Střední školy: krajské kolo báječné, my ne

15. 12. 2012 Pavel Holásek Mládež, 8

Přebor družstev škol v šachu – krajské kolo kat. SŠ, Svitavy, 12.12.2012

Přebor škol je soutěží, na níž si dlouhodobě zakládáme, jsme tu opakovanými krajskými vítězi, naše účasti na republice už ani při letmé vzpomínce nespočítám. Máme navíc zřejmě nejsilnější družstvo v dějinách školy: Mareš (1938), Jániš (1882), Kubišta (1895), Kapoun (1758), Kodytek (1699). Petr John (1664) se nevejde ani na pozici náhradníka. Pro srovnání družstvo, které skončilo v roce 2006 na republice čtvrté: Blaško (1888), Pokorný (1975), Pečinka (1742), Halbrštát (1649), Mačka (?).

Vloni jsme kraj nečekaně hladce vyhráli a na republice skončili zhruba v polovině. Letos jsme své umístění rozhodně chtěli vylepšit. Kromě toho jsme využili nabídky pořadatele a postavili i B družstvo, podobně jako tři jiné školy (do svitavské Fabriky se toho vejde …). Petr John se vydal radši na florbal, takže první deska připadla Katce Šmajzrové, za ní se seřadili tři dávno neaktivní hráči John J., Kašpar, Václavek.

Turnaj byl obsazený opravdu pěkně. Patnáct družstev ze dvanácti škol, známí na všech stranách … mám z naší krajské úrovně dobrý pocit. Při pohledu do startovní listiny bylo zřejmé, že o dvě postupová místa svedou boj zejména tři týmy: kromě nás i Lanškroun (Krátký, Havelka, Marek M., Kolomý Š.) posílený o Havelku, který kvůli tomu vynechal krajské kolo nižší kategorie, a Dašická Pardubice ve zcela jiné sestavě než vloni (Macháň, Vlčková, Liduch, Kroupa). Další družstva hrozila zejména svou první deskou, v olympijském systému měl hrát roli každý bodík skóre.

Dál se budu věnovat hlavně A družstvu, B tým zhodnotím ke konci.

V prvním kole Vysoké Mýto. Ze družstva, které dosahovalo na krajskou špičku, už zbyla jen Kristýna Sabolová. Ta nám taky poslala první varování, když v náročné partii Jendu Mareše přehrála. Začal se ukazovat problém, který nás ještě hodně potrápil: hrací tempo 2×25 min bez bonifikace. Na to už nejsme zvyklí a když člověk hraje pomaleji, je to ke konci špatné. 3:1

Hned ve druhém kole předčasné finále s lanškrounským A týmem. Nebojíme se, vloni jsme s nimi vyhráli, co se dalo, ať se ukážou. Ukázali se: Jenda proti Pepovi K. padl ve zdánlivě symetrické pěšcovce, Petr proti Pepovi H. podlehl útoku na královském křídle (a neměl ani lepší čas!), Vítek nestačil na Kolomého, jedinou půlku udělal Láďa, vedl nad Michalem Markem o kvalitu, ale chyběl čas. 0,5:3,5 a rázem to vypadá na boj pouze o druhé místo.

Ve třetím kole hrajeme s naším béčkem, oddychové kolo, odcházím do antikvariátu, který je v budově. Když se vracím o tisícovku chudší, je už po všem, očekávaných 4:0, i když Láďa prý byl proti Honzovi Kašparovi v jednu chvíli bez věže … Gymnázium Lanškroun prohrává s Pardubicemi 1:3, to pro nás není růžové, protože Pardubice se jeví silně a my je budeme muset během turnaje určitě porazit, jinak nepostupujeme …

Do čtvrtého kola dostáváme lanškrounské béčko, to by až na Vaculíka mělo být hratelné, jenže. Láďa proti Jačiskovi zoufale a neúspěšně mlží bez figury, Vítek proti neregistrovanému Peichovi stojí pasívně, pak ztrácí figuru a ve snaze získat něco zpátky na sebe otevírá dráhy a je brutálně zmacen. Lanškroun mohutně slaví, béčko jejich áčku velmi pomohlo. Chytá se aspoň pěknou partií Jenda. 2:2 Dašická těsně poráží Obchodní akademii Pardubice, Macháň se Zoubkem v prohrané pozici padá, ale soupeř nereklamuje a tah před matem padá taky, remis.

Vypadá to špatně, už to chce hrát na maximum, v cestě stojí pardubická průmka pod nevyslovitelnou zkratkou Spšeavoš. Jejich jedničku Novotného známe, ale i další dva neregistrovaní hráči mají svou kvalitu. Výpadek zadních desek se už nekoná, zato nečekaně ztrácíme vepředu: Petr v taktice dělá banální chybu a ztrácí materiál, Jenda získává pěšce, ale v koncovce těžkých figur marně vymýšlí, jak ho uplatnit, ve zcela rovné koncovce už má pramálo času a v remízové pozici s pěšcem na sedmé řadě proti věži padá. 2:2 Zřejmě už jsme bez šance … tak ne, ještě jiskřička naděje, Lanškroun B totiž pokračuje v jízdě a poráží Gymnázium Dašická 2,5:1,5!

Do šestého kola Hlinsko, vyhrát 4:0 prostě musíme, v úvahách, koho vynechat, překvapivě necháváme sedět první desku, Jenda hrál až do praporu a potřebuje si odpočinout na Macháně. Ostatní semknutě bojují, takhle to mělo vypadat celou dobu, 4:0.

A v sedmém konečně očekávaný souboj se Sportovním gymnáziem Dašická Pardubice. Nejsilnější hráč turnaje Jan Macháň (2122), mistryně republiky do 16 let Kateřina Vlčková, velmi solidní Filip Liduch, jen na poslední by to přes Kroupu mohlo jít. Jenže matematika je jasná a krutá: jedině výhra 4:0 by nás ještě posunula na postupové druhé místo. Jdeme do toho s pocitem, že není co ztratit.

Partie dlouho vypadají vyrovnaně, žádná jednobrankovka se nekoná. Většina ostatních už dohrála, jen na našich stolech ještě sedí všech osm hráčů. Vítek vyhrává, soupeře rozebral a matí na g2. Petr proniká věžema na druhou řadu, drží soupeřku za slabého pf2, má figuru, hotovo. Jenda vymýšlí v téměř rovné jednoduché pozici jemnosti a v koncovce V+S x V+J soupeři bere figuru, vedeme 3:0! O všem tak rozhoduje Láďa proti Liduchovi. V sicilce bílými obětoval figuru za dva pěšce tuším na g5 a hledá útok. Problém je, že nedokáže přesunout do boje další figury, v závěru však bude rozhodovat spíš vůle. V koncovce V x V+J, kde má za figuru aspoň nějakého pěšce, odmítá remízu a konsternovaný soupeř málem přestává hrát, na hodinách je snad 20 vteřin proti 30, blicá se … a Láďa přehlíží šach, s přidanýma dvěma minutama už by soupeř neměl problém pár tahů udělat. Zázrak se nekonal, o postup jsme ovšem přišli už dřív. 3:1, hořká výhra.

Celý turnaj prostě vyšel jaksi na levačku. Místo očekávaného přetahování ve trojici týmů o každý půlbodík skóre jsme od za čátku ztráceli, nevyužili několik šancí se chytit, měli problémy s kvalitně hrajícími týmy, které měly být slabší, šance v závěru byla spíš nečekanou možností.

„Pozitivem“ je, že kromě Tomáše (4/4 v roli náhradníka) si slabší chvilku vybral každý, takže nikdo nemůže nikomu nic vyčítat. Chyběly dva bodíky skóre, na deskách jsme je měli několikrát.

Výsledky jednotlivců často klamou nízkými průměry, v turnaji byli i hráči bez VT, jejichž výkonnost odhaduju tak na 2.VT (Konopka, Jakoubek, Peich …).

Jan Mareš (3/6) to měl těžké, s výjimkou Katky Šmajzrové neměl žádného oddechového soupeře. Hrací tempo bez bonifikace je pro něj zhouba. Ty tři nuly vůbec nemusely být. Reputaci si částečně napravil výhrou nad Macháněm.

Petr Jániš (5/7) se musel potýkat hned pětkrát s černými figurami, přesto týmu spolehlivě přinášel body, velká škoda výpadku s Konopkou.

Láďa Kubišta (3,5/6) se snažil o aktivní hru, ale opakovaně s výpadky, neúspěch s Jačiskem ho poznamenal i do posledního kola, nejistý projev.

Vít Kapoun (3/5) dvakrát dostal s Lanškrounem, vzadu se prostě body dělat musí.

Tomáš Kodytek (4/4) sbíral body proti slabším hráčům spolehlivě, nedostal pořádnou možnost taky něco zkazit ;-).

Píšu tu kriticky, protože jsme byli první nasazení a zklamání z nepostupu je velké. Jinak je však jasné, že jsme hráli s jasně nadpoloviční úspěšností (18,5/28, 4 vítězství, 2 remízy, 1 prohra) a zasloužené 3. místo v kraji mezi patnácti týmy je výsledek, který by mnozí jiní brali všema deseti.

Celkově tedy zasloužené vítězství a postup Lanškrouna, druhé místo a postup Gymnázia Dašická, slušná kvalita dvou dalších pardubických středních škol a solidní umístění SŠ OŘS Žamberk, Poličky a Hlinska. Zaujalo mě, kolik dávno neaktivních hráčů se tu objevilo a hrálo solidní šachy bez zjevných hrubek.

A naše béčko? Tady jsme neměli žádné ambice, prostě jsme si jeli zahrát, s Petrem Johnem by to bylo dokonalé, ale i tak jsme postavili celé jedno další družstvo, které rozhodně nepropadlo. Všichni hráli šachy, na které se dalo koukat, a docela jim to i neslo body, odstup od našeho áčka v průběhu turnaje nebyl až tak velký. 3 výhry, 1 remíza, 3 prohry, 14,5/28 je vlastně nadprůměrný výsledek, byť ovlivněný kontumačním výsledkem 4:0 (lichý počet týmů). 9. místo znamená, že za sebou ještě šest družstev nechali a byli nejlepší z přítomných B týmů!

Kateřina Šmajzrová (1,5/6) hájila první desku s rozvahou, nebyly to žádné jednobrankovky, zahrála si silný turnaj (Stodola, Mareš, Pospíšil …), několikrát nebyla daleko od úspěchu.

Jiří John (1/6) narážel na druhé desce na poměrně silné soupeře, na které jeho výkon nestačil, vždyť už několik let vůbec nehraje, ale kdyby hrál víc vzadu, body by přišly, nebyly to špatný šachy.

Jan Kašpar (4/6) o sobě dal vědět hned na začátku vítězstvím nad Monikou Ryšavou (1363) a pak přidal další body, většinou v koncovkách s věžemi a nějakou tou lehkou figurou, věže má hezky aktivní.

Jan Václavek (4/6) většinou počítal jednoduché zápletky lehkých figur, kde většinou získal víc materiálu než soupeři. Druhý z tahounů družstva.

Hráčům B týmu připomínám, že nikdy není pozdě znovunastartovat svou závodní kariéru, lidi pořád berem ;-).

Výsledky na chess-results. Reportáže už napsaly Polabiny a Hlinsko.

Gympl na postup nedosáhl, Přijel Ježíšek