Šachový klub Ústí nad Orlicí

V II. lize – držet se a nespadnout

Znova od nuly

1. kvalifikační turnaj KP mládeže v šachu kat. H+D 10, H+D 12 a 1. kolo Dorostenecké ligy, Polabiny, 12.11.2011

Je to tak, sezóna mládežnických soutěží je opět v plném proudu. Včera se to opět sešlo a sjelo v Pardubicích a bylo „toho“ požehnaně.

Vzpomněl jsem si na ty doby, kdy nebyly ještě turnaje různých kategorií odděleny a kdy se na jednom místě tísnilo i hodně přes sto hráčů. Nárůst je enormní. Porovnejme: vloni ve Svitavách 21 desítek, 26 dvanáctek. Letos v Polabinách 39 desítek, 46 dvanáctek!!! Částečně to lze jistě vysvětlit tím, že domácí využili turnaje v místě a přihlásili do turnaje, koho jen mohli. Není to však jen tím: některé oddíly prostě „jedou“ a další se vynořují z nečinnosti. Velká kvantita a nízká kvalita tak určily ráz turnaje v několika směrech.

Nejvýraznější dopad to asi mělo na dodržování pravidel. Přesto, že domácí rozhodčí doplnila řada nás přespolních trenérů, bylo těch reklamovaných sporných situací příliš a těch nereklamovaných ještě víc. Na nějaké přidávání dvou minut za nemožný tah jsme brzy rezignovali (naštěstí to skoro nikdo nepožadoval), mnoho partií skončilo třemi nemožnými tahy, ale ještě víc bylo takových, kde se vršil jeden nemožný tah na druhý. Bylo to jako nějaká infekce: i hráči, kteří na začátku turnaje hráli jakžtakž podle pravidel, působili později dost zmateně.

Další věcí byla úroveň hry: na většině stolů šlo v obou kategoriích hlavně o to, zda sebrat či nesebrat, nastavit či nenastavit, zmatit či nezmatit. Hrálo se ve zběsilém tempu, ale k tradičnímu napomínání dětí, aby hrály pomalu, téměř nedošlo – byli jsme rádi, že se vůbec hraje a že se to stihne.

A k nepřehlednému průběhu přispělo i to, že někdo na začátku (nebo snad i v průběhu) nastavil nebo přenastavil hodiny tak, že místo 5 s/tah přidávaly hned 20 s! Někteří tak končili a měli na hodinách místo původních 20 minut i 30 či 40 minut!

Jedním z důsledků toho všeho je, že místo přípravy obsahově bohaté reportáže, kde bych publikoval hned několik podařených partií každého našeho hráče, jsem jen taktak stíhal spatřit aspoň fragmenty partií, takže článek bude poněkud ochuzen, o chybějícím materiálu pro krajský časopis nemluvě.

Dokonce jsem několikrát zapochyboval, zda je pro lepší hráče účast na turnaji ještě přínosná nebo už dokonce škodlivá. Z Harrachova jsme se vrátili s tím, že nás čeká těžká dřina, abychom dotáhli aspoň celostátní průměr – a tady najednou naprosté retro, slabé partie, jaké jsme hráli snad před lety, místo pokroku regres. Oceňoval jsem, jak svitavská Lucie Ambrožová i v tom rušném prostředí pomalu využívá všechen čas a její doprovod zapisuje partie k pozdější analýze. Já jsem ani neměl to srdce, abych Vojtovi zakázal proti slabším soupeřům blicat: blicali všichni kolem, v pozicích stejně moc nebylo nad čím přemýšlet … za celý turnaj potkal jen dva silnější soupeře, prostě rekreace, pouťák.

Na druhou stranu uznávám, že to všechno je daň za to, že dostanou možnost začátečníci (i my jsme dva přivezli), že kvantita časem přinese kvalitu prostě proto, že bude z koho vybírat, že začínáme další cyklus toho věčného koloběhu. Bylo příjemné vidět nová jména, potkávat nové rodiče, kteří se zaujatě ptali, co je to to BH. v tabulce. Určitě je lepší mít plnou jídelnu než pár osiřelých podivínů ve skomírající klubovně. No budiž.

Co naši?

Držíme se, přivezli jsme 8 dětí, z toho 6 zkušených borců a 2 nadějné nováčky ;-). K úplné spokojenosti chyběli ještě Martin Paukert, Vítek Falta a Michal Šmajzr.

H+D 12

Vojta Holásek hrál už vloni ve špičce a bude do ní jistě patřit i letos. Rozehrál se se dvěma pětkama, pak narazil na Lucku Ambrožovou a podlehl jí ostudně hned po zahájení, to se silně nepovedlo. Výhrou se hned vrátil dopředu, ale v pátém kole šeredně narazil na domácí překvapení turnaje Jana Chvojku, když ve vyhrané pozici lehkomyslně obětoval a materiál v koncovce chyběl. V tu chvíli jsem byl zlý, takže závěr už proběhl zodpovědněji: 2/2, když Ondřej Cach v posledním kole selhal ještě hůř než předtím Vojta proti Lucce. 5/7 těžko kritizovat, výkon 1269 je snesitelný stejně jako 6. místo, ale jak už jsem psal, velký význam takový turnaj, kde patří jen dva ze sedmi soupeřů ke špičce, nemá. S Chvojkou prohrát neměl.

Veronika Šmajzrová hraje nejsolidnější šachy z našich mladých, má doma dobrou školu, je však vidět deficit vyplývající z její neúčasti na kroužku. Je v jejích silách atakovat finálovou osmičku, partie rozehrává zodpovědně, figurky staví na správná místa, sleduje nějaký plán, jen to má pořád taktické mezírky. 4,5/7, výkon 1181, celkově 13. místo, 2. mezi dívkami, slušný.

Jirka Píše už patří k našim zkušeným hráčům, na partie se rozhodně dá koukat, ale i tady jde ještě o občasná přehlédnutí a ztráty materiálu. Po výhře v prvním kole přišly prohry se dvěma z favoritů a hned i třetí s litomyšlským Tesařem. Pak Jirka dotahoval, ale v posledním kole narazil na Veroniku a vyhrát mohl jen jeden. 3/7, 27. místo, čekal bych o bodík víc.

Vladimír Votava chodí na kroužek jen měsíc a už s námi vyjel na svůj první turnaj. Odehrál svých prvních sedm „ostrých“ partií, ve 2. kole se dočkal premiérové výhry a nasbíral spoustu zkušeností. Tady půjde  o to dostat se brzy z úplně začátečnického stupně: vyvíjet všechny figurky (ne jen dámu 🙂 ), nenastavovat materiál, sebrat, co se nabízí. Některé náznaky byly slibné, nějaké ty finty v útoku už Vláďa pochytil. 1/7, 45. místo, nebyl poslední.

H+D 10

Kateřina Dudlová je přes to, že stále patří k mladším (roč. 2004), už jedním z nejzkušenějších hráčů v kategorii. Hrála svoje typické přímočaré šachy „napadni – seber“ a v konkurenci, která se sešla, to na většinu platilo. Sbírala bod za bodem, klopýtla jen s Adamem Švandou a v šestém kole se drala na nejvyšší stupně, když vedla o figuru s Lukášem Pavlíčkem! Bohužel o ni v koncovce zase přišla a věžovku prohrála, jinak by to byl superúspěch! I tak je to ale hezké: 5/7, plně zasloužené 5. místo, 1. mezi dívkami, výkon 1208! Snad drobet kritiky: časné výpady dámou už brzo nebudou fungovat!

Veronika Holásková se projevovala podobně zkušeně, hrály obě asi stejně vysoko. Verunka rozehrává partie solidněji, pak ale sem tam něco nastaví, což kompenzuje snahou najít si soupeřova krále. V Harrachově to nevycházelo, tady už zase většinou ano. Prohrála s oběma předními hráči Hlinska, s Erikem Žejdlíkem se to dalo čekat, s Ondřejem Novotným to byla zpočátku  bitva, než přišla jezdcová vidlička – soupeřova krále Verunka vidí, svého ne. Pěkně rozehraný turnaj ale pohřbilo poslední kolo, kdy soupeře na královském křídle zcela rozložila, ale nedorazila … a dámu pak nastavila opravdu trestuhodně. 4/7, 12. místo, 2. mezi dívkami, výkon 1100. Mělo to být do 7. místa, zklamání.

Michal Píše byl vloni naším benjamínkem, letos už si počínal jako starý mazák a ve středu tabulky, kde se pohyboval, sváděl tuhé boje. Zlepšení je vidět a přijde jistě další. Pořád jde o ty základní návyky, jak získávat a neztrácet materiál. Škoda dvou proher v závěru, bylo to rozehrané na dobrých 50%. Takhle 3/7, 23. místo, jen dál.

Markéta Holásková se odhodlala ke startu na poslední chvíli; několik týdnů odmítala byť jen trénovat, pak se najednou rozhodla. Úspěchem je už to, že odehrála šest dlouhých partií. Figurky slušně vyvíjí, občas nastavuje, málokdy něco bere :-(. Horší to bylo v závěrech partií, kde se procházela králem po šachovaných políčkách a soupeři to často tolerovali. Získala jeden kontumák a jednu půlku, když ji soupeř zpatil ;-). 1,5/7, poslední 39. místo, ale 3. mezi dívkami. Náš hattrick v této kategorii byl úplný 🙂

Výsledky obou kategorií najdete tradičně na chess-results.

Dorostenecká liga

Ve stísněných podmínkách jakési učebny v patře odstartoval prvním kolem velmi zajímavý projekt Davida Schaffera. Je totiž škoda, že se hráči v patnácti letech najednou ocitnou mimo cyklus dětských turnajů, mezi dospělými se ne vždy chytnou a hlavně těch turnajů pro dospělé je v kraji jako šafránu. Možnosti zahrát si vážné partie s podobně ambiciózními dorostenci využili čtyři naši. Ironií osudu na sebe narazili Jan Mareš s Vítkem Kapounem, favorit hrál bílými a vyhrál, proti francouzské si zaútočil na královském křídle. Prý chtěl pro radost obětovat i kvalitu, ale nepovedlo se. 😉 Petr Jániš brzo zvítězil nad Jakubem Vaculíkem (1399), královský gambit, aktivní pozice, jak jsme zvyklí. Láďa Kubišta se pokusil vzepřít Ondřeji Krausovi (1965), po zahájení získal malou kombinací pěšce (snad jsem viděl správně), v nejdelší partii dne však v závěru naopak pěšec chyběl a ani střelec proti jezdci to v koncovce nezachránil.

Podrobnější reportáž s partiovými ukázkami doplní přímí účastníci – nemám pravdu, chlapci? – a výsledky najdete opět na chess-results.

Partie

Ráz turnaje si dovolím ilustrovat ukázkou z partie Tomáš Malý (1000, Polabiny) – Tomáš Mlčoch (1000, Polabiny), H10, 3. kolo:

Na tahu byl černý (poslední ilegální tah bílého jsem neviděl) a zoufale koukal na to nadělení. Viděl, že je v šachu od dámy h6 a marně zkoušel králem dostupnost okolních políček. Na g2 by se mu to líbilo, ale co dělat, když je poblíž bílý král? O možnosti představit střelce neuvažoval, o tom, že je bílý král taky v šachu, už vůbec ne. Ale pak – hle, nápad! – ukázal obviňujícím prstem na svého jezdce a bílého krále: šach! Jen ukázal, nic nereklamoval, nehlásil se … A bílý to nepochopil jako výzvu ke vrácení minulého tahu (asi dámou), ale rozhodl se, že je sám na tahu a že králem uhne (Dxd2+ opět nebyl tah, o kterém by se vědělo). Přišlo tedy (připomeňme, v pozici, kde je na tahu černý a má reklamovat nemožný tah) 1. Ke2?!?! a černý byl zcela spokojen; král ho pustil ze sevření, je možno ustoupit: 1. … Kg2?!?! Už ani váš přihlížející reportér téměř nevnímá, že pole je napadeno střelcem z b7 … Po dalším průběhu skončila partie remízou, jistě oprávněně 🙂 1/2

A něco „normálnějšího“. Zajímavý závěr mělo naše ústecké derby Jiří Píše (1100) – Veronika Šmajzrová (1100), H+D12, 7. kolo:

V pozici diagramu jsem viděl, že je pc6 otrávený a zajímalo mě, jestli to oba hráči vidí. Jirka ne; jestli Verunka ano a jestli uhnula střelcem na a3 právě proto, pak všechna čest. 1. Vxc6?? Sd6+! 2. g3 Sd5! 3. Vxa6? Sxf3 4. Va8+ Kg7 🙂 Věž se brát nemusí! 5. h4 Vh1 mat!

0:1

Na závěr fotky, ať se každý najde.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *