Liberecký deník 4. kolo

22. 7. 2013 Pavel Holásek Turnaje, 1

Dopoledne proběhlo ve znamení botanických výzkumů – totiž prohlédli jsme si botanickou zahradu a tři hodiny nám málem nestačily, sledujte fotogalerii 😉

Po obědě jsme konečně stihli nějaké rozbory, skočili do centra na nákup a zasedli ke čtvrtému kolu. Holky měly proti hráčům bez VT šanci na body, z kluků měl mít hratelnějšího soupeře Vojta, já jsem měl protihráče zcela rovnocenného.

Verunka se dočkala prvního bodu! Ve hře čtyř jezdců došlo před oběma králi k tradičnímu rozbití pěšcové struktury (gxf3, resp. gxf6), poté co bílý odmítl zaútočit po géčku, mohla to udělat Verunka, vzala to komplikovaněji po opačném křídle, ale soupeř (domácí Bulíř, který prý ani nechodí do kroužku) spolupracoval.

Jako druhý dohrál Vojta. Jeho soupeřem byl asi padesátiletý Jaroslav Hort (1416). Už začátek byl zajímavý, sám jsem byl svědkem, jak při začátku kola hráč pádil z místnosti se zvonícím mobilem doprovázen všeobecným veselím. To jsem ještě nevěděl, že jde právě o Vojtova soupeře a že partie už začala … Každopádně Vojta nereklamoval a rozhodčí tam zrovna nebyl. Zajímavé pak bylo i hospodaření s časem, už dlouho jsem neviděl, aby měl Vojta výrazně horší čas; tentokrát blical soupeř … Sicilská (Paulsen) slibovala Vojtovi jako bílému útok na krále (předsunutý bod e5),

ale nedotáhl ho a soupeř využil diagonálu a8-h1 k protiútoku.

Pomalu a trpělivě hrála Natka. Proti Janu Hortovi (bez VT) měla bílé a oba hráči se projevovali nechuť měnit pěšce, takže vznikla pozice dosti přehuštěná:

Po otevření hry se pak pustila do zápletky, která skončila ztrátou věže, škoda.

Já jsem hrál černými s Buchcarem (2086). Na výstavbu e3, d3, c4 jsem reagoval svou výstavbou královské indické v útoku, vlastně v obraně, protože s tempem méně. Soupeř hrál rychle a přímočaře, zatímco já přemýšlel a hledal zbytečné komplikace, takže jsem pak byl ještě rád za zjednodušení. Bohužel zrovna, když jsem nabyl dojmu, že vyrovnávám hru, přehlédl jsem banální Sxa6 (teda viděl jsem to, hned jak jsem táhl):

Neviděl jsem ani možnou protihru Ve8-d8-d2 a i koncovku jsem hrál trochu nejistě, takže první prohra a odchod z onlinu zase dozadu 🙁

Hrdinou dne se tak stal Vítek. Měl nelehkého soupeře v novoborském Jiřím Liškovi starším (1669). Ve skandinávské se bílýma nikam nehnal, ale pak mu soupeř umožnil posadit střelce na d6, takže černý král trpěl bez rochády:

Soupeře pak mačkal, ale nenašel zvedák, kterým by útok dokončil:

Mělo přijít 27. Vxd5!! Vítek vyměnil dámy (27. Dxf7+?), koncovku s volňákem na dámském křídle hrál ale velmi pěkně, vyhnul se všem léčkám a po pěti hodinách hry (!) triumfoval: