Svitavské koblihy DOPLNĚNY DALŠÍ FOTKY
2. kvalifikační turnaj KP mládeže kat. H+D10, 12 – Svitavy, 23.11.2013
Už druhý turnaj mladších kategorií, tentokrát v příjemném prostředí svitavské Fabriky. Jako vždy šlo o postupové body, zároveň však mnozí právě zahájili svou závodní činnost. Minule v Polabinách to zkoušeli začátečníci pardubičtí, teď zase zástupci východní části kraje.
Byly tedy k vidění ty nejfantastičtější tahy, pozice a prohřešky proti pravidlům. Dva bílí černopoláci na desce, nemačkání hodin, mačkání soupeřových hodin (oba hráči), nemožňáky všeho druhu, nerealizované jednotažce, hraní dvou tahů za sebou, hraní místo soupeře, který příliš váhal, razení soupeři … Není divu, že jsme se mezi trenéry s obavami bavili o chystané změně pravidel, kde má už jediný nemožný tah prohrávat: očekávám, že jedno kolo u desítek pak potrvá zhruba pět minut a matem skončí jen minimum partií. (Naopak Marian se domnívá, že tak vznikne žádoucí tlak na trenéry, aby přednostně učili dodržování pravidel.)
Když už píšu o pravidlech, zastavím se u jednoho obecně rozšířeného nešvaru. Podání rukou po partii u dětí často slouží ne jako blahopřání vítězi a poděkování za hru, ale spíše jako vynucení výhry (remízy). Mnozí zahrají tah, ohlásí mat a strčí soupeři ruku až pod nos. Nebo nabídnou remízu a opět následuje ruka výhružně trčící nad šachovnicí. Jen silné povahy v tu chvíli zachovají chladnou hlavu a celou situaci si rozmyslí; většinou ruku automaticky přijmou … a pak už je na nápravu pozdě. Takže prosím: dejte soupeři čas na odpověď a počkejte, až vám ruku podá sám.
A co že bylo s koblihami? Pořadatel zajistil každému hráči koblihu zdarma, sympatické gesto. Nevím ale, nakolik bylo prozřetelné rozdávat je před začátkem kola. Jestli od včerejška vaše figurky a hodiny sladce lepí, už víte, od čeho. 😉
Ve Svitavách nás bylo šest: pět tradičních účastníků doplnil na své premiéře Dan Hejkrlík, další nováčci se bohužel nezúčastnili. 🙁
H+D10
Tady nikoho ve špičce nemáme, holky mohly bojovat o medailové umístění v dívkách, Dan sbíral zkušenosti.
Markéta Holásková se nejvíc nadřela na první bod, kdy její soupeřka nepřekonala nervozitu, vůbec nenastoupila, takže Markétka seděla u hodin celých dvacet minut až do pádu praporku :-). Ve druhém kole si zahrála na první desce s nakonec vítězným Retem a po vítězství ve třetím kole šla na třetí desku proti Stočkovi. Pak už následoval sešup do míst, kde je víc zvyklá hrát, ale v posledním kole přidala ještě jedno vítězství po matu na h7. Krůček po krůčku je to lepší a lepší. 3/7, 21. místo (ze 31), 2. mezi dívkami (celkem 7)!
Dominika Šmajzrová už poněkolikáté začala kontumákem, měla by se přejmenovat, být pořád ve startovní listině poslední, to je riziko. Opět to znamenalo hrát další kola se silnějšími soupeři, k partiím s koncem tabulky se skoro nedostala. Trochu jí chybí praxe, oproti loňsku se ne a ne chytit, opakovaně přicházela o figurky. Dočkala se v posledním kole. 1/6 + 1K, 28. místo, 5. mezi dívkami.
Dan Hejkrlík se odvážil vyjet na svůj první turnaj a hned od začátku bojoval urputně, několikrát sahal po bodech. Dokonce ve třetím kole ohlásil mat, ale ten jsem mu jako rozhodčí nemohl uznat (řekl totiž maličké soupeřce, že musí jít králem na kraj – přestože právě tam nemohla – čímž se v tom matu vlastně nekrytelně ocitla 🙂 ), aspoň remis. Kontumační bod přidal v pátém kole a téměř vyhrál v posledním, nesměl ovšem s dámou navíc uvěřit soupeři, že stojí v matu, stačilo představit střelce … Dan docela vidí braní figurek, potíže má při realizaci materiální převahy. A pozor na luskání prsty ze samé spokojenosti, to se soupeřům nedělá. 🙂 0,5/6 + 1K, 31. místo. Start má za sebou a může se zlepšovat.
