtěl jsem to zkusit dál, protože jsem měl 2×2 spojené volné pěšce, kteří měli před sebou volnou dráhu na druhou stranu, soupeř měl takto volného jen jednoho pika. Nakonec soupeř spadl do pasti, kdy nesměl sníst mého pika, ale on to udělal, a, jak říkají odborníci, zaknihoval jsem také výhru, jen chvíli po panu Křížovi. Takže když jsem po hodině viděl výsledek 0-2, tak to po 2 hodinách reálně bylo 2-0 v zápise o utkání. To štěstí, to musela být dnes obrovská moucha, ne jen muška jen zlatá.

Protože Saša se dostala také pod tlak, myslel jsem, že při výměnách a hrozbách dámou, věžemi a dalšími figurami skončí o střelce méně, ale ono to dopadlo opačně a skončilo to vidličkou jezdcem na dámu a věž. No ale když se zdálo, že lépe už být nemůže, a její pěšci odstouplí od sebe se rozeběhnou proti chudákovi královi, a jednomu se to i celkem bez odporu podařilo, tak soupeř zkoušel dojít na druhou stranu šachovnice ke svému velmi postouplému, ale blokovanému pěšci, minimálně do patu. Naštěstí si Saša dala pozor, a výhra byla na světě! Saša jediná hrála všechny 3 dosavadní zápasy a všechny vítězně! Je druhá v aktuálním pořadí soutěže.

Filip Kokula se držel, omlouvám se, přiznám se, že vším tím, co bylo před a také po, jsem trochu pozapomněl, co tam vše bylo, každopádně soupeře udržel na uzdě, sám se snažil hlavně diagonálně střelcem hrozit, a skončilo to remízou. Na jednu věc si ale vzpomínám – hráči došli do kontroly, přidal jsem jim půlhodinu na závěr, protože soupeř byl v té chvíli „na nule“, a Filipovi svítil čas po přidání 1hod40min. Nebere si příklad od někoho jiného z klubu? 🙂 A soupeř paradoxně následně velkou část přidaného času rozmýšlel nad 42.tahem a u té téměř nuly skončil znovu.

Sklerozu jsem dostal, protože Tomáš Holásek tahal a tahal a tahal, na začátku zkusil hrozit nakonec také na H sloupci dvojicí věží, jednu obětoval, dlouhou dobu měl 3 pěšce proti věži soupeře, chybou pak nechal soupeři i střelce, a pak ještě hrál dál. Zkoušel prý hledat věčňák, zejména šachováním dámou. To se nepodařilo, ale co se podařilo – soupeř pod náporem věčných šachů udělal velkou hrubku a o všechny figury, co měl navíc, najednou přišel a byl mínus 2 pěšce. A Tomáš následně nabídl remízu, kterou soupeř přijal. Já jsem to viděl jako odškodnění za to šachování, které se zdálo úplně marné. Přišlo mi to jako hezké gesto. Ale to čekání asi do půl třetí, to jsem v krajském přeboru asi zatím nikdy nezažil. Ještě že béčko v tu chvíli taky ještě hrálo a já jako klíčník bych stejně musel ještě být přítomen.

Závěr tedy – jak už jsem zmiňoval, výhra 4-1. Gratuluji úspěšným, děkuji všem za spolupráci a do konce roku nám zbývá jediný zápas – 7.12.2025 v Horní Čermné. A když už jsem zmiňoval statistiku, tak s dovolením přidám

• dosud 3 kola – 10 různých hráčů – 4 naprosté premiéry v soutěži – celkem 9 výher – 4 remízy – 1 prohra
• co se týče premiér, tak 3 výhry – 1 remíza – 0 proher!).

Snad to tímto nezakřiknu.

Jen prosím ještě – chtěl bych upozornit, že první zápas po novém roce hrajeme hned po Silvestru v neděli 4.1.2026, ještě než se děti vrátí zpátky do školy. Budu tedy zjišťovat pak během prosince, kdo to jak vidí, abych pak cíleně se domluvil s těmi, kdo bude hrát, a pokud možno nerušil ty, kteří po Silvestru rušeni být vysloveně nechtějí. Věřím, že i tak se podaří najít 5 hráčů.

Sezóna už jede naplno Drama jak v kině a s pořádnou klikou