Šachový klub Ústí nad Orlicí

V II. lize – držet se a nespadnout

Áčko vítězně – reportáž poněkud přibližná

TJ Jiskra Ústí nad Orlicí A – ŠK Duras BVK Brno – Královo Pole B 4,5:3,5

Poprvé letos doma! Chtělo by to rozvinout rozsáhlou publicistickou činnost – předzápasové prognózy, rozhovory, napínavou reportáž minutu po minutě, pozápasové rozhovory, hodnocení, hodnocení hodnocení … Nic z toho, přátelé, nečekejte; poněkud mě dnes limituje únava a nachlazení, ani ne tak v samotné hře jako spíš ve všem kolem. Takže: nic moc jsem neviděl, něco si vymyslím, můžete to v diskusi uvést na pravou míru.

Velmi stručná prognóza: hrajeme s jedním ze hratelných družstev, loni se nám s nimi celkem dařilo, je třeba urvat, co se dá.

Indisponován jsem zjevně nebyl jen já, ale i paní servírka, kterou nějaký začátek zápasu nijak nevzrušoval a nechala na sebe (a hlavně na klíče!) čekat opravdu dlouho. Díky hostům, kteří nám těch asi deset minut zpoždění laskavě prominuli.

Dvě tradiční opory, Petr Mareš st. a Jarda Volf, dostaly volno, aby mohly pomoct béčku v důležitém utkání s Litomyšlí, po roce se zato vrátil Michal Zeinert a příležitost dostal třebovský Martin Petráž. Když jsme se tak scházeli – exlanškrounský Honza Švub, já původem z Letohradu a třebovská líheň Šmajzr, Šimek, Zeinert, Hurt, Petráž, připadali jsme si jako nějaká cizinecká legie v Premier League; ještě že dorazil Martin Pečinka, to je skutečný (a vzácný) odchovanec ústecké šachové školy.

Soupeř vynechal v minulém zápase s Polabinami druhou a třetí desku, dnes jen třetí. Měl tedy podle ela mírně navrch.

Rozehrál se zápas zajímavý a od oka vyrovnaný, celkem s bohatou figurovou hrou, žádný beton. Někde to vypadalo hůř, někde líp, celkově tak na 4:4. A to je tak všechno, co jsem viděl. 😉 Nejdřív vyhrál Honza Šimek. 1:0  Pak jsem měl časovku, někdy v té době prohráli Švub a Hurťák, vyhrál Petráž, remízoval Zeiny, nevím, v jakém pořadí. 2,5:2,5 Zbyly tři koncovky, remízoval Péča a pak já. 3,5:3,5 Jako správný kapitán dohrával – pokolikáté už! – na první desce Martin Šmajzr … a vítězně! 4,5:3,5

1. Martin Šmajzr (2180) – Petr Skácelík (2206)

V zavřené sicilské Martin brzy nastoupil f4, g4, ale černý dal f7-f5 a držel to. V jednu chvíli to vypadalo na zisk figury – Sd4 neměl ústup – ale manévrem Kh8-g8 a Sd4-h8 to černý ustál. Partie se dostala do koncovky, kde černý trpěl nedostatkem prostoru (pěšci f5, g6, h7 proti bílým f4, g5, h6, aktivní bílá věž), a nakonec Martin skutečně prošel h pěšcem do dámy. 1:0

2. Martin Blahynka (2098) – Jan Šimek (2206)

Honza černými v Paulsenovi nijak netrpěl, po měkce sehraném zahájení bílého nastoupil g5, h5. Jeho mladý soupeř sice první nápor ustál, ale druhý už ne – sám se těším, až se na to podívám. 0:1

3. Pavel Holásek (2065) – Petr Mlýnek (2122)

Partie hraná z mé strany jen na půl plynu, divnej pocit. První srážku ve „vyvrácení Carokannu“ jsem zvládl dobře – soupeř se uchýlil střelcem z g4 na pasivní d7. Bylo zřejmé, že malá rocháda černého by byla sebevražedná, dal tedy velkou a začaly oboustranné rochádové útoky, kde to chtělo preciznost a propočet. Místo toho jsem to jen tak jakoby aktivně natahal a před kontrolou měl určitě ze hry víc soupeř, necítil jsem se v pozici dobře. Ani jeden jsme se ale k útoku pořádně nedostali a remíza po kontrole byla asi spravedlivá. 0,5:0,5

4. Tomáš Mudra (2171) – Michal Zeinert (2148)

Tady partie směřovala do koncovky celkem brzo, ve věžovce měl Michal centrální dvojici volňáků e4, d5 (bílý převahu na královském křídle f4, g3, h2 proti h7). Hned je ale dal a snažil se získat šance na dámském křídle, zajímavá koncovka skončila remízou. 0,5:0,5

5. Lukáš Hurt (2115) – Martin Tajovský (2175)

Netradiční sicilská s Je2, rychlá výměna dam. Bílý měl navíc pěšce na c5, černý na e4 a za tenhle klín postavil na bílé i další pěšce. Lukáš zaběhl koněm až na c7 a zkoušel prolézt figurama do soupeřova postavení, ale černý všechno vykryl, získal pěšce na b2, ulehčoval si výměnami, dál nevím. 0:1

6. Šimon Macharáček (2186) – Martin Pečinka (2067)

Martin si v Carokannu postavil pozici bez slabin a pak měnil, měnil, až vyměnil. Partie končila ve vyrovnané pěšcovce. 0,5:0,5

7. Jan Švub (1980) – Milan Donnert (2121)

Tohle se bílými nepovedlo, vypadalo to na tradiční pomalé budování pevného středu, ale v bílé pozici se ukázaly díry, černý jezdec z h5 tlačil na g3, střelec z c5 zabraňoval bílému rochovat, dáma z b5 měla pod dohledem b2 i d3. S bílým králem na e2 pak černý otevřel e sloupec. Sice se za to dostala bílá dáma až na g6, ale k útoku nebyly předpoklady. O konec jsem přišel. 0:1

8. Michael Věžník (1830) – Martin Petráž (1992)

Francie s De2, královskoindická pozice opačnými barvami, volný d sloupec. Černý dal h6 a g5, rochnul si nadlouho, bílý měl problém najít účinný plán … důležitou výhru jsem neviděl. 0:1

Tři body tedy zůstaly doma, soupeře jsme přehráli hlavně díky skvělému předku. Ratingově jsme s výjimkou druhé a poslední šachovnice favority nebyli, tohle vítězství se počítá. A vzhledem k úspěchu béčka i céčka lze závěrem s úlevou konstatovat, že dnes jsme byli stoprocentní!

2 thoughts on “Áčko vítězně – reportáž poněkud přibližná

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *