Nejdřív maso, potom půst

12. 2. 2017 Pavel Holásek Áčko, 2

ŠK Ústí nad Orlicí A – TJ Žďár nad Sázavou 4:4

Existenční záchranářské utkání. Lukáš přijel dřív, takže mohla proběhnout sobotní příprava, tentokrát u Malinů, naši trojici (Lukáš – Kuba – já) doplnil ještě Péťa Jániš; ukázalo se tam hlavně, co všechno jsme schopní nevidět. Odcházeli jsme do noci s tím, že v neděli musí být líp … Lukáš optimisticky odhadoval 5:3 pro nás.

Oba týmy v základu, jde o hodně. Papírovou výhodu jsme měli někde my, někde oni, ale v zásadě vyrovnaný duel.

Po hodině a půl přichází na obhlídku Pokyn s ratolestí, na dotaz jen krčím rameny: nejasno. Opatrný, ale úporný duel se snahou neudělat chybu, ale taky hledat v pozici šance.

Prvním výsledkem je remíza, postaral se o ni černými Kuba. Svého soupeře Celého znal, dostal pozici ze včerejší přípravy, ke čtrnácti připraveným tahům přidal dva svoje a přesunul se za zástěnu ke stolu pro analýzy. Druhou půlku dodal Martin Poslušný proti Svobodovi. Bílými hrál na Nimcovičovu indickou Saemische (4. a3), soupeř předvedl typický postup proti c dvojpěšci (Jc6-a5, Sa6), Martin to jakžtakž vykryl a vypadalo to na horší koncovku, soupeř to ale nehrotil. V té době jsme totiž už šli do vedení zásluhou kapitána a jedničky Martina Šmajzra! Ten měl bílé se silným Večeřou, hráli jakousi nepříliš teoretickou zavřenou sicilku, která se postupně v centru otevřela a i když Martinův král vypadal na první pohled odkrytě, bílé figury krásně hrály a černý hrozby nevykryl, přišel o figuru. 2:1 a naděje tu rozhodně je.

Jak vypadal zbytek: Lukáš černými asi vyrovnal, ale těžko hledat víc, Vašek využívá prostor k nástupu svých bílých figur, já tahám pozici se čtyřmi lehkými figurami, od oka asi rovnou, Jenda bílými odblical patnáct tahů Svěšnikova ze své partie v Hradci, ale v pozici bez dam se nadlouho zamýšlí, Vlasta blokuje soupeřovy pěšce c3+d4 svýma figurama na bílých, to se mi líbí (cf. partii Rubinstein – Salwe, jen opačnými barvami).

Mám práci u vlastní partie, jen se v předsálí ptám, jak na tom jsme, prý nejasně, aspoň dva naši mají kisnu. Zploštit hru do remízy? To by nemuselo stačit …

Drama vrcholí, Vašek možná cosi přehlédl (?), má za  Vašutovu dámu věž, střelce a postouplého pěšáka, víc než půlka nebude, remízuje. Ani Lukáš nenachází cestu k výhodě a s Bukáčkem rozumně remízuje. V těch chvílích se ale pozornost všech upíná na partii, kterou hraje Vlasta s Bílkem. Kisna, šílená pozice (otevřené centrum, figury všude, král v ohrožení), dokonce snad udělal v jednu chvíli nemožný tah … ale na vteřinách toho vidí dost a s kontrolním tahem získává materiál a krátce na to v koncovce vítězí, to byly nervy, borec kola je tu! 4:2

Zbývá už “jen” maličkost, ze dvou koncovek (já a Jenda) udělat aspoň jednu půlku. Koncovky to jsou poměrně nepřehledné, já mám koně proti střelci, Jenda věžovku. Může se tam stát všelicos, ale hosté prostě musejí. Koutkem oka pozoruju, jak se Jenda proti Siebenbürgerovi snaží nakonec marně, ani vzdálený volný pěšák mu nepomohl, soupeř prošel dvěma. Je to na mně, můj soupeř Fišar už je na minutě, ale s koncovkou už je pozdě něco dělat, po více než pěti hodinách hry rozhodující partii prohrávám a ze tří pěkných záchranářských bodů máme jen jeden. 4:4

Analýzy a společenské momenty proběhly nejspíš dřív, než jsem dohrál, zbýváme na tam čtyři na dosti hořké holanďany, ani masopustní speciál jsem si nakonec nedal.

Sestup ještě není úplně jistý, ale to bychom museli ve zbytku soutěže udělat víc než v celém dosavadním průběhu. Rapid a Lanškroun na body těsně nedosáhly, Polabiny B a Polička (právě s Lanškrounem) ano, Polabiny C ani náhodou, na opačném konci tabulky jde Mýto před Lípu.

Vedle nás porazilo céčko v pohodovém zápase Čermnou. Nic jsem neviděl, třeba mají svého dopisovatele?

V úterý je bleskáč. Ve čtvrtek oddílák. V sobotu děcka. V neděli béčko. Někdo by měl mezitím taky chodit do práce.

Malí v sobotu do Polabin Poprvé v základu