Třebová „B“ nad naše síly
A je tu zase reportáž z Ústeckého Céčka! Tentokrát naše družstvo zavítalo do vod České Třebové. Sraz na hlavním nádraží povětšině lidí nevadil, vždyť celých 5 hráčů bydlí v Kerharticích! Jediný, kdo musel dojít z Ústí byl Tomáš Kodytek, ale mezi námi, ten to zas tak daleko k nádraží nemá. Na stanici Ústí město akorát přistupoval Petr Jániš a ten, komu jsme mohli závidět byl Vítek Kapoun. A právě poslední jmenovaný dorazil jako poslední do hrací místnosti, která je, musím uznat, velice pěkná a hlavně tam je teplo! (Venku nebylo dvakrát nejvlídněji, uvítali jsme zahřáté topení…)
Jestliže předchozí kola měla být těžká, dnes nás čekal soupeř, který svoji soupiskou dokáže vzbudit respekt. A vzhledem k tomu, že Třebováci nastoupili skoro v plné sestavě, mohli jsme jen doufat v zázrak. Ten nakonec stejně nepřišel. *Vedle nás se hrála ještě druhá liga, kde jsme mohli vidět match České Třebové (v čele s Davidem Výprachtickým) a Vysokého Mýta (v čele Marian Sabol). Jenom řeknu, že to byl velice zajímavý zápas, kde nakonec Mýto vyhrálo.
Ale zpátky k našemu mužstvu. Na první šachovnici se proti Pavlu Borkovi (1918F) postavil Jan Mareš Pozice přešla ze španělské hry (snad?) do pozice, kde si černý nedokázal včas vyvinout bělopolného střelce a bílý kombinoval. Navíc se černý trochu oslabil tahem f5. Černý se snažil ještě o nějakou aktivitu, ale vyhrál útok na krále. 1:0
Na další šachovnici bojoval Zdeněk Šimek (1873) a Ladislav Kubišta (1895). Hrála se blíže nespecifikovaná sicilská, kterou jsem nezvládl zcela na jedničku. Černý rochoval nakrátko, já nadlouho, akorát mi tyto pozice nesvědčí. Sice jsem si hlídal sloupec c, ale abych si pohlídal postup b4 s následným získáním pěšce na e4, to už jsem nezvládl. Řekl jsem si, že mu toho pěšče nechám, jenže k větší aktivitě jsem se nedostal a černý mě hezkými motivy, které jsem nestačil pokrýt, dočista rozebral. 2:0
Třetí šachovnice okupovali Lukáš Tomeš (1804F) a Petr Jániš (1811F). O této partii mnoho nevím… Vím jen, že bílý rychle odevzdal (přehlédl) figuru a černý už pak byl bez práce, snad jen vykryl pár hrozeb. 2:1
Čtvrtou desku obsadili Karel Pelcl (1690) a Tomáš Kodytek (1699). Zde se hrála anglická hra (překvapivě…) a zdálo se mi, že ani jeden z hráčů nevyhledává moc zápletek, snad to bylo jenom zdání. Nicméně asi po dvou hodinách hry mi Tomáš přišel oznámit, že soupeř nabídl remízu. A koncovka střelců, která byla více či méně rovná (malinkaté plus bych snad viděl na straně černého), si zasloužila půlku. 2,5:1,5
Václav Kovář (1662) vyzval na souboj Petra Mareše (1692). Ten na svého soupeře postavil boudu, která přešla do sicilky, a to draka (pokud mě nešálil zrak). Bílý obětoval figuru za dva pěšce, ale nehýřil aktivitou, černý ho v blokované pozici přehrál. A v koncovce, která byla úsměvná bílý špatně propočítal postup pěšče a černý se prosadil. 2,5:2,5 (Tato partie se dohrávala jako poslední, kvůli ní jsme málem nestihli vlak.)
Karel Jasanský (1763) vs. Vít Kapoun (1765). Boj rovnocenných soupeřů (ohledně ELA) skončil prohrou našeho borce. Z téhle partie jsem také nic neviděl, snad někdo doplní (nejlépe Vítek). 3,5:2,5
Milan Pail (1888) měl jasně přehrát Vítka Holáska (1250). Nebylo tomu tak. Vítek ze zahájení vyšel vcelku dobře, řekl bych i na remízu. Jenže přehnaná aktivita našeho hráče vedla k tomu, že bílý se postupně protlačil do pozice a následně vyhrál. Škoda, z této partie se dalo získat i více, i když síla soupeře byla značná. Ale jinak dobré hospodaření s časem. 4,5:2,5
Zato Milan Pěkník (1869) a Vojta Holásek (1479) měli na hodinách čas, který lze nazvat (když nebudeme užívat vulgarit) směšný. Na konci měl bílý něco kolem 30 minut, zatímco na hodinách černého svítilo něco přes 2 hodiny. No co. Ale k vývoji zápasu. Vzhledem rychlosti hraní jsem ani nedokázal zaznamenat, co se hrálo.V zahájení se značný elový rozdíl nezaznamenal. Dokonce bych tvrdil, že Vojta stál i v koncovce lépe, i když měl izolovaného pika. Jenže právě zde se ukázal rozdíl. Věžovku nesehrál dobře a následně prohrál, opět nevím ani jak. 5,5:2,5
Sečteno podtrženo, mohli jsme jen překvapit, což se do jisté míry i stalo, hlavně vyrovnaností duelů a následně možná i výsledkem. Však nepanikaříme, sestup nám nehrozí (alespoň za tím), chytáme a ladíme formu na důležitější zápasy.
Když prohrát, tak instruktivně V krajském kole družstev škol kat. 6.-9. tř.
Šachový klub podporují:
