Na krev
ŠK Ústí nad Orlicí A – ŠK 1921 Zábřeh 4:4
Další z existenčních utkání o šest bodů. Sestava ještě jakžtakž kompaktní, i když zprávy o tom, že sněžný muž Michal sešel z hor, se nepotvrdily, a k tomu onemocněl bodový tahoun Martin Poslušný. Jinak to ale docela vypadalo jako sestava A týmu, na to málem nejsme zvyklí.
Zábřežské šachy moc neznáme, i když je Olomoucký kraj po trati kousek, k šachovým kontaktům příliš často nedochází. Určitě je to zajímavé zpestření a nezlobili bychom se, kdybychom si za rok zahráli ligu se Zábřehem znovu.
Naivně jsem přišel deset minut před začátkem utkání, počkal pár minut, až se otevřou dveře, nahoře jsme to asi ve třech postavili, pak se pomalu začali trousit další domácí a nakonec dorazili i hosté.
Hosté vůbec nic nepodcenili a poprvé v sezóně nastoupili zcela v základu. Na většině šachovnic tak byli mírnými favority.
Bohužel dost rychle prohrál Vašek, mnozí byli v té době ještě v zahájení. 0:1
Jinak to ale vypadalo slušně, nikde jsme nestáli hůř a mnohde nadějně. U Jardy se objevila půlka až v koncovce a trochu škoda, věřil jsem, že tam někde výhoda bude. Jenda vzápětí remis asi korektní, málo možností hrát, málo času. 1:2
Svou výhodu pak vystupňoval k výhře Honza. 2:2
Vypadalo to nadějně, protože zbylé čtyři partie byly ve znamení naší aktivity. Dopředu jsme se tlačili všichni, Martin, já i Petr. A Lukáš soupeři téměř chytal dámu.
Pak jsem se nadlouho ponořil do spletitostí vlastní partie a po kontrole to vypadalo takto: Martin bojuje jako lev v nadějné koncovce. Já mám věžovku, kterou bych neměl prohrát, ale hrozí mi, že budu dlouho trpět. Petr manévruje a utahuje šrouby. Lukáš je bez kvality, ale má za ni tři pěšce a na výhru bude hrát spíš on.
Lukáš pak skutečně vyhrál, po další době Martin remizoval. 3,5:2,5
Už se hrálo ve druhých kisnách, vidím to se sebou zle, ale jiskérka naděje žije. Přichází zpráva, že Petr remizoval a že za stavu 4:3 pro nás můj soupeř musí. Moje koncovka se ale začíná jevit remízově, že bych byl hrdina nakonec? Ne, po devadesátém tahu definitivně kazím a sklesle se zvedám od šachovnice, jsem ňouma nakonec – ale překvapení, Petr neremizoval, ještě hraje a za stavu 3,5:3,5 má v koncovce dva pěšce navíc, že by přece jen?
Nakonec ne, drobnou taktikou o jednoho volňáka přichází a dál to už nezkouší, i když to možná šlo. Petr remízuje jako poslední. 4:4
Martin Šmajzr (2218) – Pavel Strašil (2105)
Zavřená sicilská s tradiční hrou bílého na královském, černého na dámském křídle. Dámské křídlo se pak téměř kompletně vyčistilo, na královském byl Martin ne úplně rychlý, ale postupně se přece jen natlačil dopředu. Po kontrole se hrála koncovka s různopoláky, jezdcem a věží na každé straně. Ta černá byla trochu zaběhlá někde na h2-h3, ale zase ji tam bílé figury musely držet, takže nemohly dopředu. Na déčku měl Martin volňáka, ale nebylo jak ho prosazovat, pokusy o získání větší převahy byly marné. 1/2
Jiří Zapletal (2140) – Václav Grundman (1944)
Proti anglické dal Vašek e5 a f5, soupeř reagoval tahem d4, to jsem nikdy neviděl. Po zahájení vznikla pozice, kde se bílý soutředil na slabého pd6, Vašek ho chránil rukama nohama, ale už kolem dvacátého tahu doplatil na nějakou taktiku. 1:0
Pavel Holásek (2009) – Vladimír Sohr (2085)
Chtěl jsem původně hrát nějakou královskou indickou v útoku, ale po soupeřových tazích jsem volil jinou výstavbu: nejdřív s d4 (asi jako Panovův útok s opačnýma barvama), kdy měl soupeř pěšce c4+d5, takže ten na d5 byl slabý, a pak do toho e4 se snahou otevřít pozici na krále v centru. Vznikla z toho pozice, kde jsem měl na déčku izoláka, jenže on to byl vlastně volňák a na dámském křídle měl soupeř pěšce, na které se dalo útočit. Kolem pětadvacátého tahu jsem si nějak nepohlídal čas, z deseti minut proti deseti jsem byl najednou na minutě a místo hry na výhru jsem zoufale čelil hrozbám. Kdybych byl býval tam někde zatáhl za záchrannou brzdu, remíza musela být snadno dosažitelná – jenže jsem nechtěl pozici předčasně zplošťovat. Věžovka dva proti třem na jednom křídle by se prohrát nemusela, ale pokračoval jsem v chybičkách a dostal se až do koncovky V x V+2p. Ti pěšci ale byli na f a h sloupci a remíza nebyla nereálná, soupeř mi pak dokonce háčko dal … a pak jsem to zazdil definitivně :-(. 0:1
Karel Opravil (2091) – Jan Mareš (1962)
Ponziani je zahájení řídké, ale Jenda vypadal připraven. Dost neobvyklá pozice se zjednodušila, Jenda měl v pozici se čtyřmi věžemi a střelcem proti jezdci míň prostoru, ale zase soupeře držel za opožděného pe4. Strávili dost času hledáním jemností a pak to zapůlili. 1/2
Lukáš Hurt (2103) – Oleg Urbášek (2060)
Tak to byla partie zcela psychedelická. Sicilská s časným f4 a Sb5, zdálo se mi, že to Lukáš s návratem Se2 zahrál měkce … ale pak z toho vznikla pozice, kde měl černý ještě v zahájení izolovaného dvojpěšce d5, d4. To mu docela znemožňovalo pořádnou aktivitu, Lukášovi stačilo se přirozeně vyvíjet. Pak dokonce černému hrozilo chycení dámy, která se zaběhla někam na g4, a ve snaze najít východisko černý ztratil skoro všechen čas, takže Lukáš měl asi hodinu a čtvrt proti pěti minutám. Zamyslel se nadlouho, co si v pozici vybrat … a myslel tak dlouho, že soupeře s časem dohnal!! Po kontrole jsem pak s překvapením viděl, že má o kvalitu méně (S+J x V+J), ale postupně za ni byli až tři pěšci, někteří z nich mohli šlapat, protihra nebyla účinná – nakonec důležité vítězství! 1:0
Jaromír Doležel (2042) – Jaroslav Volf (2067)
Jarda ve svém živlu, „jeho“ Nimcovičova sicilská, dámy pryč, bílý izolák na d4, hezky zablokovat, vzít pod tlak střelcem z g7, věžky na sloupce, prostě aktivita na straně černého. Pak už z toho byla jen pozice s jedním párem věží a černopoláky, blokovaní pěšci d4xd5, tedy černý střelec lepší – ale jen remis. 1/2
Petr Mareš (1963) – Petr Stratil (2101)
Proti boudě černý reagoval strnulou výstavbou e5-d6-c5. Petr postupně obsazoval terén, kůň na d5, později po výměně tam stál pěšec, který černého tísnil. Kolem kontroly prolezla do černé pozice dáma a černý horkotěžko držel své slabiny. Petr tam prý někde ztratil důležité tempo a koncovka měla tak remízové tendence, že ji někdo v sále nahlas prohlašoval za remízu. Prý si ji taky střídavě nabízeli a odmítali. Už ve druhé kisně pak svitla naděje, když měl Petr koncovku J+3p x S+p, ale výhodu vypustil. 1/2
Aleš Krmela (2054) – Jan Švub (1933)
Anglická. Bílý se nemazal s nějakým vývinem a hned spustil pěšcový nástup na dámském křídle (b4-b5, a4 apod.). Honza to ustál, nastavěl pozici v centru (d5, e5, f5) a pak začal s otevíráním hry, což mu vyneslo aktivní figury, pěšce na d3, pak i kvalitu a rychlou a potřebnou výhru. 0:1
No, celkově opravdu drama do posledních minut, s chybami z únavy, ale ty k takovému boji patří. Blíž k bodům jsme měli my, totálně jsem to zazdil já, dalších pár výhodných pozic skončilo jen půlkou.
Přihlíželo téměř kompletní béčko, dole ve výčepu bylo co rozebírat, pokud tedy někdo zrovna nehrál.
Získali jsme aspoň bod, jakou bude mít cenu, se teprve ukáže. Z konkurentů prohrály Polabiny, nekompletní Jičín (naopak Žďár je díky výhře nad ním ještě ve hře) a AKIS. Polička B je asi jasná. Na opačném pólu odskočil Hradec Poličce, ale to nás zas tak netrápí.
Jsme kousek nad sestupem, ale je tam husto, zbývají tři kola a los máme pořád výborný (celý předek odehraný).
Další kolo bude až za tři týdny, pojedeme do Jičína, tam to neznáme. Že půjde zase jednou pro změnu o všechno, nemusím ani připomínat.
Jedním autem do Hlinska V sobotu družstva ve Svitavách
19 thoughts on “Na krev”
Napsat komentář
Šachový klub podporují:
Pokynova reportáž na OD: http://orlicky.denik.cz/ostatni_region/bojuji-na-obou-polech-nadejne-20150226.html
Honza udělal z Orlického Ústecký deník. 😛 😀 Dovolím si nesouhlasit, že Polička B byla při utkání 7. kola beznadějně poslední, když měla stejně bodů jako 11. Žďár a o výhru méně než 10. Jičín B. 🙂 Ve stejném tónu by se dalo napsat, že Ústí nemá po 8.kole šanci hrát o klidný střed tabulky – možná začnu pracovat pro Deník. 🙂
Zdar, Davide, nemyslel jsem to ve zlém – obrovský úspěch je už to, že máte v lize dva mančafty – o tom se Ústí ani nesní.
To „beznadějně poslední“ jsem myslel s ohledem na aktuální tabulku a mj. i skóre.
Taky jsem ale napsal, že na tři sestupová místa teoreticky až sedm adeptů (mj. i Ústí), takže nemám pocit, že by text byl nějak zaujatý…
Však v pohodě. Rád čtu, co píšeš. Ale tentokrát mi to přišlo trochu víc subjektivní, spíš jako článek pro web. A to tvrzení o tabulkové situaci v 7. kole nebylo pravdivé, a proto jsem se ozval. Na konci sezóny tomu tak být může, ale to je věc jiná a celkem i očekávaná. 🙂
Abych můj názor podpořil, tak mi tam chybí třeba i zmínka o „bedně“ a posledních výhrách Mýta. Zvlášť, když Mýto ústeckému áčku výhrou nad AKISem prakticky dost pomohlo a taky ho „namočilo“! 🙂
Nevím, jak to máš, ale asi už ani nestíháš být externím redaktorem, tak to byl zřejmě spíš vlastní příspěvek. Já jsem strašně rád za p. Radka Halvu, který každý týden píše ve Svitavském deníku o okresních týmech působících od 2. ligy po KS. Málokterý novinář nešachista umí tak dobře pracovat se šachovými zdroji!
Je pravda, že Pokyn výrazně víc informuje o Ústí než třeba o Mýtu, ale je to i tím, že pro to má podklady – kdyby někdo z Mýta sepsal základní věci pro článek, jistě by se s Honzou na publikaci mohl domluvit. Teda myslím.
Davide, už jen stručně – plně souhlasím s tím, že bych se měl věnovat i Mýtu – ale ono fakt není kdy, v noc¨vinách už delší dobu nejsem a můj týdenní kalendář je slušně řečeno natřískaný. To i vůči domovskému Ústí jsem v poslední době hřešil, nestíhal o něm psát.
Takže to poslední, co se objevilo v novinách, je rychlovka o polední pauze, kdy jsem tu půlhodinku našel.
Na konci sezony se asi pokusím o nějakou větší rekapitulaci.
Radka Halvu si z působení v Deníku pamatuji, to je zkušenej mazák a dobrej lokální sporťák.
myslím že situace je v celku jasná – o postupu se teoeticky rozhodne mezi prvním a druhým. a od 5 níže se hraje o udržení
Tak jsem zadával partie a bohužel jsme to docela zazdili.
U mě to bylo hrané slušně za obě strany, ta koncovka vyhrát nešla.
U Vaška byl prohrávající tah až 16. … Se7, místo toho zahrát Vad8, tak by sice přišel o pěšce d6, dost by se to ale zredukovalo a byla by slušná šance to udržet.
Pavel prošel kolem remízy hodněkrát, rozhodující bylo kupodivu až 82. Vb3+, místo toho zahrát Kh4, tak to pořád ještě byla remíza.
U Petra to bylo vyhrané dřív, to i po partii ukazoval, pak to byla tupá remíza až do 70. …. Jf6, pak to bylo vyhrané na hodně způsobů, ale na půlminutě po 6 hodinách se to hraje těžko.
Na 7.š. to nebyla jen tupá remíza, ale přímo hotová a jasná, protože se již po čtvrté opakovala pozice.
Opakovanou pozici ovšem musí reklamovat jeden z protagonistů partie, ne? Pokud hráli pánové v permanentní časovce, těžko se jim divit, že neviděli jednou za čas identické pozice (pochybuji, že by opakování nastalo rychle po sobě).
Reportáž hostí: http://ssok.chess.cz/zprava.php?id=1085
Pokyny před utkáním byly stejné jako před Lípou. Kdo chce dát rychlou remízu tak může. Ale musí to být z kraje utkání, aby pak bylo jasné kolik bodů potřebujeme. Proč nutit hrát hráče, kteří se necítí?
To měla být odpověď Pokynovi dole!
Věčná škoda… tvoji pozici jsem odhadoval jako jasnou remis (docela by mě zajímalo, jak černý ty 3+2 se zdvojeným efkem zesiloval).
Petr to bílými tlačil sympaticky vpřed – jenže na půlminutě to muselo být psycho, těžko mu nevýhru vyčítat.
Hurťákovu partii jsem vůbec nechápal, po výměně posledního pika na královském jsem si ale myslel, že by to bílý prohrát neměl (pokud nevycházelo Jg2 s odebráním floka d3) – taky se kouknu na partii, jak to nakonec uvařil.
U Jardy jsem věřil, že miniplus přetaví, jindy bývá v takových pozicích přísný, Jenda měl, přišlo mi, takové mikroplus na lepší remízu – černými super výkon za mančaft.
Super, že se herně a výsledkově zvedl Honza Švub, od předsedy bych čekal bod, ale nemůže vyhrávat pořád 😀
Jen Vašek se zjevně trápí, na rychlé f5+e5 je naopak d4 nejlepší reakcí, co si tak pamatuju – místo braní jde snad přetah e4, ale to už bych kecal. Bílému stačily normální vývinové tahy, c5 s okamžitým rozpadem černé pozice bylo očividné, žádná složitá taktika.
Soupeř to ani nezesiloval, já nejdřív závazně šlápl pikem na h5 a později ho pustil věžkou na f3 :-(.
V partii Holásek – Sohr už vyhrávalo za černé 36.- c3, jen jsem to jaksi v tom čase nedopočítal. Soupeři se omlouvám, vzhledem ke stavu v zápase jsem byl nucen hrát dále, byla to remisová koncovka. Za rozhodlého stavu bych to samozřejmě dal za remis.
Ale myslím, že to byla zasloužená zápasová remis, pokud beru pozice na šachovnicích a odmyslím si kotrmelce, které tam proběhli.
Není za co se omlouvat, já bych to černýma hrál.
Hmm, tak to je škoda. Výhra asi byla na talíři. V případě vaší výhry by se to pěkně vyrovnalo. A ani Zábřeh by neměl nic jistého. Nezbývá než povolat Yettiho a Martin Poslušný se snad taky za 3 týdny uzdraví!
My jsme dneska zopakovali výsledek s Lípou – 6 remíz a 2 výhry. Takhle se mi to jako kapitánovi líbí nejvíc, když nikdo neprohraje! 🙂
A já myslel, že nemáš rád remízky 😀 Tomáš Trhal měl pozici jak víno a nějak ho opustila bojovnost 😉