V Polabinách zahájily mladší žákovské kategorie: vítězství Katky Dudlové!
Padá listí, padl listopad a po soutěžích českých a republikových už zahajují i ty krajské. Docela mě zajímalo, jak na tom po dlouhé letní pauze a posunu kategorií o rok bude celý krajský šach a jak na tom budeme my.
Náš silný ročník 2001 přechází do čtrnáctek, máme ale i zkušené mladší hráče. Bohužel je tentokrát nedoplnil nikdo z nováčků, takže pouzí čtyři účastníci z nás dělají oddíl málem vesnický. Verunka Holásková se měla aklimatizovat ve dvanáctkách, Katka Dudlová ovládnout desítky, Michal Píše tam sbírat body do finálové osmičky a Markétka Holásková ve své druhé sezóně začít občas vyhrávat. Celkem se to podařilo, něco líp, něco hůř.
H+D12
Veronika Holásková tu byla naší jedinou zástupkyní, z roč. 2002 nejel vůbec nikdo. Nebylo to ono: nepřesnosti, taktická nejistota, nedotažené útoky. Na špičku (Ludvík, O. Švanda, Pavlíček, Vašková, E. Žejdlík, Říha …) mít nemohla, ale ani v porovnání s hráči, se kterými v minulých turnajích držela krok (Novotný, Zeman, Andrle, Ročňák, Černohous …), neměla šanci: odehrála turnaj o dvě patra níž. V posledním kole s Csernyanským ignorovala šach, šla po soupeřově věži, ale místo toho musela nastavit dámu, na kterou sáhla … Malým plusem je snad přetrvávající snaha o ohrožení soupeřova krále. 3/7, 27. místo (celkem 49), jako cenu útěchy lze brát 3. místo mezi dívkami. Finálová osmička je však v nedohlednu.
Celkově kategorie početná (i když hráči Polabin a Rapidu v takovém počtu mimo Pardubice určitě jezdit nebudou), špička kvalitní a široká. Vládnou Polabiny, Polička a Hlinsko, překvapením turnaje je pro mě druhý Ondřej Novotný, smolařem byl dvanáctý Vojta Říha, který turnaj odehrál na předních stolech. Problémem při tomto počtu hráčů je malé množství vzájemných partií mezi špičkou, pak rozhodují jedna dvě partie.
H+D10
Kateřina Dudlová patřila k favoritům a od začátku svou roli potvrzovala, rutinně a s jistou rukou brala nastavované figurky, sama se větších chyb celkem vyvarovala a sbírala tak bod za bodem. Klíčový souboj nastal v pátém kole, kdy se střetla s největším spolufavoritem Adamem Švandou. Na pokus partii zapisovat jsem rezignoval už asi v šestém tahu, když jsem nabral tři tahy skluz, pak jsem obešel ostatní šachovnice a při návratu mě čekaly srovnané figurky, partie trvala snad jen okolo čtyř minut a co se v ní stalo, zůstane světu utajeno. Kdo může za to, že blicají ústečtí, tu nebudeme rozebírat :-). Kdo to ale učí poličské, toť téma :-D. Nejvíc ohrožena byla v partii se Stočkem, tam měl soupeř koncovku zcela loženou, ale zpatil ji. 6,5/7, 1. místo, velký úspěch, málokdy dívka předčí všechny chlapce! Rezervy tu však jsou.
Michal Píše měl nehezký los, v prvním kole usedl proti Švandovi. Reklamoval jsem u pořadatelů, že startovní listina nebyla seřazena podle VT, turnaj by se však opětovným nasazováním neúnosně zdržel, což chápu. Po prohře se Michal vydrápal až na druhou šachovnici, tam si však nedal pozor proti Václavíkovi, i v sicilce jde dostat něco jako šustrmat. Se zbytkem soupeřů si ale poradil celkem s přehledem, rozhodně by měl myslet na účast ve finále. Z jednoho z našich nejmenších je už zkušený hráč, který patří na přední místa tabulky. 5/7, 6. místo.
Markéta Holásková zase postoupila ve své šachové kariéře o krůček dál, když vyhrála v jednom turnaji celé dvě partie (vlastně skoro tři, viz níže). Místo obvyklého schématu vývin – nastavení figurek – prohra už se bčas pokoušela něco s vyvinutýma figurkama tam vepředu dokázat. 2/7, 28. místo (ze 32) – a turnaj odehrála celkem nahoře, klesla až v závěru.
Rozhodcovským oříškem byl závěr partie Kratochvíl – Holásková M. ze čtvrtého kola. Markétka posbírala pár figurek, zaútočila na krále v centru a po jejím tahu (Vd2-d1+) by bílý dostal v příštím tahu mat (dvě varianty). V tu chvíli bílý zastavil hodiny a odešel za rozhodčím (Pavel Kvapil) hlásit výsledek – ke svému překvapení jsem však spatřil v tabulce zapsanou půlku. „Proč jsi to dávala za remízu,“ ptal jsem se Markétky, „vždyť tady dáváš mat!“ „Já jsem remízu nenabízela,“ pípla Markétka. Ukázalo se, že bílý si nejspíš chybně vykládá pravidlo o opakování pozice a samotný fakt, že černá třikrát za sebou táhla věží, chápe jako remízový konec partie. (Remíza opakováním pozice by se musela teprve reklamovat, rozhodčí však slyšel slovo remíza jako hotový výsledek, zatímco černá seděla u partie a nevěděla, co se děje …) Ale co s tím, když jsem partii ovlivnil tím, že už jsem mat ukázal (v domnění, že partie skončila)? Hlavní rozhodčí Michal Novotný to vyřešil šalamounsky – hrála se zcela nová partie (tu Markétka po velkém obratu vyhrála). Ale jak to mělo být správně, netuším. (U dospělých by si měl hlášení výsledku pohlídat černý – vidí-li, že vyhrává, hlásí přece výsledek on; pokud soupeř něco hlásí rozhodčímu, zjistí si černý, co se vlastně děje. Ale u dětí těžko chtít, aby šly dospělému panu rozhodčímu nakukovat do tabulky a říkaly, že partie neskončila, když tam je už napsáno, že skončila …)
Kategorii zcela dominuje dvojice Dudlová, A. Švanda. Těch, kdo jim mohou dýchat na záda, má nejvíc Hlinsko. Velmi mě zaujal maličký Martin Stoček z Rapidu. Kategorie vypadá oproti minulým letům snad trochu slabší, ale zlepšovat se tu lze rychle.
Jinak pohoda, turnaj zvládnutý bez problémů, spousta starých známých … a všechno se to za týden stěhuje do Lanškrouna, kde zahajují velcí.
Partie nemám, buď to byl blesk nebo horor, fotky taky nemám, což je škoda, protože slavobrána rodiny Dudlových vztyčená u rychlíku na ústeckém hlavním nádraží by si dokumentaci zasloužila!
Šachový klub podporují:
Comments are currently closed.