Vepředu jak známá jména (Ret, Hruban, Stoček, Václavík), tak jména, která se začínáme učit (Jareš, Hanuška, Nejedlý). Jasně nejlepší dívkou Sofie Holfeuerová.
H+D12
Katka s ambicemi nejvyššími, Míša s Verunkou taky chtěli hrát vepředu.
Kateřina Dudlová už minule ukázala, že bude patřit k největším favoritům soutěže. Dokazovala to i ve Svitavách: hrála klidně a s jistotou a sbírala bod za bodem. V pátém kole udolala i Ondru Novotného v koncovce dámy (později dvou dam) proti věži a střelci a s pěti body z pěti partií se dělila o vedení s tradičním soupeřem Jirouškem. Proti němu se jí v šestém kole úplně nedařilo, ztratila pěšce a soupeř ho v koncovce uplatnil. Ještě horší pak bylo poslední kolo, kdy chybovala už v zahájení a dostala se pod prudký útok Daniela Zemana. Dvě nuly v závěru, každopádně však odehrála turnaj na samé špici, kam právem patří. A musím ji docela pochválit i za chování, zlobí čím dál míň. 5/7, 4. místo (ze 49), 1. mezi dívkami (celkem 9), výkon 1343.
Veronika Holásková sice prohrála hned ve druhém kole se Zemanem, ale pak se jí dařilo, bodovala i se soupeři, kterým dlouhodobě body odevzdává (Černohous, Anderle). V předposledním kole se domluvila na půlce s Michalem Píšem v pozici prý horší, v posledním, krůček od superúspěchu, bohužel nezvládla partii s překvapením turnaje Brázdou. Osmička není úplně daleko. 4,5/7, 10. místo, 2. mezi dívkami, výkon 1219.
Michal Píše ztrácel se stejnými hráči (půlku s Brázdou, celý bod se Zemanem), jinak ale také vyhrával. Opakovaně dohrával mezi posledními v náročných koncovkách. Po remíze s Verunkou ho čekal první nasazený Pavlíček a schylovalo se k senzaci, Michal ho úplně drtil, bílý král vykličkoval ještě v zahájení až kamsi na f5, bohužel pak ale unikl až na b1 a Míšovi obětované figurky chyběly, škoda. 4/7, 14. místo, výkon 1163.
Všichni naši tedy v horní třetině, ale v posledním kole 0/3, k nejpřednějším příčkám něco málo chybělo. Jiroušek a Zeman hráli velmi dobře, třetím místem na sebe výrazně upozornil Brázda. Zajímavé srovnání představuje šestý Rokoš (ORTEX-RETA Hradec Králové), který patří ke špičce ve vedlejším kraji, prohrál jen s Kačkou a Jirouškem, porazil např. Pavlíčka.
Po vyhlášení nám zbylo dost času, takže jsme v předsálí potrénovali a byvši vypuzeni ven, navštívili jsme hezké svitavské náměstí, prosmýčili jeho pamětihodnosti a dorazili … až za tmy.
Výsledky na chess-results: 10, 12.
Upozornění vedoucím: přes mou opakovanou žádost někdo odvezl ústecké hodiny (označeno zespodu štítkem). Já jsem zato odvezl jiné, neoznačené hodiny, které zůstaly na stole. Stojíte-li o výměnu, ozvěte se. Jinak jsme na tom vydělali, náš model byl starší 🙂.
Další fotky vytvořila paní Píšová:
Žamberk C – Ústí E 3:2 UO B – LA 3.5 : 4.5
12 thoughts on “Svitavské koblihy DOPLNĚNY DALŠÍ FOTKY”
Napsat komentář
Šachový klub podporují:
J
Jako nestranný pozorovatel bych se ještě zastavil i u toho, že kategorie H 10 je náročná i pro rozhodčí. Přesněji řečeno i pro pověřené trenéry, kteří pomáhají rozhodčímu. Sám jsem byl svědkem ukončení dvou partií “matem” “nematem” s podáním ruky. V jednom případě to bylo reklamováno, v druhém to prošlo bez povšimnutí zúčastněných. V prvním případě rozhodoval nejprve pověřený trenér, že by partie měla pokračovat (s následnou ztrátou dámy), potom přivolal rozhodčího, který rozhodl o vítězství strany prohlašující “mat”. Nevím, kdo rozhodl správně, protože jsem se plně na tuto partii nesoustředil, ale obě děti skoro brečely.
V případě dětí se jedná o začátečníky, kteří si pravidla jen osvojují, ale v případě rozhodčích se jedná o zkušené šachisty, kteří by pravidla měli znát.
Já sám bych něchtěl být ve funkci rozhodčího v této kategorii, a né jen proto že neznám pravidla, ale i proto že bych neuměl rozhodnout, když jsou na šachovnici dva stejnopolní střelci a ani jedna strana neví, kde se vzali.
Nakonec bych chtěl říci:
Mějme s prcky trpělivost. I tím jak hrají nemožné tahy, se učí co nemají dělat!
Po takové prohře si na to dají pozor.
Pavel
Nevím, jestli ten první popsaný případ nebyla náhodou situace, kde jsem rozhodoval já (a následně Marian Sabol). Ze strany nás rozhodčích tam nešlo o to, že bychom neznali pravidla, ale že nebylo zřejmé, co se přesně stalo, každý z hráčů říkal něco trochu jiného, nikdo z nás to neviděl. K matu na f7 nedošlo (pole chránil Jh6), k podání rukou však zřejmě ano, černý ale tvrdil, že bílý mu podal ruku, když chtěl hrát, a on se jí v podstatě vynuceně dotkl … V situaci, kdy šlo o tvrzení proti tvrzení, jsem byl ochoten rozhodnout pro černého (tedy pokračovat ve hře). Teprve když Marian dalšími dotazy dostal z černého přiznání, že o možnosti brát jezdcem dámu v době podání rukou nevěděl, rozhodl opačně.
Co to máte za redakční systém? 15 minut se tu píšu s příspěvkem a pak mi to po odeslání hodí nevysvětlitelný error, který nic nenahraje a vše smaže.
Škoda, ale nepomůžu Ti. Osobně si takové delší příspěvky ve všech možných diskusích radši před odesláním zkopíruju.
Pokud jde o ten “nemožňák”, tak musím souhlasit s Marianem. Pokud má trenér čas a vyrazí na turnaj s dětma, kteří neumí pomalu ani tahat figurkama je lepší s nimi nikam nejezdit a věnovat se raději tréninku. Protože “partie” které postrádají jakýkoliv smysl, nemají žádný přínos do budoucna. Proto raději alespoň rok tréninku před prvním turnajem. Raději budu přihlížet 5ti minutové partii, která skončí nemožým tahem, než hodinovým naháněním samotného krále.
Tak znovu a chytřeji do poznámkového bloku. 🙂
Nové pravidlo ohledně nemožného tahu je další ze skvělých “tahů” současné FIDE jak redukovat členskou základu. Rozhodně nebylo sepsáno kvůli kategorii do 10 let. Současné řešení je podle mě nejlepší možné. Osobně v pravidelném braní nováčků, kteří neumějí pomalu rozeznat ani pat od matu či krále od dámy žádný přínos taky nevidím. Zvlášť, když to třeba trvá celý rok. Podle mě právě naopak, dítě ty časté prohry spíš odradí a po roce skončí. Zajímavá by byla statistika mezi oddíly, která by řešila právě “úmrtnost” nováčků s důrazem na i na faktory popsané výše.
Ohledně pravidla, nerad bych byl prvním v kraji, který by z pozice rozhodčího v KP1, či spíše KP2 a KS vysvětloval Frantovi z “Horní Dolní”, že by měl vidět, kam ty figurky staví a že teda konec. Pikantnější by to bylo za stavu 3,5:3,5, kdy by Franta odcházel se slovy:”Stejně jste na to celou dobu čekali, parchanti”! 🙂 Trochu jsem to asi odlehčil, nicméně už jsem vyháněl diváky (předtím to byl hráč) se zvonícím mobilem a řešil situaci, kdy si hráč v 15.00 hod. neuvědomil, že už je doopravdy po 2. časové tísni a pomalu nechtěl podepsat partiář po pádu praporku. Pozice rozhodčího v našem “galantním” sportu, hře či umění směřuje k jeho pozici ve fotbale, kdy to jednoho krásného dne bude také zřejmě “nejoblíbenější” člověk v hrací místnosti. Protože, kdo za to asi tak může jiný, že? Každopádně ta chyba nebude až tak na straně hráčů, jako spíš u samotné FIDE, která vymýšlí jednu … za druhou, aby odradila co největší část základny, která si jde v neděli zahrát pro radost či “dočasnou změnu jinak doma tak skvělého ovzduší”, nebo jednodušše pokecat a při tom vypít pár levných (poličských) jedenáctek. I ti nejlepší se jednou při téhle “skvělé profesionalizaci šachu” sejdou možná u Člověče, nezlob se.
Doufám, že Kasparov těch ostrovů příští rok “uplatí” víc.
Co se týče toho natahování rukou po nabídce remízy, tak jsem na to u hráče nejmenovaného oddílu upozorňoval cca před 2 lety v článku. Poté se situace záhadně zlepšila a úplně jsem na to zapomněl. By mě zajímalo, v jaké partii se tak stalo?
Aspoň, že máte hodiny jiné. 🙂 My jsme se po roce s těma našima ještě bohužel neshledali. Doufám, že někomu ty vylepšené domácí tréninky aspoň k něčemu jsou. 🙂
Předčasné natahování rukou jsem viděl několikrát, nezdálo se mi, že by šlo o hráče jednoho oddílu. Na jiných turnajích to bylo i markantnější, ale právě tím, že tu byli úplní začátečníci, to sem tam rozhodlo o výsledku partie.
Nová pravidla považuju obecně za kroky špatným směrem. Konkrétně tohle pravidlo (v rapidu za jeden nemožný tah prohra i bez reklamace hráče) vidím jako extrémně necitlivé. Nemyslím si, že by šlo začínající hráče naučit vyhnout se nemožným tahům zcela. V jejich věku a přirozené nesoustředěnosti se to občas stane (vždyť to dělají v blesku i dospělí). Absolutní začátečníky, kteří chodí králem do šachu pořád, myslím dostatečně odselektuje dosavadní pravidlo tří reklamovaných nemožných tahů. (Jinak při současné praxi, kdy jako rozhodčí působí 4-5 určených trenérů, už vidím, jak do toho zasahujeme: když nezkontumuju vlastního hráče, tak jsem svině, když ho zkontumuju, tak jsem donkichot.)
Pokud jde o Adamův názor, že by se měli začátečnici věnovat raději tréninku, nevím, jak to provést. Trénink není tak motivující jako turnaj se soutěžním prvkem a cenami. Nebudu na to mít trenéry – když jedu na turnaj s pokročilými, nemůžu zároveň trénovat se začátečníky. Nebudu na to mít místnost a když jo, nezaplatím ji. Od začátku přemlouvám děti, aby se nebály jezdit: výkonnostní rozdíl mezi těmi, kdo na turnaje jezdí, a kdo ne, je zjevný. Nenapadá mě snad žádný hráč, který v Ústí vyrostl jen na trénincích.
K Davidově nápadu na statistiku “úmrtnosti nováčků” – ano, někteří nám končí, ale není jich tak moc. Kdo začne jezdit pravidelně, často vydrží. (Velký odliv je až kolem 14 let věku.) Naopak, málokdo po roce chození na kroužek, aniž by vyjel na turnaj, pokračuje v docházce v dalších letech. Kdo v Ústí hraje, účastní se turnajů od začátku.
Prohlížel jsem si fotky a myslím, že tah Žb3 !? ( žirafa b3) byl pro soupeře asi dost překvapivý 🙂
Já myslel, že je to kráva … V náročné koncovce K x K+D+V si bílá nevěděla se svým králem rady, ale za pomoci plyšáka s ním nyní ze šachu uhnula a partie později skončila remízou!
Usuzuji jen dle barevného zbarvení a těch rohů na hlavě, ale jist si taky nejsem 🙂 . Možná soupeře vyvedlo z míry, že si nemohl vzpomenout, jak se žirafa po šachovnici pohybuje. Kdyby to zkusil v nedávné době i Anand, možná by ten zápas byl zajímavější 😉
Jo; a protože kráva je v Indii posvátná, nesměl by ji Carlsen sebrat! 😉
Tak po kontrole materiálu musím trochu upřesnit – vyměněny byly hodiny DGT 2010 s modrým tlačítkovým pruhem (označeny bohužel dole jako jediné nebyly) za DGT 2010 s tlačítkovým pruhem v barvě hodin.