Šachový klub Ústí nad Orlicí

V II. lize – držet se a nespadnout

Pokyn hrdinou dne, to tu ještě nebylo :-D

… aneb jak Ústí v dechberoucím střetnutí udolalo Svitavy 4,5:3,5 a kapitán Smolda musel platit zuřivému reportérovi sklénku „tulamórky“.

Sezona v kápédvojcevýchod se pomalu chýlí ke konci a my, kluci ústeckého béčka, co spolu šachujeme, dobře víme, že držíme osud ve vlastních dlaních. K postupu blízko blizoučko, leč žádné ze zbývajících třech střetnutí nesmíme pojmout jako formalitu, anžto bychom předchozí dřinu vyhodili zbůhdarma voknem.

Pročež se v devátém kole musíme U Třech mostů vypořádat s nebezpečnými Svitavami, kteréžto figurují v první polovině tabulky (i přes dosud neodehrané kolo s Jablonným) a kádr mají ale hodně, hodně nabroušený. Předchozí výsledky, například demolice českotřebovské rezervy nebo žamberského béčka, budiž toho důkazem a výstrahou. Chceme však vyhrát, maje výhodu domácího stadionu, navíc proti soupeři, jehož někteří hráči (ti, kterých se dále psané netýká, mi snad prominou) vynikají, bohužel, v poněkud nesportovních disciplínách kalibru: vracení tahů, nesportovní vystupování, neznalost práce s digitálními hodinami (viz můj článek z před dvou let) atp. Veselou story letošního data by mohl přidat poličský kamarád David Schaffer, maje též velmi zajímavé zkušenosti s některými svitavskými borci… avšak emoce stranou, přátelé, neboť…

My se musíme na další klíčový duel obejít bez lídra Sergeje, jenž se účastní jakéhosi zásadního firemního školení, a mladšího z Marešových. Aby sestava nebudila dojem cedníku, povoláváme do zbraně osvědčené náhradníky Petra Jániše  (co to plácám náhradník, nejlepší jednotlivec v soutěži 🙂 a Láďu Kubištu, který se svými soky, mimo českotřebovského fiaska, rovněž v rukavičkách nejedná. Obětavě vypomáhá též Pavel „vata“ Kylar a rovněž autor článku, co nemůže být v neděli jinak než po odehraném plese 🙂

V této sestavě vyhlížíme nebezpečného soupeře, který před desátou dopoledne přijíždí částečně autem, z druhé polovice vlakem. Z prvních pěti nepostrádá nikoho, poslední dvě prkna nemá dle soupisky nejsilnější, ale nějaká béčková nikoliv. Čeká nás tedy těžká fuška. Navíc bojujeme tentokráte v trochu těsnějších prostorách, neb U Třech krom nás dlí též bratrské céčko, toho času válčící s notně posílenou žamberskou rezervou. Tož připrav se, hrajem.

Dlouho se to mele a partie dávají z našeho pohledu tušit, že jde o hodně. Na jedničce oboustranná šermovačka, o desku dál Márty mlží bez floka, na trojce Jarda vyhlíží koncovku 🙂 , z Pavla se kouří u čvrté šachovnice i mimo ni, já využívám důkladnou přípravu a po deseti tazích mám hodinu v p.deli :D, šestý Smolda mávnutím kouzelného proutku obrací pasivní pozici v nečekaně aktivní 🙂 , Petr Jániš v obligátním královském gambitu asi nepomýšlí na poziční hru 🙂 a u Ládi na osmičce vidím jen dámský gambit, předpokládaje obvyklý bod (na to nemusím mít křišťálovou kouli).

První to k naší radosti podepisují Stanislav Maděra Pavlem Kylarem, nač se zlobit. Náš borec se černými v dámském gambitu dopředu nehrnul, od začátku jsem o něj měl strach, leč neoprávněný. Vata po ústecku naředil figury a dosti netaktickou nabídku remízy na naše naléhání (no možná i bez něj) přijal.

Poté jdeme poprvé vstříc třem bodům, protože Mr. Kubištaboy svého o poznání zkušenějšího soupeře Eduarda Jedličku školí ryze Volfovsky – ve věžovce 🙂 Z partie jsem toho moc neviděl, hrál se opět nějaký dámský gambit, kde Svitavák odehrál solidně zahájení a pak už nestíhal… 1,5 pro Ústí B!

Dokonce dvoubodový náskok garantuje svým soudruhům kapitán Smolda. V duelu s mlaďákem Davidem Kozákem, do třetice v dámském gambitu, je to obehraná písnička: Honza černými v dámském gambitu předstírá pasivitu, pak nenápadně sebere neotráveného floka a do konce partie si soupeř, zakrátko už o kvalitu chudší, nezahraje. Cenný bod proti výsledkově výbornému juniorovi – vedeme 2,5!

Za této situace se náš řezník Petr Jániš spokojuje s „chudobnou“ remízou, i když bílými proti mladšímu z bratrské dvojice Riedlových určitě pomýšlel na připsání celého bodu. V královském gambitu tlačil, čekali jsme masakr, ale hostující hráč se bránil dobře a v konečné pozici, kdy nabízel plichtu, byl tak akorát čas našemu útočníkovi promluvit do duše… o což se zasloužil Jarda Volf 🙂 3:1

Sám jmenovaný poté v přetahované s kapitánem Svitav Karlem Bartošem  akceptuje !až třetí nabízenou remízu!, když předtím bedlivě obhlížel všechny šachovnice včetně ústeckého céčka 🙂 V partii se hrál karokánek se Sf5 a Jardovou specialitou Je2-f4.  Černý do toho ale aktivně prásknul e5!, nebál se vlka (tedy Volfa) nic a půlbod ohlídal i v koncovce těžkých figur, kde by devět z deseti jiných šachistů mělo stažený svěrač: 3,5 vede Ústí, avšak ne nadlouho.

V rychlém sledu nám totiž kolabují první dvě šachovnice a náskok je rázem v tahu. Nejprve Petr Mareš sklání svého krále v bojovné partii s Patrikem Krušinou. Nejlepší z mladých Svitaváků se vypořádal s nečekaným úvodním tahem e4!, který by od našeho domečkáře čekal asi málokdo, a nasadil, troufám si říct škodolibě Pircovu, tedy také haus. Ústecký matador, maje na paměti ratingovou převahu a bílé figury, tlačil ostošest (mj. postup e6 ještě v zahájení), se zlou se však potázal. Černý opticky pasivní pozici úžasně rozehrál (Sc5! a zejména kobylí skok Je4!) a bílý král ostal v centru napospas. 3,5:2,5 po zásluze, svitavská jednička zahrála opravdu výborně.

Stejně výborně bohužel 🙂 vygumoval i Milan Kotva našeho Mártyho Poslušného. Proti vždy nebezpečnému a zkušenému soupeři je obhajoba černých figur spíše za trest. Z partie jsem mnoho neviděl, Martin hovořil cosi o pěšci méně a mlžení, dle výsledku očividně neúspěšnému 🙁 Rázem máme vyrovnaný stav, ech kletě, šlaka, díky kluci, že jste mi to řekli…

O výsledku krvelačné řežby tedy z pohledu domácích rozhoduje ten, co by si něco podobného nejméně přál… Poky po plese 🙂 Na svou obhajobu musím říci, že jsem se na prvního papírově silnějšího protivníka (František Havel, 1918 F) připravoval pečlivě ještě před odjezdem na sobotní ples 🙂 a věděl, že mne skandinávka nemine. Soupeř pravda mírně odbočil oproti předchozím partiím z brněnského openu 2011 🙂 a z chronometru mi ubral po 15 tazích již dobrou hodinu, pražádnou aktivitu však nevymyslel. Oba jsme se za nerozhodného stavu ocitli v naprosto šílené časovce, sledované snad všemi příchozími včetně barmana a uklizečky 🙂 Došlo i na nehezké emoce, kdy soupeř nepochopil  pravidlo o zapsání tahu teprve po jeho zahrání, nikoliv obráceně. Na (domnívám se) slušné upozornění reagoval kvílením, házením propisky co tah či dva o desku stolu a vpravdě soudružským tykáním („Pane Havle, tah máte zapsat až poté, co ho zahrajete, říkám Vám to už asi potřetí.“ „Co si to jako dovoluješ?!“ „Promiňte, my se odněkud známe, že mi tykáte?“). Po čtyřicátém tahu a redukci materiálu nastala dosti veselá (z mého pohledu slastná) fáze, kdy se za stavu 3,5:3,5 ve čtyřvěžové koncovce s nestejnými střelci a čtyřmi pěšci míň hostující bojovník dotazoval kapitána, zda smí nabízet remízu. Po odpovědi: „Franto, on ti ji stejně nevezne,“ následovaly… asi tři nabídky 🙂 , které jsem ignoroval a soupeře s vyautovanou věží na g7 (odchycená bělopolákem a postouplým flokem g6)  utýral. Ale co by to bylo za partii, kdyby po zastavení hodin nenásledovalo lamentování ve stylu: „To byla remíza, sem to zkazil v časovce etc.“ Aspoň že ten partiář s výsledkem 1:0 mi pan Havel po věru pokorné prosbě podepsal.

PS: Někteří svitavští hráči dost možná ještě analyzují U Třech mostů doteď… já si raději dopřál vítězné hurá, lahodné cigárko, oslavnou desítku made in Bernard a panáka tulamórky, kterou zaplatil náš dobrotivý kapitán Smolda 🙂

Vyhráli jsme 4,5:3,5, ostatek jsou pouze kecy a jak pravil klasik, historie se stejnak neptá…

14 thoughts on “Pokyn hrdinou dne, to tu ještě nebylo :-D

  • Tomáš napsal:

    Pravda zaměnil jsem benoni a volžský gambit :). V Marianově podání, je to strašná zbraň. @Pavel Holásek

  • Pavel Holásek napsal:

    Co, jakého obětovaného pěšce? Myslíš volžák?

  • Tomáš napsal:

    Na d4, c4 se dají hrát „různé indické obrany“, kde černý tlačí na bílého, který si vybudoval centrum (dámská , inčovičova indická), nebo lze hrát tzv. „hypermoderní“ šachy, kde se místo Sb7 v dámské indické střelec staví na a6 :). Benoni se mi také nezdá být špatnou volbou, zvláště v podání hráče, který o tom něco ví, je to bezesporu strašná zbraň :)), kde za obětovaného pěšce má černý bohatou figurovou hru.

  • Pavel Holásek napsal:

    Ale já se chci právě dámský gambit naučit – Benoni vede k jednostrannosti; ať žijou typové pozice!

  • Pokyn napsal:

    Tak hrej jako Holy, Jenda Mareš a já benoni. Budeš hrát zábavnější šachy… a taky o hodně víc prohrávat 😀

  • Ladislav Kubišta napsal:

    Poky, já jsem nečekal, že vyhraju snadno… Jen mě strašně nebaví hrát dámský gambit (pokud jsi myslel ty otrávený pohledy) 😀

  • Pokyn napsal:

    Třídnice, písemky, papírování… 🙁 🙁

  • Pavel Holásek napsal:

    To jako kontroluješ dodržování večerky? 😉

  • Pokyn napsal:

    Tak to náhodou zůstalo. Teď vykonávám povinnosti třídního učitele… a lituju, že zůstalo jen u jedné 🙂

  • Pavel Holásek napsal:

    Koukám, že nezůstalo u jedný tulamorky …

  • Pokyn napsal:

    Admin: Pokud se k tomu bijolog nebude mýt, voprav simtě maje ve druhém odtavcy na majíce 🙂 Dýki…

  • Pokyn napsal:

    Tak vo poprav, bijologu, jestly do těch článů máš přýstup 🙂

  • Pavel Holásek napsal:

    Uf, to musely být nervy. Báječná reprtáš (sic!)! Hnidopich však hlásí češtináři mat druhým tahem, byv naleznuv ve druhém odstavci tvary „budiž“ (výsledky) a „maje“ (my). 🙂

  • admin napsal:

    Pěkná reportáž a ještě hezčí výsledek 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *