Šachový klub Ústí nad Orlicí

V Lanškrouně v poli poražených

Lanškrounská věž, 19.6.2010

Tradiční tečka za sezónou mládeže tentokrát přivítala ve třech kategoriích 50 hráčů, opět nejen z regionu, ale i mládež pana Ambrože z Prahy nebo třeba hráče z Rychnova či Boskovic. Konfrontace s neznámými soupeři byla určitě užitečná, byť ne moc lichotivá.

Nás tam odjelo osm. Je to moc nebo málo? Na konci sezóny to jde … ale když dáme do závorky tři juniory a tři Holásky, moc dalších členů kroužku už se nezúčastnilo, škoda.

Jako vždy poslední dobou  se hrálo v příjemných prostorách Dělnického domu, jako vždy tam někteří hráli víc fotbal v tělocvičně než šachy, jako vždy skončily desítky brzo, kdežto na osmnáctky se čekalo hluboko do odpoledne.

Turnaj do 18 let

Velice kvalitní turnaj! Průměrné ELO účastníků 1714 hovoří jasně. “Přespolní” hráči znamenali jasné obohacení a svou kvalitu ukázali dostatečně. Jediným regionálním zástupcem mezi vítězi byl David Výprachtický, ani on ale neobhájil loňské prvenství. Vyhrál rychnovský Macháň s báječnou performancí 2207!

Naši nehráli na pohled špatně, ale body to neslo jenom občas. Seřadili se nakonec mezi 7. a 9. místem. Jenda Mareš se proti nasazení malinko propadl, Petr Jániš zůstal na svém, Láďa Kubišta dokonce povylezl o dva stupínky výš.

Jan Mareš hrál podle vlastních slov aktivněji než jindy a už to radši neudělá 🙂 Určitě měl na šachovnici víc bodů, chtělo to dotáhnout pár nadějných pozic a dát si pozor na ubývající čas. Ve druhém a třetím kole ztratil s pražskými hráči, byť obě partie byly zajímavé a mohly dopadnout i opačně. S Gábinou Sabolovou nerealizoval převahu kvality. V posledním kole poskočil na první desku proti budoucímu vítězi a po dlouhém boji prohrál věžovku na počátku minimálně vyrovnanou. Takže “jen” 3/7 a 7. místo ze 12.

Láďa Kubišta se potřeboval zvednout po čtvrtečním výprasku v bleskáči. V prvních dvou kolech mu to silní soupeři nedovolili, v dalších si ale Nečas s Duškem “dali říct” a v předposledním kole Láďa pěkně porazil i favorizovaného Michala Marka. Los posledního kola bohužel znamenal druhou šachovnici a nekompromisního Davida Výprachtického. Láďa se pouští do aktivního boje, jeho taktika má však občas  díru. 3/7 a 8. místo jsou pořád “nad plán”.

Petr Jániš dopadl z našich nejhůř, ale dlouho to tak nevypadalo. Pouštěl se do vynalézavých ostrých plánů a v jednu chvíli měl 2,5/4. Poslední tři kola ale body nepřinesla, takže jen 2,5/7 a 9. místo.

Turnaj do 14 let

I tady zanechali hráči Bohemians dobrý dojem, ale šachisté Poličky a Lanškrouna si přední místa udrželi.

Naši dva hráči měli opačné cíle, Petr John byl nasazená trojka, Vítek Holásek patřil k nejmladším účastníkům.

Petr John zaváhal už na startu, když prostorovou převahu s Vaculíkem převedl jen do remízové koncovky. Pozoruhodná byla jeho partie druhého kola s nejmladší účastnicí kategorie Lucií Ambrožovou (věkem patřila jasně do desítek). Petr získal kvalitu a pěšce a v poklidu směřoval k výhře; jenže tak v poklidu, že po banální vidli ztratil dámu. Pak začal bojovat jako lev, ale pozice byla stále prohraná. Vznikla pozice s bílou dámou a černým dvojpěšcem na sloupci h, kde díky druhému pěšci nebyla obvyklá patová záchrana. Bílá ale hrála poněkud bezradně, vteřiny ubývaly. Pár vteřin před pádem jejího praporu si Petr mohl dokonce postavit dámu, dámy by se vyměnily a skončilo by to remízou. Dámu si nepostavil a bílá mohla buď dát dámu za pěšce (ale to jí bylo líto?!) nebo i reklamovat neusilování o výhru. Neudělala však ani jedno, černý vyhrál. Nečekaně a nezaslouženě.

Třetí kolo zlepšení nepřineslo, Petr nestačil na domácího Havelku. Pak už zabral a nasbíral tři body, vypadalo to na medaili, ale partii posledního kola s vítězným Pospíšilem Petr prohrál, 4,5/7, 6. místo.

Vít Holásek měl zpočátku nepříjemný los, v prvních čtyřech partiích hrál se třemi hráči první pětice závěrečného pořadí. V pátém kole ztratil šanci na lepší výsledek, s Annou Dolákovou nestačila ani figura, ani koncovka se dvěma pěšci navíc, do dámy prošel pěšák soupeřky. Závěrečné dvě výhry znamenaly ještě slušné umístění: 3/7 a 13. místo. Nakonec, být pouhá dvě místa za Havelkou se mu tak často nepodaří 😉

Turnaj do 10 let

Tady byla nadvláda “cizinců” asi nejvýraznější. Nikdo z místních s nimi krok neudržel. Zlepšení ukázali někteří hráči druhého sledu, např. Ondřej Švanda a Pešek.

Vojta Holásek tu měl bojovat o čelo, holky patřily k nejmladším, ale ne nejméně zkušeným, mohly překvapit.

Vojtěch Holásek ovšem sehrál jeden ze svých nejhorších turnajů. Předváděl vrchol naivity – prvoplánové hrozby, nepřipravené akce, hrubky. Už v prvním kole byl totálně prohraný s Adamem Švandou, byť šťastně matil na první řadě. Ve druhém kole vletěl do varianty budoucímu vítězi Staňkovi, jehož teoretická příprava se tu v kraji nevidí. Ve třetím kole prohrával s Kačkou Dudlovou snad o tři figury. Partii ještě převedl do totálně remízové pěšcovky …  a tu vyhrál neznámo jak. Ve čtvrtém podlehl Voříškovi z ŠK Leonardo dřív, než jsem se přišel podívat. V pátém vedl nad Jakubem Sekyrou nejmíň o figuru, ale přehlídl dvoutažec. V šestém narazil na smůlu na Kupsu, kterému to taky zrovna moc nešlo – a nekorektní oběť dámy nebyla cestou k výhře. Až partie posledního kola ušla. Pouze 3/7 a 11. místo je jasným propadákem.

Kateřina Dudlová dlouho předváděla festival zmařených šancí, nejvýrazněji právě proti Vojtovi. A když v pátém kole nepokryla šustrmat, vypadalo to zle. V posledních dvou kolech ale porazila obě své dívčí konkurentky, takže skončily ve stejném pořadí jako na přeboru kraje do 8 let. 3/7, 13. místo a 1. místo mezi dívkami do 10 let je naším nejlepším výsledkem na turnaji.

Veronika Holásková měla s realizací dosažené výhody ještě větší problémy než Kačka. Dvakrát během turnaje nedala po pěkném útoku jednotahový mat a obě partie ještě prohrála. 1/7 a předposlední 15. místo už je zklamáním. I když je pořád 3. mezi dívkami do 10 let :-).

Výsledky všech tří turnajů najdete na chess-results: 18, 14, 10.

Závěrem dvě bojovné ukázky našich nejstarších:

Petr Jániš (1629) – Josef Krátký (Lanškroun, 1740):

Bílý přehlédl kvalitu (navíc za špatného francouzského střelce) a stojí na prohru. Černý si ale všechno zkomplikuje: 1. … h6? 2. Sxh6! Nabídnuté šance se neodmítají! 2. … gxh6?! Já bych se teda bál. 3. Dxh6 Dd7 4. Jg5 Jc8

Černý má celou věž za několik pěšců (záleží na tom, kolik jich ještě bílý pobere), jeho dámské křídlo je však v ofsajdu, takže bílý dočasně vede o koně. Mat asi nedá; je otázka, zda se spokojit s věčňákem, nebo hledat koncovku, kde by bílí pěšci černou věž více než vyvážili. Jednoznačná cesta není vidět, každopádně černý musí počítat víc a bude ztrácet čas. 5. Dg6+ Dg7 6. Dxe6+?! (6. De8+!) Kf8 7. Dxf5+ Ke8 (zbývající čas: 4.36) 8. Je6 (11.28) Df7 9. Dh3 Vxb3 10. cxb3 cxd4 11. cxd4 Jb6 12. Jc5 Dg6 (1.57) 13. g3 Ke7 14. Dh4+ Kf7 15. e6+ Ke8?! (Kg8) 16. Dh8+ Ke7 17. De5 Vc8 (1.11)

Oba soupeři hráli pozici dost dobře a stále není jasno, kdo to vlastně hraje na výhru. Paradoxně nemůže bílý moc šlapat pěšákama, protože by si odkryl krále, černý zase nemůže rozehrát své figury, ty se musí pasivně bránit. Dalo se zkoušet, zda černý se zbývající minutou nezazmatkuje, ale remíza je vrabec v hrsti. 1/2

Hned vedle se ve stejnou dobu hrála partie Jan Mareš (1783) – Jan Franěk (Bohemians, 1729):

Plán bílého je jasný: útok na královském křídle. Otázka je, zda je útočný potenciál dostatečný. 1. Vf3 d5 2. Jh5 Dd6 3. f6? Ukvapenost. Ale ani po 3. Vg3 g6 není nic vidět, černý se drží. 3. … g6 4. Dd2 Kh7

5. Vh3??! Bílý cítí krev. Nutné však bylo pokorné 5. Jg3. 5. … gxh5 6. exd5?! cxd5?! Tuto vložku jsem nepochopil. 7. Vxh5 Dxf6 8. Vf1 Dg6 9. Vh3 Vg8? Po 9. … f5 se mohl jít bílý klouzat.

10. Vxf7+! Vida, vida! 10. … Vg7 11. V7f3 Dg5 I když teď se může jít klouzat taky. Po několika tazích bílý vzdal. Není všechno zlato, co se třpytí. 0:1

Ale lépe hrát agresivně než bezduše. Pouhé popotahování se do ukázek nedostane. Jen obětujte, obětujte! 😉

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *